Zmírnění dopadů klimatické změny pomůže předejít migračním krizím
„Pomáhat lidem na útěku před válkami nebo katastrofálními suchy samozřejmě musíme zcela bezprostředně. Zároveň je však nanejvýš rozumné předcházet konfliktům i hydrometeorologickým extrémům,“ vysvětluje Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA.
Česká vláda by měla podle aktivistů přijmout například antifosilní zákon či rozvíjet domácí obnovitelné zdroje energie. Česko by také mělo spravedlivěji přispívat do klimatického fondu OSN na pomoc chudým zemím. Adekvátní podíl státu je podle nich deset miliard korun ročně, za poslední dva roky ale podle nich ČR zaplatila jen 130 milionů.
„Dlouhodobé dopady změn klimatu zjevně přispívají ke zhoršující se situaci v mnoha rozvojových zemích. Většinou si představíme nedostatek pitné vody či postupně se zvyšující hladinu světových moří. Dopady změn se však odrážejí také v klesajících sklizních, v nedostatku pastvišť a vody pro dobytek,“ vyjmenovává Šimon Pánek, ředitel rozvojové a humanitární organizace Člověk v tísni, která se s dopady rozkolísaného klimatu už v řadě rozvojových zemí, kde pracuje, setkává.
Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky odhaduje, že během uplynulých sedmi let změny klimatu vedly už asi 25 až 30 milionů lidí k tomu, aby opustili své původní domovy a zdroje obživy. Tito lidé se nejčastěji přestěhovali do jiných regionů v rámci státu. Teprve s dalším zhoršením situace míří do jiných států, připomíná Šimon Pánek.
Podobný osud čeká podle studie NASA a United Nations Convention to Combat Desertification (UNCCD) kvůli akutnímu nedostatku srážek a podzemních vod až 120 milionů lidí v severní Africe a na Blízkém východě, upozorňují ekologičtí aktivisté. Šimon Pánek se opírá o konzervativnější odhady v řádu desítek milionů lidí.
Zvýšení teploty a úbytek zdrojů navíc zvyšuje podle odborníků stres a napětí uvnitř jedné země i mezi státy. I na válce a exodu milionů lidí ze Sýrie se částečně podepsalo podle odborníků sucho v letech 2006-2010, které destabilizovalo zemi a vyhnalo do měst statisíce zchudlých zemědělců.
„V našem, i velmi racionálním, zájmu je pomoci jim s adaptací na změny klimatu, proto je adaptační fond tak důležitý,“ říká Šimon Pánek. Adaptační opatření mohou ale podle jeho slov fungovat jen, když na ně bude dostatek času. Proto má smysl zároveň snaha co nejvíce klimatické změny zpomalit omezením emisí skleníkových plynů.
reklama
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové