Evropské obchodování s emisemi je nadhodnocené o 70 milionů tun oxidu uhličitého
 |
||
| Graf ukazuje rozdíl mezi schváleným plánem na první období, skutečnými emisemi, navrhovaným objemem na druhé období a plánem schváleným Evropskou komisí. Údaje jsou v milionech tun CO2. Zdroj dat: Evropská komise. |
Společný návrh ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu vznikl loni na podzim v první vládě Mirka Topolánka. Pro české podniky požadoval povolenky na 101,9 milionů tun oxidu uhličitého pro každý rok. Přestože cílem obchodování s emisními povolenkami má být snižování emisí skleníkových plynů, byl nový návrh vyšší než současné množství schválených uhlíkových kreditů. To českým průmyslovým podnikům pro roky 2005–2007 nařizuje nepřekročit roční strop ve výši 97,45 milionu tun. Přitom ani skutečný objem skleníkových plynů, které český průmysl každoročně vypouští, se této hranici nepřibližuje. Zatímco v roce 2005 činily emise 82,5 milionu tun, loni dosáhly úrovně 83,7 milionu tun. Evropská komise na konci března 2007 rozhodla, že pro ČR vydá množství povolenek o 14,5 % nižší, než česká vláda navrhovala. Nový strop pro další období má tedy činit 86,8 milionu tun ročně.
„Minulá česká vláda zaslala do Bruselu žádost o zvýšení objemu vypouštěných emisí oxidu uhličitého o 23,6 % oproti skutečným emisím CO2 v roce 2005. Prostě to zkusila, a ono to nevyšlo,“ komentoval rozhodnutí komise ministr Martin Bursík. Snížení počtu povolenek se zamlouvá i ekologickým nevládním organizacím – schválené číslo sice neodpovídá jejich představám, ale jsou ochotny jej jako kompromis podpořit. „Kdyby nápad české vlády v Bruselu prošel, zůstala by ČR skanzenem fosilních technologií a ekonomiky postavené na vývozu špinavé energie,“ prohlásil Jan Rovenský z Greenpeace.
„Snížení množství emisních povolenek podváže naši ekonomiku. Průmyslová výroba roste o 8–9 % ročně a jen spuštění nové automobilky Hyundai zvýší spotřebu elektřiny v České republice o 1–2 TWh za rok, tedy o 2,5 — 3 procenta,“ odmítá naopak rozhodnutí komise ministr Martin Říman. Podobně to vidí i Svaz průmyslu a dopravy. Hospodářským novinám řekla jeho představitelka Bohumila Andělová, že podle představ svazu by celková výše povolenek měla být 108,4 milionu tun ročně.
Na rozdělení povolenek závisí, zda bude celý systém jejich obchodování úspěšný a povede ke snižování emisí. Firmám z nových členských zemí se na roky 2005–2007 podařilo přesvědčit vlády, aby jim vyjednaly velké množství emisních povolenek. Jenže právě velké množství rozdaných povolenek vedlo loni v květnu k pádu jejich ceny. „Alokace na první období byla pouze odhadem a v roce 2006 se po verifikaci emisí za rok 2005 ukázalo, že evropské schéma je nadhodnoceno zhruba o 4,5 %, tedy o 70 milionů povolenek,“ říká Daniel Domanovský ze společnosti Vertis Environmental Finance. Na otázku, zda za to můžou nadhodnocené alokační plány nových členských zemí, říká Domanovský: „Určitě, to je hlavní a jediný důvod."
Zveřejnění výsledných emisí za rok 2005 některými členskými státy vedlo k výraznému poklesu cen povolenek prodávaných na burzách koncem loňského dubna. Ještě na konci roku 2005 se cena držela kolem 30 euro za tunu CO2, v březnu 2006 ale spadla na hodnotu kolem 11,50 euro. Propad dál pokračoval, v prosinci byla cena už pod osm euro a v březnu 2007, tedy měsíc před uzavřením obchodovaní za rok 2006, se prodávaly povolenky na za cenu pod jedno euro. V dubnu se povolenky dotkly dna a stály 0,55 euro. Podle ekonomů cena v hodnotě desítek eurocentů zůstane až do konce první fáze obchodu s emisemi, tedy do letošního prosince.
Nízká cena povolenky tak neplní svoji funkci tržního mechanismu, který by pomáhal snižovat emise. Podle serveru EurActiv předběžná data ukazují, že v roce 2006 až 93 % velkých průmyslových podniků, které se evropského obchodování s povolenkami účastní (jde o 9000–10 000 firem), zaznamenalo 1–1,5 % nárůst emisí. I proto Evropská komise trvá na snížení národních plánů jednotlivých zemí.
To vítají i ekonomové. „Z vývoje cen pro první a druhé období je patrné, že trh se na vývoj ceny povolenky v druhém období dívá optimisticky. Zcela nepochybně k tomu přispěla snaha Evropské komise redukovat množství jednotek v oběhu,“ říká Miroslav Řehoř z firmy Operátor trhu s elektřinou, která v ČR spravuje rejstřík emisních povolenek. Forwardová cena povolenek pro druhé období (při tomto druhu obchodování se sjednává nákup/prodej v určitém objemu a za předem stanovený kurz, který se uskuteční v budoucnosti) se díky zásahům Evropské komise do jednotlivých národních alokačních plánů vyšplhala na hodnotu mezi 17–18 euro. Spotovou cenu (jedná se o okamžitý nákup/prodej v rámci jednoho až dvou dnů) ekonomové odahadují na úroveň kolem 25 euro.
reklama
