Vliv lidstva na klima je zcela jasný, říká mezivládní panel
V pátek ve Stockholmu zástupci Mezivládního panelu zveřejnili první část páté hodnotící zprávy. Zástupci jednotlivých států jednaly na konečném textu do poslední chvíle. "V noci na pátek jsem vydržel na jednání do jedné do rána, ostatní debatovali až do pěti," potvrzuje ze Stockholmu český zástupce Radim Tolazs.
"Teplota za posledních 150 let roste, poslední tři desítky let byly teplejší než naměřené hodnoty před polovinou dvacátého století. Znovu jsme potvrdili, že svět se otepluje," řekl na tiskové konferenci ve Švédsku Thomas Stocker z pracovní skupiny, která zprávu připravila.
Podle závěrů mezivládního panelu je "extrémně pravděpodobné", že za probíhající změny klimatu může lidská činnost, tedy vypouštění skleníkových plynů. Pravděpodobnost většinového (tedy vyššího než 50 %) vlivu lidské činnosti nová zpráva ohodnotila na 95 %. "Vliv člověka je zcela jasný," říká Thomas Stocker.
Podle shrnutí pro politiky, které je aktuálně k dispozici, se planeta oteplila v průměru o 0,8 stupně Celsia. Podle různých scénářů se růst teploty ovzduší do konce století dá očekávat v rozmezí od 0,4 až po 4,8 stupně, v závislosti na použitých modelech. Optimistické shrnutí mluví o jako o pravděpodobném růstu teplot kolem 1,5 stupně Celsia oproti době před počátkem průmyslové revoluce.
Tyto modely ale počítají s razantním poklesem emisí až o 70 %. Pokud by naopak emise rostly, modely predikují růst teplot blíže k hranici kolem 3 stupňů Celsia. Podobně má růst i hladina moří, v rozpětí od 17 do 82 centimetrů kolem roku 2100. Růst má i teplota oceánů a to nejen na povrchu, ale i v hloubce kolem tisíce metrů. Kvůli tomu by se mohly začít měnit i některé oceánské proudy. Právě světové oceány jsou největším zásobníkem tepla, které se zde v posledních desetiletích ukládá.
Další změny se podle panelu dočká i vodní cyklus, což se ale v různých částech planety má projevit velmi rozdílně. Obecně se zřejmě vlhké regiony dočkají více dešťů, zatímco suché regiony budou ještě sušší. Zřejmě bude ubývat sněhová pokrývka a zesílí extrémní jevy počasí, častější budou povodně, ale i častější vlny vedra. Přijít mohou ale i extrémní zimy, nebo prodloužení chladné sezóny.
První část páté zprávy se týká vědeckých poznatků o současném stavu klimatické změny. Vědci o ní hovoří jako o fyzické zprávě, v následujícím roce budou následovat další části, které se týkají adaptací a řešení problémů se změnami klimatu.
Žádná dramatická změna
Pátá zpráva, ze které je zatím zveřejněna jen její první část, nepřináší podle českých vědců nic zásadně nového. Ti se sešli na půdě akademie věd, aby v přímém přenosu spolu s novináři sledovali zveřejní první části zprávy IPCC. Podle českých klimatologů jde především o zpřesnění dříve známých jevů a předpoklady do budoucna. "IPCC je ve své práci konzistentní, nemění žádným dramatickým způsobem styl práce. Změna je v tom, že je informace hlubší a důraznější," vysvětluje Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí. Podle něj je právě shoda zástupců států s nejrůznějšími zájmy tím nejdůležitějším, co zprávy IPCC přinášejí.
Podle Tomáše Halenky z Matematicko-fyzikální fakulty v Praze je ale dohoda na vědeckém popsání současného stavu poměrně snadná, protože jde o tvrdá vědecká data. "Příští rok bude debata o dopadech a adaptacích na změny klimatu. Tam se asi bude shoda hledat daleko složitěji," říká Halenka.
Podle představitelů IPCC je potřeba začít okamžitě řešit neustávají růst emisí skleníkových plynů. "Další emise způsobí další oteplování a další změny ve všech částech klimatu. A Země je jediný domov, který máme," varoval Thomas Stocker.
Jenže jednání o nové mezinárodní úmluvě o změně klimatu zatím vázne. Posledním krokem bylo prodloužení Kjótské dohody, která ale zavazuje k aktivním krokům jen tradiční průmyslové státy, zatímco nové ekonomiky jako je Čína nebo Indie snižovat emise nenutí. Příští rok by se měly rozjet nová jednání o další budoucnosti klimatické dohody, pro které bude právě pátá hodnotící zpráva důležitým zdrojem informací.
Podle českých vědců je ale potřeba, aby se k ochraně klimatu přihlásila i Česká republika. "Zejména v posledních třech letech aktivity dost zamrzly, zejména kvůli přístupu ministerstva životního prostředí. Měli bychom se nejen přihlásit, ale také něco udělat," říká Radim Šrám, vedoucí Komise pro životní prostředí akademie věd.
reklama
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové
Švýcarsko po bezprecedentním soudním verdiktu vloží peníze do Zeleného klimatického fondu