Lodní doprava ve městech může být lokálně nepříjemný problém. Co s ním?
„Meziročně se vodní doprava podílí zhruba na 1-2 % znečištění z dopravy. Veliký dopad má však na lokální kvalitu ovzduší,“ říká Andrea Šipanová, vedoucí oddělení ochrany ovzduší Magistrátu hlavního města Prahy. V celkovém měřítku je znečištění ovzduší z lodní dopravy zanedbatelné, ovšem lokálně může být problematické a to hlavně v obydlených oblastech.
Významným zdrojem imisí a hluku jsou hlavně v centru. Typicky problematickým místem v Praze jsou zdymadla, kde lodě tráví dlouhé časové intervaly se puštěnými motory. Na podzim roku 2018 se proto rada hlavního města Prahy schválila nové usnesení, které má vést k redukci emisí z lodní dopravy.
Opatření se týkalo jen plavidel kotvících u břehů, které má pod správou hlavní město Praha. Majitelé lodi měli do konci roku 2020 čas na výměnu starých motorů za nové, tak aby stroje splňovaly emisní normy Evropské unie. Kdo je nesplnil, tomu nebyla prodloužena smlouva o využívání kotvišť hlavního města Prahy.
V roce 2017 zjistili odborníci z ČVUT, že některé lodě mohou produkovat až desetinásobně větší množství emisí, než plavidla s novými motory. Jenže staří stroje není jediný problém. Podle odborníka Michala Vojtíška z ČVUT je zásadní také údržba motorů a jejich opravy, bez kterých se může zcela nový motor dostat do dezolátního stavu už za pár let. Správně udržovaný historický motor pak může být emisně přijatelnější než relativně nový motor bez údržby.
„K dnešnímu dni si troufám tvrdit, že kromě jedné lodě mají všechna vyhláškou ovlivněná plavidla vyměněné motory,“ říká správce pražských kotvišť a náplavek z Trade center Prague Dušan Sahula. Nařízení se dotklo zhruba čtyřiceti pěti lodí, z čehož dva historické parníky a tři technicky unikátní plavidla motor měnit nemusely.
Opatření na podobném principu jako vydal Magistrát hl. m. Prahy zvažují i na Ředitelství vodních cest ČR. Rádi by omezení uplatnili na přístavišti u nábřeží Edvarda Beneše, které spravují. „Stanoví se nějaký termín a do té doby budou muset mít všichni, kteří přístaviště používají, vyměněné motory,“ komentuje to Dušan Sahula. Zbývající pražské přístavy a kotviště mají v držení soukromé organizace jako je například akciová společnost České přístavy.
Plavební komora Praha - Smíchov
Jedním z imisně i kapacitně nejzatíženějších míst lodní dopravou v Praze je oblast u plavební komory Praha – Smíchov. O jeho zkapacitnění usiluje státní podnik Povodí Vltavy. Na druhé straně Dětského ostrova plánuje postavit nové zdymadlo, které by podle povodí přispělo k rychlejšímu pohybu lodní dopravy v Praze a pomohlo by bezpečnějšímu pohybu plavidel v okolí zdymadla. Proti návrhu a realizaci stavby veřejně vystupuje MČ Praha 5 a spolek Zdravý Rozum. Bojí se, že zprovoznění druhého zdymadla by mimo v oblasti vedlo ke zvýšení množství hluku a imisí. A také tvrdí, že realizací záměru by došlo k porušení unikátní pražské památkové rezervace a vodního toku Vltavy jako významného krajinného prvku.
Z rozhodování o povolení stavby byl stavební úřad ÚMČ Praha 5 vyřazen, jelikož investor si zažádal o územní a stavební povolení zároveň od speciálního stavebního úřadu pro vodní stavby, který zastupuje Odbor ochrany prostředí MHMP, oddělení vodního hospodářství. Tento úřad vydal kladné vyjádření a stavbu povolil. MČ Praha 5 se proti tomuto rozhodnutí odvolala u odvolacího orgánu, kterým je Ministerstvo zemědělství, pod které mimo jiné spadá státní podnik a investor stavby zdymadla, Povodí Vltavy. Ministerstvo zemědělství rozhodnutí o povolení stavby potvrdilo, na což MČ Praha 5 a spolek Zdravý rozum reagovali žalobou na Ministerstvo zemědělství u Městského soudu v Praze a současně požádali o odklad účinnosti jeho rozhodnutí. Kromě jiného městská část zdůrazňuje svou povinnost péče o všeobecný rozvoj, potřeby občanů a životní prostředí. Žalovaný naopak namítá, že realizace stavby slouží k ochranně veřejných zájmů, jako je bezpečnost lodí. Také tvrdí že argumentace žaloby je spekulativní a poukazuje na možné navýšení nákladů na realizaci stavby, pokud by byl odkladný účinek přiznán.
Posledním rozhodnutím ve věci je přiznání odkladného účinku rozhodnutí Ministerstva zemědělství. Na rozhodnutí Městského soudu se stále čeká.
reklama
Dále čtěte |
Začínají platit opravené sazby mýtného zvýšeného o poplatek za emise
Europoslanci schválili emisní normu, emisní limity už nejsou tak přísné
V kauze zrušení rozhodnutí o umístění objektů na D49 podá ŘSD kasační stížnostOnline diskuse
Všechny komentáře (15)
Jaroslav Řezáč
12.6.2021 09:47 Reaguje naJaroslav Řezáč
12.6.2021 11:39 Reaguje naSvatá Prostoto
14.6.2021 11:12 Reaguje naCo se týče Prahy jako celku, tak to jde samozřejmě o prd, navíc pokud se ty krámy lonzají po řece, kde jsou poměrně velmi slušné rozptylové podmínky, tak pohoda jazz.
Jaroslav Řezáč
12.6.2021 09:44Břetislav Machaček
12.6.2021 11:28být maximálně ekologická. Nepotřebuje asfaltovat silnice, stavět mosty,
tunely atd. Může využít jako potřebnou stabilizační zátěž nejen těžké
elektrické baterie, ale i těžké tlakové plynojemy pro svůj pohon.
Chce to pouze uvažovat o tom, že po proudu se jede grátis a proti
proudu mohu využít právě tato paliva. U osobní přepravy mohu baterie dobíjet levnějším nočním proudem a pohon může být různými druhy plynů, včetně v budoucnu toho vodíku. Mnoho zboží až tak moc nespěchá a je
potřeba pouze upravit ekonomické podmínky tak, aby spěchat nemuselo.
To, že lodní doprava vyžaduje zásahy do říčních koryt, tak to dělá do
krajiny i doprava silniční a železniční. Říční koryto tak nemusí mít
kanálový profil, ale může mít i mimo lodní trasu zátoky, tíšiny,
mělčiny a jiné pro přírodu potřebné profily dna. Tam, kde je to pouze trochu možné, tak je hloupost toho nevyužít a náklady přepravovat místo
jedné lodě desítkami kamiónů. Je smutné, že proti lodní dopravě stále
častěji brojí ekologičtí nedouci a přitom nenabízejí jiné lepší řešení.
Jejich politikum je nerozvíjet se, zaostávat a zůstat skanzenem světa.
Svět ale nečeká na naše aktivisty, jde vpřed a to, že podobně se
chovají zelení třeba v Německu neznamená, že je to správná cesta.
Německo si vždy po létech prosperity zkusilo nějaké to dobrodružství
( pálilo je dobré bydlo) a šlo do něčeho, co je zase vrátilo na
začátek. Ano výletní lodě nejsou ta pravá lodní doprava a všude ve
světě jsou pouze o ochotě se rekreovat při plavbě lodí. Stěžejní
byla a zase jednou bude doprava nákladní, ale to se musí rozum vrátit
i do ekologie. Škodí jakákoliv doprava, pouze musíme porovnat její
jednotlivé druhy a posoudit, zda má význam neustále navyšovat
propustnost silnic a železnic pro zboží, které může být dopravováno
lodí. Propustnost jezů a přehrad je pro vodní organismy už dnes
řešitelná, tak jako třeba ochrana zvěře kolem dálnic a tratí. Pouze
to chce jen nebránit stavbě zdymadel a plavebních komor samotných,
ale požadovat právě ty rybochody a případně i rybí výtahy jako jinde
ve světě, kde jsou schopny ryby překonat i velmi vysoké přehrady.
Ty paskvily rybích přechodů , které schválili samotní ochranáři
jsou mnohdy k ničemu a přitom se nabízely levnější a lepší řešení.
Bohužel i ochranáři kývli na dražší betonové stavby do kterých
nikdy ryba nevplave. Nechci je podezřívat, proč tomu tak bylo,
ale myslím, že košér to asi nebylo.
Jaroslav Řezáč
12.6.2021 11:51 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
13.6.2021 08:59 Reaguje na Jaroslav Řezáčliteratuře se uvádí i název "rybochod". Myslím ale, že
důležitá je myšlenka a i to starší slovo rybochod pochopí
každý, který ví o čem je řeč. Každopádně se omlouvám, že
jsem uvedl archaický název a nenazval to třeba anglicky,
čímž mnozí rádi dokazují svoji vzdělanost. Při jízdě po
proudu je spotřeba zanedbatelná a může být nižší, než
jednoho jediného kamiónu. Dnešní operativnost logistiky
se plně projevuje tím, že mnoho závodů přerušuje výrobu,
protože nemají dostatečné zásoby ani miniaturních dílů
do svých výrobků. Zboží na skladě sice nevydělává, ale
je pojistkou pro případ logistických a taky výrobních
problémů. Kdo má sklady plné vyrábí, kdo se spoléhal na
pravidelný přísun součástek stojí a nevyrábí vůbec. Co
je asi tak výhodnější? Myslím, že mnoho ekonomů nyní
mění názor na plynulost dodávek a na skladové zásoby.
Jarka O.
13.6.2021 09:21 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
13.6.2021 10:31 Reaguje na Jarka O.OZE. Budeme čekat na slunce a vítr a když nebude,
tak nevyrábět a mrznout. Akumulace na pár hodin nás nespasí a ta na několik dnů je utopie ekologů.
I ty zálohy v plynu jsou podmíněny kapacitou
plynovodů a zásobníků, kterých máme poskrovnu. Takové uhlí na tři měsíce v minulém režimu u
elektrárny bylo jistotou, že nedojde k výpadkům
elektřiny. I domácnosti měly zásoby uhlí, dříví
a nespoléhaly se pouze na to, zda bude v potrubí
dost plynu a v drátech elektřiny. O té doby, co
si člověk vytvářel zásoby potravin, tak skončily
hladomory, ale jaksi na to zapomněl a pokouší
osud znovu tím, že si přestal zásoby vytvářet.
Stačil covid a náhle chybí to i to a čeká se na
dovoz z tramtárie za ceny násobně vyšší, než
za kolik to bylo před tím. Obyčejný respirátor
za 10 Kč se prodával za 300 a ve skladech zásob
jich měl stát nula. To nehovořím o potravinách
na dva dny ve skladech "strategických" zásob.
Ano ony vystačí, když bude jaderná válka trvat
půl hodiny, ale při kolapsu dopravy zažijeme
ty prázdné regály i bez covidu a války. Ona ta
logistika pokud funguje, tak produkci zlevňuje,
ale pokud nefunguje, tak rapidně vše prodražuje
a může taky způsobit celkový kolaps ekonomiky.
