DOKUMENT: Radarová základna v Brdech – otevřený dopis RNDr. Martinu Bursíkovi

RNDr. Martin Bursík
Úřad vlády ČR
Nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1

Vážený pane ministře,

zasíláme Vám tento otevřený dopis, protože v diskusi ohledně případného umístění radarové základny v Brdech postrádáme aspekty ochrany přírody. Jsme si vědomi, že vliv na přírodní prostředí dotčené části Brd je jen jedním z dílčích témat při posuzování tohoto záměru, nicméně Vás vyzýváme, aby právě toto hledisko nebylo opomíjeno a podceňováno.

Tento dopis vyjadřuje osobní názor podepsaných získaný na základě uvedených skutečností a není stanoviskem institucí, kde jsou podepsaní zaměstnáni nebo se kterými jinak spolupracují.

Dne 3.4.2008 jste společně s dalšími členy Vlády ČR veřejnosti oznámil, že bylo dosaženo dohody mezi USA a ČR o umístění radarové základny americké protiraketové obrany na území ČR, konkrétně v Brdech. V pořadu ČT (Události – komentáře) jste v diskusi mimo jiné konstatoval, že pro radarovou základnu bylo vybráno velmi vhodné místo. Z Vašeho vyjádření sice nebylo jasné, jak přesně to myslíte, jelikož však jste nejen místopředsedou vlády, ale také předsedou Strany zelených a ministrem životního prostředí, předpokládáme, že jste při tomto tvrzení musel mít na mysli také případné dopady na životní prostředí. Není nám známo, do jaké míry jste osobně obeznámen s biologickými hodnotami dotčeného území, nicméně se domníváme, že Vaše informace, na základě kterých hovoříte o nejvhodnějším umístění, jsou pravděpodobně mylné. Jinak byste asi těžko, jako absolvent Přírodovědecké fakulty UK, oboru ochrany životního prostředí, a ministr ŽP, který má snadný přístup k veškerým potřebným informacím (např. ÚSES, NATURA 2000 apod.), mohl tuto skutečnost takto jednoznačně formulovat. Mnozí z nás se výzkumem Brd zabývají již dlouhou řadu let. Musíme konstatovat, že v případě umístění radarové základny USA na kótě 718,8 nebo v jejím okolí bude zničena nejen biologicky nejcennější část Brd, ale současně i jedno z nejhodnotnějších území minimálně v rámci celých středních Čech. Můžeme-li tedy parafrázovat Vaše slova, nešlo již pro umístění základny vybrat mnoho horších lokalit.

V následujícím přehledu a v obšírnější příloze (příloha III.) Vám přinášíme některé argumenty, podporující toto tvrzení.

Ještě než však začneme s odbornou částí našeho dopisu, považujeme za nutné Vás informovat o tom, že nejsme skupinou levicových radikálů ani poblouzněných pacifistů placených z Ruska či jiných zemí. Jsme prostě biologové a mnozí z nás volili v posledních volbách právě Vaši stranu v přesvědčení, že ve Vaší osobě získáme ministra životního prostředí, který nebude politikařit a bude tvrdě a nekompromisně hájit především zájmy ochrany přírody, potažmo životního prostředí. Přáli jsme si toho ministra, kterého si takto pamatujeme z tzv. Tošovského vlády a toho RNDr. Bursíka, kterého někteří z nás poznali i osobně. K sepsání otevřeného dopisu nás vede rozladěnost z toho, jakým způsobem se v naší zemi jedná o tak závažné záležitosti, jako je umístění cizí vojenské základny v jedné z nejzachovalejších částí naší přírody a jakým způsobem se k této záležitosti staví ministr životního prostředí a předseda SZ. Myslíme si, že veřejnost má právo vědět, jaké místo bylo pro výstavbu základny skutečně vybráno a jak (zda-li vůbec) byly vyřešeny otázky kolem životního prostředí. Jelikož jsme stále ochotni věřit, že Váš osobní postoj vyplývá zejména z nedostatku faktických informací, dovolujeme si Vám je touto cestou poskytnout.

Chceme Vás požádat, abyste své rozhodování vedl v souladu s ideály, které Vám a Vaší straně zajistily přízeň voličů (ve volebním programu SZ se o umístění radarové základny rozhodně nehovořilo), a doufáme, že nezklamete důvěru, kterou ve Vás při posledních parlamentních volbách vložili. Až budete o umístění radaru hlasovat, pokuste se zamyslet nad tím, zda je skutečně prioritou SZ vyměnit krátkodobé výhody vládnutí za zničenou přírodu, ohrožení zdraví a bezpečnosti občanů a za dlouhodobou ztrátu důvěryhodnosti SZ.

Biologický význam území navrženého k výstavbě radarové základny USA v Brdech

Jihozápadní část VVP Brdy, tedy okolí Padrťských rybníků (resp. širší okolí tzv. „kóty 718“), je z hlediska řady dílčích oborů jednou z nejzajímavějších, nejzachovalejších a biologicky nejhodnotnějších partií Brd. Hlavní aspekty mimořádného přírodovědného významu této oblasti jsou shrnuty v následujících bodech.

1) Nacházejí se zde dvě regionální biocentra – „Padrťské rybníky“ a „Okrouhlík“.

2) Na svahu přímo pod kótou 718,8 probíhá osa nadregionálního biokoridoru („Týřov, Křivoklát – Třemšín“).

3) V tomto území existuje již od počátku šedesátých let 20. stol. záměr vyhlášení zvláště chráněného území (konkrétně přírodní rezervace), který dostal v současné době podobu konsensuálního odborného návrhu pro začlenění lokality „Padrť a Okrouhlík“ do evropské soustavy chráněných území Natura 2000.

4) V daném území se nachází pramenná oblast čtyř velmi významných vodotečí. Tři z těchto toků (Padrťský potok, Bojovka a Bradava = Bílý potok) byly již zařazeny na národní seznam lokalit Natura 2000 (předmětem ochrany je zde rak kamenáč).

5) V daném území se podařilo potvrdit 57 druhů zvláště chráněných živočichů (do tohoto čísla přitom nejsou kromě raků započítáni žádní bezobratlí) a nejméně 12 zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin. Mimo druhy zvláště chráněné se v okolí kóty 718,8 vyskytuje i řada dalších vzácných organismů, které sice nejsou zařazeny do vyhlášky MŽP 395/1992 Sb., v platném znění, ale figurují v tzv. červených seznamech.

6) Brdy jsou chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Samotné Padrťské rybníky jsou od 90. let 20. stol. evidovány Českým ramsarským výborem jako nadregionálně významný mokřad.

7) Řadu let probíhá v Brdech velmi nákladný projekt na návrat tetřeva hlušce. O jeho reálnosti sice řada z nás pochybuje, nicméně právě vzrostlé světlé lesy s podrostem borůvek, vyskytující se hojně v dotčené oblasti, patří v rámci celých Brd mezi několik málo míst, které tomuto druhu dokáží nabídnout skutečně vhodné podmínky.

Stručná identifikace hlavních rizik spojených s výstavbou a provozováním základny

Na úvod tohoto výčtu považujeme za nutné předeslat, že i přes značné množství přírodovědných poznatků z daného území je seriózní zhodnocení vlivu navrhované radarové stanice na brdskou přírodu velmi obtížné, v případě účinků provozu radaru až nemožné. Hlavním důvodem tohoto stavu je nedostupnost prakticky jakýchkoliv konkrétních důvěryhodných informací o daném zařízení, popř. jejich značná rozporuplnost. Např. jen o ploše plánované základny se na oficiálních webových stránkách MO ČR můžeme dozvědět údaje v rozmezí 30 – 300 ha (v médiích se dokonce již objevují zmínky o 400 ha)! Oficiální informace, srovnávající radar s dosahem v řádech tisíců kilometrů s televizí nebo sportovním automobilem, musí považovat i laická veřejnost za nepodařený žert. Proto je třeba níže uvedené body chápat jako přehled potenciálních negativních dopadů, popř. jako upozornění na možné konflikty záměru se zájmy ochrany přírody.

1) Realizace záměru bude mít vliv na přírodovědně nejcennější a nejzachovalejší partii Brd.

2) Dojde k absolutní a trvalé destrukci celé zastavěné plochy, což je v případě realizace záměru v rozsahu publikovaném na stránkách MO ČR (30 – 300 ha = 3 km²!) naprosto nepředstavitelné, protože plocha předpokládané zástavby patří z hlediska více oborů mezi jednu z klíčových partií Brd.

3) Dojde k usmrcení mnoha jedinců zvláště chráněných druhů organismů a následně k totální destrukci jejich biotopů.

4) Trvalým odlesněním obrovských ploch, jejich zpevněním apod. dojde ke změně mikroklimatických podmínek a pravděpodobně i ke změně vodního režimu daného území. Připomínáme, že se jedná o rozvodí, kde pramení 3 toky zařazené do seznamu lokalit Natura 2000 (pro raka kamenáče). Brdy jsou kromě toho chráněnou oblastí přirozené akumulace povrchových vod.

5) Oplocením rozsáhlých ploch dojde k vytvoření neprostupných migračních bariér v krajině. Bude tak přerušen nebo významně narušen nadregionální biokoridor.

6) Uskutečněním záměru bude pravděpodobně zasáhnuto do dvou regionálních biocenter a do řady lokalit zařazených do národního seznamu lokalit Natura 2000 (včetně lokalit aktuálně navržených k jeho doplnění).

7) Bude narušen a z části zničen rozsáhlý lesní komplex nadregionálního významu z pohledu hnízdění lesních druhů ptáků.

8) Může dojít k ovlivnění povrchových vod (odběry vody, vypouštění znečištěných vod, změny teploty vody ve vodotečích atd.).

9) Výstavbou a provozem základny budou dočasně nebo trvale negativně ovlivňovány obrovské plochy doposud prakticky nevyužívané krajiny (zatížení hlukem, prachem, zvýšeným pohybem osob, budováním nových komunikací atd.).

10) V případě potvrzení škodlivých účinků neionizujícího záření na živé organismy (které lze s velmi vysokou pravděpodobností předpokládat) a v případě, že bude radar produkovat i záření horizontální (což řada odborníků na tuto problematiku v různých médiích publikuje), lze předpokládat významné negativní dopady na celé spektrum zdejších organismů. Prakticky jisté jsou negativní dopady na ptáky a netopýry.

Doufáme, že Vám uvedené informace, které zdarma v mnohem podrobnější a rozsáhlejší podobě poskytujeme také v přílohách tohoto dopisu, poslouží k tomu, abyste byl v dostatečné šíři informován o daném území. Jako ministra životního prostředí Vás vyzýváme ke snaze o navázání spolupráce s rezortem obrany, který vykonává v daném území státní správu v oblasti ochrany životního prostředí. Neumíme si představit, že byste se Vy osobně, při Vaší odborné erudici a morálním kreditu, se zničením takto cenného území smířil a doufáme, že Vám (i dalším poslancům nejen SZ) poskytnuté informace pomohou při jednom z nejdůležitějších rozhodnutí politické kariéry, při hlasování, které bude do značné míry rozhodovat o životech nás všech. Rovněž doufáme, že Váš případný souhlas s umístěním radarové základny USA dokážete obhájit před laickou i odbornou veřejností, před svým svědomím i před našimi potomky.

V Příbrami dne 5.5.2008

Mgr. David Fischer

RNDr. Rudolf Hlaváček

Mgr. Petr Karlík

RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D.

K textu dopisu se dále připojují:

Ing. Luděk Čech

Mgr. Tomáš Černý, Ph.D.

Ing. Tomáš Just

Bc. Filip Kolář

Prof. RNDr. Jan Lepš, CSc.

Mgr. Tomáš Matějček

RNDr. Sylvie Pecháčková, Ph.D.

Mgr. Ondřej Peksa

RNDr. Václav Petříček

RNDr. Ivo Přikryl

Mgr. Pavla Přikrylová

Mgr. Milan Řezáč, Ph.D.

Ing. Milan Štech, Ph.D.

Seznam příloh:

Příloha I: Seznam zvláště chráněných a ohrožených druhů

Příloha II: Vegetační charakteristika území a výběr z literatury

Příloha III: Zhodnocení biologického významu území a identifikace hlavních rizik