Důsledky změn v pražské veřejné dopravě: zpoždění a nepohodlí

Nevládní organizace i městské části v Praze kritizují změny, které byly ve veřejné dopravě zavedeny počátkem září. V dopravě dochází ke zpožděním, kvůli delší době jízdy a vyššímu počtu přestupů lidé začínají více používat osobní automobily. Slibované zrychlení cesty městem, které mělo být hlavním důvodem pro nové dopravní schéma, se nekoná.

"Po změnách některé lokality nezvládají kapacitně dopravní situaci a cestující jsou zbaveni komfortu," říká Jan Krčmář z Auto*Matu. Důvody jsou jednoduché, město zrušilo některé spoje a lidé musí nově častěji přestupovat. Město také zavedlo metrobusy, aniž by pro ně připravilo vyhrazené pruhy. Jako nefunkční se ukazuje i systém páteřních linek tramvají, které jsou neustále přeplněny. Kvůli zhoršení veřejné dopravy se ke společné kampani sjednotilo pět pražských neziskových organizací - Klub K2, Pražské matky, Oživení, Pražské fórum, Auto*Mat.

"Nový systém s dvojicemi páteřních linek přináší více komplikací než výhod," píše v připomínkách ke změnám v dopravě Václav Vondráček, zástupce starosty Prahy 2. Podle něj by systém páteřních linek měl být modifikován nebo zrušen.

Podle kritiků se přesně naplňují ty obavy, před kterými dopravní experti a nevládní organizace varovali ještě před spuštěním nového systému. "Kdyby ROPID přistoupil na diskuzi, tak se mohl většině problémů vyhnout. A cestující by se nestali součástí nepovedeného experimentu," říká Krčmář.

Změny, které měly zlevnit provoz veřejné dopravy, prý nakonec mohou naopak celkové náklady navýšit. Podle Vratislava Fillera z Auto*Matu existují jen dvě řešení. Buď změny z větší části zrušit, nebo se plácnout přes kapsu a uskutečnit nápravná a nákladná opatření, jako je například navýšení počtu vyhrazených pruhů pro autobusy. „Metrolinkový systém totiž vyžaduje větší spolehlivost jednotlivých spojů. Když se vám dříve zpozdila přímá linka, nebyl to takový problém, jako když vám ujede spoj na první zastávce a nestihnete kvůli tomu jeden nebo dva další přestupy," říká Filler.

Kvůli nižšímu pohodlí při cestování veřejnou dopravou více lidí přesedá do osobních automobilů, což zatěžuje město škodlivými emisemi a hlukem. A přidává další zdroje znečištění ke stávajícím automobilům v ulicích.

"S neřízeným rozvojem dopravy se snižuje podíl lidí, kteří jezdí hromadnou dopravou. To je zničující pro životní prostředí a zdraví obyvatel, ale i pro pohyb ve městě pro starší obyvatele nebo děti," říká Jarmila Johnová ze sdružení Pražské matky. Podle dat Českého statistického úřadu se za deset let podíl automobilové dopravy při dojíždění do práce nebo škol zdvojnásobil. Zatímco v roce 2001 jich bylo 16 %, v roce 2010 již 31 %.

Podíl hromadné dopravy zatím zůstává relativně vysoký: 56 % v roce 2010. Problém je v tom, že klesá. Od roku 2001 skoro o deset procentních bodů, tedy z hodnoty 65 %. Klesá i podíl pěší dopravy. "Je to výsledek dopravní politiky. Město by mělo rozvíjet hromadnou dopravu a omezovat individuální automobily, které jsou nejškodlivější částí dopravy," říká Johnová. Podle ní ale preference města jdou opačným směrem, což ukazují investice do dopravy, které směřují v posledních letech v maximálním podílu do staveb pro automobily.

Zástupci nevládních organizací se také kvůli dopravě sešli s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS). Po něm chtějí, aby změny v dopravě prošly nezávislým posudkem týmu odborníků. Další kolo jednání by mělo zřejmě proběhnout v prosinci nebo lednu.

Podle občanských sdružení nejhůře změny dopadají na nejslabší skupiny, vedle starších a méně pohyblivých lidí, především na děti a rodiče s dětmi. Pro ně je potřeba více přestupů nebo zrušení linek častým důvodem pro výměnu tramvaje za auto. Navíc starším dětem se kvůli složitému systému přestupů stává město méně přístupné.

Podle Krčmáře město musí ukázat řidičům, že cestování hromadnou dopravou je pohodlné. To ale Praha nedělá, navíc chybí záchytná parkoviště na okrajích metropole. Krčmář kritizuje i hlavní argument omezování některých linek, tedy tvrzení, že nějaký spoj není plně vytížený. To je podle něj sice negativni ze hlediska čisté ekonomiky, na druhou stranu je tramavj či autobus naplněný jen ze třetiny mnohem pohodlnější pro cestujcící. "Takže všichni sedí nebo stojí a máte sto procent spokojených, platících zákazníků," říká Krčmář. Podle něj by podle stejné logiky, mělo město v noci uzavírat ulice, po kterých projede jen jedno auto za hodinu.

---

reklama

---