DOKUMENT: Radarová základna v Brdech – otevřený dopis RNDr. Martinu Bursíkovi - Příloha III
Příloha III.
Zhodnocení biologického významu území navrženého k výstavbě radarové základny USA v Brdech a identifikace hlavních rizik, spojených s výstavbou a provozováním základny
Brdy, včetně celého území vojenského výcvikového prostoru, patří v současné době mezi nejlépe a nejkomplexněji přírodovědně prozkoumaná území Středních Čech. Zejména od celkového uvolnění poměrů po roce 1989, kdy zde byla umožněna realizace různých průzkumů i dlouhodobějších studií, působila, popř. stále působí v tomto území řada našich významných přírodovědců z mnoha různých institucí. Láká je sem samozřejmě relativní neporušenost a v mnoha ohledech značná jedinečnost tohoto dlouhodobě uzavřeného a neobývaného vojenského újezdu 1. Na základě výsledků jejich práce vznikla řada různých odborných publikací, konferenčních příspěvků i nepublikovaných zpráv a pod vedením Václava Cílka byla větší částí z nich sepsána i velmi podrobná a obsáhlá knižní monografie „Střední Brdy“. S oblastí Brd byla také spojena jedna z nejpodařenějších akcí, popularizujících odborný výzkum – několikaleté rozsáhle medializované a masově sledované hnízdění a putování čápů černých („Africká odysea“). Výčet významných průzkumů a jiných přírodovědných aktivit můžeme ukončit zmíněním podrobného mapování výskytu tzv. „naturových druhů živočichů“ a poté i přírodních biotopů na celém území Brd, které proběhlo v období let 2000 – 2004 (mapování vyplývá z našich povinností vůči EU /Natura 2000/).
Jednou z nejzajímavějších, nejzachovalejších a tudíž i biologicky nejhodnotnějších partií „vojenské části“ Brd je jejich jihozápadní část – tedy okolí Padrťských rybníků 2 (resp. širší okolí tzv. „kóty 718“), což je území, které bylo vybráno pro výstavbu radarové základny USA. V následujících bodech jsou shrnuty hlavní aspekty, stojící za nesmírným přírodovědným významem této oblasti.
- Na sever a východ od této kóty se rozkládá nadregionálně významný komplex biotopů, který by byl s největší pravděpodobností alespoň zčásti zamýšleným záměrem ovlivněn, popř. zničen (viz dále). Nacházejí se zde dvě regionální biocentra – „Padrťské rybníky“ a „Okrouhlík“, přičemž výstavba stanice by zasahovala přinejmenším do prvního z nich. V tomto území existuje navíc již od počátku šedesátých let 20. stol. záměr vyhlášení zvláště chráněného území (konkrétně přírodní rezervace), který dostal v současné době podobu konsensuálního odborného návrhu pro začlenění do evropské soustavy chráněných území Natura 2000 – právě vytváření této soustavy je nejvýznamnějším počinem ochrany přírody nejen v Brdech, ale v celé ČR. Kromě vládou již schválených lokalit pro ochranu vybraných živočišných druhů, do kterého patří i celá řada lokalit z Brd (viz níže), byl v nedávné době vytvořen návrh na doplnění lokality Padrť a Okrouhlík do tzv. národního seznamu lokalit za účelem ochrany evropsky významných stanovišť (biotopů). Na tomto kompromisním návrhu se shodla státní ochrana přírody s představiteli nevládních organizací a botanických expertů. Toto doplnění je v souladu s požadavky Evropské komise, vznesenými na základě výsledků tzv. Biogeografického semináře.
- Na svahu přímo pod kótou 718,8 probíhá osa nadregionálního biokoridoru (název: „Týřov, Křivoklát – Třemšín“) mezofilního bučinného typu, který propojuje Šumavu, Brdy a Křivoklátsko. Tento biokoridor směrem na Křivoklátsko vede a musí vést po západním pobřeží Padrťských rybníků (východní pobřeží má zcela odlišný přírodní charakter). Prostor pro jeho vedení je zde poměrně úzký, což znamená, že jakákoliv zástavba v tomto kritickém bodě se negativně projeví na jeho funkčnosti, zejména bude-li ji doprovázet rozsáhlejší oplocení pozemků.
- V daném území se nachází pramenná oblast čtyř velmi významných vodotečí – Padrťského potoka, Bojovky, Skořického potoka a Bradavy (Bílého potoka). Ve všech těchto tocích se vyskytují početné populace několika zvláště chráněných druhů živočichů: kromě mihule potoční, střevle potoční, vranky obecné, raka říčního a raka bahenního se jedná především o raka kamenáče. A právě z důvodu zajištění ochrany posledně jmenovaného evropsky významného druhu jsou tři z těchto toků (Padrťský potok, Bojovka a Bradava) již zařazeny na národní seznam lokalit Natura 2000. Bradava je přitom z pohledu raka kamenáče jednoznačně nejvýznamnější lokalitou v ČR – hostí nejméně polovinu naší celkové současné populace tohoto druhu (odhady hovoří o více než 500.000 jedincích!).
- Obrovskou devizou daného území z pohledu dosažitelné druhové diverzity je jeho nesmírná rozmanitost, zahrnující množství velmi odlišných stanovišť (různé typy lesů, křovinaté biotopy, skalní biotopy a suťě, louky, mokřady, biotopy se stojatou vodou i vodní toky). Díky tomu se zde doposud podařilo potvrdit výskyt 57 druhů zvláště chráněných 3 živočichů (toto číslo nezahrnuje hmyz a jedná se o 3 druhy raků, 1 druh mihule, 2 druhy ryb, 8 druhů obojživelníků, 6 druhů plazů, 25 druhů ptáků a minimálně 12 druhů savců /z toho min. 10 druhů netopýrů, což představuje zhruba 1/2 všech druhů, vyskytujících se na území ČR/) a nejméně 12 zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin. Za všechny organismy lze uvést z těch obecně známějších např. kosatec sibiřský, upolín nejvyšší, raka kamenáče, raka říčního, raka bahenního, mihuli potoční, orla mořského, čápa černého, chřástala polního, rysa ostrovida nebo vydru říční.
- Mimo druhy zvláště chráněné se v okolí kóty 718,8 vyskytuje i řada dalších vzácných organismů, které sice nejsou zařazeny do vyhlášky MŽP 395/1992 Sb., v platném znění, ale figurují v tzv. červených seznamech (seznamy druhů, odrážející jejich aktuální ohrožení na našem území).
- Řadu let probíhá v Brdech také velmi nákladný projekt na návrat tetřeva hlušce a právě vzrostlé světlé lesy s podrostem borůvek, vyskytující se hojně v dotčené oblasti, patří v rámci celých Brd mezi několik málo míst, které tomuto druhu dokáží nabídnout skutečně vhodné podmínky.
Na základě výše uvedených informací (které jsou ovšem pouze velmi zobecněným a stručným výčtem přírodovědných kvalit daného území) lze konstatovat, že pro umístění plánované základny již v rámci Brd nešlo z pohledu zachování zdejšího přírodního bohatství vybrat nešťastnější umístění. V následujících odstavcích je zpracován přehled možných dopadů výstavby a provozu plánovaného komplexu na zdejší biotu. Je třeba si však uvědomit, že i přes značné množství přírodovědných poznatků je seriózní zhodnocení vlivu navrhované radarové stanice na brdskou přírodu velmi obtížné, v případě účinků provozu radaru až nemožné. Důvody tohoto stavu jsou v zásadě dva:
1) nedostupnost prakticky jakýchkoliv konkrétních informací o daném zařízení
2) značná rozporuplnost dostupných informací (např. jen o ploše plánované základny se na oficiálních webových stránkách MO ČR můžeme dozvědět údaje v rozmezí 30 – 300 ha!).
Z výše uvedeného důvodu je třeba níže uvedené body chápat z části jako potenciální negativní dopady (za předpokladu naplnění podmínek, formulovaných vždy v úvodu každého bodu), popř. jako upozornění na možné konflikty záměru se zájmy ochrany přírody. Samostatnou kapitolou je zhodnocení vlivu neionizujícího záření na zdejší biotu. Vzhledem k úplné absenci důvěryhodných informací o výkonu daného zařízení a charakteru vyzařování (např. existence, „síla“ a dosah tzv. bočních, tedy horizontálních laloků), stejně jako z důvodu absence informací o účincích takovéhoto záření na různé typy organismů, se spekulacím na toto téma raději více-méně vyhýbáme (blíže viz L. Peške: „Opomíjený vliv hlavního paprsku radaru XBR na přírodu“).
- V rámci zastavěného území dojde k absolutní a trvalé destrukci celé zastavěné plochy, což je v případě realizace záměru v rozsahu publikovaném na stránkách MO ČR (30 – 300 ha = 3 km2!) naprosto nepředstavitelné. Byly by tak zcela zlikvidovány nejcennější a nejzachovalejší partie Brd, došlo by k usmrcení mnoha jedinců zvláště chráněných druhů a následně k totální destrukci jejich biotopů. Záměr by přerušil nadregionální biokoridor (viz dále), zasáhl by do dvou regionálních biocenter a do řady lokalit, zařazených do Národního seznamu lokalit Natura 2000 (což by mimo jiné znamenalo možné sankcionování ze strany EU). A to se zatím vůbec nehovoří o umístění ubytoven pro personál.
- Trvalým odlesněním obrovských ploch, jejich zpevněním apod. dojde ke změně mikroklimatických podmínek a pravděpodobně i ke změně vodního režimu daného území (Brdy jsou mimo jiné chráněnou oblastí přirozené akumulace vod). Připomínáme, že zde pramení 3 toky, zařazené do seznamu lokalit Natura 2000 (pro raka kamenáče). Dále tak bude zničen rozsáhlý lesní komplex nadregionálního významu z pohledu hnízdění lesních druhů ptáků.
-
Lze předpokládat ovlivnění povrchových vod, a to mnoha různými způsoby (odběry vody, vypouštění znečištěných vod, změny teploty vody ve vodotečích atd.). Z mnoha možných případů uvádíme dva nejzásadnější:
A. Kanalizace z plánované základny bude muset být někam odvedena – nabízejí se buďto místní vodoteče (to jsou však vesměs „naturové“ lokality) nebo Padrťské rybníky (regionální biocentrum, v návrhu k doplnění na Národní seznam lokalit Natura 2000) – tak jako tak dojde k negativnímu ovlivnění lokalit celorepublikového (a evropského významu).
B. V případě, že bude třeba zařízení nebo některé jeho části chladit (což lze předpokládat), existují zde další 3 výrazná rizika:
1) odběr značného množství vody. Jelikož se nacházíme v pramenné oblasti, s největší pravděpodobností to bude představovat zcela zásadní změnu vodního režimu a značné negativní dopady na celou řadu zvláště chráněných organismů a celé jejich biotopy.
2) vypouštění ohřáté vody, přičemž byť i jen malé zvýšení teploty vody zejména v potocích by mohlo mít dalekosáhlé negativní dopady na celé vodní ekosystémy, potažmo na řadu druhů vzácných organismů (např. rak kamenáč, vranka obecná, potoční lišejníky) i na přilehlé partie unikátních slatinišť.
3) používání nemrznoucích směsí a jejich případné úniky a s tím spojené možné katastrofální dopady na vodní ekosystémy, ale i např. na zdroje podzemních vod.
Pokud máme tuto problematiku krátce shrnout - důsledkem vybudování základny v dané lokalitě by mohlo být výrazné negativní ovlivnění celých vodních ekosystémů s katastrofálními dopady na řadu zvláště chráněných druhů (znovu připomínáme, že zdejší vodní plochy jsou, respektive budou součástí soustavy Natura 2000, a že se nacházíme v chráněné oblasti přirozené akumulace vod!). - Oplocením rozsáhlých ploch dojde k vytvoření neprostupných migračních bariér v krajině. Připomínáme, že základna má stát v ose nadregionálního biokoridoru, přičemž prostor pro jeho vedení je zde poměrně úzký a jakákoliv zástavba v tomto kritickém bodě se může zásadním způsobem projevit na jeho funkčnosti.
- Výstavbou a provozem základny budou dočasně nebo trvale negativně ovlivňovány obrovské plochy doposud prakticky nevyužívané krajiny (zatížení hlukem, prachem, zvýšeným pohybem osob, nutností budování nových komunikací atd.).
- V případě potvrzení škodlivých účinků neionizujícího záření na živé organismy (které lze s pravděpodobností hraničící s jistotou předpokládat) a v případě, že bude radar produkovat i záření horizontální (což řada odborníků na tuto problematiku v různých médiích publikuje), lze předpokládat významné negativní dopady na celé spektrum zdejších organismů (viz výše). Možné katastrofální dopady provozování takto silného radaru na ornitofaunu (ptáky) popisuje ve svém dokumentu L. Peške (stejně by v případě nočního provozu radar působil na netopýry).
Jak vyplývá z výše uvedených informací, je více než jasné, že radarová základna USA má být i z biologického a ochranářského pohledu zbudována ve velmi hodnotné a z hlediska výstavby a provozu takovéhoto zařízení i konfliktní lokalitě. Proto lze na úplný závěr tohoto dokumentu konstatovat potřebu provedení obsáhlé studie, objektivně vyhodnocující jak kvality daného prostředí, tak veškerá možná rizika, která jsou nastíněna v této zprávě. Takováto studie musí být zpracována za účasti velmi širokého spektra odborníků, kteří v dané oblasti dlouhodobě působí (nikoliv jedinci, kteří dané území budou teprve poznávat). K tomu je však zapotřebí především čas a dostatek informací, které jsou, bohužel, jak před laickou, tak před odbornou veřejností zatajovány. A to i ve chvíli, kdy se bezprostředně schyluje ke schvalování záměru, který může nenávratně zničit z mnoha pohledů jednu z nejcennějších oblastí středních Čech.
Zpracovali: Mgr. David Fischer, Mgr. Petr Karlík, RNDr. Ondřej Sedláček, PhD., RNDr. Rudolf Hlaváček
1 Za biologickými hodnotami značné části tohoto území je třeba hledat i aktivní činnost naší armády, stojící především za vytvořením a údržbou unikátního bezlesí (cvičiště a cílové plochy).
2 Padrťské rybníky jsou od 90. let evidovány Českým ramsarským výborem jako nadregionálně významný mokřad.
3 Vyhláška MŽP 395/1992 Sb., v platném znění.
reklama
