Navštivte EkoLink a Ecomonitor.
Ekolist.cz vydává občanské sdružení BEZK. Za webhosting a publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu.
Sobota 4. 12. 2021
Svátek má Barbora
Hledání na Ekolistu:
Titulní stránka > Zpravodajství MAPA STRÁNEK
Přidej na Seznam Sdílej na Facebooku

Lidé ovlivňovali planetární atmosféru zásadním způsobem dávno před průmyslovou revolucí


21. října 2021 06:09

PRAHA (Ekolist) - V souvislosti s globálním oteplováním bývá často zmiňována první polovina 19. století, jako období, kdy člověk začal industrializací poprvé výrazněji ovlivňovat svou činností planetární klima. Aktuální studie polárních badatelů, uveřejněná v žurnálu Nature přesouvá počátek lidského vlivu ale o hezký kousek nazpět. Na jižní polokouli „zatápěli“ atmosféře Maoři už ve 13. století.

Zjištění, za nímž stojí tým Joea McConella z BAS (British Antarctic Survey) a norských výzkumníků, je navázáno na odběr sond vrtaných od roku 2008 v ledu na východě Antarktidy. Analyzované vzorky ledu totiž vykazovaly nápadně zvýšenou koncentraci černého uhlíku, popílku/sazí, jež svou datací odpovídaly přibližně 13. století. Tedy době, kdy byly lidské aktivity považovány na jižní polokouli za minimální. Černý uhlík si přitom spojujeme s nedokonalým spalováním fosilních paliv a biomasy a jeho koncentrace ve vzorcích z polárního regionu Rossovy země rozhodně nebyla malá. Dosahovala měřítek, které vypovídaly o rozsáhlém ovlivnění atmosféry velké části jižní polokoule, jež silně překonávaly dosavadní předindustriální emise za předchozí 2000 let. Co mohlo být jejich zdrojem?

Když si domorodci hrají s ohněm

Zdroj a poněkud nečekanou příčinu se podařilo identifikovat v praxi, kterou po připlutí do „nové země“ začali ve velkém realizovat Maoři. Plošné vypalování ostrovních porostů. „Představa, že lidé v dávných časech tak intenzivně navýšili atmosférické koncentrace černého uhlíku, až to vedlo k významným dopadům, je skutečně překvapující,“ komentuje zjištění McConnell. „Byli jsme uvyklí smýšlet o neposkvrněné a netknuté atmosféře, o čistém ovzduší v časech před průmyslovou revolucí. Jenže lidé výrazně ovlivňovali atmosféru v oblasti Jižního oceánu a okolí antarktického výběžku už před 700 lety.“

Pochopitelně, že na Novém Zélandu nebo v Tasmánii přirozeně docházelo k požárům, ještě před příchodem člověka. Nicméně uhlíkový záznam lze zjednodušeně interpretovat tak, že po příchodu Maorů ve 13. století začalo hořet 3x více, aby se i tento nemalý úhrn kolem 16. století znovu navýšil o trojnásobek. Koncentrace černého uhlíku v záznamu přitom byla konzistentní, nedocházelo k významným odchylkám. Příčinou tedy nebyl jeden nebo několik masivních požárů, které se vymknuly kontrole, ale konstantní a setrvalá praxe vypalování.

Maorské kolonisty přitom „neusvědčila“ jen nápadná shoda mezi jejich připlutím na Zéland korespondující se záznamy v ledu. Tým vědců podstoupil sérii dost rigorózních laboratorních testů vzorků a řadu počítačových simulací, které podezření utvrdily. Přeci jen zprvu panovaly pochyby o tom, jak by se vypalování na relativně malé rozloze Nového Zélandu mohlo tak masivně propsat do vzorků ledu v končinách vzdálených 7200 kilometrů daleko. Přitěžujících důkazů se ale sešlo povícero, přisadili si i novozélandští geobotanici a dendrologové. Zéland byl zalesněným ostrovem, než přišli první lidé.

Jaké závěry tedy ze studie plynou?

Předně, jsou zásadní pro porozumění toho, jak lidé ovlivňovali atmosféru a klima. Současné klimatické modely předpovídající vývoj do budoucna spoléhají na přesné informace o minulém klimatu. Emise a koncentrace černého uhlíku, absorbujícího světelné záření, jsou proto dávány do přímé souvislosti s radiační rovnováhou Země. Předpokládalo se, že vliv člověka v předindustriálních dobách byl zanedbatelný ve srovnání s přirozeným emisním pozadím, lokálními požáry.

Jenže tomu tak nebylo a lidé na Novém Zélandu rozsáhle ovlivňovali klima a atmosféru zásadním způsobem už mnohem dříve. „A přitom v měřítcích, jaká jsme dosud nezvažovali,“ dodává McConnell. Druhým podstatným zjištěním je, že spalování biomasy uvolňovalo do ovzduší významné koncentrace živin. Například železa. A to je důležitým mikro-nutrientem pro růst fytoplanktonu. Zvlášť v Jižním oceánu, kde je jeho dostupnost limitovaná. Vypalování na souši „hnojilo“ oceán a vytvářelo zásobu živin. Na fytoplanktonu si pochutnával zooplankton, a ten byl potravou například velryb.

„Ani ty nejvzdálenější a nejizolovanější oblasti Země nelze považovat v předindustriálních dobách za člověkem nedotknuté a neovlivněné,“ uzavírá McConnell. „Lidé ovlivňovali klima a atmosféru už dlouho předtím.“

Pošli e-mailem Zobrazení zprávy pro tisk

Zalinkuj zprávu v: Sdílej na Facebooku Linkuj si ! pošli na vybrali.sme.sk Jagg.cz MediaBlog.cz delicio.icio.us
Online diskuse

Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.

Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev


Tematický archiv zpráv
Kam na Ekolistu
Reklama

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/www/htdoc...') #3 {main} thrown in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62

Logo ESF

Vlajka EU

Hlavní město Praha - logo

Ekolist.cz podporuje NetMonitor
Chcete nám pomoci vylepšit naše služby? Můžete se zúčastnit výzkumu návštěvnosti internetu v ČR. Klikněte zde.
(Více informací na webu NetMonitoru.)

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.