Reuters: Gazprom plní závazky bez problémů, přesto na něj míří kritika

Prudký růst cen plynu způsobil, že se Gazprom dostal do křížku s evropskými vládami. Ilustrační foto

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Marcin Bajer / Flickr

Cena termínového kontraktu na zemní plyn pro evropský trh s dodáním v listopadu ve středu v jednu chvíli vzrostla až o 40 procent a dostala se nad 160 eur (4065 Kč) za megawatthodinu (MWh). Jen od začátku roku se cena plynu zvýšila téměř o 600 procent. K cenovému růstu přispívají nízké zásoby a vysoká poptávka s tím, jak se ekonomiky zotavují z dopadů pandemie. Zejména asijské země jsou ochotny za plyn platit víc, a přeplácejí tak odběratele z Evropy.

Prudký růst cen plynu způsobil, že se Gazprom dostal do křížku s evropskými vládami. Firma, která má v Rusku monopol na vývoz plynu sítí potrubí, uspokojuje poptávku v Evropě zhruba z 35 procent. Gazprom trvá na tom, že smluvní závazky plní, což největší evropští odběratelé agentuře Reuters potvrdili.

Jinak ale na věc nahlížejí evropští politici, kteří čelí tlaku spotřebitelů, na něž v zimě čekají mnohem vyšší účty za energie. Politici říkají, že Rusko by mohlo dodávat plynu víc a že Moskva využívá prudkého cenového růstu jako argumentu ve sporu o zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Za tímto projektem, který bude přivádět plyn z Ruska přímo do Německa, stojí právě Gazprom.

"Eni dostává od Gazpromu veškeré objemy plynu, které má v dlouhodobých smlouvách," uvedla tato italská plynárenská společnost. Stejně se vyjádřilo šest významných plynárenských firem, které Reuters oslovil.

Politici v Evropské unii přesto Gazprom obviňují, že k problémům s růstem cen přispívá. Tvrdí, že Gazprom nezareagoval na prudký růst poptávky a nenabídnul extra plyn odběratelům na trhu s plynem k okamžitému dodání. Například Norsko, což je druhý významný dodavatel plynu v Evropě, tak učinilo, upozorňují.

"Jsme velmi vděčni za to, že Norsko zvyšuje produkci. Nezdá se ale, že v Rusku by to bylo také tak," řekla v úterý předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.

Členové Evropského parlamentu navrhují zahájit vyšetřování Gazpromu kvůli porušování antimonopolních pravidel. Říkají, že Gazprom neposlal víc plynu proto, že se tak snaží vynutit si rychlé schválení plynovodu Nord Stream 2. Ten byl dokončen v září, zatím ale nemá potřebná povolení k zahájení provozu. Projekt se nelíbí Spojeným státům a některým evropským zemím, které tvrdí, že kvůli novému plynovodu bude EU ještě více závislá na ruském plynu. Německo se v tomto procesu drží původních plánů, konečný souhlas ale přesto nemusí být dřív než za několik měsíců.

Reuters upozorňuje, že Gazprom nemá žádnou povinnost zásobovat evropský trh plynem k okamžitému dodání. Gazprom už několikrát zopakoval, že smluvní závazky plní a v minulosti Evropu varoval, že spoléhat se na takzvaný promptní trh, tedy na trh s plynem k okamžitému dodání na rozdíl od dlouhodobých smluv, povede k výraznému cenovému kolísání.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu řekl, že Rusko zvyšuje dodávky a chová se jako spolehlivý partner. Upozornil přitom, že Evropská unie učinila špatné rozhodnutí, když se před lety začala odklánět od dlouhodobých smluv a začala je nahrazovat smlouvami o nákupu plynu na promptním trhu. "Pokud vím, Gazprom je v neustálém kontaktu se svými zákazníky v Evropě," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Všem žádostem o dodání plynu navíc, kterým bylo možné vyhovět, Gazprom vyhověl," dodal.

Nejasné ale zůstává, co všechno může Gazprom reálně udělat, aby vyhověl požadavkům na dodání většího objemu plynu. Zásoby totiž nemá vysoké, produkce plynu už je blízko maxima a navíc se v Rusku blíží zimní období. Jasné přitom není ani to, zda evropské firmy využívající dlouhodobých smluv požádaly o více plynu. Evropské energetické podniky Wingas a Engie na dotaz agentury Reuters uvedly, že o zvýšení dodávek plynu nepožádaly. Firmy Eni, Uniper, OMV a RWE se omezily na konstatování, že Gazprom plní všechny dohodnuté závazky. Dva zdroje z Gazpromu pak sdělily, že žádné požadavky na dodání většího objemu plynu od klientů na promptním trhu neviděly.

Z výkazů Gazpromu je zřejmé, že jeho vývoz do zemí mimo bývalý Sovětský svaz od ledna do konce září meziročně vzrostl o 15,3 procenta na 145,8 miliardy metrů krychlových. Tento údaj zahrnuje vývoz do Evropy a do Asie, kde hospodářské oživení způsobilo růst poptávky po plynu k výrobě elektřiny a k dalším účelům. Velkou část objemu suroviny odebírají ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG). Například plynovod Nord Stream 2 zvýší roční kapacitu o 55 miliard metrů krychlových plynu, který bude proudit po dně Baltského moře do Německa.

Na druhou stranu ale téměř nic nenaznačuje, že by měl Gazprom snahu dodávat evropským odběratelům více plynu k okamžitému dodání sítí již funkčních plynovodů. Na trase Jamal-Evropa si Gazprom zarezervoval jen asi třetinu přepravní kapacity, která byla na říjen k dispozici, trasou přes Ukrajinu o žádné dodatečné přepravní kapacity zájem neprojevil.