Navštivte EkoLink a Ecomonitor.
Ekolist.cz vydává občanské sdružení BEZK. Za webhosting a publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu.
Pátek 24. 9. 2021
Svátek má Jaromír
Hledání na Ekolistu:
Titulní stránka > Zpravodajství MAPA STRÁNEK
Přidej na Seznam Sdílej na Facebooku

Případ podivné smrti obyčejného zajíce - výsledek pitvy


29. června 2020 04:43

PRAHA (Ekolist) - Minulý měsíc v obci Mnetěš uhynul zajíc polní. Jeho smrt provázely křeče, které někteří místní občané dali do souvislosti se zemědělským postřikem, který byl podle nich na místě aplikován den před úhynem. Místní zemědělec Martin Minarčík něco takového popírá s tím, že naposledy místo postřikoval týden před tím a dokládá to zápisem v agronomickém deníku. Veterináři už mají výsledky pitvy zajíce. Podle jejich zjištění byl zajíc pozitivní na tularemii. Případ podivné smrti obyčejného zajíce se tím zřejmě uzavře, byť ne zcela přesvědčivě.

Ředitelka odboru Ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy Lenka Hanušová potvrdila, že kultivací i analýzou DNA byl u zajíce potvrzen pozitivní výsledek na bakterii Francisella tularensis, která způsobuje tularemii.

Tularemie je nebezpečná zoonóza, nemoc zvířat, která je přenosná na člověka. V katastru obce Mnetěš a sousedních vsích byla proto přijata mimořádná veterinární opatření, vymezujících ohniskovou oblast nákazy a její ochranné pásmo. Výskyt tularemie u zajíců v okrese Litoměřice je přitom velmi ojedinělý. „Za období 2011-2019 tu byly nahlášeny jen dva případy,“ potvrzují z Ústřední veterinární správy Státní veterinární správy v Praze.

Zůstává otázka, zda je potvrzením tularemie u zajíce vysvětlena jeho smrt. Jde totiž o to, zda zajíc zemřel na tularemii, anebo zda zajíc nakažený tularemií zemřel (i) na otravu, která by lépe vysvětlovala zajícovy křeče.

Otravu veterináři při pitvě nezkoumali. Jednak proto, že provedení takových analýz je finančně náročné, jednak je důležité před jejich zahájením mít podezření na konkrétní látku nebo její skupinu. Veterináři potřebují dopředu vědět, co mají testovat, aby mohli vyloučit konkrétní látku.

Podezření na konkrétní skupinu chemických látek mohlo vzejít od pracovníků inspekce Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (UKZÚZ), kteří jsou k tomu kompetentní a kteří analyzovali vzorky půdy a rostlin, odebrané na místě nálezu zajíce.

Jak potvrdila tisková mluvčí ústavu Ivana Kršková, po analýze vzorků její kolegové konstatují, že úhyn zajíce nemohl souviset s přípravky na ochranu rostlin, použitých na obdělávaných pozemcích. Tedy na poli, které bylo podle dostupných záznamů v agronomickém deníku 21. 5. 2020 (tj. týden před pozorovaným úhynem zajíce) ošetřeno fungicidem Bell Pro.

Jak ale tvrdí místní obyvatelé, pole bylo stříkáno až o týden později, den před nálezem zajíce. To zemědělec Martin Minarčík odmítá. „Ten den se v pšenici žádná technika nemohla pohybovat, protože jsme na spodních blocích plečkovali kukuřici,“ říká Minarčík s tím, že datum aplikace, zapsané v agronomickém deníku, odpovídá skutečnosti. „Nemohu si dovolit napsat do deníku nepravdivou informaci. Neumím si vysvětlit, jak na to stříkání někteří občané Mnetěše přišli. Není to pravda,“ hájí se Minarčík.

Pro Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský je věc jasná. „Obecně je pravděpodobnost otravy tohoto typu z řádně použitých přípravků na ochranu rostlin extrémně nepravděpodobná,“ říká Kršková. „Konkrétní výsledek nejsme oprávněni sdělit, můžeme však znovu zopakovat, že úhyn nemůže souviset s použitím přípravků na ochranu rostlin. Ostatně u inkriminovaného zajíce se prokázala tularemie, ne?“

Projevy tularemie

Otázkou tedy zůstává, zda křeče zajíce, zaznamenané na krátkých videích, souvisí s finální fází tularemie, nebo jsou projevem nějaké otravy.

Konzultovaní odborníci, profesoři veterinární medicíny, jsou s hodnocením videí velmi opatrní. „Symptomy mohou znamenat tularemii, nebo nějakou otravu,“ říká Zdeněk Hubálek. „Pokud je sérologie na tularemii pozitivní, definitivně rozhodnout by mělo bakteriologické vyšetření.“ František Treml dodává: „Osobně jsem nikde v přírodě nepozoroval chování zajíců nemocných tularemií, a z odborného hlediska odmítám na základě chování zvířete diagnostikovat jakoukoliv nákazu.“

Tomáš Jarosil z Odboru ochrany zdraví a pohody zvířat UVS SVS popisuje klinické projevy tularemie následovně: „Onemocnění je charakterizované zejména náhlou vysokou horečkou, letargií, anorexií, ztuhlostí, omezenou pohyblivostí a ztrátou plachosti. Puls a dýchání je zrychlené. Dalšími příznaky mohou být kašel a průjem. Jedná se o nespecifické příznaky, na jejichž základě není možné rozhodnout, zda se jedná o tularemii.“

Jediný, kdo si myslí, že zajíc nepošel na tularemii, je veterinář František Břeň. „Tularemie je nemoc, která probíhá jako bakteriální onemocnění postihující parenchymatózní orgány, tedy játra, slezinu, dále lymfatické žlázy a podobně. Bakterie nepoškozuje mozek ani periferní nervy. I když to zřejmě výjimečně nelze vyloučit. Proto se domnívám, že ty křečové projevy, zaznamenané na videu, nesouvisí s tularemií.“

Není důvod hledat jiné vysvětlení

Podle UKZÚZ nebylo zjištěno žádné pochybení a nebyl proto dán podnět, na základě kterého by ÚSV SVS provedl dodatečný toxikologický rozbor. Pole sousedící s lokalitou U Ovčína nebylo ošetřeno jinou látkou, než která byla řádně zaznamenána v agronomickém deníku. A protože u zajíce byla prokázána nákaza tularemií, není dodatečný toxikologický rozbor zapotřebí. Zajíc tak bude nejspíš brzy vyřazen z chladicího boxu veterinárního ústavu, kde je dosud uložen.

Zástupci občanského sdružení Mnetěš, kteří na případ zajíce upozornili média, ale nepovažují za jednoznačně prokázané, že zajíc uhynul pouze z důvodu probíhající infekce tularemie. „I když ani tuto variantu pochopitelně nelze rozporovat,“ tvrdí zástupce sdružení Martin Hinterholzinger. „Vědecké studie už nepochybně prokázaly souvislost mezi aplikacemi zemědělské chemie a zdravotním stavem zvěře, a její schopnosti odolávat typickým infekcím.“

A poukazuje na jednu okolnost, kterou případ zajíce ukazuje v obecné rovině. „Jednoznačně tu je úplná bezmoc obyvatel v přístupu k zásadním informacím o používaných velmi nebezpečných toxických látkách v blízkosti veřejně přístupných ploch, kde se běžně pohybují naše děti,“ říká Hinterholzinger.

Ze zjištění, že zajíc měl tularemii, necítí satisfakci ani zemědělec Martin Minarčík, hospodařící na poli U Ovčína. „Bohužel stále jsou aktivní články i reportáže, které mě spojují s tím, že šlo o nějaký nedovolený a jedovatý postřik, který měl za příčinu úhyn zajíce a ohrožení místních dětí. Autoři těchto článků a reportáží to zatím neuvedli a ani neuvedou na pravou míru, protože závěr by byl nudný. Tedy že v přírodě uhynul zajíc na běžnou nemoc.“

Martin Minarčík zmiňuje, že v minulosti hlásil aplikaci postřiků zcela dobrovolně, když zastával v Mnetěši úřad starosty. „Aby nemusely paní učitelky čelit nedůvodným obavám některých rodičů. Naivně jsem si myslel, když se v minulosti nikdy nic nenašlo, že mým odchodem z obecního úřadu věc utichla. Letos jsem opět dostal neprávem vyhubováno, přestože tam aplikace v tu dobu nebyla. Pro klid učitelek a ostatních rodičů budu muset asi vše znovu dobrovolně hlásit,“ říká Minarčík. „Problém je, že na základě mého dobrovolného ohlášení je pak postřik bedlivě dozorován a čeká se na jakékoliv drobné pochybení odborné firmy, která postřik aplikuje. Takže to způsobuje spíše komplikace, kterým ostatní zemědělci, kteří dodržují pouze zákon, vystaveni nejsou,“ dodává Minarčík.

Údaje, které se o aplikaci postřiků zapisují to zemědělského deníku, jsou neveřejné. „Můj názor a zkušenost je, že je to v pořádku, mohl by to někdo zneužít. Nevidím opravdu žádný důvod, proč bych měl veřejnost informovat, že jdu ošetřovat soukromé pozemky mimo zastavěné území, pokud je vše v souladu se zákonem a aplikaci provádí odborná firma. Správné nastavení těchto záležitostí je věcí zákonodárců,“ říká Martin Minarčík s tím, že pokud mu zákon stanoví jakoukoliv povinnost, pak ji vždy dodrží. „Zda má stát nastaveny dobře veškeré parametry k postřikům, netuším ani neovlivním, jsem však dle svého mínění čestný a poctivý zemědělec,“ říká Minarčík.

Případ podivné smrti obyčejného zajíce má svůj konec, byť zcela jednoznačné rozluštění nemá. A ani asi mít nebude. Tělo zajíce poputuje z chladícího boxu do kafilerie a s ním i možnost zjistit, na co zvíře přesně zemřelo. Martinovi Minarčíkovi zůstane pocit, že i když zemědělec dělá všechno tak, jak mu legislativa nakazuje, stejně pro některé lidi zůstane univerzálním viníkem. Martinovi Hinterholzingerovi a jeho sousedům zůstane nespokojenost s tím, že nemají žádnou šanci se včas dozvědět, kdy a čím se postřikuje pole v bezprostředním sousedství cesty, po které chodí jejich děti.

Radomír Dohnal

Pošli e-mailem Zobrazení zprávy pro tisk

Zalinkuj zprávu v: Sdílej na Facebooku Linkuj si ! pošli na vybrali.sme.sk Jagg.cz MediaBlog.cz delicio.icio.us
Online diskuse

Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.

Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev


Tematický archiv zpráv
Kam na Ekolistu
Reklama

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/www/htdoc...') #3 {main} thrown in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62

Logo ESF

Vlajka EU

Hlavní město Praha - logo

Ekolist.cz podporuje NetMonitor
Chcete nám pomoci vylepšit naše služby? Můžete se zúčastnit výzkumu návštěvnosti internetu v ČR. Klikněte zde.
(Více informací na webu NetMonitoru.)

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.