Na adaptace měst proti klimatických změnám nejsou peníze, uvádí CDP

Přínos projektů adaptace měst na klimatické změny, zvýšení jejich odolnosti vůči změnám, je prý enormní. Ale není vidět hned. Vlastně, pokud je takový projekt proveden opravdu kvalitně, změna indikující problém se projeví jen v neznatelné míře, nebo vůbec

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | StockSnap / Pixabay

Města dnes čelí řadě problémů: povodním, přehřívání a extrémním vlnám veder, výpadkům v dodávkách energie a vody, obecně vodním stresem, znečištěnému ovzduší, poškozením infrastruktury v důsledku nepředpokládaných výkyvů počasí. Seznam takových nehezkých situací je pochopitelně o dost širší a projevy toho, co nazýváme klimatickou změnou, je jen umocňují. Organizace CDP (Carbon Disclosure Project) se pokusila vyhodnotit, jak si zatím 812 světových metropolí, z nichž je kolem 93 % jedním nebo více negativními faktory méně či více vážně ohroženo, vede. A ukázalo se, že zatím ne moc dobře. Vlastně, z oné osmistovky hned 344 velkých měst (čítajících dohromady 400 milionů obyvatel) nemá zatím vůbec žádnou formu plánu adaptace na klimatickou krizi. Což mezinárodně uznávané experty z CDP, kteří podobné adaptační plány vyvíjejí, netěší. Kde je problém?

Opatření potřebná, která ale nejsou vidět

„Adaptaci na klimatickou změnu je ve městech mnohem těžší ufinancovat, než třeba akce zaměřené na snižování emisí,“ vysvětluje za CDP její ředitelka, Kyra Appleby. Přínos projektů adaptace měst na klimatické změny, zvýšení jejich resilience - odolnosti vůči neočekávaným změnám, je prý enormní. Ale nejde vidět hned. Vlastně, pokud je takový projekt proveden opravdu kvalitně, změna indikující problém se projeví jen v neznatelné míře, nebo vůbec, což pochopení nezbytnosti či závažnosti adaptace snižuje. Instalace obnovitelných zdrojů energie, například solárních panelů, má před-počítanou finanční návratnost a projekty zaměřené na omezení energetických ztrát a zvýšení energetické efektivity, například tepelné izolace, viditelně šetří peníze v krátkém čase. Přínosy adaptací měst na extrémní odchylky počasí nebo klimatické změny tak zjevné v krátkodobém horizontu nejsou.

„Adaptace přitom stojí peníze, ale její přínosy se vám ve finanční rozvaze hospodaření města neobjevují. Proto pouze nepatrný zlomek financí plynoucích třeba na obnovu hospodaření po pandemii směřuje na opatření proti klimatickým změnám a ještě méně na opatření adaptační,“ dodává Appleby. Jsou tu samozřejmě i města, která se adaptačních opatření nebojí. Jen za loňský rok ze 422 takových měst vzešlo podle CDP dohromady 3417 dílčích projektů. Které ovšem, v 25 % případů, mají problém samy zaplatit. Řada z těchto sídel je totiž při realizaci potřebných opatření plně závislá na financování z národních vlád bez jejichž podpory nedokáže ochránit svou infrastrukturu ani zranitelné populace obyvatel. V současnosti je pozastaveno 1142 adaptačních projektů. Jejich hrubý odhad nákladů se přitom blíží 72 miliardám dolarů, a přibližně třetina této sumy souvisí s management vody, srážek a vodních zdrojů.

Cíle slíbené a zatím nedosažené

Jaké jsou konkrétní závěry zprávy CDP? Z 812 hodnocených měst už 67 % disponuje přehledem o tom, kolik emisí vlastně produkují. 58 % z nich zatím ale kromě tohoto inventáře znečištění nestanovilo jakýkoliv plán na jejich omezení. 148 měst z toho výčtu už stanovilo svůj plán na úpravu režimu tak, aby zajistilo splnění klimatických cílů (udržet globální teplotu pod 1,5°C, v souladu s Pařížskou dohodou), ale jen 52 z nich se k tomu cíli skutečně blíží.

Podle Applebyové tu loňská a stále ještě ne zcela překonaná pandemie covid-19 sehrála dvojí roli. Kladnou i zápornou. „Pandemie otevřela spoustě lidí oči, a často až v šoku přihlíželi tomu, jak jsou vlastně jejich města zranitelná.“ Čas strávený v karanténách a s omezeným pohybem či sociálními kontakty přiměl obyvatele měst více si všímat prostředí, ve kterém žijí. A v němž absentuje zeleň i voda, příroda. Na druhé straně, covid-19 vydatně zařízl národní ekonomiky. Dostupné finanční zdroje byly dislokovány do protipandemických balíčků, do umírnění následků ekonomické krize. O to méně peněz tak mohlo být disponováno na klimatická adaptační opatření. Do problémů se tak dostaly i zatím úspěšné probíhající realizace, ať na jihu Anglie, v USA nebo třeba v Rio de Janeiro.

„Do problémů s financováním adaptačních opatření se tak dostala opravdu města z celého světa,“ říká Appleby. Šanci a pozitivní prostor pro změnu si ale v CDP slibují od možného zapojení korporátu a velkých společností, s nimiž na tématech udržitelnosti dlouhodobě zpracují. „Je tam velký potenciál pro zlepšení.“