https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krajina-znicena-kolektivizaci-se-napravuje-za-desitky-milionu-korun.pribeh-dubence
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Krajina zničená kolektivizací se napravuje za desítky milionů korun. Příběh Dubence

26.1.2022 17:51 | DUBENEC / PRAHA (Ekolist.cz)
Pásy zeleně rozdělují velké lány polí zcelené kolektivizací. Měly by zmírňovat půdní erozi a zvyšovat vsak vody.
Pásy zeleně rozdělují velké lány polí zcelené kolektivizací. Měly by zmírňovat půdní erozi a zvyšovat vsak vody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Obec Dubenec / Svaz měst a obcí ČR
Dlouhé svahy nad obcí jsou osázené širokořádkovou kukuřicí. Pěstuje se tu na velkých pozemcích scelených při kolektivizaci. Půda je utužená intenzivním zemědělským hospodařením. Takový je recept na záplavy pro Dubenec na Trutnovsku. Ty obec často a dlouhodobě trápí. Pokusy zvládnout je zatravňovacími pásy nebyly moc úspěšné, na množství vody nestačily. Pokusy o dohodu na úpravě hospodaření se zemědělci také neuspěly. Obyvatelé jsou nespokojení, protože bouřky splachují vodu s ornicí z polí do vesnice téměř každoročně. Obec se nyní snaží krajinu poškozenou během kolektivizace napravit pozemkovými úpravami.
 
„Jsme obec složená ze dvou údolí lánového typu. Kdysi za každým statkem až na obzor vedlo pole a podél něj úvoz, někdy byly úvozy společné. Pěstoval se tady ve velkém len. Převýšení máme 70 metrů na 5 kilometrech. Je tu soutok dvou povodí, jsme velmi svažití a pole jsou zničená erozí,“ popisuje Dubenec jeho starosta Jaroslav Huňat na webináři o pozemkových úpravách, který uspořádala Českomoravská komora pozemkových úprav.

Zasakovací pás chrání zemědělský podnik, který leží těsně pod ním.
Zasakovací pás chrání zemědělský podnik, který leží těsně pod ním.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Obec Dubenec / Svaz měst a obcí ČR

Během kolektivizace došlo v Dubenci k masivnímu scelování pozemků. Zrušily se třešňové sady, kterými byla obec lemovaná, a vznikly obrovské lány, aby údržba a osevní postupy byly co nejjednodušší.

„Ale největší problém je, že tehdy rozorali takzvaný suchý poldr Jedlina, to znamená asi dva metry vysokou hrázku, která zadržovala vodu,“ popisuje Jaroslav Huňat, jak se podoba obce v minulosti proměnila.

Na polích byly provedené meliorace, které svedly vláhu z území do potoka Hustířanka. A protože jeho původní meandry nestíhaly rychle odvádět nové objemy vody, byl jeho tok narovnán. „A pak nás začaly trápit povodně,“ konstatuje starosta Dubence.

Pozemkové úpravy, o které občané obce požádali stát, mají místní krajinu proměnit alespoň tak, aby se zabránilo vodní erozi a předešlo vyplavování obce. Státní pozemkový úřad se rozhodl zafinancovat výstavbu dvou polosuchých poldrů, tedy nádrží, které mají zadržet povodňovou vodu, a mezí v délce necelých pěti kilometrů, v krajině přibydou i pásy keřů a stromů. Mezemi a cestami se mají rozdělit především obrovské půdní bloky na severním svahu obce.

Zeleň pomáhá rozdělit velké bloky půdy. Patří ale obci, a ta se o ni musí starat - minimálně dvakrát ročně posekat.
Zeleň pomáhá rozdělit velké bloky půdy. Patří ale obci, a ta se o ni musí starat - minimálně dvakrát ročně posekat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Obec Dubenec / Svaz měst a obcí ČR

„Mnoho opatření vlastně kopíruje to, co tady naši předci už kdysi vymysleli,“ komentuje navržené úpravy krajiny starosta Dubence.

Realizace opatření vyjdou dohromady na více než 60 milionů korun. Některé pozemky nad obcí se zatravní – tam, „kde bylo možné se s vlastníky domluvit na tom, aby to zatravnění pozemků respektovali,“ popisuje Josef Kutina ze Státního pozemkového úřadu v Trutnově.

„Dubenecko patří z hlediska úrodnosti k těm nejúrodnějším částem okresu Trutnov,“ uvádí Kutina. A toho se plně využívá. Pozemky se obdělávají intenzivně a orná půda pořád tvoří většinu rozlohy obce.

Nicméně podle Jaroslava Huňata zemědělci dlouhodobě nedodržují osevní postupy, a přestože svahy nad obcí jsou vysoce ohrožené vodní erozí, vysazují na ně kukuřici, sóju, cukrovou řepu a řepku olejku, tedy plodiny, které erozi půdy podporují.

„Mám kombajn s desetimetrovou lištou, takže chci dlouhé lány tady a tady a tady,“ prosazoval podle starosty Dubence svou vizi majitel jedné místní zemědělské společnosti. „Úplně bez respektu k přírodě a krajině. S ním jsme si to vysvětlovali delší dobu. Naštěstí nakonec pochopil, že zemědělec by měl přizpůsobovat svou techniku krajině, a ne naopak,“ pokračuje.

Splach vody z pole je nebezpečný pro obec, zároveň z polí smývá úrodnou vrstvu půdy.
Splach vody z pole je nebezpečný pro obec, zároveň z polí smývá úrodnou vrstvu půdy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Obec Dubenec

Co se ale nepodařilo, je přesvědčit některé zemědělce, aby přistoupili na to, že některé pozemky mají být kvůli vysokému riziku půdní eroze zatravněny. „Nerespektují to, protože nemusí,“ konstatuje Huňat. Pro zemědělce je totiž hlavní systém LPIS, podle kterého dostávají dotace. A ne to, co vymyslel pozemkový úřad ve své komplexní pozemkové úpravě jako ochranu před erozí. „A pokud zemědělec sám nechce a nezmění osevní postup, tak ho nepřimějete, aby to udělal. Protože on je vlastníkem pozemku,“ stěžuje si Jaroslav Huňat. „Tohle by se podle mě také mělo změnit.“

Nepojistíte to

Pozemkové úpravy, které byly v obci vybudované v minulých letech, zvládly zadržet vodu už v době, kdy byly ve výstavbě. Prověřené pak byly povodní v roce 2019. Ale pořád nestačí zachytit všechnu vodu ze srážek, Dubenec se tedy s problémy se záplavami potýká nadále, i když už v menším měřítku.

„Z lánů kukuřice při větších srážkách vytéká voda s ornicí a zaplavuje příkopy. Řádky jsou směrem k příkopu, který má být ochranou před vodní erozí. Příkop ale nestačí vzít všechnu vodu, takže nemovitosti položené pod poli se snaží bránit se, jak mohou. Všechno je to o jednom zemědělském podniku, který nic nerespektuje,“ říká Jaroslav Huňat.

Poldr jako kluziště.
Poldr jako kluziště.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Obec Dubenec / Svaz měst a obcí ČR

Snahy o domluvu ale jsou. „Po minulé povodni v roce 2019 jsme si se zemědělci a s pozemkovým úřadem sedli, protože byly poškozeny stavby, které ještě nebyly dokončeny, a na jednání jsme je přesvědčili o tom, že by mělo vzniknout něco jako vodní družstvo nebo fond, ze kterého by se škody platily,“ vysvětluje starosta další řešení, jak si poradit se škodami.

Obec chtěla, aby se zemědělci finančně podíleli na nápravě škod. Starosta navrhl, že by zemědělci posílali ročně asi 20 000 Kč do fondu, který by spravovala obec. Za rok by podala hlášení, co za tyto prostředky opravila. Do fondu byli ochotni přispívat jen dva zemědělci ze sedmi, a ze záměru sešlo.

„Je tu ještě jedna okolnost, jak nás povodně poškozují. Přijdou dvě povodně, a pak už neseženete pojišťovnu,“ říká Jaroslav Huňat. A uvádí jako příklad, jak blesková povodeň dvakrát poničila sportoviště, dvakrát pojišťovna zaplatila výměnu povrchu kurtů. Potřetí už žádná pojišťovna sportoviště pojistit nechce.

Naštěstí v podniku, který nerespektoval doporučení pozemkového úřadu a zásady dobré zemědělské praxe, nastoupil nový agronom, a podle starosty se dá říci, že společnost teď s obcí spolupracuje.

Máme zeleň, musíme se o ní starat

Pozemkové úpravy sice pomáhají chránit před velkou vodou a krajině pomáhají vodu využít pro zeleň, ale obci přinášejí i navýšení nákladů, protože se o nové sady, pásy zeleně, meze a cesty musí starat.

Poldr je potřeba sekat, stejně jako pásy mezi poli.
Poldr je potřeba sekat, stejně jako pásy mezi poli.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Obec Dubenec / Svaz měst a obcí ČR

„Nově máme deset hektarů ploch, které musíme sekat, udržovat, máme na nich stromy, které musíme stříhat. A jde to z rozpočtu všech 700 obyvatel obce Dubenec, který není nafukovací a není největší. A přijde mi dost nefér, že si nemohu například sáhnout na daň z nemovitosti z orné půdy, trvalých travních porostů a lesních pozemků, kdy bych jednoduše po provedení pozemkových úprav navýšil koeficient a vlastníci, kvůli kterým tohle vlastně vzniká, by platili větší odvod,“ zamýšlí se Jaroslav Huňat.

Starosta Dubence poukazuje na fakt, že spolu s pozemky, které obci připadnou v rámci pozemkových úprav, dostává i povinnost je udržovat. A ta vyžaduje zaměstnance a techniku.

Příklad Dubence ukazuje, jak je náprava krajiny změněné kolektivizací a dlouhodobým intenzivním hospodařením náročná. Pozemkové úpravy sice pomohly vyřešit některé majetkové spory a pomohly i snížit záplavy, ale nepodařilo se vytvořit jednoznačnou shodu na tom, že zemědělství na svazích okolo Dubence by se mělo změnit. Tak, aby chránilo kvalitu půdy a krajiny a obyvatele Dubence před záplavami.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (96)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

26.1.2022 07:13
Co je to za nesmysl dvakrát nebo více ročně posekat.
Pro zadržování vody počet sečí nemá vliv. Širokolisté víceleté plevele jako lopuch a tak zvyšují diverzitu zvěře a ptáků. Stačí sekat maximálně 2x , ne celou plochu a po dvou až třech letech. Zkuste vysvětlit obyvatelům, že i vysoké plevele jsou potřeba pro přírodu. Třeba stehlíci vás pochválí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2022 07:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
To říkám stále, jsme posedlí chorobnou čistotou (pravidelným sečením), je to pro dnešní "eko" ten pravý grál. Ta vysoká vegetace nejenže lépe zadrží vodu (a hlavně splaveniny ornice), ale je hostitelem celé řady druhů hmyzu. O něm se akorát píše, že ubývá, ale že ubývá právě kvůli lidské hlouposti, to už se nikde nedočtete.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2022 09:15 Reaguje na Karel Zvářal
Ona to není ani tak hloupost, jako vrozený atavismus. Pocházíme z afrických buše a vypasená krajina signalizovala přebytek zvěře. Proto se nám líbí vypasený anglický park. Třeba v Židlochovicích. Ale vhodnou výchovou by šlo vysvětlit, že i vytrvalé širokolisté plaveme jsou příroda.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2022 09:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
Asi mám jiné geny, mým přirozeným prostředím je les. A ten musel stačit neandru i sapi, aby se v středoevropských poměrech uživili. Pravda, nebyli jich miliony, ale i při dnešní lidnatosti jde tu diverzitu zachovat. Jen bychom museli upustit od nesmyslů typu biopaliva a soláry na černozemi.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2022 09:37 Reaguje na Karel Zvářal
No na les od narození je možné si zvyknout, ale omyl, sapi ani neandr nežil v lese. To byla tundra či okraj tajgy, bezlesí udržoval mamut. Jinak biopaliva jsou totální nesmysl. Biomasa patří do půdy, ne do kotle.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

26.1.2022 19:38 Reaguje na Karel Zvářal
Les vám nedá obilniny, luštěniny, technické rostliny na oblečení atd.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2022 20:22 Reaguje na Pavel Jeřábek

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.1.2022 10:14 Reaguje na Karel Zvářal
Můžete alespoň naznačit, jak reagovat na toho, kdo je s odpovědí úplně out?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.1.2022 17:46 Reaguje na Karel Zvářal
Takže ode dneška vím, že slovo mileniál je pro někoho pejorativní označení. Doufám tedy, že příště redakce bude se stejnou horlivostí mazat příspěvky, kde je někdo označován za komunistu, bolševika, koblihu, Matláčka apod. To nám ta diskuse potom pěkně prořídne...
Odpovědět
LV

Lubomír Vrána

26.1.2022 13:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Teď nevím, jestli Cílek nebo S.Komárek někde napsal, že tvrdohlavost českého zemědělce je srovnatelná s tvrdohlavostí egyptského feláha.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

26.1.2022 19:36 Reaguje na Karel Zvářal
Je to trochu složitější - trávu musíte minimálně jednou ročně posekat a nebo spást. Jinak druhová rozmanitost degraduje. V našich podmínkách, zejména na úživných pozemcích je potřeba sekat dvakrát. Když to neuděláte, máte za několik let po hmyzu vázaného na drobnější rostliny.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2022 20:26 Reaguje na Pavel Jeřábek
Jasně, odkojenec "moderního" managementu... Kde máte více lučních mravenců? Na sečené louce, nebo ve vysoké trávě? A čím se živí mravenci? Hmyzem, nebo mladými rostlinkami?

Ideálně je séct plochu nastřídačku, každý rok polovinu. Hoblovat celou plochu každý rok je devastující zásah. Ta stařina má svůj nezastupitelný význam, stejně jako práchnivé ("nevyužitelné") kmeny.
Odpovědět
JK

Josef Kuchtíček

27.1.2022 13:55 Reaguje na Karel Zvářal
Hmm, například vstavače na nesečených loukách nerostou, neb to nejsou louky. Neříkejte Karle, že si z vysoké zemědělské nepamatujete agrotechnické postupy z boje proti plevelům. Pokud se po polích budou šířit plevele (nemám na mysli vlčí mák či chrpu) povede to jen k většímu použití herbicidů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.1.2022 16:25 Reaguje na Josef Kuchtíček
A kde ty vstavačče byly před příchodem člověka s jeho kosou a sekačkami? Aha? Samozřejmě, že když se poseče louka, lépe na ní vyniknou a (některé druhy) prosperují, to je logické.

A kde jsem prosím psal, že jsem proti herbicidům, či proti plevelů? Že by další bojovník proti fiktivnímu "nepříteli"?-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.1.2022 16:26 Reaguje na Karel Zvářal
Kuš, pro plevele.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.1.2022 17:57 Reaguje na Josef Kuchtíček
Aby bylo jasno, bavíme se o nápravě přírody v intenzivně obhospodařované krajině. Mají-li být nově vytvářené meze a ekologické prvky intenzivně ošetřovány, je to další z řady ne/povedených chucpátek dnešních rádoby ekologů.

Budou vysíkána hnízda koroptve, chřástala, strnada, skřivana, mladí zajíci aj. Nenechají se vyrůst plevele, kterými se živí spousta zrnožravých ptáků, včetně koroptve. O ni pečujeme zatím tak, že jsem vyhlásili projekt čiříkání. Ano! Choďme po pustých planinách a naslouchejme, zde se někde poslední mohykán ještě ozve. On nám za tu čárku započítání bude vděčný...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.1.2022 07:20
Přes Dubenec jsem docela často jezdil, takže to okolí znám. Dubenec má tu zásadní nevýhodu, že jde o obec tvaru úzké dlouhé nudle po obou stranách potoka, vždy jeden dům a nad ním už pole. To umístění obce je v tomto případě jaké je a nic zásadního se s tím neudělá. To by museli vše nad vesnicí natrvalo zatravnit, tak to prostě je a to nikdo neudělá. V článku je na obrázku uprostřed krásný ilustrační příklad toho, o čem jsem zde již několikrát psal,ale kromě praktiků to nikdo nechápal- ty zasakovací pásy nebo i jiná plodina v pásu, které rozdělí pole byť třeba na kousky o 5 ha, v případě přívalového deště o 50 mm nezadrží vůbec nic a voda se přes ně přežene. A na záplavu a znehodnocení majetku stačí voda klidně i z těch pěti ha, které vzniknou rozkouskováním původného, třebas 50 ha pole. Tady je to jasně vidět! To jen opět pro všechny fantasty, kteří si myslí, že rozdělením polí jako mávnutím čarovného proutku problémy zmizí.
Otázkou druhou je zařazení polí do silně ohrožených- pokud tomu tak skutečně je, nad celou šíří vesnice, tak zemědělci by zde opravdu neměli a nesmí širokořádkové plodiny vysévat, to neplatí v případě řepky, ale i zde platí určitá omezení. V opačném případě jde náhrada škody samozřejmě za zemědělci!
De facto jediným účinným řešením by bylo zbudování vyššího ochranného valu nad celou vesnicí a vyprojektování svedení vody , je možné, že něco podobného zde třeba bude, ale jinak to nemá moc řešení.
Prostě buď nad vesnicí nehospodařit vůbec, nebo velice nákladná řešení. A nevěřím, že by se vminulosti s podobným problémem vůbec nepotýkali, bohužel takto situovaná pole a obydlí pod nimi nemají jednoduchá a všeobecně akceptovatelná řešení a když, tak provozně drahá a každý ten horký brambor hází do ruky tomu druhému.
A ještě prosím- používejte správnou terminologii, rve mě za uši, když slyším "vysazovali kukuřici".
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.1.2022 07:29 Reaguje na pavel peregrin
Něco dokážou biopásy ale když tam zasadí kukuřici apod. nepomůže nic. Proto je nutné pole rozdělovat oděvní plochy, střídat je a zmenšit jinak se toho nezbaví
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.1.2022 07:30 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Osevni plochy
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.1.2022 08:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Už zase- "zasadí kukuřici".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2022 08:18 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ona ta eroze je i na malých políčkách, ale nikdy to nenabere takový rozměr (a voda takový švuňk), jako na té dnešní megalomanii. Aby ušetřili pár litrů nafty, dávají celou přírodu všanc. A zatopené sklepy i interiéry jsou jen jednou ze škod, kterou nám příroda takto vrací tu naši nenažranost.
Odpovědět
va

vaber

26.1.2022 09:07 Reaguje na Karel Zvářal
eroze je i na mém malém záhonku na zahradě a když je pořádný slejvák, záhon je poničen jak velké pole,
ochrana by byla jen stálá a hustá vegetace a to na žádném poli nikdy nebude
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2022 09:14 Reaguje na vaber
Vedle obnaženého pole by měla být plocha s vegetací. Při té dnešní kuku a řepkománii se ta eroze násobně zvýšila. Je třeba to nejen vyučovat na škole, ale hlavně kontrolovat v provozu, jak se opatření dodržují. Což se zhusta neděje, a tak nenávratně mizí vlaky ornice v nivách řek a deltě Dunaje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.1.2022 09:42 Reaguje na Karel Zvářal
Co se kukuřice týká, tak souhlasím, v případě řepky nikoliv- řepka není erozní plodinou.Samozřejmě, pokud se vysévá, ale to pak platí pro cokoliv, na takto exponovaná pole, tak problém bude s čímkoliv kromě trávy a víceletých pícnin.
I po nich ale větší voda sjede jak na sáňkách.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2022 16:35 Reaguje na pavel peregrin
Vy si řepku hájíte, ale není zdaleka tak dobrá, jako klasické obiloviny. Proč? Podívejte se na řepkové strniště, ty stvoly jsou hodně nařídko v porovnání např. s pšeničným. Samotný kořen jde do hloubky, zato obilné jsou do šířky rozrostené pod povrchem. To je důvod, proč na obilném poli není taková eroze jako u řepky. Ta je samozřejmě lepší ve vztahu k erozi než kuku. Tu bych povolil jen rovinách, a to chucpe s J Moravou jako kukuřičnou oblastí by mělo skončit.
Odpovědět
JS

Jiří S

27.1.2022 06:43 Reaguje na Karel Zvářal
To není o rozložení stonků, nýbrž o pokryvu, listovou plochu zaujímá řepka lepší než obilniny, tudíž tlumí rázy vody na půdu a snáze se tak vsakuje právě kvůli tomu hluboce kořenícíůmu kůlovému kořenu. Takže ne, obilniny vskutku nejsou proti erozi lepší než řepka, je to vyrovnané.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.1.2022 08:51 Reaguje na Jiří S
Jistě, řepka má velké listy, takže pole vypadá zdálky zelené (listový "koberec"). Obilí je vyšlechtěná travina, a louka, jak známo, zadržuje splavovanou vrstvu nejlépe - často teče pouze čirá voda, nejsou vidět žádné vymleté rygoly. Narozdíl od řepky, kde to vypadá často takto - a to na hutných, jílovitých půdách! Co potom teprve písčité?


https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi

To pro ty, co se domnívají, že jsem se kolem problematiky ani nevochomejtl.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.1.2022 07:03 Reaguje na Karel Zvářal
Tak p. Jiří už odpověděl. S kukuřicí je to problém- rozum velí tak, jak jste to napsal, tudíž pouze v rovinách, jenže čím ji nahradit všude tam, kde chovají mléčný skot a ta rovina tam není? Teď samozřejmě nemyslím svahy, to je jasné.
Ještě k té řepce, ona v dnešní době plní i hodnotnou předplodinovou funkci, když ty ostatní nikdo nechce moc pěstovat. I to je bohužel jeden z důvodů, proč je v krajině řepky mnoho.
Odpovědět
FV

František Vochomejtl

27.1.2022 08:19 Reaguje na Karel Zvářal
Nemáte pravdu hned v několika věcech. Řepka při svém působení na poli (což může být až téměř 12 měs.) vyprodukuje velké množství biomasy, která postupně odumírá a zůstává ležet na zemi a i když má řepka hluboký kůlový kořen, tak má také hromadu vodorovných kořenů, které podle vlhkostních podmínek rostou pár mm pod povrchem. Při ideálních vlhkostních podmínkách dokonce bývají vidět na povrchu. Pokud je dlouhodobé sucho, tak ani obilí nekoření mělce. Byl jsem svědkem několika extrémních a nevsáknutelných červnových srážek (50 mm/h a více) kdy brambory tekly potokem a v kukuřicích byly velké erozní rýhy a v řepce voda pouze po svahu pomalu odtékala bez jakéhokoliv odnosu půdy, bržděna vrstvou organické hmoty, která ležela na povrchu. Navíc, kdo někdy dělal po řepce a obilninách podmítku nebo přípravu půdy, tak ví, že po obilí je půda mnohem více ubitá, tudíž na ní musí docházet k horšímu vsaku.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.1.2022 12:16 Reaguje na František Vochomejtl
Tak jest.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

29.1.2022 11:08 Reaguje na pavel peregrin
Jen pár poznámek:
Argument, že když naprší rychle 50 (či 100) mm, nic před erozí neuchrání. To je sice fakt, ale o to tady přece vůbec nejde. Jde o to, aby bleskové povodně nenastávaly po srážce 20 mm a neopakovaly se několikrát ročně. Dále jde o to, aby důsledek nějakého velkého deště (50 mm) nebyl tak katastrofální, jako je teď. A to už je docela důležité, ne?
Argument, že dělení polí to nezachrání. Přece už dneska snad každý ví (aspoň z těch, co čtou ekolist :-)!), že nic nemůže být postaveno na jednom opatření, ne? Jasně, velikost pozemku (=délka erozního svahu) je nejdůležitější, ale pak je spousta dalších faktorů jako struktura půdy, struktura plodin na rozdělených pozemcích plus technická opatření typu poldrů, zasakovacích pásů, průlehů atd. atd.

A jistě, ta řešení JSOU nákladná. Jak jinak? Vždyť se za nimi skrývá obrovský dluh vytvořený drancujícím hospodařením od 50. let. Tak je logicky třeba něco krajině vrátit, řekl bych.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

19.2.2022 19:20 Reaguje na pavel peregrin
jen technická - čí jsou ty pozemky za těmi domy? klasická záhumenicová plužina
schrábnu nájem a o moji bezpečnost a sucho ať se stará obec, stát zkrátka někdo jinej
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.1.2022 07:23
Ono jak se buduje, tak o ty poldry a nádrže bude muset taky někdo starat a kdo to bude? Kdo je bude čistit od bahna a opravovat propuště? Ono to není jen o tě obnově
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.1.2022 07:55 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Mít krajinu jako s igelitem a pod ní vanu nemá vůbec žádnou logiku ani smysl... vždy je potřeba řešit každý m2 kam dopadá voda a uzpůsobit tomu osevní postupy i zdevastovanou krajinu a napravit její charakter. Vždyť je na začátku článku krásně napsáno co přesně vedlo k tomu, že obec začaly trápit povodně... stačilo by jen napravit co se kolektivizací a technologizací krajiny zprasilo a bylo by to vyřešeno. Třeba v kombinaci s nějakým řešením jaké se obec rozhodla udělat...

Je to tak jednoduché... ale v této zemi bohužel vládnou zemědělci a to často totální sobci a bezmozci jako je vidět v článku... s tím je třeba zásadně něco udělat....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.1.2022 08:13 Reaguje na Lukáš Kašpárek

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.1.2022 07:02 Reaguje na pavel peregrin
A vy jste evidentně jeden z nich...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.1.2022 07:09 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Mohl byste mi laskavě sdělit, kde berete tu odvahu vyjadřovat se a často dost arogantně na adresu zemědělců? Vy jste zemědělec? Pracujete v tomto oboru? Co o tom víte kromě toho, co vám nabulíkují lidé často titulovaní, kteří toho ale o zemědělství vědí tolik co vy? Kromě výkřiků a nesmyslných frází jsem od vás nikdy nečetl žádný rozumný příspěvek.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

29.1.2022 11:13 Reaguje na pavel peregrin
Kde brát tu odvahu? To vám sdělím celkem snadno :-). Při pohledu do české krajiny!
Při úvahách nad zdevastovaným vodním režimem - zničenými prameništi, údolními nivami, rozoranými prameništi.
Při pohledu na zničenou krajinnou strukturu.
Při sledování bleskových povodí, mizení vody ze studen, rozpadu struktury půdy, o kterou měli zemědělci pečovat, protože půda je jednoznačně národním bohatstvím - místo toho je to zhusta jen substrát, aby kytka nepadla ve větru.
Už víte, PROČ?!
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

29.1.2022 11:09 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Přesně!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.1.2022 07:47
"krásná" ukázka toho jak arogantní jsou někteří zemědělci a jak jen proto, že je v tom nikdo nemůže legálně zastavit, tak páchají obrovské škody všeho druhu... toto prostě do vyspělé země nepatří... každý přece musí zodpovídat za to co způsobuje druhým.

Když si budete chtít postavit dům, tak vám bude vodoprávní úřad diktovat co máte udělat, aby "nedocházelo k negativnímu ovlivňování sousedů" jen třeba při zasakování dešťové vody, ale že je to jen takové teoretizování a že reálně nemusí k ničemu docházet nikoho nezajímá a pokud neuděláte co chtějí, tak prostě stavět nebudete....

Ale že tu zemědělci devastují krajinu i okolní obce a způsobují mnoho dalších negativ to přijde tomuto státu jako úplně v pohodě.... ano, možná existuje cesta přes soudy a žaloby za způsobování škod, ale toto je opravdu ta cesta jak má jeden s druhým ve vyspělé společnosti jednat?

Stav jak naší legislativy, která je koncipována tak, aby chránila poškozovatele a ne poškozené, tak morálky mnoha lidí v ČR je opravdu k pláči....

Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2022 07:56
Podíval jsem se na Mapy cz. Z letecké mapy vyplývá, že něco udělali, pásy už částečně jsou, ale dle mapování vojenské 2 byly statky dál od potoka a kolem potoka byly louky a taky aspoň 2 rybníky. No a tedy stále se staví v záplavových oblastech.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.1.2022 08:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
to je tak, záplavové zóny nikdo neřeší...nemají si na co stěžovat...můžou to jen zbourat...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.1.2022 09:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
No a to je přesně to, o čem jsem psal- to nebylo jen o malých políčkách, ale také o zdravém rozumu ohledně zástavby.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.1.2022 08:49
Pokud se nebude provádět skutečná péče o krajinu, jsou to jenom nic neřešící kosmetické úpravy.
A tady se nikomu do toho nechce, znamenalo by to m.j. odstraňování starých staveb, obnovu vodního režimu, vytvářet podmínky pro obnovu biodiverzity , prostě ekologická obnova infrastruktury krajiny.

Dobrou teorii máme, ale schází skutečná politická vůle i odpovídající odbornost státní správy, atd. Takže zase nic.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2022 08:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nebuďte pesimista!-) Já už jakési světýlko vdáli vidím, a věřím, že soustředěným tlakem se to bude zlepšovat. Neb zhoršovat se to už nemá kam. Tato nešťastná megalomanská doba aspoň ukázala, že nic se nemá přehánět. Pokud se něco neodzkouší naživo, těžko teoretizovat, jak by to asi vypadalo. Dnes to vidíme zcela zřetelně, a je třeba jít na nějaký rozumný kompromis, aby se megesedlák nažral a krajina zůstala živá. Prostě aspoň nějaké ostrůvky života v té zchemizované poušti.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.1.2022 09:16 Reaguje na Karel Zvářal
Po tom , co jsem byl svědkem v on-line přenosu devastace masivu Králického Sněžníku za asistence orgánů ochrany přírody a absolutního nezájmu státu i Bruselu , mně nic jiného nezbývá.
Navíc dost často putuji ČR jako turista , a to co vidím je na mašli.
Bolševici se s tím nesrali, to je pravda, ale to co se stihlo od roku 90´ do současnosti napáchat za další škody je doslova tragédie.
Takže rád si s vámi někdy štrngnu pohárkem a zavzpomínáme s radostí na dobu ,kdy to stálo za hovno .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2022 09:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Souhlas! Jen vidím jeden velký rozdíl. Tehdy se o ekologii mluvilo v kuoárech, ale koroptve, skřivani, čejky, chocholuši, sýčci... byli na každém kroku. Dnes se ekologií šermuje jak o závod, ale po třiceti letech žvanění ta příroda na to nereaguje-( Možná by to chtělo Nachovou knihu, když ta Červená nestačí...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2022 09:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Víte, ono už za France Josefa se snažilo Rakousko obnovit zrušené rybníky. A nešlo to, kvůli majetkoprávním vztahům. Mezitím to od šlechty a císaře dostali sedláci.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.1.2022 09:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jmenovče to vím taky :-)

Vezmu-li právní předpisy, od Ústavy přes zákony, které se týkají ochrany ŽP , příslušné Směrnice EU , potom by tady mělo být skutečně solidní životní prostředí.
Problém je v tom, že se tyto normy nedodržují, obcházejí a nejsou státní mocí vynucovány.
Ekologické spolky odkopnuty Nálezem Ústavního soudu do kouta a tak se ani dotčená veřejnost nemůže bránit.

Jeden "radostný" poznatek však mám - funguje to tak všude , po celé Evropě , prostě k zblití . Já už to nějak dopalicuji ,ale je mi líto našich potomků. A ti nás po právu proklejí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2022 09:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
:-) Nestačil jsem se divit, když mi jeden mileniál básnil, jak je hrdý na naši zem, všude jenom žlutá, radost pohledět! Těmto chudákům stačí vrazit do ruky chytrý mobil a vydrží do něj zírat celičký den. Nějaká "příroda" za skly svištícího vozu je pro ně jen nudná kulisa...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

29.1.2022 11:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přesně tak!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.1.2022 09:39
A co takhle ta pole zalesnit (založit vzorový Dauerwald) nebo tam začít pěstovat rychlerostoucí enengetické dřeviny?

Takhle by šla vlastně "ošetřit" všechna riziková území.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.1.2022 09:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Jenže na to byste musel mít souhlas vlastníků půdy a dost pochybuji, že byste ho získal.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.1.2022 12:14 Reaguje na pavel peregrin
Já to dávám jako variantu na stůl.

Sám píšete, že zachovat pole a ochránit vesnici není reálně slučitelné. Ale nějaké řešení vzniknout musí a prachy to bude stát. Ten souhlas nemusí být zadarmo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.1.2022 12:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Vlastníci v současné době z 90% slyší na výši nájemného či na odkup. Je otázkou, kdo by to platil- a silně pochybuji, že obec, ta na to nemá prostředky ani omylem a nájemci zvýšené pachtovné akceptovat nebudou.
Jediným možným kupcem je stát- a kolik takových podobně postižených vesnic v ČR je?
Druhou variantou je zemědělcům to nařídit- a v tom případě pole zůstanou vlastníkům.
Prostě shrnuto, řešení takovýchto velkých zásahů zůstane vždy velkým finančním problémem a o tom to všechno je.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.1.2022 19:55 Reaguje na pavel peregrin
Navrhuji pouze varianty, které by se vzaly v úvahu při hledání optimálního řešení.

Kdo platí ty škody za záplavy, ten by měl mít zájem a zaplatit dobré řešení. Nevím kdo ty škody má platit. Je to pojišťovana, majitel pole nebo majitel domku?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.1.2022 07:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, v tomto případě si to budou přehazovat jeden na druhého.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2022 10:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Myslím, že člověk a ani žádná zvěř neumí dobře trávit dřevo, zejména lignin. To bychom museli pěstovat a jíst všekazy. Taky to některé národy dělají.
Pokud se podíváte na vojenské mapy 2 tak tam kde je teď vesnice byly asi hlavaté vrby na topení (stará energetická dřevina).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.1.2022 12:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nechápu vaši reakci.

Potraviny se dají pěstovat tam, kde eroze tolik nehrozí. Tam kde hrozí, ať je trvalý energeticky či pro stavební konstrukce využitelný porost, který jí zabrání. I na to je spousta půdy potřeba.

Jíst brouky vás opravdu nikdo nutit nebude.
Odpovědět
Pe

Petr

26.1.2022 10:26
Ono to není jen kolektivizací. Taková je prostě dnešní společnost - přerostlá, individualizovaná a navzájem soupeřící, s mnoha různými zájmy, které nejdou navzájem dohromady.
V takové zemědělské vesničce například měli dříve všichni jeden společný zájem - společně prosperovat. Dnes vesnice nabobtnala a zájmy se roztříštily až do protichůdnosti. Jedni chtějí v údolí bydlet, druzí podnikat, další tam chtějí mít tenisový kurt, další chtějí pěstovat kukuřici. A společné je dnes jen jedno - vydělávat na druhých. Nejde to dohromady a nikdy nepůjde, přesně jak je v článku.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.1.2022 10:48 Reaguje na Petr
Dříve člověk přírodu potřeboval, aby vůbec přežil , dnes už jen tak napůl - pro dobývání zdrojů , zbytek nahradil technikou .
Bohužel ten trend neustále pokračuje, spíše bych to nazval demolicí přirozeného životního prostředí. Nejsme s to najít rozumný kompromis mezi dalším rozvojem a zachováním přírody.

Solidní šanci vidím pro nedobrovolné předání moci strojové inteligenci, která to potom rychle srovná.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2022 11:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
A načo vojakovi kašňa? Tedy na co bude strojové inteligenci takový pitomý tvor jako člověk?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.1.2022 11:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Na nic, a podle toho to taky dopadne.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.1.2022 10:50 Reaguje na Petr
Tak v tom s vámi souhlasím.
Odpovědět
ZK

Zdeněk Kučera

26.1.2022 11:12
Jen pro informaci, díval jsem se na Lpis a část pozemků kolem obce je mírně erozně ohrožená. Žádné pozemky vysoce erozně ohrožené. Řekl bych, že zemědělci prostě dodržují pravidla a nelze jim nic vyčítat. Pokud se dohodli s obcí na nadstavbových pravidlech, do kterých je nikdo nenutí, lze to jen pozitivně kvitovat a ne tu psát o jejich aroganci.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.1.2022 12:32 Reaguje na Zdeněk Kučera
No vidíte, a jsme u jádra pudla. Pokud je to tak, jak říkáte, tak celou situaci to ovšem zásadně mění, v mírně ohrožených oblastech platí úplně jiná pravidla. Samozřejmě i když okolo jsem jezdil, tak z auta nejsem schopen posoudit, co je vysoce a co mírně ohrožené, protože kolikrát zařazení na LPIS nedává logiku, z vlastních zkušeností.
Odpovědět
JH

Jaroslav Huňat

26.1.2022 13:40 Reaguje na Zdeněk Kučera
Možná byste se také mohl podívat na kalkulačku eroze, kterou spravuje VUMOP, poté byste mluvil jinak. LPIS je tu pro zemědělce a pro SZIF, rozhodně tu není pro přírodu. Více na https://kalkulacka.vumop.cz/app/?#home zapněte si vrstvy eroze a erozních událostí, možná ptom změníte názor.
Odpovědět
JS

Jiří S

27.1.2022 06:45 Reaguje na Jaroslav Huňat
A nevychází náhodou eroze v LPISu z vrstevnicového posouzení právě VUMOPem?
Odpovědět
JH

Jaroslav Huňat

27.1.2022 07:15 Reaguje na Jiří S
Než se dostane erozní událost do LPISu, trvá to dva až tři roky. Nejprve posouzení Státním pozemkovým úřadem, poté Vumopem a poté se ještě jednou projedná a možná propíše do LPISu. Mám toto řízení několikrát za sebou... není to rychlé ani efektivní.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2022 12:59
No ono s tou odolností proti erozi to není primitívní.
Dříve se oralo po spádnici, zejména z důvodů, že pole šly po spádnici kvůli dělení dědicům. Nějaká vysoká škola zkoumala co to udělá, když se bude orat po vrstevnici jak se někdy doporučuje. Zjistili, že pokud jsou srážky střední, voda vsakuje lépe, ale když jsou vysoké, tak se ve vrstevnicových brázdách udělají jezírka, ta se protrhnou, spojí v povodeň a odnos je ještě větší.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

26.1.2022 14:53
V diskusi kdosi zmiňuje letecké mapy z 50. let. Kdo se na ně podíval a srovnal situaci se současností, pravděpodobně zjistil, že nad Dubencem sice byla spousta malých polí a políček, ale rozhodně na těch plochách nebyly zarostlé a husté meze. Naopak, stromů jako šafránu a mezi políčky (při rozlišitelnosti těch map) to vypadá tak max. na 1 m mezičku, častěji možná jen rozor. Políčka někdy obdělávaná po vrstevnici, někdy šikmo (aby nebyla brázda úplně kraťoučká) a často po spádnici. Po spádnici samozřejmě i cesty. Pokud na ten svah spadl přívalový déšť někdy na jaře po zasetí nebo na podzim po zasetí, muselo to do vesnice letět úplně stejně. A eroze je na těch polích vidět i na starých leteckých snímcích. Já jen, aby bylo jasné, že nikdy nad Dubencem nebyla malá políčka, po vrstevnici lemovaná hustými, zarostlými mezemi a absolutně bez eroze, jak by mohlo vyplývat z článku.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.1.2022 15:09 Reaguje na Marcela Jezberová
Takže je to zhruba tak, jak jsem si myslel.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2022 17:47
Nechci hodnotit krajinu v okolí Dubence, ale znovu opakuji, jak byly pole
děleny v mém okolí za 1. republiky. Pole hraběte Larische byly vysušenými
rybníky a měly plochu desítek hektarů rozdělených bývalými hrázemi
rybníků se staletými duby, křovisky a odvodňovacími strouhami, které
byly v nezměněném stavu po válce obhospodařované státními statky a
nyní společností vlastníků. Část polí byla v majetku menších sedláků
s různou výměrou podle reliéfu krajiny a zástavby a taky se u nich
s výměrou toho moc nezměnilo. Větší změnu zažily políčka kovozemědělců,
která byla dělena metrovými pečlivě kosenými a vypásanými mezemi bez
keřů a stromů. Tyto meze byly rozorány, ale tak se dělo i kdysi, když
se spojily majetky, odprodalo se pole sousedům atd., protože ten už
neměl důvod nechat ladem hraniční mez. Zcelovaly se tak pozemky a nebo
pří dělení majetku zase mezemi dělily. Pro biodiverzitu ta metrová a
pečlivě vykosená mez asi moc velký význam neměla, ale ty hráze a okolí
odvodňovacích strouh na velkostatku hraběte byly daleko hodnotnější.
Dosud to vše včetně remízků zůstalo stejné, pouze se změnilo to, že
po hraběti náruživém lovci a po myslivcích po válce mají hlavní slovo
při hájení predátorů ochranáři. Hrabě měl v remízcích bažantnice a ti
myslivci do sametu taky, ale nyní je bažant vzácnost a zajíci jsou
posledními mohykány s perspektivou max. pár let. Koroptve, křepelky,
skřivani, čejky atd. jsou minulostí, ale nově tu máme krkavce, hejna
šedivek, strak, sojek a kání. Lišky a jezevci žijí pár metrů za mým
domem, kde nikdy předtím nežili. Takže krajina je téměř stejná, mimo
políček po sametu zastavěných domky s chemickými trávníky a okrasnými dřevinami. Změnila se skladba pěstovaných plodin, která se scvrkla na pšenici, kukuřici, řepku, řepu cukrovku a trvalé travní porosty na
orné půdě v říční nivě Olše. Změnil se však podíl predátorů k jejich kořisti ve prospěch predátorů. V rozumné míře proti predátorům nic
nemám, ale pokud už totálně zdecimovali kořist, tak se ptám, co dál? Přikrmovat dravce a šelmy a nebo je nechat vymřít hlady? Potravní řetězec budovaný odshora dolů je stejná hloupost, jako stavba domu od střechy,
ale to nedouci asi nikdy nepochopí. Doporučuji návštěvu této krajiny plné plevelů na mezích, křovin s potravou pro ptáky, remízky s úkryty a lužními lesy připomínajícími džungli kolem Olše. Ale přesto stále chudší a chudší
o ty mizející druhy a bohatší a bohatší o ty predátory. Někdo asi udělal chybu, ale nemíní ji přiznat a hledá zástupné důvody, které tu prakticky nejsou. Spíše bych řekl naopak, že tolik padlých souší, starých stromů
s dutinami, křovisek trnek, šípků, hlohů, mirabelek atd. tu nikdy tolik
nebylo. Na těch mezích nebylo nikdy tolik plevelů, bodláčí a vysoké trávy
a přesto už to není ten bývalý ráj ptáků a drobné zvěře. Poví mi ti
mudrlanti proč?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2022 18:08 Reaguje na Břetislav Machaček
K vaší poslední otázce: protože (mimo jiné) vychcípal hmyz (z důvodů zde tisíckrát omílaných).
Jinak co se týče těch odvodňovacíh struh - jak nebývale jednoduché, funční a snadno udržovatelné je to řešení (zároveň s benefity pro biodiverzitu) oproti zdegenerovanému plýtvání kilometry krychlovými betonu, kameniny a pálené hlíny v podobě potrubí zahrabaného pod zem vzletně nazývaného "melioracemi" - ve skutečnosti plošného vysoušení krajiny. Vídám to přes potok na polské straně, kde ty strouhy jsou také - jestli lze někde najít nějaké polní kvítí, brouky... tak je to tam, v té do mrtě vystříkané kulturní pustině na české straně už není lautr nic.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.1.2022 19:46 Reaguje na Jakub Graňák
Ale pane Graňáku, zrovna od vás bych očekával, že rozumíte principu meliorace. Takže žádné vysoušení krajiny. Strouhy jsou jedním možným melioračního řešení, ale samozřejmě dělí pole a ty trubky naopak umožňovaly ta pole spojit do větších celků.A větší celky dávají větší efektivitu, to je nepopiratelné, samozřejmě nic se nemůže přehánět, to jen pro případné námitky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2022 20:10 Reaguje na pavel peregrin
Chci dodat, že do těch struh ústí právě ty trubky
meliorací, protože pole vzniklá vysušením rybníků by bez meliorací byly pouze bažinami. Tam, kde jsou
zaneseny, či zalomeny už ty bažiny cyklicky jsou
a za sucha zase nejsou. Pole v rovinné říční nivě
se bez meliorací neobejde i s těmi trubkami a strouhami dělícími půdní celky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2022 21:38 Reaguje na pavel peregrin
Je třeba rozlišovat mezi melioracemi vycházejícími z významu toho slova a tím tupým odvodňováním, které se u nás (tím myslím podhůří Jeseníků) konalo někdy od poloviny sedmdesátek, kdy co mělo smysl bylo zmeliorováno už často někdy za první republiky, a ty zmíněné sedmdesátky a osmdesátky už byla spíš jenom honba za vlastním ocasem, která způsobila víc škody než užitku. Z typické bažiny s horizontem tak 30 cm, vespod úplně promodralým a hned pod ním skelet, prostě nelze udělat úrodnou půdu ani omylem - a to se jenom v mojem blízkém okolí stalo na pěkných pár tisících ha. Okolí mojeho domova je zvodní pro cca 30 000 lidí a v důsledku těchhle neuvážených kroků tu začíná být docela vážný problém s vodou (samozřejmě to není jen z důvodu meliorací), ta prameniště, mokřady a rybníky, které tu až do šedesátých let začínají sakra chybět.
Nemám nic proti závlahám (což jsou mimochodem taky meliorace - pro ty kteří to neví), nebo nějakému rozumnému využívání odvodnění v rovinách, ale v pahorkatinách a podhůřích to podle mě je naprostá kravina, která nám v důsledku ještě pěkně zavaří.
Co se týče těch celků, jestli jsou po cca 200 m od sebe rovnoběžně po svážnicích strouhy svedené do původního potůčku mezi polema (bez všech těch šílených narovnaných vypanelovaných koryt jako u nás), tak jako to mají poláci přes potok, a funguje jim to tam normálně, nevidím důvod , proč by to nefungovalo u nás.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.1.2022 07:18 Reaguje na Jakub Graňák
No vidíte, takto je to už lepší. Nelze všechny meliorace házet do jednoho pytle. Sám jsem viděl v 80. letech meliorace v podhůří Šumavy a samozřejmě to bylo zvěrstvo, o tom žádná.
Ale konkrétně třeba u nás se vyskytují pole jílovitohlinitá, hlinitojílovitá, s vysokou hladinou spodní vody, a tam byly meliorace skutečně nezbytné, protože jinak byste prostě na takovém poli nehospodařil. Provedení podzemní či strouhou pak zde vycházelo z logického scelení malých políček, dodnes funguje a samozřejmě k žádnému vysoušení nedochází, protože jímavá schopnost těchto půd je obrovská.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.1.2022 14:56 Reaguje na pavel peregrin
Popisuju situaci, která je u nás, jestli jste z toho nabyl dojmu, že odsuzuju meliorace šmahem, tak se omlouvám - jistě že na řadě míst to dává smysl typicky v nivách kde by se bez toho nedalo do toho pole vjet. Na druhou stranu tam, kde to smysl nemělo vznikly obrovské národohospodářské škody. Dalším takovým "úžasným" fenoménem místní krajiny jsou zatrubněné potoky, kdy tím, že je poslali pod zem získali (v jednom konkrétním případě od nás z dědiny) pás cca 20 x 500 m od lesa po první baráky. To si fakt člověk klepe na čelo.
Loni na podzim jsem při procházce na poli našel dobře sto metrů vyoraného potrubí a přemýšlel jsem jestli to bylo jenom šlendriánem při pokládce, kdy se jim nechtělo kopat do skály, nebo za těch zhruba čtyřicet let byla spláchnuta taková vysoká vrstva ornice
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2022 20:03 Reaguje na Jakub Graňák
On ten hmyz ještě v těch křovinách, plevelu a lužních
lesích je, ale nemá ho už ani kdo žrát. Taky tu schází
kdysi běžná stáda hovězího dobytka na těch zatravněných
plochách s kravinci plnými much, brouků a koši žampionů.
Toto vše je změna za posledních třicet let, kdy zůstalo
pár desítek dojnic ve stájích a nikoliv na pastvě jako
kdysi. On ten "pořádek" bez kravinců, hromad hnoje na
polích a tlejících zbytků stohů slamy udělal taky své.
Uvidět dnes u nás ováda, tak to se dočkám maximálně
někde v blízkosti chovu jezdeckých koní. Sterilita
prostředí nemusí být pouze díky chemii, ale i díky
absenci humusu v půdě, těch kravinců a kup hnoje.
Nadměrnou chemizaci nehájím, ale mají zemědělci na
výběr, aby byli ziskoví a nekrachovali? Dotace pouze
agonii u některých oddálí, ale důležité je narovnání
podmínek napříč EU i zbytkem světa. A pokud to nelze,
tak chránit vnitřní trh a odbyt domácí produkce. Bez živočišné výroby se nezlepší stav orné půdy a ta
zůstane mrtvou hmotou držící kořeny rostlin. Bez
humusu nebudou půdní organizmy, ani hmyz a nezachrání
to rozkouskování polí a hra na BIO a EKO bez hnoje
od hospodářských zvířat a zaorávání biomasy končící v
kotelnách a bioplynovkách. Zamyslete se, z čí hlavy
vzešlo pálení slámy v kotelnách a pěstování energetických
plodin. Já bych se nebál říci, že od těch, kteří to už
opatrně kritizují a nebo stále obhajují jako záchranu
planety.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2022 21:59 Reaguje na Břetislav Machaček
No to tedy není, nám se tady sešel docela zajímavý fenomén, stihli jsme si totiž chemizací (ale i tou absencí organiky) dost výrazně zredukovat spodní patra potravní pyramidy, a bez toho abychom s tím něco udělali,tak se nám tu rozbujeli vrcholoví predátoři - a z kombinace tohoto se hroutí střed (ptactvo...). Hmyzu je počertech málo, mám to s čím za ty roky srovnávat - už ho zkrátka není dost, aby byl snadno dostupnou potravou pro polní druhy, jako býval.
Co se týče toho hnoje, tam se shodneme - mě příjde spíš paradoxní, že to řadě lidí nedochází - přitom se to analogicky objevuje ve všech ekosystémech na světě - že velcí konzumenti ( v moři třeba kytovci, medvědi v tundře, krávy v kulturní krajině) zpřístupňují živiny celému koloběhu od půdní bakterie až zas po tu krávu a jedno bez druhého nebude.
Kdo vymyslel bioplynky... nevím, mám podezření, že to bylo pár zmanipulovaných blbounů, které si na špagátku povodila lobby těch, co na tom dnes nejvíc rýžujou
Odpovědět
PK

Pavel Karel

26.1.2022 19:44
Vymlouvat se po málem 4 dekádách na kolektivizaci je trapné. Kolektivizace stojí především za spokojeným životem nově vzniklé vrstvě oligarchů-agrobaronů....stejně jako uhlobaronů, energobaronů atd. Takže jsme se oklikou opět vrátili do feudálního uspořádání velkovlastníků, jenom bez šlechtických titulů... všechno je tudíž v naprostém pořádku :-) Člověku se skoro nabízí interpretace reálsocialismu, jako rafinovaného plánu dědů-bolševiků na urychlení koncentrace majetku pod hlavičkou státu a následné vytvoření oligopolů jejich potomky v rámci Klausovi kupónové privatizace...:-/
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2022 20:20 Reaguje na Pavel Karel
Přesně tak. Oni ti velcí vlastníci velkých lánů polí už tu kdysi byli a jsou běžní i jinde ve světě. Ti teoretici neviděli pole v USA, Kanadě, Rusku, Kazachstánu, Ukrajině atd. Velké zemědělské
stroje nevyrábějí firmy pouze pro naše agrobarony a družstevníky,
ale pro všechny, kteří podnikají ve velkém. Toužit po nudličkách polí znamená toužit po potravinách, na které si mnozí nevydělají
a spoléhat se pouze na levný dovoz je krátkozraké.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.1.2022 06:59 Reaguje na Břetislav Machaček
No měl by se udělat zákon, že se nejen uznávají šlechtické tituly ale prezident může udělovat nové jako za císaře pána.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.1.2022 20:59 Reaguje na Pavel Karel
Zajímavý postřeh , a zdá se že není daleko dnešní realitě.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2022 22:01 Reaguje na Pavel Karel
Velice trefný komentář, dokonale vystihl vývoj u nás v okolí
Odpovědět
MM

Milan Milan

26.1.2022 20:38
Eroze je přirozený jev. Dokonce je snad vyzkoumáno, že vlivem eroze (větrem i vodou) se za jeden rok vytratí až 17t zeminy z ha. To že naši předkové neměli zcelené lány nebolo dáno ochranou půdy a vody, ale hlavně jejich vlastnickými podíly a snahou o dokonalejší využití půdy k obživě. Navíc používali humoidní hnojení což bylo klíčové pro udržení vody v půdě. Zatravněné plochy jsou pro zadržení a zpomalení odtoku vody z krajiny klíčové a rozdělení na menší plochy není tak důležité. "Náhodou to vím docela přesně....."
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

29.1.2022 11:21 Reaguje na Milan Milan
Eroze samozřejmě JE přirozený jev :-)! JENŽE záleží na míře té eroze :-)! Takže:
Z lesní půdy a trvalých travních porostů víceméně nula.
Jako hraniční a ještě udržitelnou míru uvažují znalci 4 t z 1 ha, ale jsou i odůvodněné názory o kus přísnější.
A teď pozor! Aktuálně je za ještě dobré považováno 17 t/ha! Takže "dobře" hospodaří ten, kdo má erozi do těch 17 t! Mně to přijde jako nehoráznost, státem řízené ničení půd! Jenže velkozemědělská lobby si to takhle drží. Tak uvidíme, co Nekula...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.1.2022 07:47
Pokud jde o erozi, je to sice přirozený ale úrodnost snižující element. Pokud jde o biodeiverzitu, zejména ptáků, hlavním důvodem je chemizace. Ornitologové v česku sčítají polní ptáky mnoho let, a výsledky říkají že úbytek začal v 70 letech s rozvojem chemizace. Trvalo to do roku 90 . Po zhroucení JZD se populace prudce zvedala asi až do roku 2005 Pak se zemědělství konsolidovalo jinak a znovu začala chemizace. Netvrdím, že lze vyrábět potraviny ekonomicky bez chemie, nicméně je třeby vidět i důsledky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.1.2022 10:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Před pár dny byl na ČT pořad, počet sýčků v Sasku cca 7 jedinců a tak se zabývali vybudováním biokoridoru CZ/Sasko.
Laik se diví, odborník žasne.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.1.2022 16:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tam žádný koridor nepomůže, a když, tak spíše z Polska. Už v r. 2000, když jsem projížděl bývalé dederony, mě udivovala ta sterilita krajiny. Nemůžou honit dva zajíce najednou. Pokud budou chtít sýčka a jiné druhy otevřené krajiny, budou jim k tomu muset vytvořit podmínky. Tzn. minimum chemizace, sady, louky, remízky, a také regulaci predátorů, především kuny.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

31.1.2022 07:52
Možná by pomohlo, kdyby obec dala k soudu požadavek na náhradu škody vůči zemědělcům, kteří nedodržují osevní postupy.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

17.2.2022 13:57
Tohle vyprávění mi poněkud připadá, jako líčení situace, kdy vozatajec Bonks zachraňoval císařství rakousko-uherské před prohrou tím, že zachráníl tři koňské postroje uprostřed válečné vřavy.

Pěkně problém popsal "pavek peregrin", probém je v tom, že by se v tomto případě mělo postupovat soustavou agrotechnických, vodohospodářskách i vegetačních opatření, ovšem na to neexistuje v takové obci obvykle konsensus. A proto se použije řešení, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Pro ilustraci - příběh zemědělce a strojů. Široká lišta znamená i méně pojezdů a nižší zhutnění půdy, kratší naopak. Pak se půdoznalci diví, proč mají zhutněné vrstvy, které před dvaceti lety nebyly zasaženy, diví se díky zničení žicvočišné výroby, že mají půdu bez živin a organiky, diví se, proč existuje v ploše větrná i vodní eroze.
Ale všichni si napíší pěkný článek, který oslavuje, jak situaci vyřešili.

Přitom je to tak, že obec byla založena r. 1321 podél vodního toku a cesty a odtud spočívá dělení pozemků, stejně tak pokračoval i josefínský katastr.
Ale protože je blízko Bitýz, ta za vše mohou ti komunisti.
Zatím ovšem obvykle předsedou družstva byl syn sedláka, a agrotechnikem kostelník (obrazně). Dělení pozemků po dlouhé roky, poté, co šlechta pachotvala, a pak i prodávala, byly dělany podle dědění a každý chtěl to lepší dole i to horší nahoře stejným dílem. Takže v tom komunisti toho moc nesvedli. Jen měli lepší možnosti, jak to řešit a také řešili, když zúrodnili kvůli výživě co se dalo, a museli tu zavlažovat, tam vysoušet.

Nyní, po 30 letech provozu kapitalistického, vidíme, že část kvalitní orné půdy padla v plen halám a developerům, a zemědělci, kteří mají malé farmy, nemohou mít živočišnou (ekonomika), a velkým se to přestává rentovat též.

Koncepce je to, co chybí, a praxe musí být schůdná a aplikovat se musí řešení, která přinesou užitek, ne jen založí další problémy.
K nepochopení tématu malých vodních toků se u autorky nedivím, ovšem povšimnu si jen jednoho tvrzení.
Tím je očekávané zlepšení poté, co nastoupil nový agronom. Ano, je to jeden k klíčových hráčů na ploše, ale údržba krajiny (to je nepěkné, že) probíhá tak, že se musí starat všichni, od Povodí, Lesů, Obce, zemědělců, územních plánovačů i techniků řešících krajinu.
Byl bych rád, kdyby tomu v tomto případě bylo.
Na to, jak vypadá katastr, je zeleně a lesních pozemků nedostatek. Ale ekonomika živí lidi, a za kukuřici se platí víc, než za jiné plodiny. Podle ortofoto se obdělávají plochy stále PO ! spádu.

Že by ti komunisti tam ještě 30 let regulovali jízdu traktoru ? :o)

Těch problémů má obec víc, i z těžeb. Podle výsledků, jaké registruji, se stát moc ochotou řešit ekologické škody nepřetrhne. Ostatně tu tvrz nad obcí také strhla hlava státu, za neposlušnost, že. Tehdy ale komanči ještě nebyli.

Existují dotační tituly OPŽP, ovšem zřejmě není chuť to podpořit, dofinancovat a rozpočet zúčastněných stačí jen na drobné věci. Snad pomůže Panna Sedmibolestná. Vrchnost v Příbrami by ponížené supliky mohla chvíli vystát. Je ale otázkou, zda pomůže. S vrchností to vždy bylo vošajstlich.

<rýpal lesní>
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.2.2022 16:00 Reaguje na rýpal lesní
1+. Tvrdit 32 let po změně vlastníků půdy, že za zničení půdy, při obdělávání ploch po spádnici a pěstování kukuřice ve svazích, může kolektivizace, je snad zlý sen.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

17.2.2022 14:11
Doplňuji ještě pohled na II. vojenské mapování (1836-1852)
https://www.dubenec.cz/obec/mapovy-portal
račte si prosím porovnat sami, třeba s Mapy.cz.
<rl>
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

19.2.2022 19:13
Jo dotace:
frézované kůly - aby to něco stálo
zasakovací pás na patě svahu aby tam bylo co zasakovat
jabloně v rybníce aby lépe rostly
minimálně 2x ročně vše pomulčovat aby se nám tam za stéblem neschovala nějaká příroda (nejlépe v době hnízdění a kladění mláďat a pak před zimou kdy je všude holina)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist