Navštivte EkoLink a Ecomonitor.
Ekolist.cz vydává občanské sdružení BEZK. Za webhosting a publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu.
Pátek 21. 1. 2022
Svátek má Běla
Hledání na Ekolistu:
Titulní stránka > Zpravodajství MAPA STRÁNEK
Přidej na Seznam Sdílej na Facebooku

Klimatická konference přinesla nové závazky. Česká republika se brání téměř všem


12. listopadu 2021 19:06

PRAHA (Ekolist) - Před závěrem klimatické konference COP26 se bojuje o každé slovo, které znamená závazek. Na poslední chvíli se podle informací agentury AP zřejmě ustupuje od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva. Některé země, například Čína a USA, které se nepřidaly k celosvětovým závazkům, se k nim ale zavazují v rámci dvoustranných dohod. Česká republika potvrdila svůj dlouhodobý postoj země, která má jen malou ochotu naplňovat jakékoli klimatické závazky. To jsou první shrnutí neziskových organizací, které klimatický summit v Glasgowu sledovaly a prezentovaly na dnešní tiskové konferenci.

„Můžeme zapomenout na český argument, že Evropská unie je ve svém snažení osamocená a ostatní nic nedělají, a proto nemá smysl něco dělat. Ono to neplatilo ani před COP26, ale vyšlo výrazně najevo, že to tak není,“ komentuje COP26 energetický expert Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Do Skotska přijely státy řešit klimatické závazky vyplývající z Pařížské dohody z roku 2015, a to jednak ty vedoucí ke snižování emisí, zároveň ale i mechanismy pro snižování emisí v mezinárodním obchodu, vzájemnou spolupráci při zmírňování dopadů změny klimatu a adaptaci na ni a klimatické finance, tedy finanční podporu rozvojovým zemím.

Přijeli řešit závazky, řada států je ale nebude chtít podepsat.
Přijeli řešit závazky, řada států je ale nebude chtít podepsat.
Foto | COP26 / Flickr

„Teď na konci konferenci v Glasgow to vypadá, že by emise CO2 mohly dosáhnout vrcholu v následující dekádě a pak by mohly začít klesat. A to buď pomaličku, a pak bychom směřovali k 3 °C oteplení, což je scénář, který je označován za pravděpodobný,“ říká o vlivu závazků na změnu klimatu Ondráš Přibyla z iniciativy Fakta o klimatu. Mohli bychom směřovat ještě níže, pokud by se nám podařilo zmenšovat množství emisí rychleji.

Česká republika se ale otepluje přibližně dvakrát rychleji než je průměr planety, při opatřeních vyplývajících ze současné politiky bychom podle Ondráše Přibyly v ČR směřovali k oteplení o 5 °C. Pokud bychom zvládli naplnit celosvětové cíle pro následující desetiletí, oteplilo by se celosvětově cca o 2,4 °C. Jen ve velmi optimistickém scénáři bychom se dostali na oteplení o 1,8 °C, čímž bychom naplnili cíle Pařížské dohody.

Národní závazky

Tomáš Petříček, bývalý ministr zahraničí, který dnes působí na Ústavu mezinárodních vztahů, vyzdvihl závazek Indie zvýšit do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů energie na 50 % své produkce a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2070.

„To je potřeba vnímat v kontextu toho, že se do určité míry překonává dělení na rozvinuté a rozvojové státy. Ukazuje se, že významní producenti skleníkových plynů z řad rozvíjejících se států přijímají, že se budou muset podílet na řešení,“ říká Petříček.

Vyzdvihl také význam dohody mezi USA a Čínou. Čína se například nepřihlásila k závazku ke snižování emisí metanu na úrovni OSN, ale v dohodě s USA tak činí. Podle Petříčka je zřejmé, že Čína bude v následujících letech přicházet s navýšením svých závazků.

Závazky byly klíčovým tématem přitahujícím pozornost. Při hodnocení jejich dosažitelnosti je ale potřeba vzít v úvahu fakt, že jen málo zemí má své závazky rozpracované do podoby opatření, která je možné naplňovat. K těm úspěšným patří Chile, Kostarika, Velká Británie a Evropská unie. Příkladem vyhovujícího rozpracování je podle neziskových organizací klimatický balíček Fit For 55.

„Pro kontext je nutné dodat, že samotné státy nemohou přímo snižovat emise, stát není ten, kdo ‚přikládá pod kotel‘, ale je ten, kdo upravuje prostředí pro podnikání, trhy, může investovat do infrastruktury,“ vysvětluje dále Ondráš Přibyla.

Sektorové závazky

Kromě jednotlivých zemí se na cíle klimatické politiky nastavovaly i pro jednotlivá odvětví. Ondráš Přibyla ale upozorňuje, že tyto tzv. sektorové závazky mají poměrně malý efekt ve srovnání s těmi národními. Jsou ale alespoň konkrétnější.

Jednou z významných událostí COP26 byla dohoda mezi USA a Čínou.
Jednou z významných událostí COP26 byla dohoda mezi USA a Čínou.
Foto | COP26 / Flickr

Uhlí

„Uhlí je důležitý cíl, protože jeho emisní intenzita je velká a snižováním jeho využívání můžeme nejrychleji snižovat emise,“ poukazuje Jiří Koželouh z Hnutí DUHA na význam brzkého odklonu od uhlí. K tomu se na COP26 zavázalo na 40 zemí.

Země s výkonnou ekonomikou slíbily, že vyřadí své uhelné elektrárny z provozu do roku 2030, a rozvíjející se země udělají to samé do roku 2040. Znamená to neinvestovat do uhelných elektráren doma ani v zahraničí.

Přestože se k této dohodě nepřihlásili někteří velcí znečišťovatelé, řada z nich ohlásila vlastní plány odklonu od uhlí, například Spojené státy. Česká republika se k tomuto závazku nepřipojila. Oproti tomu Rumunsko, které se spoléhalo na uhlí podobně jako ČR, oznámilo, že ho přestane využívat do roku 2032.

Lesy

K emisím nepřispívají pouze energetické a průmyslové podniky, ale i odlesňování. Na COP26 více než 130 zemí přislíbilo, že zastaví a zvrátí odlesňování do roku 2030. Mezi významné signatáře patří Brazílie, Rusko, Kanada, Čína, Indonésie nebo Demokratická republika Kongo. Celkově by mělo být touto dohodou pokryto kolem 85 procent světových lesů.

V České republice sice nedochází k masivní změně využívání půdy jako v případě tropických deštných lesů, přesto u nás dochází k nárůstu emisí z lesů.

Může za ně masivní chřadnutí smrkových monokultur dané kombinací neudržitelného lesního hospodaření a změny klimatu. Naším závazkem v rámci EU je však naopak emise snižovat, k čemuž by mělo vést udržitelné hospodaření v lesích.

Finance

Z hlediska financování nákladů na řešení klimatické krize nedošlo v Glasgow k žádnému průlomu a není jasné, z čeho budou potřebná opatření financovat země, jejichž ekonomika je nevýkonná. OSN sice k tomuto účelu má tzv. Zelený klimatický fond, jeho finance jsou ale výrazně nedostatečné a není dostatečná vůle dostatečného množství států do něj přispívat. Podle portálu Fakta o klimatu do klimatických financí nejvíce přispívá Japonsko, Německo a Francie (přibližně dvojnásobek toho, kolik by měl být příspěvek dle jejich HDP). Německo dává přibližně polovinu částky formou grantů a polovinu formou půjček, u Japonska a Francie výrazně převažují půjčky.

Akce sítě domorodých ekologických organizací proti obchodování s uhlíkem na konferenci COP26 v Glasgow. 3. listopadu 2021.
Akce sítě domorodých ekologických organizací proti obchodování s uhlíkem na konferenci COP26 v Glasgow. 3. listopadu 2021.

Česká republika ani v tomto ohledu nepřispívá k tomu, aby se celosvětové emise skleníkových plynů snížily. V roce 2018 jsme do klimatických financí poslali 185 milionů korun. „Pro dosažení férového podílu podle HDP bychom v roce 2018 museli přispět 7,8 miliardy korun ročně (přibližně 0,6 % českého státního rozpočtu), navíc patříme k větším znečišťovatelům při přepočtu emisí na obyvatele, takže částka by měla být ještě vyšší,“ uvádí portál Fakta o klimatu.

„Česko je v klimatických financích černý pasažér, a to považuji za největší problém a výzvu vedle samotného snižování emisí a růstu podílu obnovitelných zdrojů,“ uvádí k tomu Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů.

Co to znamená pro ČR

Z analýzy výsledků konference OSN pro ČR vyplývá, že budeme muset naši klimatickou politiku výrazně zrychlit. Podle neziskových organizací to jde ale vstříc tomu, co potřebujeme v ČR řešit. „Potřebujeme modernizovat energetiku, snížit znečištění ovzduší, potřebujeme mít zdravé lesy, aby zadržovaly vodu, a zdravou krajinu, abychom měli dostatek potravin a podobně. Řešení změny klimatu v České republice znamená i řešení udržitelné hospodářství a udržení kvality života,“ uzavírá Koželouh.

Zdeňka Kováříková

Pošli e-mailem Zobrazení zprávy pro tisk

Zalinkuj zprávu v: Sdílej na Facebooku Linkuj si ! pošli na vybrali.sme.sk Jagg.cz MediaBlog.cz delicio.icio.us
Online diskuse

Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.

Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev


Tematický archiv zpráv
Kam na Ekolistu
Reklama

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/www/htdoc...') #3 {main} thrown in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62

Logo ESF

Vlajka EU

Hlavní město Praha - logo

Ekolist.cz podporuje NetMonitor
Chcete nám pomoci vylepšit naše služby? Můžete se zúčastnit výzkumu návštěvnosti internetu v ČR. Klikněte zde.
(Více informací na webu NetMonitoru.)

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.