Švýcaři řeší problém, jak se zbavit tun munice na dně Ženevského jezera
"Domníváme se, že tam dole jsou bomby, dělostřelecké granáty a munice do střelných zbraní," říká hlavní geolog ženevského kantonu Jacques Martelain. Někteří ale mají strach, že na dně mohou být i fosgenové bomby, nebezpečné chemické zbraně, dodává.
Vůbec poprvé se proto švýcarské úřady chystají poctivě zmapovat, jaký druh munice, kde a v jakém množství leží a zda by se měla odstranit.
Švýcarsko je sice neutrální země, která nebojovala ani v jedné ze světových válek, ale jeho neutralita je vykoupená zásobami zbraní. Od konce první světové války až do 60. let minulého století často vysloužilá munice a výzbroj končily v jezerech po celé zemi. Jezera sloužila coby bezpečné úložiště zejména poté, co došlo ke dvěma explozím ve skladech vyhloubených ve skalních masivech.
Odhaduje se, že za desítky let skončilo v Lucernském, Thunském a Brienzském jezeře asi 8000 tun munice. Úřady nicméně došly k závěru, že je bezpečnější tuto munici nechat pod vodou, protože většinou leží pod silnými vrstvami usazenin ve velkých hloubkách.
V případě Ženevského jezera je ale situace poněkud jiná, protože tuto vodní plochu využívala zbrojovka Hispano-Suiza jako skládku nadbytečné munice až do 60. let minulého století. Na dně skončilo asi 500 až 1000 tun munice, uvedly krátce po roce 2000 úřady, aniž specifikovaly, jaký typ zbraní na dně leží a kde přesně.
To se má teď změnit, protože odborníci budou dno mapovat pomocí sonarů, a to zejména v mělčích částech jezera. Ženevské jezero je dlouhé 73 kilometrů, v nejširším místě široké 14 kilometrů a maximální hloubka dosahuje 310 metrů. Ženeva z jezera bere 80 procent pitné vody. Pátrání po munici se ale má soustředit na okolí města Ženeva, kde se jezero hojně využívá k rekreaci a kde je hloubka kolem 50 až 100 metrů.
Radnice se dlouho domnívala, že munice leží hlavně v hlubších částech jezera a je pokrytá usazeninami, které ji chrání. V roce 2019 ale francouzská ekologická organizace Odysseus 3.1 objevila nevybuchlou munici v hloubce 50 metrů, navíc nezakrytou sedimenty.
Bývalá poslankyně regionálního parlamentu a potápěčka Salima Moyardová strávila léta bojem za to, aby vedení kantonu zbraně na dně pořádně zmapovalo, a trvá na tom, že je bude potřeba odstranit. Podle ní totiž lákají amatérské potápěče, což může být riskantní.
"Můžou se objevit jedinci, kteří budou munici hledat a pak si kořist vystaví na krbové římse. To by byla vážná věc: pro ty dotyčné, pro jejich sousedy i pro životní prostředí," tvrdí Moyardová.
reklama
Dále čtěte |
Nizozemsko nepovolí těžbu plynu ve Waddenském moři z ekologických důvodů
Desítky francouzských farmářů předčasně vnikly na zemědělský veletrh v Paříži
Polsko zvažuje vstup francouzské EDF do výstavby polských jaderných elektrárenOnline diskuse
Všechny komentáře (9)
Miroslav Vinkler
8.10.2021 15:53Jinak sdělení, že na dně švýcarských jezer leží poraněné holubice míru ,mě skutečně překvapil, nějak mně to s jejich přírodou a sýry nejde dohromady.
Břetislav Machaček
10.10.2021 19:56 Reaguje na Pavel Hanzla nebo v Rusku, ale ve Švýcarsku a tam se to asi může! 80% pitné
vody pro Ženevu je ohroženo chemickými sajrajty a možná i bojovými
chemickými látkami. Tomu já říkám zhovadilost firem, které se
takto zbavily munice. To i hlubinné úložiště jaderného odpadu
je vedle toho sklípkem na ovoce. Doufám, že svůj výrok změníte,
protože bagatelizovat tímto výrokem tak závažnou věc, vás zcela
diskredituje jako člověka bojujícího za ekologii za každou cenu.
Radim Polášek
11.10.2021 14:18Technicky taky ne, stačí dno jezera zmapovat citlivým magnetometrem a hned bude vidět, kde je nějaká větší dávka kovu. A kde mohou odsát bahno a odkrýt ty věci.
Odhaduji, že je problém v tom, kdo by to asi měl platit. A další problém v tom, že po dobu těch prací tam bude hluk a zkalená voda.
