Aktivisté bránili vjezdu do areálu jatek Agrofert v Mirovicích na Písecku
Aktivisté chtěli pomoci k záchraně 15 zvířat a zajistit jim bezpečné domovy. Uvedli, že tím hodlají tuto drůbež zachránit před násilnou smrtí a "poskytnout jim doživotní bezpečí a svobodu." Dalším cílem je upozornit na osudy zvířat. Areál v Mirovicích zablokovali tím, že si sedli do vjezdu a spojili se navzájem řetězem. Další účastníci stojí kolem připoutaných aktivistů a drží transparenty s nápisy „Život patří tomu, kdo jej žije“ nebo „Přišli jsme zachránit 15 z nich“.
Když aktivisté nevyslyšeli opakované výzvy k opuštění prostoru, policie z řetězů protestující odpoutala. Zhruba 20 účastníků akce odvezla policejní auta, zákrok se obešel bez zranění. Skupina hlásící se k hnutí za osvobození zvířat se dnes ráno přivázala ke vchodu do jatek, chtěla tím bránit provozu areálu.
Akce začala kolem 8:00, před 10:30 policie aktivisty vyzvala, aby opustili prostor. Protože tak neučinili, policisté zasáhli. Těžkooděnci účastníky po odpoutání z řetězů odnášeli od vjezdu do areálu k nedaleké podnikové prodejně. Poté je odvezli v policejních autech. Po 11:00 začala do areálu vjíždět první auta. Aktivisté, které policie nezadržela, si je fotili a natáčeli na mobilní telefony.
Na místě zasahovali policisté z pořádkových jednotek i zásahové jednotky. Písecká policejní mluvčí Kamila Čuřínová Ingrišová ČTK řekla, že zákrok se obešel bez zranění. Policie se podle ní nejdříve snažila s aktivisty vést dialog a vyřešit blokádu pokojnou cestou.
"Bohužel marné zákonné výzvy uplynuly, proto policisté přistoupili k tomu, co avizovali – k služebnímu zákroku. Zajistili jsme dvě desítky aktivistů a nyní je převážíme na oddělení k dalším úkonům," uvedla Čuřínová Ingrišová. Jak bude jejich jednání kvalifikováno, zatím mluvčí nevěděla. Podle ní může jít o přestupek i trestný čin.
"Jsme tady ze zoufalství. Zvířata jsou citlivé bytosti, to jak se k nim chová člověk, je nesmírně kruté. Jako informovaní lidé cítíme odpovědnost postavit se a upozornit na zbytečné utrpení a násilí, které je denně páchané na nevinných obětech takzvaného živočišného průmyslu,” uvedl další z účastníků protestu.
Zástupce podniku s ČTK odmítl mluvit a odkázal na mluvčího Agrofertu. Mluvčí akce uvedla, že by se aktivisté chtěli podívat do areálu. Podle Čuřínové Ingrišové by majitel exkurzi umožnil, ale musela by být dopředu ohlášena a za jiných podmínek.
Roční porážka v mirovickém provozu, v němž pracuje 270 lidí, je čtyři miliony kachen. Zlatých kuřat, která se chovají 49 dní, porazí za rok 1,5 milionu, klasických kuřat přes dva miliony. Firma má 35 dodavatelů z ČR. ČTK zjišťuje, kolik drůbeže přivezou do Mirovic auta z farem denně.
Provoz v Mirovicích začal v roce 1948, když vzniklo mlékařské družstvo, časem přibyla produkce vajec a hus. Vodňanská drůbež, pod kterou nyní spadá, je největší zpracovatel a dodavatel drůbežího masa v ČR. V celé zemi má 1616 zaměstnanců. Tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží měla loni 5,7 miliardy Kč, zisk po zdanění 113,3 milionu Kč.
Aktivisté v souvislosti s chovy zvířat v Jihočeském kraji už například v květnu 2014 blokovali vepřín v Letech v okrese Písek.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
karel krasensky
31.8.2021 12:01DAG
31.8.2021 20:13Hned jsem si pomyslel, že je tedy ozbrojíme. Takové kuře s pacemakerem mě dost rozesmálo :)
Hunter
31.8.2021 22:31Pavel Jeřábek
1.9.2021 01:13Pokud šimpanzi a paviáni loví zvířata, aby měli kus masa, tak zřejmě to má svůj důvod.
Pokud se podíváme na film - "Příběh krásných srnců" - slyšíme a vidíme, proč otec se snažil svým dětem, které šly do transportu zajistit kus masa.
Maso je zřejmě důležitou součástí našeho jídelníčku, čím dál žijeme od rovníku, tím více maso je důležitější.
Nevím, jestli by dnešní vegetariáni dokázali žít o takové stravě, jakou měli lidi před více 100 roky, kteří neměli na maso, byli odkázáni jen nějakou místní zeleninu a ovoce, skladované ve sklepích, krechtech či kameninových nádobách.
Ve své podstatě není problém v chovu, ale přemnožení lidí.
A pokud jde o zpracování drůbeže - a protestů - to už tu bylo. Drůbež si odebrali lidi, a zpracovali si ji doma sami. Se všemi dopady na prostředí v místě zpracování.
Narovinu - desítky let, možná i několik staletí bude trvat, než si ve střední Evropě odpustí kachničku či husičku se zelím a dobrým pivem.