https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/evropane-se-shoduji-ze-proti-zmene-klimatu-je-treba-bojovat.nejsou-ale-ochotni-menit-svuj-zivotni-styl-zjistil-pruzkum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Evropané se shodují, že proti změně klimatu je třeba bojovat. Nejsou ale ochotni měnit svůj životní styl, zjistil průzkum

24.10.2021 07:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Britský premiér Boris Johnson a vědec a moderátor Sir David Attenborough hovoří k dětem o summitu COP 26. Většina lidí o konání summitu totiž netuší.
Britský premiér Boris Johnson a vědec a moderátor Sir David Attenborough hovoří k dětem o summitu COP 26. Většina lidí o konání summitu totiž netuší.
University of Cambridge provedla průzkum zabývající se environmentálními postoji v sedmi evropských zemích. Ačkoli se většina z 9000 dotázaných shoduje, že proti změně klimatu a současnému stavu přírody je třeba něco udělat, nejsou příliš ochotni jakkoli měnit dosavadní způsob svého života a zpochybňují návrhy, které ve jménu ochrany životního prostředí některé země prosazují.
 
Průzkum probíhal v Británii, Německu, Francii, Dánsku, Švédsku, Španělsku a Itálii a jeho výsledek je jednoznačný - proti změně klimatu a současnému stavu přírody je třeba aktivně bojovat. Nejatraktivnější myšlenkou je snaha o návrat některých částí přírody do původního stavu. Velké množství lidí také podporuje rostoucí investice do obnovitelné energie, ať už solární, větrné nebo přílivové.

Ačkoli dotázaní věděli o pozitivech, které by pro životní prostředí představovala nižší konzumace masa, naprostá většina z nich není ochotná tomu svůj jídelníček přizpůsobit a na mase trvá alespoň 3x týdně. Negativní postoj mají lidé i vůči některým návrhům, které mají proti změně klimatu bojovat - především se jedná o zákaz prodeje benzinových a dieselových aut po roce 2030 nebo vyšší zdanění letecké dopravy.

Průzkum také zjišťoval povědomí o konferenci OSN o změně klimatu COP26, která zanedlouho proběhne v Glasgow. O tom, že ve Skotsku toto důležité jednání proběhne, ví podle průzkumu pouze necelá třetina dospělých Britů. V porovnání s ostatními zeměmi je to ale pořád velmi dobré číslo - ve Francii o existenci COP26 ví pouze 17 % lidí, ve Švédsku 9 % a v Německu jen 7 %.

“Důsledky změny klimatu pociťujeme opravdu všude na světě. A konference COP26 by měla hrát důležitou roli v jejich řešení. Špatná zpráva je, že většina lidí vůbec nezaznamenala, že světoví představitelé, kteří mají kompetence změny klimatu řešit, se za pár dní budou nacházet za našimi humny,” komentuje vedoucí průzkumu Emily Shuckburgh.


reklama

 
foto - Mráčková Lucie
Lucie Mráčková
Autorka je spolupracovnice Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

24.10.2021 07:25
Podobné průzkumy mají téměř nulovou vypovídací hodnotu. Vypovídají spíš o míře konformity ve společnosti. Pokud se bude dlouhodobě předkládat, že je společensky správné proti změně klimatu bojovat, tak konformě budou souhlasit s daným názorem.
Tím, že se podle toho neřídí, se ukazuje, že to není jejich názor a že jakmile vnější tlak na akceptaci tohoto názoru ustane, nebudou ho zastávat.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Konformita
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

24.10.2021 08:10 Reaguje na Richard Vacek
ve výzkumech a průzkumech se často používá otevřená otázka, takže nesouhlasit je v podstatě nepravděpodobné, proto nemá vypovídací hodnotu...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.10.2021 08:40
Evropani by byli ochotni změnit svůj životní styl, aby se společnost lépe adaptovala na změnu klimatických podmínek.

To by se ovšem nemohlo dít způsobem , jehož jsme svědky. Vrchnost vydá patent, ten se přitluče na vrata a přes to nejede vlak.
Postačí se podívat na link v souvislosti s volbou předsedy Evropské komise mohutně podporovaný doslova goeblessovkou propagandou ala Gréta.

Na takový způsob "demokratické" vlády nejsem ani zvědavý a ani jej nemohu podporovat.
Doslova sadistické protlačování elitářských názorů skrze společnost , navzdory zdravému rozumu a v rozporu s názory odborníků, nelze nazvat jinak než vládou autokracie = forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci úzká a sociálně uzavřená skupina lidí.

Naopak , je zapotřebí využít každé příležitosti, od uplatnění politických práv občanů až po mezní formy občanské neposlušnosti, aby došlo k nápravě zcela neuspokojivého stavu věcí.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

24.10.2021 09:07
“Důsledky změny klimatu pociťujeme opravdu všude na světě. A konference COP26 by měla hrát důležitou roli v jejich řešení." Dostali sme sa do podobnej fázy ako v čase končiaceho socializmu, keď sme boli bombardovaní nič nehovoriacimi stále sa opakujúcimi heslami typu: Kupředu za další úspěchy při budování vyspělé socialistické společnosti, Leninskou cestou k dalšímu rozvoji naší socialistické vlasti! Pod vedením KSČ za další rozvoj socialistické společnosti" https://sk.wikipedia.org/wiki/Komunizmus https://www.teraz.sk/magazin/unikatne-fotografie-socialisticke-hes/248148-clanok.html
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.10.2021 16:17 Reaguje na Vladimir Mertan
+1!
Odpovědět
va

vaber

24.10.2021 09:19
lidé nezmění svůj životní styl většinou ani když jim teče do bot ,jediné co je přinutí je nemoc která je srazí na kolena,
ale nemoc planety a životního prostředí nikoho nezmění, to je nemoc cizího organizmu a ta má na nás vliv jako nemoc neznámého člověka ,tedy žádný
průzkumy vycházejí tak jak se položí otázka a ta bývá vždy taková jakou chci odpověd
Odpovědět
RV

Richard Vacek

24.10.2021 09:29 Reaguje na vaber
Nemoc planety? Nemoc životního prostředí? To má být co? Na Zemi byla období, kdy ovzduší bylo z našeho pohledu plné jedovatých plynů. S kyslíkem přišla velká kyslíková tragédie - snad největší vymírání života, který nebyl na oxidační atmosféru zvyklý.
Co byste říkal na atmosféru za dynosaurů? koncentrace CO2 v ovzduší byla 10x vyšší.
Žijeme v éře, kdy je výjimečně chladno. To má být optimum, kterého se máme držet?
Odpovědět
va

vaber

24.10.2021 09:47 Reaguje na Richard Vacek
znám vaše argumenty opkujete je při každé příležitosti, pane, ale tady jde o ochranu podmínek na planetě ve kterých člověk dokáže žít ne jen přežít a vy argumentujete něčím co by současného člověka zničilo,
rovněž teplota vhodná pro život má jen úzké pásmo ,pochopte že teploty co se blíží 50°C život zničí, takže v historii se takové teploty nemohly vyskytovat ,jaké teploty byly v tom vašem imaginárním teplém období? už jsem vám psal ,zkuste v takovém prostředí přežít ,ale člověk chce žít ne jen přežít,
Odpovědět
RV

Richard Vacek

24.10.2021 18:05 Reaguje na vaber
Vy nerozumíte, že teplé periody neznamenaly to, že se současné teploty zvedly dejme tomu o 5 st.C., ale že se teploty vyrovnaly - jak v pruběhu den/noc, tak v průběhu léto/zima i geograficky rovník/pól.
S tímto vyrovnáním extrémů souvisel i pokles mořských proudů a pokles větrů, protože gradienty teplot byly nižší.
Tak tady neoperujte teplotami 50 st.C za situace, kdy je střední teplota Země nějakých 13 st.C. Podívejte se do nějakého tropického pralesa, kde takové stabilní teploty 25 st.C máte po celý rok.
Odpovědět
Pe

Petr

24.10.2021 21:06 Reaguje na Richard Vacek
Jedendkaz pro ás:
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/svet/T2m_svet.gif
Občas tam mrkněte. Aktuálně má půlka světa přes 30, místy skoro 40.
Střední teplota je informace k ničemu. Letos bylo ve Středomoří skoro 50, a dokonce v Kanadě skoro 50!
Odpovědět
va

vaber

25.10.2021 08:13 Reaguje na Richard Vacek
dnes se teploty nad 50°C vyskytly v Kanadě v Austrálii a pochcípali ptáci i koně,
střední teplotu 13°C si naložte do octa ta vám nezpůsobí zástavu srdce jak 50°C,
souhlasím s tím že teploty mohly být kdysi více vyrovnané, ale příčinou byla atmosféra, která byla mnohem silnější, atmos znamená pára a jsou i teorie,že Země měla parní obal ,jak se píše v některých indických spisech.Dnešní atmosféra je extrémně tenká a další její úbytek způsobí to, co se stalo na Marsu.
V tropickém pralese nejsou teploty 25°C , to bývalo na malých tichomořských ostrovech ,ale dnes to již neplatí
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.10.2021 10:47 Reaguje na Richard Vacek
Průměrná teplota na Zemi roste, rozpouštějí se ledovce, které dříve přetrvaly celá století, ale podle Vás žijeme v éře, kdy je výjimečně chladno. Fakt se ty ledovce rozpouštějí, protože je enormně chladno?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

24.10.2021 13:04 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Sto let neni "era". Tedy v klimatologii, natoz v geologii atd. V politice resp. politicke klimatologii ano - tam lze hovorit o nekolik desitek let trvajici "ere" blbnuti kolem "globalniho oteplovani". Je treba dohodnout se o vyznamu pouzivanych slov, ma li mit jakakoliv diskuse smysl
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

24.10.2021 13:05 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
"Kvartér, alebo štvrtohory ( fr. Quaternaire, ang. Quaternary, nem. Quartär, rus. Če- tvertičnyj period), je najmladším a naj- kratším geologickým obdobím, ktoré trvá až do súčasnosti. Spolu s treťohorami (tercier) tvorí tzv. kenozoikum, alebo dobu cicavcov.
V rámci geologických útvarov má osobité postavenie – jeho začiatok je vymedzený výrazným ochladením zemského povrchu, typickým znakom je tvorba sedimentov súvisiacich so zaľadnením, počas trvania kvartéru sa sformovala dnešná fauna aj flóra a v konečnom dôsledku v tomto období prebehol vznik a vývoj človeka. Z tohto dôvodu sa kvartér niekedy nazýva aj ako antropogén či antropozoikum.Základné črty kvartéru
Rozsah zaľadnenia počas najsilnejších glaciálov
Kvartér sa od čias sira Edwarda FORBESA (1846) dlhodobo považoval za obdobie jednej doby ľadovej, resp. glaciálnej epochy. V súčasnosti na základe nový údajov, predovšetkým z vrtných jadier z grónskeho ľadovca a analýzy sedimentov z morského dna vieme, že počas celého trvania kvartéru sa vystriedalo minimálne 50 ľadových dôb, oddelených rovnakým počtom teplejších, tzv. medziľadových období. Takýto veľký počet klima- tických fluktuácií malo za dôsledok výrazne zmeny v reliéfe krajiny, charaktere ekosystémov a vo vývoji bioty.
V krajine je najcharakteristickejším znakom kvartérnych procesov modelácia zemského povrchu do dnešného stavu, na čom sa zúčastnovali ako exogénne sily, tak aj výkyvy podnebia, pričom svoju úlohu zohral aj proces kontinentálneho a horského zaľadnenia a s ním spojené kolísanie morskej hladiny.
Výkyvy podnebia sa prejavili predovšetkým striedaním chladných období (glaciály) s teplými medziobdobiami (interglaciály) v kombinácii s obdobiami sucha a vlhka. Zatiaľ čo glaciály (Cold Period, Kaltzeit) trvali v priemere 40 až 100 000 rokov, interglaciály (Warm Period, Warmzeit) boli výraznejšie kratšie (v priemere 10-20 tis. rokov). V chladných obdobiach prevládala chladná, zväčša suchá kontinentálna klíma a prebiehala tvorba ľadovcov, ktoré mohli pokrývať až 14-30% zemského povrchu s priemernou hrúbkou pevninského ľadovca 2500-3000 metrov. Naopak, v teplých medziodobiach dominovala teplá a vlhká oceánska klíma, ktorá spôsobila ústup ľadovcov do vyšších polôh alebo k polárnym oblastiam. Tieto klimatické zmeny sa prejavili aj v priemerných teplotách, keď teplotné výkyvy medzi glaciálmi a interglaciálmi v rôznych častiach sveta mohli kolísať až v rozmedzí 15 st. C. Popri glaciálnych osciláciach to vyvolalo aj zmeny v sedimentárnych a pôdotvorných procesoch, eróziu, migráciu fauny a flóry a v neposlednom rade aj kolísanie hladiny morí.

Predpokladá sa, že hladina svetového oceána kolísala v závislosti od klimatických výkyvov a stupňa zaľadnenia vo vertikálnom rozsahu v priemere o 140 až 150 metrov. V chladných obdobiach bola voda viazaná v ľadovcovch a tak hladina svetového oceána klesala, zatiaľ čo počas interglaciálov sa voda z roztápajúcich sa ľadovcov vracala späť do oceána a jeho hladina stúpala.
Kvartér je jediné geologické obdobie, v ktorom máme zdanlivú prevahu suchozemských (najmä eolických, deluviálnych a fluviálnych) sedimentov oproti predchádzajúcim dobám, čo je spôsobené predovšetkým kratšou dobou pôsobenia erózie. Tieto suchozemské sedimenty sú dobrými ukazovateľmi podnebných zmien, pretože ako v glaciáloch, tak aj v interglaciáloch sa tvorili rozdielné typy sedimentov." Vytiahnuté z pamäti googla, original stranka už zanikla, píše Doc. Mgr. Martin Sabol, PhD. http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:qeDChYaYwiwJ:www.archeologiask.sk/slovenska-archeologia/chronologia-a-kultury/kvarter.html&hl=sk&gl=sk&strip=1&vwsrc=0
Odpovědět
va

vaber

25.10.2021 08:24 Reaguje na Vladimir Mertan
jaké sedimenty se tvoří dnes a jak poznají stáří sedimentů? když odborníkům přinesu sedimenty v pytli nebudou vědět o jejich stáří nic,
sedimenty se nejen tvořily ,ale i mizely a tím zmizely i časové údaje ,stejně jak u ledovců
když za miliony let bude někdo kopat na Sahaře a někdo bude kopat v Amazonii, dojdou k zcela odlišným závěrům ,ale odborníci to vyřeší tak, že Amazonie a Sahara neexistovaly současně ale jsou o milion let posunuty
Odpovědět
MM

Milan Milan

24.10.2021 09:49
Evropané budou bojovat za cokoloiv co jim natlučou do hlavy, dokonce změní i své historické tradice, zkušenosti, stravovací návyky, bourají sochy svých předků, přestanou topit dřevem, nebudou včas likvidovat škůdce, vypustí si za chalupy medvědy nebo vlky ......tak proč by nesouhlasili bojovat s klimatem či až vesmírem????
Odpovědět
ig

24.10.2021 12:15
Já se zase shoduji, že proti změně klimatu nelze bojovat (a už vůbec ne vegetariánstvím). Jak znám podobné průzkumy, docela bych věřil, že tam pro tento názor ani není kolonka (původní otázky se mi nepodařilo dohledat).

Druhá věc je, jak lidé odpovídají na průzkum, ze kterého si minimálně část respondentů jistě dělá legraci (zmiňují tam Extinction Rebellion jako referenční postoj). V obdobných případech pravidelně odpovídám, že věřím, že Země je placatá apod.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.10.2021 18:40
No oni Evropané hlavně nevidí důvod proč zchudnout. Nechtějí změnit svůj životní styl na to, aby jim bylo jako předkům před 60-100 lety.
Odpovědět

Viktor Šedivý

24.10.2021 21:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
Což o to, že bychom se propadli o sto let zpátky. Horší je, že zbytek světa by se nepropadl (protože nikde jinde si podobné blbosti nikdo netroufne zavádět). Takže bychom sehráli roli nejzaostalejšího kotu světa, který by nikdo nerespektoval a každý by si s námi vytřel ....

Mimochodem, když ta "zelená kritéria" jsou ze všeho nejdůležitější - co by z hlediska ochrany životního prostředí znamenalo být nejchudší nejzaostalejší kout světa je asi jasné :-(
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.10.2021 13:20 Reaguje na Viktor Šedivý
Smím poopravit, prominete?? :-)
"Což o to, že se propadnem o sto let zpátky. Horší je, že zbytek světa se nepropadne (protože nikde jinde si podobné blbosti nikdo netroufne zavádět). Takže sehrajem roli nejzaostalejšího koutu světa, který nikdo nerespektuje a každý si s námi vytře ...." :-)
Odpovědět
PN

Pavlína Novinska

25.10.2021 13:57
Já se tedy těmto zmiňovaným lidem ani nedivím, protože skrz doléhající nátlak médií chápou, že by se mělo něco pro zlepšení situace životního prostředí dělat, ale sami možná neví čím. Já jsem v tomto ohledu hodně ohleduplná a snažím se minimalizovat nějaké plýtvání - například svoje oblečení, které už nenosím, prodávám přes online tržiště s oblečením https://www.onlinesekac.cz/ a dostanu za to i nějaké korunky :-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.10.2021 16:20 Reaguje na Pavlína Novinska
Já korunky oželím a dám to do diakonie.
Jsou lidé, kteří to fakt potřebují a nemusím vydělat na všem.
Odpovědět
ms

26.10.2021 01:55
Odtrženost elit, které jsme si zvolili (národní parlamenty a potažmo vlády) a nezvolili (Evropská komise), se ztělesnila v programu údajné záchrany planety - tedy před člověkem samým. Tento průzkum potvrdil, že sice pseudozelená indoktrinaci ideologií boje s CO2 mnohi lidí zasáhla, ale něco jiného je plakat za Maldivami, ale něco jiného je se zřeknout svého pohodlného blahobytného života. Ostatně chudáci žádnou ochranu přírody neprovozují, prostě přežívají a k produkci tepla klidně spálí jakékoli hořlaviny. Lidstvo má daleko větší problémy a ideologie typu Green Deal tyto problémy dokonce ještě umocňují. Tahle pseudo zelená revoluce skončí jako ty předchozí - požere vlastní strůjce. Jenom za to my všichni zaplatíme zbídačením a naprostou marginalizaci Evropy a západní civilizace.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist