Navštivte EkoLink a Ecomonitor.
Ekolist.cz vydává občanské sdružení BEZK. Za webhosting a publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu.
Pondělí 24. 1. 2022
Svátek má Milena
Hledání na Ekolistu:
Titulní stránka > Zpravodajství MAPA STRÁNEK
Přidej na Seznam Sdílej na Facebooku

Armády a emise. Tajemství, o kterém se nemluví


3. prosince 2021 16:35

PRAHA (Ekolist) - Letectvo, loďstvo, obrněná vojska, artilerie, pěchota. Každá armáda je ve svých dimenzích poněkud komplikovanou organizací, placenou z peněz daňových poplatníků. Jenže na rozdíl od jiných státních institucí, na jejichž provoz pravidelně přispíváte, se většinou nedozvíte, jakou emisí bilanci zrovna vaše armáda má.

Odtušit se dá, že ne zrovna malou, ale bližší podrobnosti jsou málokde k dohledání. Americký tank vyjíždí do nebojové situace s 900 litry paliva v nádrži (může fungovat na naftu nebo s dvoukompresorovou plynovou turbínou) a pohonné hmoty spotřebovává při jízdě po zpevněném povrchu tempem 4 litrů na ujetý kilometr. Jen uvést jej do chodu z nečinné fáze, nahodit jej, si vyžádá 38 litrů paliva. Německý tank spotřebovává okolo 340 litrů paliva na 100 kilometrech asfaltu, v terénu pak kolem 530 litrů. Ruské tanky „žerou“ kolem 400 litrů na hodinu jízdního provozu, mimo terén. A tak by se asi dalo pokračovat dlouho. S tím, že těchto tzv. hlavních bojových vozidel jezdí v největších armádách světa okolo 73 000 kusů. Česká armáda, disponující v roce 2013 123 tanky, je v tom už započítaná.

Armáda není fabrika. Její emise neplatí

Tanky pochopitelně nejsou jediné mobilní prostředky, kterými armády disponují. A taková spotřeba vojenských letadel nebo lodí je oproti nim násobná. Například ze statistik amerického Ministerstva obrany lze vyčíst, že americká armáda spotřebuje za jeden jediný den všedního provozu okolo 48 000 000 litrů pohonných hmot. Za to by mohla celá Česká republika jezdit deset dní. A jaká je spotřeba paliv obřích armád z Číny nebo Ruska? To se už nedozvíte. Jde o přísně střežené státní tajemství a hrubé cifry se tu dají jen nepřesně odhadovat. Což platí i pro všechny ostatní armády členských zemích OSN, které s provozní statistikou takové okolky nedělají. Když se totiž v roce 1997 podepisoval Kjótský protokol, rámcová úmluva o snižování emisí, dokázali si zástupci armád vyhádat výjimku. Zveřejňovat přesná čísla nemusí.

A platí to stále: dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v současnosti hlásí 46 států plus členské země EU své národní emise, ale čistě bez příspěvku bilance vlastních armád. I klimatická dohoda z Paříže roku 2015 ponechává povinnost reportovat o příspěvku armád k národním emisním bilancím jako volitelnou. Nikomu, ani OSN, tak nemusí státy hlásit, kolik paliva spotřebovávají jejich vojska a jak velké nakonec vlastně mají emise. Což otevírá značný prostor spekulacím. Podle některých kvalifikovaných odhadů se totiž všechny světové armády dohromady podílejí až na 5 % veškerých globálních antropogenních emisí. Tedy víc, než kolik činí součet veškeré emise z civilní letecké a námořní přepravy.

Do armády Spojených států se kritikou emisní bilance dobře trefuje. Do značné míry je to ale dáno tím, že byť nemusí podrobně o své spotřebě nebo emisní bilanci informovat, alespoň částečně tak činí.
Do armády Spojených států se kritikou emisní bilance dobře trefuje. Do značné míry je to ale dáno tím, že byť nemusí podrobně o své spotřebě nebo emisní bilanci informovat, alespoň částečně tak činí.

Můžeme tedy kritizovat letecké přepravní společnosti za to, že během jednoho transatlantického letu jejich stroje vyprodukují okolo 720–1440 kilogramů emisí. Ale už nevidíme, že jedna celodenní mise strategického bombardéru B2 vyprodukuje 251 400 kilogramů CO2, protože stroj za provozu tankuje každých 6 hodin 50 tun paliva (běžné americké stíhačky přitom „žerou“ 10x méně). A kolik takových přeletů a misí vlastně B2 realizují? To se ze strategických důvodů a nároků na utajení nemáme šanci dozvědět. Stejně tak neodhadneme, jak velký podíl mají armády světa na tom, že globální emise tu průběžně klesají a jindy nápadně rostou.

Maskováni v číslech

Do armády Spojených států se přitom kritikou emisní bilance dobře trefuje: že coby instituce má největší spotřebu paliv na světě a je druhým největším institucionálním znečišťovatelem, že kdyby byla počítána jako samostatný stát, byly by její emise v žebříčku zemí 47. v globálním pořadí (umístila by se mezi Peru a Portugalsko). Případně, že emisní bilance americké armády (včetně loďstva a letectva) jsou v součtu větší, než 140 nejméně emise produkujících států světa. Do značné míry je to ale dáno tím, že byť americká armáda nemusí podrobně o své spotřebě nebo emisní bilanci informovat, alespoň částečně tak činí. Ve zbrani má přitom víc mužů než USA například Vietnam, Severní a Jižní Korea, Indie, Čína, Rusko a Pákistán. Od nichž se podobné informace získávají těžko.

Problém s informováním o emisích armád ale mají i země, které bychom ze zatajování informací nebo účelné nedemokratičnosti na první dobrou nejspíš nepodezřívali. Například Kanada, která rozmělňuje úhrn emisí vlastního vojenského letectva tím, že je zahrnuje do statistik civilního letectva. A vojenské loďstvo připočítává k bilanci lodní přepravy. Takže kanadské lodní a letecké společnosti možná reálně vykazují pokles emisí (zatím to tak nevypadá), nicméně jim v součtu může čistý štít špinit provoz vlastní armády. Jež je v součtech a průměrech maskovaná. Kanadské řešení je přitom zrovna tak špatné jako dobré. Aspoň se k emisní bilanci vlastní armády nějak hlásí. V případě Izraele nebo Saudské Arábie, zemí s obrovským vojenským rozpočtem, to ale zatím nehrozí. Britská armáda se ukázněně přihlásila k závazku na dosažení nulových emisí, ale nevíme, z jakých čísel se na nulu budou dostávat a kdy tam budou.

Armády mají větší rozpočet, než „klima“ agenda

Hodí se přitom zmínit, že „emise jedné armády“ nespočívají jen v proježděných litrech pohonných hmot a spotřebované elektřině. Na příkladu americké armády se dá demonstrovat, že pokud započteme i dodavatelské a výrobní řetězce (tedy vše od menáže, šití uniforem, výroby zbraní a munice), budou emise americké armády ještě 5,5x větší, než je sama ochotna nyní připustit. Co z toho plyne? Naplnění snů ekologických aktivistů o světě bez emisí není možné bez naplnění snu pacifistů, o zkrocení světových armád.

Letos, během 26. konference Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Glasgow, se dost úporně řešilo, jak podpořit proměnu energetiky, inovovat průmysl, uspořit emise. Jenže se přitom znovu pozapomnělo na armády světa. Které tento rok poprvé přesáhly v globálním součtu svých rozpočtů hranici 2 bilionů dolarů. Což je sice 4x méně, než kolik globálně dáváme na zdravotnictví, ale pořád je to 4x více, než kolik investujeme třeba do opatření proti klimatickým změnám. A dost názorně to ilustruje i skutečnou povahu priorit, které světoví lídři mají.

Pošli e-mailem Zobrazení zprávy pro tisk

Zalinkuj zprávu v: Sdílej na Facebooku Linkuj si ! pošli na vybrali.sme.sk Jagg.cz MediaBlog.cz delicio.icio.us
Online diskuse

Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.

Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev


Tematický archiv zpráv
Kam na Ekolistu
Reklama

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/www/htdoc...') #3 {main} thrown in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62

Logo ESF

Vlajka EU

Hlavní město Praha - logo

Ekolist.cz podporuje NetMonitor
Chcete nám pomoci vylepšit naše služby? Můžete se zúčastnit výzkumu návštěvnosti internetu v ČR. Klikněte zde.
(Více informací na webu NetMonitoru.)

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.