Praním peněz by se daly ušetřit miliardy. Tedy tím opravdovým praním

Čím déle jsou bankovky v oběhu, tím více na nich ulpívá různých nečistot. Od určitého znečištění se papírové peníze stahují z oběhu, skartují a místo nich se vydají nové. Proces je to velmi nákladný a vzniká při něm velké množství odpadu. Podle informací Americké chemické společnosti by se celosvětově daly ušetřit miliardy za skartaci starých a tisk nových peněz, kdyby se místo likvidace správně vypraly.

„Když jsou peníze už moc špinavé, centrální banky je nahradí novými. Ročně to dělá 150 tisíc tun odpadu v podobě vyřazených bankovek,“ říkají Nabil M. Lawandy a Andrei Smuk, kteří vedli výzkum.

I ekonomické náklady jsou značné. Ročně se po celém světě vytiskne 150 miliard nových bankovek. Náklady na jejich výrobu dosahují 10 miliard amerických dolarů.

„Vyřazené bankovky jsou nejvíce znečištěné mazem, který vylučuje lidská kůže pro svou ochranu,“ popisuje Andrei Smuk. Běžná bankovka je v oběhu tři až patnáct let. Během té doby se na jejím povrchu hromadí kožní maz, který reaguje s kyslíkem a mění se nažloutlou hmotu. Tým Nabila Lawandy se pokusil přijít na to, jak bankovky šetrně vyčistit.

Jako nejvhodnější způsob čištění se ukázalo použití CO2 v tzv. superkritickém stavu (tj. zahřátého na 31 °C a pod tlakem 7 MPa). Tehdy má CO2 zároveň vlastnosti plynného a tekutého stavu. CO2 v superkritickém stavu se běžně používá při průmyslovém čištění.

„Otestovali jsme bankovky z celého světa a ukázalo se, že touto metodou z nich lze dostat usazený kožní maz, aniž by se však poškodily ochranné prvky bankovek jako jsou hologramy nebo fosforeskující tisk,“ uzavírá Nabil M. Lawandy.

---

reklama

---