https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/volby-2002-co-slibuje-unie-svobody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Volby 2002: Co slibuje Unie svobody?

14.11.2001 13:10 | PRAHA (EkoList)
V listopadu 2000 kolegium předsedů odborných komisí Unie svobody (US) schválilo teze ochrany životního prostředí. Protože se však unie podle Františka Pelce, gestora komise pro životní prostředí, soustředila na vytvoření programu Čtyřkoalice, jsou dnes teze vtěleny právě do čtyřkoaličního dokumentu "Společná odpovědnost", zatímco vlastní program US na podrobné rozpracování teprve čeká.
 

František Pelc, vedoucí komise životního prostředí. Foto: US Cílem strany je udržitelný rozvoj společnosti, který nepovede k poškozování základních hodnot životního prostředí a přírody a zároveň nebude "křivit ceny produktů". Pozornost by se měla soustředit i na odstranění již existujících ekologických škod. US by také ráda přispěla k vyřešení nejzávažnějších problémů dneška, k nimž podle komise patří stále vyšší znečištění oxidy dusíku spojené především s nárůstem automobilové dopravy, energetická náročnost našeho hospodářství, poškozování krajinného a přírodního prostředí, izolovanost ochrany životního prostředí od ostatních oblastí rozvoje společnosti a masivní zvýšení objemu odpadů.

Třídíme sami. Stačí to?
Trochu snížit by ho US mohla, a prý i chtěla, tříděním svého vlastního odpadu, zatím se jí to ale nedaří. Generální sekretář Jan Váňa tvrdí, že strana má ve smlouvě s majitelem nemovitosti, kde je v nájmu, vepsanou povinnost třídit odpad. Ovšem majitel budovy dosud nebyl schopen zajistit příslušné kontejnery, takže na ústředí US se zatím třídí pouze papír, který se ukládá do beden a později odváží do příslušných kontejnerů. "Samozřejmě vyjma papírů, které končí ve skartovačce," dodává Jan Váňa. Recyklovaný papír US nepoužívá, neboť je hrubší a může prý uspíšit opotřebování kopírek. Obálky pak unie používá z recyklovaného papíru. "Je to na nich tedy napsané," říká generální sekretář.

K dosažení svých ekopolitických cílů by US samozřejmě nestačilo třídit papír na sekretariátu, takže připravila několik kroků, které mají vést k řešení výše zmíněných problémů. Ochraně životního prostředí podle US pomůže především její začlenění do celé politiky státu, aby nadále nezůstávala činností pouze jednoho resortu. Kompetence v územním plánování, správě lesů, hygieně, části vodního hospodářství a zemědělství by pak měly přejít na ministerstvo životního prostředí a další instituce zabývající se ochranou přírody by se měly stát součástí jednoho "integrálního útvaru".

Právo EU naším vzorem
Právní předpisy v oblasti životního prostředí hodlá US dotvořit na úroveň běžnou v Evropské unii (EU) a chystá se také zajistit podmínky pro jejich skutečné naplňování. V součinnosti se zeměmi EU chce strana zahájit transformaci daňové soustavy, která bude podporovat chování šetrné k životnímu prostředí. Daně mají být přednostně zaměřeny na neobnovitelné suroviny, spotřebovanou energii a na volný, dosud nezastavěný prostor. Ekonomické nástroje mají vést i ke snížení energetické náročnosti našeho hospodářství. Místo rozšiřování těžby nerostných surovin či výstavby dalších jaderných elektráren chce US podpořit úspory spotřeby a na dvojnásobek by ráda zvýšila podíl obnovitelných zdrojů energií.

Pokud jde o krajinu, US hodlá zvýšit její retenční schopnost a tak předcházet škodlivým účinkům povodní, neboť výstavbu přehrad považuje za okrajové a ekonomicky velmi náročné opatření. V případě lesů se chce unie snažit o co nejvyšší druhovou rozmanitost a upřednostňovat jejich mimoprodukční funkce, nikoli těžbu dřeva. Týkat se to bude hlavně lesů na státních a obecních pozemcích, neboť povinnosti soukromých vlastníků při nakládání se svými pozemky mají být odlišné. Péči o naše chráněná území hodlá US zlepšit rozvinutím soustavy evropsky významných chráněných území Natura 2000 a důrazem na ekologickou stabilitu krajiny, protože uchování hodnotného přírodního prostředí - a to nejen toho chráněného - považuje za předpoklad dlouhodobé ekonomické prosperity hospodářsky nerozvinutých regionů.

Občanská společnost - všechno má své meze
Jedním z důležitých bodů politiky US je podpora tzv. občanské společnosti a také v oblasti ochrany životního prostředí chce strana vytvářet prostor pro účast nevládních organizací, kvalitně informovat občany a podporovat jejich angažovanost. Informování občanů a účast veřejnosti na rozhodovacích procesech má ovšem i v podání US své meze. Zatímco do volebního klání na jaře roku 1998 vstupovala strana s větou "Chceme, aby občan měl přístup k informacím o životním prostředí a jeho znečišťovatelích", ve sněmovně v tu samou dobu zákon o právu na informace o životním prostředí podpořil jediný poslanec unijního klubu. "Veřejnost má právo dozvědět se co nejdokonalejší údaje o životním prostředí, ale nelze směšovat věci, které do ekologie nepatří," vysvětloval tehdy hlasování svého klubu jeho předseda Pavel Pešek. "Situace, kdy by mohl do stavebního řízení například v jaderné elektrárně mluvit každý, může vyvolat nárůst terorismu a krádeží. Nahlížení do stavebních plánů není informací o životním prostředí."

Co se týká referend, v návrhu tezí se praví, že "referendum o závažných otázkách nebude tabu". "Závažná otázka" není právě jednoznačný termín a dobrat se reálné představy o podpoře lidových hlasování ze strany US zůstává složité. Někteří její poslanci jsou podepsáni pod návrhem zákona o referendu o uvedení jaderné elektrárny Temelín do provozu, při hlasováních o návrzích o referendu jako takovém však poslanci US ve své většině předlohy odmítají. Záleží vždy na konkrétním znění a na názoru každého jednotlivého poslance. Například Michal Lobkowicz se při telefonickém rozhovoru brání byť jen vyslechnout otázky týkající se jeho postojů při minulých hlasováních o zákonech o referendu s tím, že je to příliš dávno a jedná se o relativně komplikované téma.

Vstřícnější je Vladimír Mlynář, který v lednu odmítl vládní návrh zákona o referendu právě proto, že umožňoval vypsání referenda i v případě otázek z poslancova pohledu nezávažných. "Současný vládní návrh, který je ve sněmovně, je mnohem kvalitnější a budu pro něj také hlasovat," tvrdí Mlynář. "Ve druhém čtení však budu prosazovat zvýšení hranice nutných podpisů na 400 000 a prodloužení lhůty, kdy se může referendum opakovat ve stejné věci."

Otázka pro předsedkyni US, Hanu Marvanovou...

Hana Marvanová, předsedkyně US. Foto: US

EkoList: Z jakých důvodů jste v roce 1998 hlasovala proti zákonu o právu na informace o životním prostředí?

Hana Marvanová: Právo na co největší otevřenost informací je velice důležité, protože umožňuje veřejnou kontrolu těch, co drží v rukou moc. Vždycky jsem je prosazovala. Je přitom jedno jestli se informace týkají resortu životního prostředí nebo třeba hospodářství. O zákonu, který máte na mysli, rozhodovala naše Poslanecká sněmovna zrovna ve chvíli, kdy podobnou normu připravoval Výbor pro politiku životního prostředí Evropské hospodářské komise OSN a hrozilo, že český zákon s ní může být v rozporu. Potom by se musel novelizovat a znovu podstoupit celý legislativní proces. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem návrh zákona nepodpořila.

Tento článek (bez otázky pro Hanu Marvanovou) vyšel v tištěném EkoListu č. 11/2001.


reklama

 
Jan Stejskal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist