Energetické štítky se vrátí ke škále A – G. Ale ne dřív než za sedm let
Zásadní změnou návrhu je, že energetické štítky do budoucna nebudou dány směrnicí, ale nařízením. Směrnici musí každá země převést do svého národní legislativy, což nějakou dobu trvá, nařízení platí rovnou v celé Evropské unii. Podle komise to usnadní administrativu a zjednoduší se tím legislativní proces, hlavně pak další aktualizace kritérií štítků.
Další zásadní změnou je, že se štítky vrátí zpět k původní škále A – G. Ze štítků zmizí všechna A+, A++ a A+++. Aktuální návrh nařízení počítá s tím, že při přeškálování by se ty na trhu aktuálně nejlepší a nejúspornější výrobky zařadili do třídy C. Měl by tak být dostatečný prostor pro zlepšování energetické úspornosti a nemělo by se narazit na to, že v nejúspornější skupině A bude hned plno.
To se totiž v minulosti stalo. Výrobcům se podařilo zlepšit své výrobky rychleji, než se původně předpokládalo a v jednu chvíli byly skoro všechny lednice ve třídě A. Výrobci si trochu nesystémově prosadili vznik nové třídy A+. Původně se plánovalo, že jednotlivé třídy se časem přehodnotí a zpřísní, místo toho se však prosadilo přidání nové třídy A+. A pak ještě A++ a A+++. V kombinaci s omezeními vyplývajícími ze směrnice o ekodesignu se tak stalo, že například u praček je dnes nejméně úsporným spotřebičem ten ve třídě A+. To je pro spotřebitele matoucí. Více informací v článku Energetické štítky mohou mást. Pračka A+ je ta nejhorší na trhu.
Změna bude u štítků běh na dlouhou dobu. Návrh nařízení, které dá energetickému štítkování základní rámec, teprve prochází schvalováním v Evropském parlamentu a Radě. Hana Schvarzová z ministerstva průmyslu a obchodu říká, že základní rámec by měl začit platit 1.1.2017. A pak zabere asi dalších pět let, než se připraví kritéria pro první výrobkové skupiny. Spotřebitelé se tedy nějaké změny zřejmě nedočkají dříve než v roce 2022.
Kdo je však už nyní v pozoru, jsou výrobci a prodejci elektrospotřebičů, kterých se změna dotkne nejvíce. V jednání je celá řada věcí, které se jich týkají. Například jak dlouhé bude přechodné období, během kterého budou muset přeznačit své zboží ze starých štítků na nové. Michaela Mlíčková Jelínková ze Zastoupení Evropské komise uvádí, že v Austrálii, kde podobný systém štítků také mají, zvládli přeznačení za týden. Aby bylo přeznačení co nejplynulejší, navrhuje komise, aby výrobci půl roku před přeznačením dodávali ke svému zboží štítky dva, nový i starý. Mělo by se tím minimalizovat komplikace s přeznačováním zboží, které je na skladě déle.
Podle Radka Hacaperky, generálního ředitele Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů (CECED CZ), je navrhovaný týden na přeznačení málo, zejména pro velké obchody, kde mohou mít na skladě zboží i dva roky staré. Petr Uher z obchodní společnosti Fast ČR upřesňuje, že některé druhy vestavěných spotřebičů jsou na skladě i čtyři roky. „Přeznačit celý sklad za jeden týden je nereálné,“ říká Uher. „Ale jestli to zvládli v Austrálii, tak my to taky zvládneme,“ dodává s úsměvem.
Přečtěte si článek Energetické štítky vedou ke snižování spotřeby elektřiny, tvrdí Juraj Krivošík.
Juraj Krivošík ze SEVEn dodává, že nikdy nepůjde o přeznačení všech spotřebičů na prodejně, ale vždy té které výrobkové skupiny. Kritéria štítků pro jednotlivé výrobkové skupiny se budou dohadovat postupně a nemělo by dojít k souběhu.
Dosud není ani jasné, jak bude nový štítek vypadat. Michaela Mlíčková Jelínková říká, že panuje shoda, že by se nový a starý štítek lišit měly. Jak konkrétně se teprve určí na základě dohod s výrobci a prodejci. Novinkou bude, že nebude povinností výrobce dodat ke každému výrobku konkrétní štítek, ale bude možné je prodejcům poskytnout elektronicky. Panují sice obavy, že se tím zvýší riziko lidské chyby, pro výrobce je tento způsob logisticky jednodušší.
Hana Schvarzová z ministerstva průmyslu a obchodu dodává, že nařízení chce zavést nová přeškálovávání štítků vždy, když 40 % výrobků na trhu bude ve dvou nejúspornějších kategoriích. „Variantou je přeškálovávání po deseti letech, ale fixní doba se jeví jako horší varianta.“ U některých výrobků je vývoj vcelku rychlý, u některých lze nějaké výraznější úspory energií čekat jen pomalu. Příkladem podle Hacaperky mohou být sušičky, které nedávno udělaly velký skok v úspornosti díky tepelným čerpadlům. Jenže další výrazný technologický posun se u těchto spotřebičů podle Hacaperky nepředpokládá. Naopak u vysavačů se stalo, že po zavedení štítkování se do roka do nejúspornější třídy A dostalo hned 39 % výrobků. "Bude důležité správné nastavení tříd, což samozřejmě není jednoduché, protože technický pokrok a spotřebitelské chování se předvídá těžko," komentuje to Juraj Krivošík ze SEVEn.
Přeškálování v okamžiku, kdy je 40 % v nejúspornějších třídách, má logiku, slabinou je, že dnes se přesně neví, kolik výrobků je v jaké kategorii. Návrh proto počítá i se zřízením unijní digitální databáze spotřebičů, kam by výrobci měli povinnost zadávat údaje o výrobku. Databáze by sloužila jak spotřebitelům, kteří by si mohli vybrat výrobek podle nastavených kritérií z pohodlí domova, tak i kontrolním orgánům, které mají hlídat, zda výrobci a prodejci dodržují své povinnosti.
„Podobné databáze mají v Austrálii, Brazílii, Číně, Kanadě nebo v USA. Evropská unie je poslední velká ekonomika, která takový centrální systém nemá,“ komentuje to Juraj Krivošík. Podle něho nebude administrativní zátěž výrobců nějak zásadní, protože do systému budou vkládat informace, které již dnes mají povinnost poskytovat.
Líbí se Vám článek? Přispějte na vznik dalšího
reklama
Ve Španělsku mají za takzvaný greenwashing hrozit pokuty až sto tisíc eur
Co znamená, když se řekne „uhlíkově neutrální“, „climate friendly“ nebo „bio“? A víte, co je greenwashing?
NYT: Jakou stopu za sebou nechávají ekologické věci, třeba termohrnky?