Vlčím párům se v Česku narodila vlčata
Vlčata narozená vlkům v Beskydech. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Martin Duľa / Mendelu
Vlčí pár, který se před několika lety usadil v Beskydech, přivedl letošní jaro na svět vlčata. Potřetí v řadě se narodila vlčata taky ve smečce v Javorníkách na moravsko-slovenském pomezí.
Úspěšné rozmnožování se podařilo potvrdit terénním pracovníkům a zoologům z Hnutí DUHA Olomouc a Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Ačkoliv jsou vlci plaší a kontaktu s člověkem se vyhýbají, podařilo se letos zoologům pozorovat a zaznamenat vlčata krátce i přímo v terénu.
„Snížení kvóty lovu vlka na Slovensku v posledních letech a celoroční ochrana v příhraničních oblastech s Českou republikou umožnila expandovat vlkům i do dalších oblastí na okraji Západních Karpat,“ uvedl Martin Duľa, zoolog se zaměřením na populační a potravní ekologii velkých šelem z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.
Ačkoliv jsou vlci plaší a kontaktu s člověkem se vyhýbají, podařilo se letos zoologům pozorovat a zaznamenat vlčata krátce i přímo v terénu. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Martin Duľa / Mendelu
Výskyt vlků v Beskydech letos v létě doprovází časté útoky na ovce. K většině škod ale dochází na nedostatečně zabezpečených pastvinách. Zabránit škodám mohou chovatelé např. zajištěním stád pomocí kvalitních elektrických ohradníků. Další variantou je také zavírání ovcí a koz na noc do košárů či chléva nebo pořízení pasteveckých psů vhodného plemene.
„Vlci budou postupně obsazovat další příhodné biotopy a volná teritoria v oblasti Beskyd, Javorníků a dalších navazujících pohořích. Je proto potřeba využít všechny dostupné prostředky a realizovat preventivní zabezpečení před útoky velkých šelem. Pokud chceme, aby vlk efektivně pomáhal s regulací volně žijících kopytníků, musíme zamezit tomu, aby získával lehce dostupný zdroj potravy v podobě hospodářských zvířat,“ doplnil Duľa.
Hnutí DUHA Olomouc a Mendelova univerzita v Brně pomáhají některým chovatelům v Beskydech a v Javorníkách s vyřízením podpory na účinné zabezpečení ovcí. Část chovatelů už zabezpečení realizovala v rámci projektu podpořeného z Operačního programu životní prostředí.
„Potvrzení rozmnožování vlků představuje pro Chráněnou krajinnou oblast Beskydy významnou událost. Věřím, že tak jako rysové, stanou se i vlci trvalou součástí zdejší přírody,“ komentoval zprávu Michal Bojda, koordinátor beskydského monitoringu velkých šelem Hnutí DUHA.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Něco ze života.V devadesatých letech ,když poprvé přišli vlci do Beskyd jsem při jedné zimní procházce našel toto.Mrtvou srnu zaklesnutou v lískovém keři ve výšce 170.180 cm.Srna měla vytrhané,vyžrané břicho jinak nic.Podle stop na sněhu vyšla tahle skladanka.Dva vlci.větší a menší stopa srnu štvali a ta v panice skončila v tom lískovém keři.Načež ji vlci,že byla vysoko vytrhali a vyžrali pouze břicho.Chutovka když si člověk představí jak té živé žíjící srně trhají břicho a požírají vnitřnosti
Odpovědět
Větší chuťovka je, když lidé provádí krácení zobáků kuřat, které je v Česku povoleno bez znecitlivění. Další chuťovkou v ČR je kastrace selat bez jakéhokoliv znecitlivění (provádí se naříznutím kůže, vytlačením varlat a jejich následným vyříznutím). Některé evropské země obě tyto praktiky na rozdíl od Česka zakázaly, v řadě jiných jsou kastrace selat povolené jen s anestezií.
Odpovědět
Chuťovka?
Popřemýšlejte jak jak jsou usmrceny třeba mořské ryby lovené do sítí.
Ale v přírodě je smrt trochu jiná, než na jatkách.
Podívejte se někdy na dokumenty, jak dlouho šelmy svoji kořist rdousí, nezřídka ještě zvíře není mrtvé, a už do zbytek smečky žere.
Nakonec vám dojde, že člověk když není zvrhlý, umí usmrtit poměrně rychle.
Odpovědět
Hrozně se mi líbí ty knížecí rady a poučování od televízních panelakových znalcu přírody a krajiny
Odpovědět
Ona všeobecně je smrt nepříjemná věc. My jsme si zvykli o tom nemluvit. Naše milovaná zvířata odchází nebo jsme je nechali uspat.
Určitá míra utrpení je podle mě přípustná, v přírodě, na jatkach i pri chovu zvířat.
Samozřejmě je třeba stále zlepšovat podmínky, aby bylo utrpení menší.
Zdá se mi, že v nekterych pripadech začínáme být příliš změkčilý.
Odpovědět
Zrovna tohle bych vlkům nevyčítal. Každý predátor musí kořist nějak zabít. Že to z lidského pohledu někdy nevypadá zrovna hezky, je právě jen ten lidský pohled.
Odpovědět
Běžný případ lovu, naprosto v souladu s přírodou.
A pokud jste ono místo nezradil, a nenechal tam spoustu pachových stop, vlci by měli co žrát ještě týden, a nasytili by si svoje splasklé teřichy ke spokojenosti myslivců, lesníků, pastevců i jiných přírodu milujících občanů. :o)
<rl>
Odpovědět
Nemusíme se přesvědčovat, že vlci do české kulturní krajiny s doložkou absolutní ochrany prostě nepatří.
Praha prostě švejkovsky realizuje bruselské nařízení.
Odpovědět
Pokud se po Praze a dalších obcích prochází divoká prasata, pokud v lesích a v polích jsou milionové škody vysokou, přemnoženou zvěří a pokud myslivci nejsou schopni tento stav regulovat, tak nezbývá nic jiného než predátor.
Když stát přehodnotí například finanční náklady na ochranu dřevin ve státních lesích na podporu farmářů na zabezpečení stád hospodářských zvířat (myslím víc na menší chovatele, kde výnos z chovu obtížně kryje roční náklady na hlídacího psa), tak se nám to vrátí v přirozené obnově lesů. Je totiž smutné pozorovat zmlazení jedle, které pokud není zaplocené, tak je během několika let zdecimováno zvěří. A ani oplocenka nechrání spolehlivě.
A navíc - zvěřina ze sportovního jelena (tedy ne toho líného dnešního, který se jen pohne, když turistovi uteče pes), který se proběhne s vlky po lese, bude kvalitnější.
Odpovědět
Ach jo, pořád donekonečna opakovaný nesmysl o tom, jak vlci spasí naše lesy, jedle apod. Doporučuji udělat jednoduchý výpočet, kolik by tu těch vlků muselo být, aby to mělo aspoň zanedbatelný význam. Stačí vzít statistiku kolik se v ČR loví spárkaté zvěře, průměrné váhy a spotřebu potravy vlka.
Odpovědět
Oni to samozřejmě nespasí, ale mohou pomoci a každá taková pomoc se počítá. Samozřejmě za předpokladu, že malá pomoc nebude "vyvážena" miliónovými škodami.
Odpovědět
Nemůžou pomoci. Risk benefit ratio je výrazně negativní. V oblastech s výskytem vlka se zvěř chová jinak a škody narostou lokálně. Celkový efekt v současné hospodářské krajině nula nebo spíše mínus. Ve všech zemích je to stejné.
Odpovědět
Já si myslím, že by to fungovat mohlo, pokud by ti vlci věděli, že opuštěním lesa riskují život. Vlk totiž není zabijácký bezmozek a jako vrcholový predátor si dokáže uvědomit, kde mu jde o život. A pokud by věděl, že na pastvině po něm bude stříleno, určitě by se ty škody na hospodářských zvířatech daly eliminovat na snesitelnou mez.
Odpovědět
Zas tak jednoduché to není. Vlk je samozřejmě dostatečně inteligentní, aby tohle pochopil, ale nikdy to nebude fungovat na 100%. Je to prostě problém a nikdy nebude mít jednoznačné řešení. Jakákoliv idealizace a nereálné očekávání od výskytu vlka a nárustu jeho populace mimi vyhražené oblasti povede jen a jen k větším problémům a nesplněným očekáváním.
Odpovědět
Nikdy nic nefunguje na 100%, ale tlak na vlčí populaci by způsobil, že by se část vlků mohla přesunout jinam, kde by nepůsobila takové problémy.
Odpovědět
Jenže vlčí populace působí problémy všude, je to natolik kontroverzní druh, že v dnešní době a krajině tam vždy budou vznikat výrazné třecí lochy na rozdíl od jiných apexových predátorů.
Odpovědět
Myslíte, že by se nestáhli, kdyby se změnil přístup k ochraně tohoto druhu a vlčáci by zjistili, že kdykoliv zaútočí na dobytek, narazí na ochránce se střelnou zbraní?
Odpovědět
Jenže nemůžete být u stáda s flintou 24 hod denně.
Odpovědět
Zdravím.Zachytil jsem váš příspěvek na novinkach.Tam se do diskuse nezapletejte.Duvod je prostý.Velmi výsoké IQ tamních diskutujících.Běžně okolo 140.Součet u dvou až tři jedincu
Odpovědět
Díky za upozornění. Jednou člověk "zahne" a hned narazí. :)))
Odpovědět
Zajímalo by mě,jak chce pan Duľa zamezit aby hospodářská zvířata nebyla pro vlka lechce dospupná?
To musí být opravdu kapacita,když si dal takové plány. Možná je ale
mě příjde jako neskutečná tlučhuba.
K tomuto tématu se už nemá cenu ani vyjadřovat.
Odpovědět
Jojo kdyby se probudili naši předci a dostali se do obrazu tak by zase raději rychle umřeli
Odpovědět
Zeptejte se v Karpatech.
Ale podstata je, aby se u nás udrželi vlci, kteří z člověka mají respekt.
Ne vlci, kteří z lidí mají srandu. A místo aby sháněli potravu v lese, tak si dojdou pro lehce dostupná hospodářská zvířata.
Odpovědět
Slovensko, Nemecko, Rakousko, skody rostou i pres zvysujici se naklady na ochranu stad. Skody na lese zustavaji.
Odpovědět
Přidal bych ještě Francii, úplně stejná situace.
Odpovědět
Uhodil jste hřebíček na hlavičku. Dnešní systém ochrany vlků je neskutečně pitomý a je vidět, že jej vymysleli jedinci, kteří o životě vlků nic nevědí. Vlci musí mít stanoveny kritéria, kam smí a kam ne. V lese ať si žijí, ale jak vyjdou na pastvinu, měli by vědět, že riskují život. Tenhle názor už zastávám dlouho a je zajímavé, že v podobném duchu hovořil před časem jeden slovenský znalec medvědů o těchto šelmách. Když budou vědět, že se jim nemůže nic stát, za chvíli se budou producírovat po vesnicích a městech a lidé se před nimi budou schovávat. Pokud je začneme při pokusu o vniknutí do civilizace střílet a zároveň omezíme jejich stavy na rozumný počet, klidně ať si v přírodě žijí. Takže za mě vlk do české přírody patří, ale kritéria jeho existence musí být stanovena jinak než dnes.
Odpovědět
Bavorsko nově vydalo vyhlášku, že pokud není sedlák schopný zajistit pastviny před vlkem a vlk mu páchá škody, může ho (nechat) zastřelit.
Odpovědět
Zřejmě tam začíná vítězit zdravý rozum. To ale u nás nehrozí.
Odpovědět
NEJDŘÍVE JE TŘEBA ZAVÉST ZABEZPEČENÍ PASTVIN POMOCÍ KVALITNÍCH ELEKTRICKÝCH OHRADNÍKŮ, ZAVÍRÁNÍ OVCÍ A KOZ NA NOC DO KOŠÁRŮ ČI CHLÉVA NEBO POŘÍZENÍ PASTEVECKÝCH PSŮ VHODNÉHO PLEMENE. Realizace těchto preventivních zabezpečení drtivou většinu vlků odradí. Vlci, kteří překonají i takové preventivní „dostatečné“ standardní zabezpečení, ať jsou klidně zastřeleni.
Odpovědět
Paní Kletečková, opakujete to pořád dokola . Raději si udělejte výlet na Broumovsko a povykládejte si s místními farmáři.
Já jsem to udělal a od té doby vlčí mlhou netrpím.
Odpovědět
Problém je, že Majka o chovu ovcí neví vůbec nic. Zavírat v pastevní sezoně ovce na noc do chléva je nesmysl, ovce se nejvíc pasou v noci. Ve chlévě by je bylo nutno krmit senem (=vyšší náklady) a znamenalo by to pokles užitkovosti.
Odpovědět
Ani jeden z nich se ke mě v onom okrese nepřibližoval, takže je to v naprostém pořádku. Myslím tím vlky, i farmáře. <rl>
Odpovědět
|
|