Volby do EP: Strana zelených slibuje zelenou cestu z krize
| Další informace o kandidujících stranách, hnutích a koalicích, jejich kandidátky, programy a jejich sliby v oblasti životního prostředí najdete na stránce věnované Volbám do Evropského parlamentu 2009. |
Odpovídá Jan Dusík, kandidát do EP.
1) Který z problémů životního prostředí by se měl na úrovni Evropské unie přednostně řešit? Jaké kroky pro řešení tohoto problému chcete podniknout v Evropském parlamentu?
V současné době je to bezpochyby vyjednávání budoucí podoby mezinárodního režimu snižování objemu skleníkových plynů v atmosféře, tzv. režim post-2012, který má být vyjednán v prosinci 2009 v Kodani. Budu-li zvolen do Evropského parlamentu, jednou z mých hlavních priorit bude právě zajištění koherentního postoje EU, na kterém do jisté míry úspěch prosincové dohody v Kodani závisí.
2) Měly by v rámci systému obchodování s emisemi skleníkových plynů (ETS) letecké společnosti nakupovat povolenky v plné výši? Budete podporovat zapojení lodní dopravy do systému ETS?
Ano, domnívám se, že nákup emisních povolenek z letecké dopravy v rámci systému EU ETS by měl být v nejbližších letech zaveden v plné výši. Na druhou stranu jsem si vědom ohromného úsilí, které stálo za schválením tzv. klimaticko-energetického balíčku a výsledná dohoda je pro EU přinejmenším přijatelná.
Podporuji i zapojení lodní dopravy do systému ETS, neboť lodní doprava je značným emitentem oxidu uhličitého do atmosféry. Chceme-li snížit globální emise CO2, musíme postupovat systematicky.
3) Měla by být půda chráněna společnou evropskou směrnicí o půdě? Budete její schválení podporovat?
Určitě ano, protože mezi členskými státy EU jsou v ochraně půdy značné rozdíly. Jsou země jako je Velká Británie či Německo, které mají propracovanou národní strategii ochrany půd, a země jako Česká republika, které půdy nijak nechrání. Z tohoto důvodu schválení rámcové směrnice o půdě velmi podporuji. Jedná se totiž o nejmenší společný jmenovatel úrovně chrany půd ve členských státech.
4) Jste nakloněni tomu, aby o sporných environmentálních otázkách bylo možné hlasovat v referendu na celoevropské úrovni?
Na takto položenou otázku je těžké odpovědět jednoznačně. Pokud spornými environmentálními otázkami myslíme třeba využití jaderné energie či další otázky energetického mixu, jsem proti institutu referenda. Otázky národní či evropské bezpečnosti, kam energetika bezpochyby patří, mají řešit politici a státní správa. Pokud mluvíme o technických aspektech ochrany životního prostředí, tam také pro celoevropské referendum mnoho prostoru nevidím, stejně jako občané Evropské unie v referendu nerozhodují třeba o bezpečnostních standardech autosedaček. Jakékoli aktivní zapojení občanů do palčivých problému životního prostředí však velmi vítám a vidím tedy i určitý dosud nevyužitý prostor pro větší zapojení občanů i v otázkách životního prostředí. Mohlo by kupříkladu jít o otázky dopravy ve městech, přeshraniční ochrany divoké přírody a jiné. Ovšem i zde platí heslo „Mysli globálně, konej lokálně“.
(..)
3. Ochrana životního prostředí
Ochrana životního prostředí je prioritou programu Strany zelených. Evropa jde světu v mnoha oblastech ochrany životního prostředí příkladem. Kvalitu lidského života neměříme jen ekonomickými kritérii, její neméně důležitou součástí je i úroveň životního prostředí. Zeleným se postupně daří prosazovat ekologické ohledy i v dalších strategiích a politikách EU – v energetice, dopravě, zemědělství a dalších. Boj s globální ekologickou krizí je však závod s časem. Lidstvo čelí sérii globálních hrozeb: klimatickým změnám, největšímu vymírání živočišných a rostlinných druhů od doby ledové, nedostatku vody a potravin, znečištění ovzduší, vod a půdy, mizení tropických deštných pralesů a dalším negativním důsledkům necitlivého, nešetrného způsobu života. Životní prostředí, které si zasluhuje přístup založený na respektu a pokoře a které se na naší planetě vyvíjelo miliardy let, stačilo lidstvo nevratně poškodit během pár staletí.
Jde o celosvětový problém, ale i naše země nese svou odpovědnost. Česká republika má vzhledem k své rozloze zhruba dvojnásobnou ekolo- gickou stopu – k zajištění zdrojů naší spotřeby a asimilaci jejích odpadních produktů bychom potřebovali v přepočtu dvojnásobek území naše- ho státu. Východiskem je přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, odklon od uhlí a ropy, masivní rozvoj moderních technologií obnovitelných zdrojů energie, inovace, efektivita, šetrné hospodaření s přírodními zdroji, rozvoj průmyslu recyklace a další opatření, která pomohou k vyvážení rozvoje ekonomiky a ochrany životního prostředí. Naším cílem je udržitelný rozvoj – vyvážené sladění ekonomických, ekologických a sociálních zájmů. Vyspělý svět musí změnit způsob svého chování. Současný konzumní způsob života v rozvinutých zemích není v této míře udržitelný a nedá se ani přenést do rychle se rozvíjejících ekonomik.
4. Potřebujeme větší ochranu kliamtu
Klimatická změna je největším globálním problémem lidstva. Jestli se nepodaří uzavřít novou celosvětovou dohodu o ochraně klimatu, dojde k nevratným změnám. Stovky milionů lidí se budou stěhovat v důsledku vzrůstu hladiny oceánů, pro nedostatek vody a potravin či kvůli nemo- cem. Přitom cena za odvrácení těchto hrozeb je relativně přijatelná. Vyspělé země musejí do roku 2050 přejít na prakticky bezuhlíkovou ekonomi ku, což znamená redukovat současné emise o 80–95 %. Opatření na ochranu klimatu však nelze omezovat jen na snižování emisí oxidu uhličitého. Musíme zásadně změnit zacházení s půdou (z níž se uvolňuje metan, další skleníkový plyn) a hospodaření s vodou (podpora schopnosti kra- jiny zadržovat vodu). V Evropském parlamentu proto budeme prosazovat zavedení povinného vyhodnocování všech opatření (energetických, dopravních, zemědělských, územně-plánovacích) na změnu klimatu na evropské úrovni. Dohody o ochraně klimatu se musejí zúčastnit všichni největší znečišťovatelé: Čína, USA, Indie,Evropská unie, Japonsko a další. Během šesti let by mělo dojít k propojení systémů obchodování s emisními povolenkami na oxid uhličitý mezi Evropskou unií, USA, Japonskem, Austrálií, Kanadou a dalšími vyspělými státy. A zhruba v roce 2020 by se měla přidat Indie, Čína, Brazílie a ostatní rychle se rozvíjející ekonomiky. Společně s přenosem moderních technologií do rozvojových zemí, jejich spolufinancováním a zastavením kácení tropických deštných pralesů to představuje reálné řešení klimatické krize. V Evropském parlamentu budeme prosazovat veškerá opatření, která pomohou jeho úspěšné realizaci.
Význam obchodu s uhlíkem dokládá i příklad odprodeje přebytků uspořených tun CO2 Japonsku. Ministerstvo životního prostředí spravované Stranou zelených vyjednalo odprodej, který České republice přinese 25 miliard korun. Ty budou použity na dotace domácnostem, které se rozhodnou pro instalaci obnovitelného zdroje energie pro výrobu tepla či pro zateplení domu. Program Zelená úsporám umožní lidem uspořit až 60 % nákladů za topení a ohřev teplé vody a přejít na komfortní ekologické vytápění – solární kolektory, tepelná čerpadla, kotle na dříví, dřevěné či rostlinné pelety. Obnovitelné zdroje energie jsou nejen účinným prostředkem boje proti klimatickým změnám, ale také snižují naši závislost na dovozech energií. Bezprostředním a viditelným výsledkem bude i zásadní zlepšení kvality ovzduší a snížení negativních zdravotních dopadů především na vesnicích a v menších městech. Program je také jedním z nejvýraznějších impulsů k oživení domácí ekonomi- ky – přinese až třicet tisíc nových pracovních míst zejména pro místní firmy a živnostníky.
Energetika je zdrojem přibližně 60 % evropských emisí skleníkových plynů. Evropská unie si stanovila za cíl uspořit do roku 2020 pětinu energie a dosáhnout podílu 20 % obnovitelných zdrojů energie. Klíčem k energetice budoucnosti je totiž energetická účinnost. Evropa musí směřovat k tomu, aby pro udržení výkonu ekonomiky a uspokojení potřeb svých občanů spotřebovala výrazně méně energie než dosud. Jde přitom o naprosto reálný cíl. Kvalitně zateplený dům sníží spotřebu a náklady za energie o 60 %. Nové efektivní elektromotory v podnicích uspoří až polovinu elektřiny. Kompaktní úsporné žárovky ušetří 80 % elektřiny potřebné k svícení. LED diody, které jsou již na trhu, uspoří neuvěřitelných 95 %. To je jen několik konkrétních příkladů. Evropa musí pro realizaci těchto opatření připravit rámec v masivním měřítku. V Evropském parlamentu proto podpoříme rozšíření směrnice o úsporách energie v budovách.
6. Ne energetické závislosti na Rusku
Ačkoliv je zemní plyn fosilním palivem, bude při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku hrát po určitou dobu významnou roli. Je to dáno pře- devším jeho nižším obsahem uhlíku ve srovnání s uhlím. Česká republika je však – stejně jako celá střední Evropa – extrémně závislá na dodávkách zemního plynu z Ruska. To ji činí velmi zranitelnou. Naším strategickým cílem proto musí být výrazné snížení dovozní závislosti na zemním plynu z Ruska, a to na úroveň maximálně 40 %. K tomu je zapotřebí zvýšit kapacitu zásobníků plynu a propojit střední Evropu s terminály pro zkapalněný zemní plyn v Baltském a Středozemním moři. Závislost na Rusku se však netýká jen plynu. Od roku 2010 bude Rusko monopolním dodavatelem jaderného paliva do českých jaderných elektráren, což opět vytváří mimořádné strategické riziko. Podobně jako jedna z technologií, které pro jadernou elektrárnu Temelín prosazuje ČEZ – ruská a s ruským palivem. Zelení jsou důrazně proti takové variantě, protože ohrožuje nejen zájmy České republiky, ale celého středoevropského regionu.
7. Obnovitelné zdroje
Dnešní technologie obnovitelných zdrojů energie by dokázaly dodat téměř šestkrát více energie, než je její současná celosvětová spotřeba. Elektrárny využívající energii z větru, slunce, vody, geotermální energii zemského nitra a energii mořského přílivu mají prakticky nulové pro- vozní náklady. Cena elektřiny je závislá pouze na investičních nákladech, které s vývojem nových, účinnějších technologií a s vyšším objemem výroby klesají. Elektřina z vodních elektráren a větrných elektráren ve vhodných lokalitách dokáže již nyní konkurovat ceně elektřiny z konvenčních zdrojů – z uhlí, plynu a jádra. Výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie má prakticky nulové emise znečišťujících látek.
Největší potenciál pro výrobu elektřiny i tepla za současných technologií má v České republice biomasa. Využití lesní zbytkové biomasy, odpadu z průmyslového zpracování dřeva a papíru, využití rostlinných a živočišných zbytků, účelové pěstování rychle rostoucích dřevin a plodin – to vše představuje reálné, fungující a vyzkoušené řešení. Obnovitelné zdroje jsou místními, decentralizovanými zdroji energie, které přinášejí i pracovní místa. Výnosy z prodeje obnovitelné energie navíc zůstávají převážně v daném regionu. Neodtékají tedy k velkým energetickým firmám a vládám zemí disponujících zásobami fosilních paliv. Zůstávají občanům, místním samosprávám a podnikatelům pro potřeby rozvoje jejich regionu. Evropa by se měla více specializovat a využívat potenciálu tam, kde je největší. Například možnosti větrných farem umístěných mimo pevninu (off-shore) v Severním moři a solárních elektráren ve Španělsku představují více než dvojnásobek veškeré spotřeby elektřiny v Evropě. Budeme podporovat projekty solárních elektráren v severní Africe, které by měly podmořským propojením dodávat elektřinu do Evropy. Rozvoj výroby obnovitelných technologií v Evropě je důležitý i pro jejich uplatnění v rozvojových zemích. Česká republika se v klimaticko-energetickém balíčku zavázala k více než dvojnásobné výrobě energie z obnovitelných zdrojů až na úroveň 13 % v roce 2020. Reálný potenciál je však daleko vyšší. Zelení proto budou usilovat o ještě rychlejší rozvoj technologií obnovitelných zdrojů v ČR.8. Inteligentní energetické sítě
Inteligentní energetické sítě umožňují spojení decentralizované výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a současně pomáhají občanům uspořit náklady na vytápění. Každý spotřebitel si sám optimalizuje dobu odběru elektřiny, a tím pádem i výdaje. Inteligentní sítě umožňují spouštět spotřebiče v období mimo energetickou špičku, kdy je elektřina levnější. Dům je dokonce sám potenciálním zdrojem elektřiny. Pokud jeho majitel využije solární panely nebo mikrokogenerační jednotky, může své přebytky prodávat elektrárenským společnostem, místo aby od nich elektřinu jen kupoval. Inteligentní energetické sítě jsou nezbytným předpokladem budoucí evropské energetiky. Ta bude postavena na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v místech, kde jsou pro to nejlepší podmínky.
9. Evropa se musí připravit na ropný zlom
Těžba ropy vyvrcholila v roce 2005. Od té doby se nacházíme ve fázi stagnace světové těžby konvenční surové ropy a kondenzátů. Experti odhadují, že zhruba do roku 2012 budou ceny ropy oscilovat kolem určité dosti vysoké hodnoty. Poté však začne těžba klesat, a to rych- lostí, kterou nelze vůbec odhadnout. Současně začnou strmě růst ceny. Není pochyb o tom, že je nezbytné nalézt ekologickou náhradu ropy. Cestou k snížení závislosti na dovozech této suroviny je významně nižší spotřeba benzínu a nafty u konvenčních automobilů a postupný přechod na alternativní paliva (stlačený zemní plyn) a biopaliva. Biopaliva však musejí být vyráběna tak, aby ve srovnání s fosilními palivy přinášela významnou úsporu skleníkových plynů. Jejich výroba nesmí mít negativní dopady na životní prostředí. Budoucnost vidíme ve vývoji biopaliv II. generace, která se budou vyrábět synteticky z biologicky rozložitelného odpadu. V Evropském parlamentu chceme prosadit podporu vědy, výzkumu a pilotních projektů výroby syntetických biopaliv druhé generace.
10. Jaderná energetika – stále stejné riziko
Současná jaderná energetika pokrývá pouze jednu šestinu světové spotřeby primárních zdrojů energie. Průměrná doba od strategického roz- hodnutí o výstavbě k spuštění jaderné elektrárny přesahuje 14 let. Průměrná doba komerčního provozu elektrárny je 23 let. Role jaderné energetiky ve světě klesá, protože staré elektrárny jsou odstavovány rychleji, než vznikají nové. Tempo růstu větrných elektráren v posledních osmi letech je celosvětově padesátkrát rychlejší než rychlost vzniku jaderných. V Německu postavili za jediný rok elektrárny na obnovitelné zdroje, které dokážou nahradit výrobu elektřiny dvou jaderných elektráren. Jaderná energetika v sobě nese stále stejná rizika – havárie elektrárny s nedozírnými následky, zneužití paliva k jiným než mírovým účelům, nebezpečí havárie při transportu paliva atd. Především však není vyřešen způsob ukládání vyhořelého paliva, které zůstává na stovky tisíc let aktivní a nebezpečné. Zásoby uranu jsou navíc omezené – je to neobnovitelný zdroj energie. V České republice se uran sice těží, ale jaderné palivo nevyrábíme. Od příštího roku bude naše země stoprocentně závislá na dodávkách jaderného paliva z Ruska, což vytváří nepřijatelné strategické riziko. Dnešní jaderné technologie nesplňují kritéria udržitelnosti, a proto s jejich využíváním nesouhlasíme. Současně sledujeme pozorně výzkum a vývoj a jsme připraveni posuzovat udržitelnost nových technologií, které se případně objeví. Tyto postoje budeme zastávat i v Evropském parlamentu.
11. Zelená nutnost – ochrana přírody a krajiny
12. Uděláme víc pro ochranu zvířat
Zvíře je živá vnímající bytost, která zasluhuje odpovědné a citlivé zacházení ze strany člověka. V Evropském parlamentu se zasadíme o zpřísnění norem pro chovy hospodářských zvířat. Nejrozšířenější způsob živočišné produkce – tzv. intenzivní chov – považujeme za nevyhovující, protože nerespektuje životní potřeby chovaných zvířat. Podpoříme celoevropský zákaz klecových chovů, zákaz farmových chovů kožešinových zvířat a zákaz transportu hospodářských zvířat na jatka na vzdálenost větší než 300 km. Navrhneme pravidla stanovování výše dotací podle způsobu zacházení s chovanými zvířaty. Zasadíme se o přehledné značení živočišných produktů, které bude zohledňovat podmínky, v nichž jsou zvířata chována. Odmítáme pokusy na zvířatech a jsme pro evropskou podporu projektů, které povedou k zavádění alternativních způsobů testování v oblasti vědy a medicíny. Prosazujeme zákaz dovozu výrobků z tuleňů do celé EU a zákaz komerčního lovu velryb (s přísně stanovenými a kontrolovanými výjimkami pro vědecký výzkum a pro udržení tradičního způsobu života místních etnik vázaných na lov mořských savců).
13. Další snižování průmyslového znečištění
Životy a zdraví lidí jsou nejvyšší hodnotou. Proto se vyplatí investovat do snížení průmyslového znečištění. Náklady na taková opatření průmysl často úmyslně nadhodnocuje – ve skutečnosti jsou mnohem levnější. V Evropském parlamentu budeme prosazovat posílení integrované prevence znečištění. Uplatňování nejmodernějších technologií v průmyslové a zemědělské výrobě se musí stát samozřejmostí v celé Evropské unii a nesmí být závislé na dohodě mezi úřadem a znečišťovatelem. Zasadíme se také o další snížení zátěže ovzduší, pocházející z průmyslu, dopravy i vytápění – jedovaté látky a jemné prachové částice v ovzduší představují pro naše zdraví velké riziko.
14. Zdravější a bezpečnější potraviny bez genetických úprav
Zelení jsou proti využívání a rozšiřování geneticky modifikovaných organismů. Jejich dlouhodobý dopad na zdraví konzumentů (např. výskyt alergií) dosud nebyl přesvědčivě vyvrácen. Geneticky modifikované organismy (GMO) zároveň představují velké nebezpečí pro životní prostředí. Některé GMO totiž obsahují geny odolné vůči antibiotikům. Tím je ohrožena rovnováha ekosystémů a biologická rozmanitost a vzniká riziko tzv. genetického znečištění – promíšení geneticky upravených a neupravených rostlin. Ze všech rostlin by se pak de facto staly GMO. Takový stav by byl mimo jiné naprostým popřením práva spotřebitele na svobodnou volbu potravin. Rizika geneticky modifikovaných organismů a z nich vyráběných potravin hodnotí na evropské úrovni Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA). Nejen evropští zelení, ale i komisař pro životní prostředí práci této instituce dlouhodobě kritizují. EFSA totiž příliš spoléhá na data poskytnutá přímo průmyslem genových manipulací. V Evropském parlamentu podpoříme, aby na základě jasných kritérií k nim měli přístup všichni bez rozdílu. Žádoucí v tomto směru byla a je zejména podpora vědy, výzkumu, vzdělání a exportu. Zelení chtějí českou ekonomiku v dlouhodobém horizontu zbavit škodlivé strukturální nerovmeměnu tohoto stavu.
Přístup ke kvalitním a zdravotně nezávadným potravinám považujeme za základní právo každého člověka, které stojí na stejné úrovni jako nárok na čistý vzduch a vodu. Proto budeme usilovat o vytvoření takových podmínek, aby zdravé potraviny i biopotraviny přestaly být exkluzivním zbožím. Dnes jsou často o několik set procent dražší než běžné potraviny. To je třeba změnit. Požadujeme, aby se každá země mohla svobodně rozhodnout, zda se na jejím území budou pěstovat geneticky upravené plodiny. V současné době je pěstování geneticky modifikovaných plodin členským státům vnucováno pod záminkou jednotného evropského trhu. To je absurdní a neúnosná situace. Evropský parlament má nástroje, jak přinutit Evropskou komisi k nápravě, a my se zasadíme o jejich použití. Evropská legislativa v oblasti výživy přetěžuje životní prostředí a zvýhodňuje průmyslový přístup k produkci potravin. Následkem toho probíhá v evropských mořích nadměrný výlov ryb a evropské půdy ztrácejí svou úrodnost. Prosazujeme udržitelný rybolov a citlivé využívání zemědělských ploch.
15. Zelené zemědělství a zdravá strava
Chceme, aby evropské zemědělství bylo prospěšné lidem i krajině. Chceme zastavit znehodnocování přírodních zdrojů a krajiny a pečovat o vyvážený rozvoj venkova. Podporujeme přechod Společné zemědělské politiky EU od podpory produkce či plošných podpor na multifunkční udržitelné zemědělství. Prosazujeme decentralizaci zpracovatelského průmyslu i podporu místních trhů a ekonomik, což je výhodnější jak pro producenty, tak pro spotřebitele. Chceme srozumitelné značení potravin – spotřebitelé musejí mít jistotu, odkud zboží pochází a co v sobě obsahuje. EU by měla podporovat zdravé stravovací návyky a požadovat vysoké standardy kvality potravin i v oblasti dovozů. Požadujeme navýšení prostředků na výzkum pro ekologické zemědělství a biopotraviny. Jejich výše by měla odpovídat skutečnému podílu ekologicky obhospodařované půdy na celkové zemědělsky využívané půdě v Evropě.
16. Ekonomická krize – příležitost změnit priority
Evropská unie i zbytek světa čelí krizi. Není to jen krize finanční nebo ekonomická, má i svou dimenzi sociální a environmentální. Jde o systé- movou krizi zvolených priorit. Současně je zřejmé, že krizi nevyléčí ty nástroje, které ji vyvolaly a způsobily. Zelení v Evropském parlamentu už dvacet let poukazují na dopady špatně promyšlených opatření a na bezohlednost takového přístupu k budoucím generacím. V současné krizi vidíme příležitost pro zásadní restrukturalizaci evropského průmyslu a vytvoření milionů nových zelených pracovních míst založených převážně na místní ekonomice. Nová rozvojová opatření musejí klást důraz na priority ochrany životního prostředí.
(..)
18. Vytvoříme v EU miliony zelených pracovních míst
V době ekonomické krize by se neměly peníze daňových poplatníků investovat do tzv. hladových zdí, ale do projektů, které nejen vytvoří mnoho pracovních míst, ale současně přispějí k modernizaci ekonomiky, k zlepšení kvality životního prostředí a k dosažení dalších strate- gických cílů, např. snížení závislosti na tradičních zdrojích energie. Investice do zelených technologií a zeleného průmyslu přinášejí všechny tyto výhody.
Počet vytvořených pracovních míst na jedno investované euro je v oblasti obnovitelných zdrojů o 40 % vyšší než v uhelném průmyslu. Například v Německu obnovitelné zdroje během zhruba deseti let vytvořily pracovní místa pro 260 tisíc lidí a jejich počet by se za dalších deset let měl zdvojnásobit. Rovněž Američané začínají masivně investovat do zelených technologií. EU má šanci stát se světovou špičkou v průmyslu budoucnosti. Velké automobilky se mohou zachránit jedině zelenými inovacemi a tím, že se připraví na budoucí poptávku. Evropské dotace by se měly zaměřit na zvýšení energetických úspor (např. zateplení budov) a na modernizaci rozvodových elektrických sítí. Je- dině tak se dostanou peníze přímo k lidem –buď formou významné úspory (která podnikatelům umožní zaměstnat více lidí), nebo prostřednictvím dotací na zelená úsporná opatření v bytě či domku. Zelené investice vytvoří nová pracovní místa s vysokou návratností v budoucnosti a současně tím pomohou ochránit životní prostředí, zmírnit klimatické změny a zmenšit závislost EU na dovozech strategických energetických surovin. Zároveň je třeba vždy dbát na fiskální zdrženlivost a transparentní pravidla přidělování dotací.
Evropa ztrácí výrobní schopnost ekonomiky. Připravují ji o ni Čína, Indie a další země, které nedodržují základní sociální a environmentální standardy. To vede k ztrátě tisíců evropských pracovních míst. Zelení se zasadí to, aby evropská ekonomika nebyla touto „nekalou“ konkurencí poškozována.
(..) 23. Bezpečná a ekologická doprava
Chceme, aby veřejná doprava byla dobře fungující alternativou k individuální automobilové dopravě. Podpoříme výrazné zvýšení prostředků ve fondech určených na nákup nových vozidel veřejné dopravy (s důrazem na železnici a nízkoemisní vozidla), na výstavbu železniční infrastruktury, na výstavbu bezpečné husté sítě pro cyklodopravu, na podporu rozvoje integrovaných dopravních systémů ve veřejné dopravě a lepší přeshraniční propojení systémů veřejné dopravy v místní i dálkové dopravě. Zasadíme se o zvýšení bezpečnosti dopravy s cílem snížit počet usmrcených a zraněných. Při prosazování moderní dopravní politiky budeme na všech úrovních hájit zájmy chodců, cyklistů, rodičů s dětskými kočárky a tělesně postižených. Ti všichni jsou rovnoprávnými účastníky dopravních systémů.
Po vzoru vyspělých zemí EU považujeme za nezbytné vystavět i v České republice vysokorychlostní železniční tratě. Jsme země ve středu Evropy, která značně trpí negativními dopady tranzitní silniční nákladní dopravy. Proto podpoříme návrh, aby členské státy měly možnost zahrnout do sazeb mýtného nejen náklady ze znečištění ovzduší a hluku, ale i z přetížení silničního provozu a ohrožení bezpečnosti. Budeme usilovat o omezení dálkové transevropské kamionové autodopravy a o její postupnou náhradu dopravou kombinovanou s železnicí.
reklama
