DOKUMENT: Informace pro ministra životního prostředí RNDr. Martina Bursíka ve věci otevřeného dopisu k umístění radarové stanice systému protiraketové obrany ve VÚ Brdy

dne 13. 5. t.r. Vám byla doručen dopis nazvaný „Radarová základna v Brdech – otevřený dopis RNDr. Martinu Bursíkovi“ podepsaný Mgr. Davidem Fischerem, RNDr. Rudolfem Hlaváčkem, Mgr. Petrem Karlíkem a RNDr. Ondřejem Sedláčkem, Ph.D., tedy skupinou přírodovědců působících mj. v dotčené oblasti (Brdy, Příbramsko). K dopisu se dále připojuje dalších 13 přírodovědců a pracovníků ochrany přírody, včetně významných kapacit v jednotlivých oborech (např. Ing. Milan Štech, Ph.D., Ing. Tomáš Just, RNDr. Václav Petříček). V dopise jsou stručně popsány přírodní hodnoty jihozápadní části Vojenského újezdu Brdy, okolí Padrťských rybníků a tedy širšího okolí kóty 718.8, s tím, že podrobnosti jsou blíže uvedeny v připojených přílohách (Příloha I - výčet zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů včetně specifikace jejich výskytu, Příloha II - vegetační charakteristika). Dále dopis obsahuje „stručnou identifikaci hlavních rizik spojených s výstavbou a provozováním základny“, která je opět doplněna a rozvedena v příloze (Příloha II – Zhodnocení biologického významu území a identifikace hlavních rizik).

Informace o přírodních hodnotách území uvedené v tomto dopise jsou, s ohledem na odborné kvality autorů, z věcného hlediska samozřejmě správné a shodují se s údaji, kterými disponuje MŽP. Rizika, resp. intenzita jejich vlivu jsou však popsány zavádějícím způsobem a rezolutní formulace a závěry nekorespondují se skutečností, kterou autoři sami přiznávají, totiž že nedisponují dostatečnými informacemi o rozsahu a charakteru záměru výstavby radarové stanice (popis rizik a jejich zhodnocení je přitom formulováno tak, že je vždy alespoň z části pravdivé a zavádějící je především použití „superlativů“ typu absolutní/totální destrukce, negativní ovlivnění obrovských ploch aj., tedy především zhodnocení významnosti a rozsahu možných vlivů). Ke konkrétním bodům je možné uvést následující:

ad 1) realizace bude mít vliv na přírodovědně nejcennější a nejzachovalejší partii Brd – oblast Padrťska patří v rámci VÚ Brdy skutečně k nejhodnotnějším územím, vzhledem lokalizaci radarové stanice (na vlastní kótě 718.8 a dále JZ směrem) a jejímu rozsahu (viz dále) však bude ovlivněna jen malá část přírodě blízkých porostů (květnatých bučin, resp. suťového lesa na vrcholu kóty 718.8) a z větší části půjde o monokulturní smrčiny na JZ úbočí tohoto vrchu. Biologicky nejhodnotnější část území (s výskytem většiny druhů uváděných v příloze dopisu a s hodnotnými, přírodě blízkými biotopy) ve vlastním okolí Padrťských rybníků nebude nijak dotčena.

ad 2) dojde k absolutní a trvalé destrukci celé zastavěné plochy (30 – 300 ha) – zde se projevuje nedostatečnost informací, kterými autoři disponují i zavádějící způsob formulace textu (zastavěné plochy budou samozřejmě destruovány, ale zastavěna nebude celá plocha areálu stanice). Dle informací poskytnutých ze strany US v rámci jednání o dohodě o umístění radaru, bude plocha stanice zahrnovat objekt radaru a další 4 technické objekty související s jeho provozem (přičemž půjde o objekty „běžných“ rozměrů - zastavěná plocha každého z nich nepřesáhne zhruba 800 - 1000 m²) a dále objekt pro obsluhu a čistírnu odpadních vod. Příjezdové komunikace budou vycházet ze stávající cestní sítě, s tím, že budou samozřejmě upraveny na potřebné parametry. Plošně rozsáhlejším zásahem bude pouze odlesnění v nezbytném rozsahu (cca 20 ha) v okolí budov, v úzkém pásu podél komunikací a v operačním prostoru radaru. V navazující ploše (cca na 85 ha) bude provedeno pouze proředění lesního porostu z bezpečnostních důvodů. Větší část těchto zásahů (staveb i odlesnění nebo proředění porostů) je situována do výše zmíněných smrkových porostů na JZ úbočí kóty 718.8).

ad 3) dojde k usmrcení mnoha jedinců zvláště chráněných druhů organismů a následně k totální destrukci jejich biotopu – jak je patrné i z přílohy zaslaného dopisu popisující výskyt zvláště chráněných druhů, je výskyt většiny zvláště chráněných druhů živočichů soustředěn především na mokřadní biotopy v okolí Padrťských rybníků, přímo v prostoru kóty 718.8, resp. prostoru na JZ úbočí tohoto vrchu lze očekávat výskyt pouze velmi omezeného spektra druhů (lesní ptáci, netopýři, mlok skvrnitý, ve zde pramenících vodních tocích rak kamenáč, mihule vranka aj.). Zmíněné usmrcení jedinců zvláště chráněných živočichů při výstavbě nelze ve výjimečném případě vyloučit u málo mobilních druhů (např. mlok), ale toto riziko je obdobné jako u jakýchkoli jiných mechanizovaných prací v lesních porostech s jejich výskytem. Přímé zásahy do vodních toků se nepředpokládají a k usmrcení raků nebo dalších vodních organismů by proto dojít nemělo. Rozsah zásahů do lesních porostů, popsaný výše, vzhledem k plošnému výskytu nebo mobilitě druhů jež by mohly být ovlivněny, nelze hodnotit jako totální destrukci jejich biotopů. Dále je nutné konstatovat, že na možnost výskytu zvláště chráněných druhů a nutnost řešení jejich ochrany byla americká strana opakovaně upozorněna. Součástí připravované dohody o umístění radaru je ustanovení o nezbytnosti zpracovat vstupní studii, která bude zahrnovat i vyhodnocení bioty a dále ustanovení o respektování předpisů v oblasti životního prostředí, resp. aplikaci takových předpisů a standardů ČR nebo US, které budou přísnější. Součástí tohoto respektování předpisů může být rovněž podrobení záměru posouzení vlivů na ŽP (EIA)*, pokud bude určeno, že výstavba radarové stanice dle zákona č. 100/2004 Sb. posuzování podléhá. V rámci procesu EIA by pak měly být vyhodnoceny konkrétní vlivy a možnosti jejich eliminace nebo jiného řešení.

ad 4) trvalým odlesněním obrovských ploch dojde ke změně mikroklimatických podmínek a vodního režimu – jak bylo uvedeno výše, odlesnění se bude týkat cca 20 ha. Takové odlesnění jistě ovlivní mikroklima v bezprostředním okolí a může mírně ovlivnit rovněž vodní režim. Ne však v rozsahu, který by mohl zásadně ovlivnit Chráněnou oblast přirozené akumulace vod Brdy a pravděpodobně ani v rozsahu, který by ovlivnil toky s výskytem raka kamenáče (EVL Bradava). Konkrétní vlivy a možnosti jejich řešení by opět v případě aplikace procesu EIA měly být předmětem hodnocení.

ad 5) oplocením rozsáhlých ploch dojde k vytvoření neprostupných bariér, bude narušen nadregionální biokoridor – záměr předpokládá oplocení areálu (s 3 bezpečnostními zónami) v celkovém rozsahu cca 150 ha. Toto oplocení skutečně vytvoří migrační barieru, avšak (dle typu oplocení) pouze pro větší savce. Vzhledem k mobilitě většiny zástupců této skupiny živočichů není oplocení areálu v tomto rozsahu a v jinak prostupném lesnatém území vážným zásahem. Plocha radarové stanice je navržena do vymezeného nadregionálního biokoridoru ÚSES. Vymezení takového koridoru v lesnaté krajině je však do značné míry formální otázkou a Ministerstvo obrany již zadalo studii řešící změnu vymezení dotčeného nadregionálního koridoru. Další postup bude MO koordinovat s MŽP, do jehož kompetenci vymezování nadregionální úrovně ÚSES spadá.

ad 6) uskutečněním záměru bude pravděpodobně zasáhnuto do dvou regionálních biocenter a řady lokalit soustavy Natura 2000 – regionální biocentra ÚSES Padrťské rybníky a Okrouhlík dotčeny nebudou. Ze stávajících evropsky významných lokalit (dle nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) je možné dotčení Evropsky významné lokality Bradava, která je vymezena na toku řeky Bradavy za hranicí vojenského újezdu a v níž je předmětem ochrany rak kamenáč. Vzhledem k situování většiny objektů, včetně čistírny odpadních vod a přístupových cest do tohoto povodí, by v případě nevhodné technologie čištění vod, eroze půdy při úpravách komunikací, případně výraznějšího ovlivnění vodního režimu mohlo dojít k ovlivnění podmínek biotopu raka kamenáče. Navrhované umístění radarové stanice bylo dále v kolizi (překryv části plochy se zamýšleným proředěním lesních porostů) s vymezením nově doplňované EVL Padrťsko. Vzhledem k finální podobě této EVL (na základě jednání mezi MŽP, MO a AOPK ČR) však již k tomuto územnímu konfliktu nedochází a další (nepřímé) ovlivnění lokality není s ohledem na její předměty ochrany a na umístění radarové stanice pravděpodobné. Vzhledem k ustanovení smlouvy o aplikaci předpisů v oblasti ochrany ŽP by měla být případná rizika (hl. ovlivnění raka kamenáče jako předmětu ochrany EVL Bradava) minimalizována a v případě hodnocení vlivů na ŽP (EIA)* řádně vyhodnocena a navržena nezbytná opatření k jejich vyloučení nebo minimalizaci.

ad 7) bude zničen rozsáhlý lesní komplex nadregionálního významu z pohledu hnízdění lesních druhů ptáků – odlesnění je předpokládáno na cca 20 ha, přestože nejde o zanedbatelnou plochu, nelze hovořit o zničení rozsáhlého lesního komplexu a to zejména s ohledem na hnízdění lesních druhů ptáků, kteří vzhledem ke své mobilitě a vzhledem k rozloze okolních lesních porostů nebudou takovým zásahem významně ovlivněni. Mimo tuto odlesněnou plochu dojde pouze k dočasnému rušení po dobu výstavby oplocení a příjezdových komunikací. Případné proředění porostů (na cca 85 ha) by nemělo mít rovněž významný vliv, naopak pro některé druhy může představovat i pozitivní zásah.

Ad 8) může dojít k ovlivnění povrchových vod (odběr vody, vypouštění znečištěných vod, změny teploty vody...) – k určitému ovlivnění dojít může (předpokládá se vybudování čistírny odpadních vod, pravděpodobné je i čerpání vody) avšak opět vzhledem k ustanovení smlouvy o aplikaci předpisů v oblasti ochrany ŽP by měla být případná rizika minimalizována a v případě hodnocení vlivů na ŽP (EIA)* řádně vyhodnocena a navržena nezbytná opatření k jejich vyloučení nebo minimalizaci.

ad 9) výstavbou a provozem základny budou dočasně nebo trvale negativně ovlivňovány obrovské plochy dosud prakticky nevyužívané krajiny (zatížení hlukem, prachem, pohybem osob, budováním komunikací) – jak bylo uvedeno výše radarová stanice zahrnuje 4 technické objekty, objekt obsluhy a čistírnu odpadních vod, příjezdové komunikace budou ve větší míře respektovat stávající cestní síť. Rozsah stavebních prací tedy nebude výrazně vyšší oproti konvenčním stavbám podobného rozsahu. Vzhledem k omezenému využívání daného území (které je však dáno tím, že jde o vojenský újezd) samozřejmě v době výstavby k nárůstu obejmu dopravy a tím i hluku a prašnosti v omezené míře dojde. Provoz základny výrazné zatížení v tomto směru představovat nebude (výměna obsluhy 1-2x za den, zásobování a zajištění technických služeb – odvozu odpadu atp.).

ad 10) v případě potvrzení škodlivých účinků neionizujícícho záření na živé organismy lze předpokládat významné negativní dopady na celé spektrum organismů, prakticky jisté jsou dopady na ptáky a netopýry – z hlediska vlivů záření dosud vychází MŽP z informací poskytnutých americkou stranou a z vyjádření Hlavního hygienika Armády ČR s tím, že možný náhodný zásah prolétajících ptáků při aktivitě radaru nelze vyloučit. Z hlediska významnosti dopadů záření na živé organismy v okolí je však zásadní otázka provozního režimu radaru, kdy nepůjde o setrvalý intenzivní provoz, ale radar bude pouze pravidelně kalibrován a na plný výkon bude aktivován pouze v případě potřeby. Riziko ovlivnění živočichů v okolí, včetně prolétajících ptáků tak bude výrazně omezeno. Konkrétní vlivy by měly být případně opět předmětem posouzení v rámci EIA* v případě aplikace tohoto procesu.

Závěrem je možné konstatovat, že rizika tak, jak jsou popsána v otevřeném dopise, jsou přeceněna a s ohledem na nedostatek informací jeho autorů nesprávně vyhodnocena. Ani MŽP však nedisponuje (vzhledem k fázi přípravy záměru) podrobnými informacemi o všech případných vlivech. Zásadní však v této oblasti je dohodnuté znění smluv s americkou stranou, kde (mj. na základě historických zkušeností s pobytem sovětských vojsk) byl na ochranu ŽP kladen značný důraz a kde je zakotven princip respektování předpisů v oblasti ŽP, resp. aplikace takových předpisů a standardů ČR nebo US, které budou přísnější. Tento dohodnutý princip je předpokladem k uplatňování takových řešení, které případná rizika a negativní dopady vyloučí nebo minimalizují.

Praha 22. května 2008

Předkládá:
RNDr. František Pelc
náměstek ministra – ředitel sekce ochrany přírody a krajiny

Zpracoval:
RNDr. Alena Vopálková
ředitelka odboru zvláště chráněných částí přírody

Ing. Jan Šíma
vedoucí odd. druhové ochrany

Jorga Drábková

* Pozn.: aplikace procesu EIA

Během jednání ČR a USA o obsahu dohod (dohody o umístění radarové stanice a dohody o právním postavení ozbrojených sil USA umístěných na území ČR) byla americká strana několikrát upozorněna na platnost právních předpisů o posouzení vlivů na životní prostředí (zákona č.100/2001 Sb.) v ČR. V článku XV. odst. 1 dohody o umístění radaru (tzv. Hlavní dohody) se pak USA zavazují „respektovat příslušné právo České republiky v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti“.

Předpokládanými body dle přílohy 1 z kategorie 2, na jejichž základě by k posuzování vlivů mělo dojít, mohou být následující:

1.1 Trvalé nebo dočasné odlesnění plochy od 5 do 25 ha.

1.9 Čistírny odpadních vod s kapacitou… (zde by šlo nejspíše o podlimitní záměr)

10.4 Skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků…v množství nad 100 t. (sem jsou řazeny i látky typu benzín a nafta, dle objemu skladovaných látek pro pohon záložních agregátů půjde o případně o podlimitní záměr)

Vzhledem k možnému ovlivnění EVL Bradava (případně doplňované EVL Padrťsko) může záměr mohl podléhat hodnocení vlivu na ŽP (procesu EIA) rovněž z tohoto důvodu. V souladu s § 45i zákona č. 114/1992 Sb. se hodnocení zpracovává v případě, kdy příslušný orgán ochrany přírody (zde se jedná o krajský úřad Středočeského kraje v případě EVL Bradava a újezdní úřad v případě budoucí EVL Padrťsko) vydá stanovisko, že nelze vyloučit významný vliv na EVL.

Proces posuzování vlivů je možné vyloučit (pokud je záměr zařazen do některé z kategorii) pouze z naléhavých důvodů obrany (to je však vztahováno k bezprostřednímu ohrožení) nebo plnění mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána za předpokladu, že by o vyloučení posuzování vláda ČR rozhodla v souladu s § 4 odst. 2 zákona č.100/2001 Sb.