Navštivte EkoLink a Ecomonitor.
Ekolist.cz vydává občanské sdružení BEZK. Za webhosting a publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu.
Pondělí 25. 10. 2021
Svátek má Beáta
Hledání na Ekolistu:
Titulní stránka > Zpravodajství MAPA STRÁNEK
Přidej na Seznam Sdílej na Facebooku

Do hry o podobu zemědělské krajiny se vložil nepravděpodobný účastník


20. září 2021 18:28

PRAHA (Ekolist) - Do hry o to, jak má vypadat zemědělská krajina, se vložil nepravděpodobný účastník: hlavní město Praha. Chce dokázat, že je možné hospodařit v krajině šetrně. Rozdělilo proto své pozemky mezemi a alejemi a pronajalo je pod podmínkou, že se na nich bude hospodařit ekologicky. Zemědělci ale dlouhodobě tvrdí, že to je ekonomicky nemožné. Praha se tak dostala do jakési opozice proti všeobecně prosazovanému zemědělskému konsenzu. Kdo jsou noví pražští ekozemědělci?

Oceněné Plužiny

Miloslav Král se do zemědělského experimentu Prahy zapojil v Dolních Počernicích v roce 2018, kdy spolu s Prahou pilotně zkoušel, jak hospodaření nastavit. Vznikl z toho projekt Plužiny, který se účastnil soutěže Adapterra Awards o nejlepší opatření, jak krajinu přizpůsobit změně klimatu.

„Sám za sebe jsem zvědavý, jak to půjde. Je to poprvé, jsme takové ‚prvorodičky‘,“ říká Miloslav Král. První rok pěstoval na polích dýně a cukety, které pak putovaly do mateřských, základních i středních škol, domovů pro seniory nebo dětských domovů.

„Letos máme dýně hokaido, cukety, nějaké fazole, pak jsme zkusili dát trochu zelí a kořenící byliny: oregáno, tymián, meduňku, libeček. Ještě máme zaseté konopí a ostropestřec mariánský na olej, cizrnu na humusové pomazánky a slunečnici,“ vypočítává Miloš Král, s čím chce letos hospodařit.

První rok hospodaření Miloše Krále na polích propachtovaných od Prahy.
První rok hospodaření Miloše Krále na polích propachtovaných od Prahy.
Foto | Vojta Herout / Adapterra Awards

Zemědělství pro něj není primární zdroj obživy, tím jsou zahradní a stavební služby. „Zemědělství je svým způsobem koníček,“ říká. Pustil se do něj, protože ho studoval a celý život se kolem něj pohyboval. „Pro hospodaření je ale základní prostředek mít to pole,“ říká Král. A to se naskytlo díky pronájmu od hlavního města Prahy.

Pětihektarová velikost půdních bloků Miloslava Krále netrápí. Významnější roli pro něj má počasí a dostatek lidí na práci. „Na všechno, co děláte, potřebujete lidské ruce. A ty nejsou. My jsme před dvěma lety začali spolupracovat se zahradnickou školou v Hloubětíně, a to je dobré. Ale jestli v oboru zůstane z třiceti studentů pracovat pět, tak je to moc,“ komentuje Král, s čím se při hospodaření potýká. Požadavek ekologického hospodaření pro něj už představuje větší nárok.

„Na jednu stranu chcete pěstovat v nějakém šetrném režimu, který je ideově hrozně hezký, ale ekonomicky je to trochu pohádkové. A teď musíte najít optimální cestu. Buď se zvedne cena produkce, anebo se řekne, že když takhle budeme hospodařit, tak v tom budeme podpořeni,“ vysvětluje situaci s ekozemědělstvím Král.

A aby toho nebylo málo, tak na pole s dýněmi se po setmění vypravovali „sběrači“ s čelovkami, kteří dýně kradli. „Čtvrtina věcí z pole zmizela,“ říká Miloslav Král. Řešit to není jak, pole se neustále hlídat nedá.

Aleje, ne remízky

Remízky i aleje se musí dát dobře objet zemědělskou technikou, pak je budou zemědělci víc podporovat.
Remízky i aleje se musí dát dobře objet zemědělskou technikou, pak je budou zemědělci víc podporovat.
Prahou podmíněná velikost polí není překážka ani pro dalšího z pachtýřů, Antonína Zemana. Za rozhodující považuje, jak jsou pole „stavěná“, jestli jsou obdélníková, a jakým způsobem je do nich vetkána zeleň. „Jsem zastánce alejí, protože tam jsou stromy po okrajích polí anebo je rozdělují tak, že se dají snadno obdělat,“ vysvětluje Antonín Zeman. Podle něj není vhodné dělat uprostřed polí malé remízky, kde je skupinka stromů v loučce, protože to zhoršuje možnost pozemek obdělat. „Špatně se to objíždí. Jinak jsem rád, že stromy jsou, ještě bych je přidával,“ říká Zeman, který pro magistrát nějaké meze na zakázku zatravňoval.

Největší pachtýř

„Se zemědělstvím máme určité zkušenosti, ale projekt, který ve spolupráci s pražským magistrátem vzniká, je ojedinělý,“ říká Přemysl Čech ze společnosti Median, která v roce 2020 získala do pronájmu největší množství pozemků. Median se sice přednostně zabývá průzkumy veřejného mínění, jeho ředitel Přemysl Čech coby vystudovaný zemědělec ale zároveň provozuje Biofarmu Zelený dvůr, pro kterou pachty v Praze nedávno do roku 2025 uzavřel.

Pěstování pícnin Biofarnou Zelený dvůr.
Pěstování pícnin Biofarnou Zelený dvůr.

„Zemědělství se věnujeme už asi 15 let, máme farmu v Jižních Čechách, kde chováme masný skot v biorežimu. Zkultivovali jsme řadu pozemků, které byly velkovýrobním způsobem těžko obdělávatelné,“ uvádí Přemysl Čech. Hovězí maso a další bio produkty dodávají především okruhu pražských zákazníků.

Na pozemcích Prahy se Zelený dvůr zaměřil především na pěstování pícnin. „Na nově získaných pozemcích jsme zaseli vojtěšku, od které si slibujeme kvalitní krmivo a zároveň přípravu půdy na další roky. Vypěstované krmivo chceme v budoucnu využít jak pro rozšíření chovu skotu a ovcí, tak i nabídnout dalším subjektům. Na části pozemků pak připravujeme pastviny,“ uvádí Přemysl Čech.

Podle Antonína Zemana je právě živočišné zemědělství je jediným možným způsobem, jak v Praze hospodařit a přitom naplnit podmínku ekologie. „V ekologii se dají v Praze dělat jenom trvalé travní porosty a chovat zvířata,“ tvrdí Antonín Zeman. Sám chová ovce a kozy na maso. Živočišnému zemědělství se věnuje od roku 2003 a živí se jím. Je tak mezi aktuálním pachtýři jediným „zemědělcem na plný úvazek“.

V ekologii se v Praze dá dělat jenom živočišné zemědělství, říká hospodář Antonín Zeman.
V ekologii se v Praze dá dělat jenom živočišné zemědělství, říká hospodář Antonín Zeman.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Antonín Zeman má od Prahy propachtováno pozemků více, v ekologickém režimu je to nově 15 hektarů. „Ekologické zemědělství nás neomezuje ani nám nijak nepomáhá. Nemá to pro mě žádnou výhodu, protože Praha je vyškrtnutá z evropských dotací Programu rozvoje venkova. Takže je to jenom nějaká administrativa navíc,“ komentuje Zeman podmínku Prahy, aby zemědělci na jejích pozemcích hospodařili ekologicky.

Tohle je ta ekologie?

Výměna hospodářů a změna v přístupu k zemědělství se v Praze ale neobešla bez zádrhelů. Pole, na kterých dnes hospodaří firma Přemysla Čecha, dříve obhospodařovala zemědělská společnost VIN agro. A ta zveřejnila na sociálních sítích výhrady k přístupu nového hospodáře.

Na některých pronajatých polích totiž po 1,5 roku neproběhla žádná činnost. Zůstala neobdělaná a zarostla plevelem. V něm se ztratily i meze, které magistrát založil, aby rozdělil pozemky na malé celky. Některé ze stromků vysazených v mezích uschly. To vzbudilo kritiku a diskuzi, jestli takhle vypadá žádoucí podoba ekologického hospodaření v Praze.

V pleveli se ztrácí nově vysazená alej.
V pleveli se ztrácí nově vysazená alej.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Magistrát vysvětloval, že pozemky zarostly, protože původní hospodáři přestali na pozemcích hospodařit záhy po obdržení výpovědi z nájmu. A zarůstání pozemků tak jde na vrub starým pachtýřům.

Jenže ani noví nájemci se do obdělávání pozemků nepustili ihned, když jim začala platit nájemní smlouva. „Přechod z konvenčního do ekologického režimu hospodaření je náročný, je potřeba přechodné období, navíc letošní rok provází řadu nestandardních problémů jako je covid-19, onemocnění moje i pracovníků, rozbité stroje, nedostupnost techniky, úsušky a pak lijáky,“ vyjmenovává Přemysl Čech důvody, proč ještě nedávno byl na poli u Kbel plevel.

Přemysl Čech dodává, že na některých pozemcích je práce poměrně náročná. „Řada pozemků je neskutečně zanedbaných a zaplevelených, jsou na nich hromady dřeva, odpadků, kamení, betonů, PET lahví, přesto se podařilo řadu z nich ‚zazelenat‛,“ popisuje.

O kauze jsme psali v článku Proč některá pole v majetku hlavního města Prahy zarostla plevelem?, v komentáři se k ní vyjádřil i pražský magistrát.

Problém s ekologickým hospodařením navíc v Praze je, že na něj není možné čerpat dotaci jako jinde v republice, protože Praha je městský region, dotace pro ekologické zemědělství lze čerpat jen na venkově. A chybějící dotační podpora je důvod, proč v pronájmu pozemků od Prahy nepokračovali někteří dlouhodobí pražští zemědělci, například Vin agro, které hospodaří v pražské Vinoři. „Měli jsme snahu přejít na ekologické zemědělství, ale narazili jsme na to, že není podporováno z Programu rozvoje venkova a na ekologické zemědělství nedostanete žádné peníze navíc. A tím pádem je to pro nás ekonomicky neuchopitelné,“ řekl v rozhovoru pro Ekolist Petr Řebíček, jednatel Vin agro.

Praha sice vypisuje každý rok granty, které se dají využít i pro přechod k ekologii, ale není to systémová podpora. „Abychom mohli všech námi obdělávaných 900 ha převést na ekologické zemědělství, to v současné době z našeho pohledu možné není. Míra nejistoty je tak velká, že si to prostě nemůžeme dovolit. A to říkám s tím, že jsem to promýšlení přechodu k ekologii v Praze sám inicioval,“ komentoval situaci Petr Řebíček.

Magistrát je podle Roma ochotný podpořit ekologické zemědělství i jinak. „Podmínkou výběrových řízení tak není žádný minimální nájem. Teoreticky platí, že kdyby v rámci výběrového řízení někdo podal nabídku za 0 Kč a byl by jediný, smlouvu na předmětné pole by získal,“ říká Jiří Rom.

Malá pole, meze a stromy

Pole, jejichž pronájem se v roce 2020 soutěžil, byla rozdělena do několika desítek bloků. Oddělují je od sebe travnaté meze se stromy – nové uspořádání zajistil magistrát, až poté pole pronajal. U některých bloků bylo více zájemců, u některých pouze jeden zájemce a asi dva půdní bloky nechtěl nikdo. V roce 2020 byla pole pronajatá šesti pachtýřům, Ekolist.cz mluvil s třemi největšími.

Zemědělské pozemky města se nacházejí hlavně v katastrech Běchovice, Dolní Počernice a Dubeč. Méně je jich v Hloubětíně, Horních Počernicích, Kbelích, Královicích, Křeslicích, Kunraticích, Kyjích, Nedvězí, Satalicích, Suchdolu, Šeberově, Třeboradicích, Velké Chuchli, Vinoři a Vysočanech.

Nové smlouvy se uzavíraly ve většině případů na pět let, v několika málo případech na tři roky. Magistrát doufá, že se spolupráce se zemědělci osvědčí a budou spolupracovat i nadále.

„Od začátku je nám jasné, že rozjíždíme něco nového, pro co nemáme oporu ve zkušenostech jiných měst,“ říká Jiří Rom. „A i proto jsme připraveni podmínky měnit, pokud by se ukázalo, že jsou nastaveny špatně.“ Podle něho zatím žádný zásadní problém nenastal. „To se ale samozřejmě ještě může změnit. Každopádně se tomu poměrně dost věnujeme a drobné zádrhele za pochodu řešíme,“ uzavírá za magistrát Prahy Jiří Rom.

Zdeňka Kováříková

Pošli e-mailem Zobrazení zprávy pro tisk

Zalinkuj zprávu v: Sdílej na Facebooku Linkuj si ! pošli na vybrali.sme.sk Jagg.cz MediaBlog.cz delicio.icio.us
Online diskuse

Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.

Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev


Tematický archiv zpráv
Kam na Ekolistu
Reklama

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/www/htdoc...') #3 {main} thrown in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62

Logo ESF

Vlajka EU

Hlavní město Praha - logo

Ekolist.cz podporuje NetMonitor
Chcete nám pomoci vylepšit naše služby? Můžete se zúčastnit výzkumu návštěvnosti internetu v ČR. Klikněte zde.
(Více informací na webu NetMonitoru.)

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.