O nás bez nás - obce se domáhají účasti v řízeních, které se týkají jejich katastru
Nejvíc se v této věci poslední dobou diskutuje o obcích, jichž se týká případné vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu nebo vyhlášení ochrany ložiska uranu v Podještědí. Změnu horního zákona ale požadují i města a obce na Ústecku, na Valašskomeziříčsku, na Frenštátsku, na Karvinsku, v Posázaví, Dolní Bousov ve středních Čechách atd.
Podle starosty jihočeské obce Lodhéřov Jiřího Dvořáka se v případě úložiště jaderného odpadu jedná o velmi vysilující a nerovný boj. Zatímco na jedné straně stojí Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), případně i celá vláda, na druhé straně jsou obce v lokalitách Blatno, Lodhéřov, Budišov, Božejovice, Pačejov a Rohozná, jichž by se výstavba úložiště mohla týkat. Konkrétní lokalita ovšem zatím vybrána nebyla, dvě místa by se verdikt měla dozvědět roce 2015.
 |
|
|
Obec Lodhéřov v Jihočeském kraji, jedno z míst, o nichž Správa úložišť radioaktivních odpadů uvažuje jako o lokalitě vhodné pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.
|
|
| Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz |
Starostové se proto snaží získat právo vetovat na svém území výstavbu jaderných zařízení - jsou v tom ostatně široce podporováni svými občany a mandát mají často potvrzený i místními referendy. O změnu atomového zákona se v tomto smyslu už několikrát pokusili i někteří zákonodárci, zatím ale vždy neúspěšně. Letos na konci února se představitelé dotyčných obcí a měst sjeli právě do Lodhéřova a po jednání požádali o změnu atomového zákona otevřeným dopisem. "Obce i veřejnost, v jejichž katastrálním území má být umístěno jaderné zařízení (např. úložiště vyhořelého jaderného paliva), nemají možnost o takových záměrech účinně spolurozhodovat. Případná realizace úložiště bude mít vliv na celý region a dotkne se všech jeho obyvatel. Na rozdíl od některých zemí EU se oficiální souhlas obce nepovažuje za nezbytný zákonný předpoklad pro umístění jaderného zařízení," stojí v otevřeném dopise, jehož autoři následně vyzývají, aby se poslanci a vláda zasadila o změnu příslušného paragrafu. Z dopisu rovněž plyne, že signatáři chtějí zaručit možnost odmítnout i provádění průzkumných prací na svém území. Pod dopis se podepsalo skoro 50 představitelů měst a obcí ČR a taky několik občanských sdružení.
Jejich požadavek v rámci Jihočeského kraje podpořil hejtman a lídr kandidátky ODS pro krajské volby Jan Zahradník a taky vedoucí kandidátky Strany zelených Jiří Guth, tyto strany ale v krajských volbách neuspěly. Co se týká celorepublikové úrovně, odpovědělo víc institucí, často šlo ale jen o obecnou reakci - například předseda Senátu odpověděl, že věc předal k vyřízení Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Následně napsal předseda tohoto výboru Ivo Bárek, že o dopise informoval členy výboru. Ti se prý shodli, že jde o "velmi důležitou připomínku".
Na otevřený dopis reagoval i premiér Mirek Topolánek, který si pro odpověď vyžádal podklady od MPO. Podle šéfa vlády převzal odpovědnost za zajištění a bezpečné uložení radioaktivních odpadů v ČR stát a vláda musí zajistit takové podmínky a legislativní kroky, které ve smyslu současné Koncepce nakládání s radioaktivními odpady povedou k vývoji a výstavbě hlubinného úložiště v roce 2065. Podle premiéra můžou obce dostatečně zajišťovat ochranu a rozvoj svého území při řízeních podle stavebního zákona nebo podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. "Jak vyplývá z výše uvedeného, současná právní úprava neumožňuje realizaci jakéhokoliv jaderného zařízení bez souhlasu obce," myslí si premiér a pokračuje: "Nelze ale připustit, aby nové úpravy současné legislativy zcela vyloučily možnost vybudovat úložiště radioaktivních odpadů na území ČR."
Vláda ve svém prohlášení z ledna loňského roku přitom uvádí, že "další kroky ve vyhledávání hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva bude vláda činit transparentně a nepřekročitelným kritériem bude souhlas dotčených obcí". Celé problematice se pak věnovala v polovině března 2008. Materiál předložený ministerstvem průmyslu a obchodu byl ovšem vrácen k přepracování, protože trval na případném prosazení úložiště navzdory obcím. "I když jsme důsledně žádali příslušné instituce, do dnešního dne je vše stále na bodě nula," komentuje činnost vlády Jiří Dvořák z Lodhéřova.
Starostové se obávají, že v případě vybudování úložiště jaderného odpadu by byl nevratně a navždy zničen nejen současný stav krajiny, ale došlo by i k devastaci dalšího rozvoje měst a obcí v dané oblasti. A raději nechtějí ani pomyslet na případné dopady plynoucí z rizika nehody. Předseda vlády Mirek Topolánek je však jiného názoru: "Nemohu souhlasit s tvrzením, že vybrané lokality jsou hlubinným úložištěm ohroženy, protože právě pečlivý výběr probíhající už od roku 1990 stanovil tyto lokality z geologického hlediska jako nejbezpečnější a nejvhodnější prostředí na celém území ČR."
V některých zemích Evropské unie, například ve Švédsku, je přitom souhlasné stanovisko dotčených obcí nebo regionů nezbytné k umístění jaderného zařízení. A budování hlubinného úložiště je tam velmi daleko. "Právo obcí spolurozhodovat znemožňuje úředníkům, aby své plány prosazovali bez ohledu na názor místních lidí. Nutí je k partnerskému přístupu a spolupráci. Obce a kraje k nim proto získají důvěru. Vědí, že stát s nimi jedná jako rovný s rovným," vysvětluje důvody Edvard Sequens ze sdružení Calla.
Mluvčí SÚRAO Lucie Steinerová si ale myslí, že otevření atomového zákona kvůli právu veta by bez hlubších právních úprav nebylo systematicky správné. "Právo veta se v současné české legislativě nevyskytuje (kromě prezidentského) a jeho zavedení by vyžadovalo hlubší návaznosti i na jeho další použití v jiných oblastech," domnívá se Lucie Steinerová a přidává: "Obce mají stávajícími právními předpisy jasně vymezenou působnost a schopnost účinně hájit své lokální zájmy. Jsou účastníky řízení dle stavebního zákona a také procesů, které předcházejí každou stavbu (EIA, SEA procesy)." Podle Steinerové mají navíc obce silnou pozici celý projekt vyhledávání hlubinného úložiště ovlivňovat i bez práva veta: "Na základě protestů obcí a občanských iniciativ byly práce v lokalitách zastaveny v roce 2004 a bez souhlasu dotčených obcí nebudou obnoveny."
Obce a občanská sdružení naproti tomu namítají, že k nim stát stále přistupuje nikoli jako k partnerovi, ale z pozice síly. Jako příklad uvádějí nejen neochotu uzákonit jejich právo veta, ale i právě projednávanou Politiku územního rozvoje ČR (PUR), kterou připravuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Všech šest lokalit je tam uvedeno jako oblasti s územní ochranou před změnami v jejich využívání. "Tato de facto stavební uzávěra bude blokovat rozvoj naší obce, aniž by to bylo nezbytné a zcela zbytečně bude poškozovat naši obec, pokud nebude vybrána pro nevhodné geologické prostředí," protestoval proti tomu lodhéřovský starosta Jiří Dvořák. Náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Vačkář ho ujistil, že na základě PUR není možné hlubinné úložiště postavit bez dalšího prověření a že MMR v návrhu PUR jen respektuje požadavky MPO - starosta by se měl tedy obrátit tam.
 |
||
|
Dvě stovky lidí se 20. září 2008 sešly pod tisíciletou lípou v obci Kotel u Osečné na Liberecku, aby vyjádřily svůj odpor proti plánované těžbě uranu ve zdejším kraji. Protestovaly i proti nemožnosti účastnit se rozhovodování o vyhlášení chráněného ložiskového území v této lokalitě.
Licence: Všechna práva vyhrazena.
|
||
| Foto: Václav Vašků |
Stanovisko MPO se od března zatím nezměnilo. V materiálu, který tehdy ministerstvo předkládalo vládě, trvá na tom, že stát musí být schopen v odůvodněných případech prosazovat své zájmy i proti vůli jednotlivých obcí. V tiskové zprávě z poloviny března pak MPO uvádí úplně stejná slova, jaká napsala Ekolistu mluvčí SÚRAO: "Obce mají stávajícími právními předpisy jasně vymezenou působnost i schopnost účinně hájit své lokální zájmy." Jen dodává: "Pozornost je proto nutno soustředit na dostatečnou informovanost obyvatelstva včetně finanční zainteresovanosti dotčených obcí."
V případě horního zákona je obcím trnem v oku mimo jiné skutečnost, že se nemůžou účastnit řízení o vyhlášení chráněného ložiskového území. Letos se kvůli tomu do sporu s ministerstvem životního protředí (MŽP) dostaly například obce v Podještědí, když se domáhaly účasti v řízení o vyhlášení ložiska uranu v Osečné. MŽP jim ji ale v souladu se současným zněním horního zákona odepřelo a chráněné ložiskové území v dubnu letošního roku vyhlásilo. To sice nikomu nedává právo v Podještědí uran těžit a MŽP následně v květnu žádosti o průzkumné práce na ložiscích odmítlo, obce a vlastníci nemovitostí v Podještědí mají ale za to, že jejich vyloučení z řízení o vyhlášení ložiska bylo protiústavní.
Podle jejich výkladu totiž vyhlášení chráněného ložiskového území přímo a bez náhrady omezuje jejich vlastnické právo k nemovitostem v tomto území, což je však v rozporu s článkem 11 Listiny základních práv a svobod. Obce a majitelé nemovitostí proto nejdřív uvažovali o žalobě na MŽP. Jak ale řekl Ekolistu Josef Jadrný, který vede základní organizaci Strany zelených v Janově Dole, nakonec od této "tvrdší rétoriky" upustili a rozhodli se pro méně konfrontační cestu. Domluvili se s právníkem Petrem Kužvartem a chtějí se proti závěrům MŽP odvolávat. Pokud by však nedosáhli svého, hodlají svůj případ dotáhnout až k Ústavnímu soudu.
Samotné MŽP přitom zřejmě stojí na straně obcí. Podle mluvčího Jakuba Kašpara MŽP v novele horního zákona, kterou v první polovině září schválila vláda, původně navrhovalo, aby se dotčené obce staly i účastníky řízení o vyhlášení chráněného ložiskového území. "V rámci meziresortního řízení se ovšem ukázalo, že je tento návrh politicky neprůchodný," pokračuje Jakub Kašpar a dodává, že s návrhem nesouhlasilo zejména ministerstvo průmyslu a obchodu.
Mluvčí tohoto ministerstva, Tomáš Bartovský, Ekolistu na otázku, proč by neměly být obce účastníky řízení o vyhlášení ložiskového území, odpověděl: "Nerostné bohatství na území ČR je ve vlastnictví ČR. Nikoliv tedy obce nebo jiného vlastníka pozemku, na jehož teritoriu se ložisko nachází. Stát si zde přirozeně chrání svůj zájem na využití ložiska a rozhodně nepředpokládáme, že by současná právní úprava byla v kolizi s Listnou základních práv a svobod."
Podle Jakuba Kašpara z MŽP tak možnost na změnu zákona zůstává na poslancích. "Pokud by zákonodárci měli vůli účast obcí do zákona doplnit, MŽP je podpoří," říká Jakub Kašpar. Novelu zákona zatím Poslanecká sněmovna projednávat nezačala.
reklama
