Hlasování ve sněmovně: Kraje můžou bojovat proti znečištěnému ovzduší
Samotná novela zákona se týkala především tzv. fluorovaných skleníkových plynů (označovaných jako F-plyny). F-plyny, které se používají zejména v chladicí technice, v klimatizacích, v tepelných čerpadlech nebo jako hasiva v požární ochraně, při výrobě obuvi apod., byly zavedeny jako náhrada halonů a freonů, které výrazně poškozovaly ozonovou vrstvu Země. F-plyny jsou ovšem silnými skleníkovými plyny, což vedlo EU k přijetí nařízení, které se "týká kontroly a znovuzískávání těchto plynů za účelem jejich recyklace, regenerace a zneškodnění", jak uvedl v prvním čtení zákona jeho předkladatel, ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Česká novela souvisí právě s tímto evropským nařízením a v českém právu například sjednocuje terminologii, upravuje požadavky na školení příslušných kontrolorů nebo ustavuje, jak často by se měla zařízení, která používají látky poškozující ozonovou vrstvu a klimatický systém Země, kontrolovat. Z novely vyplývá, že by kvůli častějším kontrolám měla Česká inspekce životního prostředí přijmout nejméně 12 nových pracovníků.
Při projednávání ve výborech se poslanci shodli na několika pozměňovacích návrzích. Jeden z nich reagoval na vysoké koncentrace emisí tuhých znečišťujících látek v některých oblastech republiky. Podle Zprávy o životním prostředí ČR v roce 2007, kterou vláda přijala v polovině října, se sice oproti předešlým letům výrazně zmenšilo území, kde docházelo k překročení limitů pro malé prachové částice (měřena je především tzv. frakce PM10), i tak se ale toto nadměrné znečištění v loňském roce týkalo přibližně třetiny populace. Nejzatíženějšími oblastmi přitom bylo Ostravsko a Karvinsko, v menší míře pak i místa v Olomouckém, Středočeském, Ústeckém a Jihomoravském kraji a Praha. Podle pozměňovacího návrhu stanoví krajský úřad v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší (tyto oblasti každoročně na základě monitoringu zveřejňuje ministerstvo životního prostředí) těm znečišťovatelům, jejichž roční emise tuhých látek přesahují 30 tun, emisní strop, který musejí znečišťovatelé ve stanovené lhůtě splnit - a tím snížit zátěž obyvatel dané lokality. Emisní strop přitom musí činit maximálně 70 % hodnoty průměrných ročních emisí prachových částic daného zdroje (v některých případech po dohodě s provozovatelem zdroje až 50 %). Krajský úřad navíc může i zpřísnit stávající nebo stanovit další podmínky provozu. Návrh se přitom netýká provozů, které byly postaveny v poslední době s použitím nejlepších dostupných technik.
Celé sněmovně byl tento pozměňovací návrh představen ve druhém čtení a následně vystoupil ještě poslanec ODS Radim Chytka, který dalším pozměňovacím návrhem zpřesnil některá jeho ustanovení. Ve třetím čtení, jež proběhlo v poslední říjnový pátek, pak byl hlavním obhájcem návrhu právě Radim Chytka, který před kolegy s pomocí podkladů MŽP vyvracel námitky, jež proti návrhu vzneslo Hutnictví železa (jde o oborový svaz prosazující zájmy tohoto odvětví). Vzápětí Chytku podpořil i bývalý člen klubu sociálních demokratů, dnes nezařazený poslanec Petr Wolf, který je poslancem za Ostravsko - připomněl, že situace právě v této oblasti je alarmující. Se stejným poselstvím pak vystoupila rovněž moravskoslezská poslankyně zelených Věra Jakubková: "Lidé zde žijí v prostředí, kde jsou tři čtvrtě roku překračovány zákonné emisní a imisní limity, a to dlouhodobě. Občané na tuto změnu čekají už velmi dlouho a budou vám vděční za vaši pomoc," apelovala na sněmovnu. A přidal se i ministr Martin Bursík, jenž zdůraznil, že jeho ministerstvo s pozměňovacím návrhem souhlasí a samo se podílelo na jeho přípravě.
V samotném hlasování pak pro návrh zvedli ruku poslanci z různých stran. Nejvíc (50) jich bylo z ODS, přidalo se k nim ale i 21 sociálních demokratů, osm komunistů, čtyři lidovci, čtyři nezařazení poslanci a všichni tři přítomní zelení. Proti návrhu hlasovalo (anebo se zdrželo hlasování, což mělo fakticky stejný dopad) 24 sociálních demokratů, 15 komunistů, sedm občanských demokratů, pět lidovců a taky nezařazený člen ODS Jan Schwippel (výsledek tohoto hlasování je podrobně uveden v tabulce). Po několika dalších pozměňovacích návrzích pak došlo i na hlasování o celém znění zákona, který naprostá většina přítomných poslanců a poslankyň schválila.
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||
| ČSSD | 21 | 16 | 8 | 25 | 0 | 70 |
|
||||||
| ODS | 50 | 3 | 4 | 22 | 0 | 79 |
|
||||||
| KSČM | 8 | 0 | 15 | 3 | 0 | 26 |
|
||||||
| KDU-ČSL | 4 | 0 | 5 | 4 | 0 | 13 |
|
||||||
| SZ | 3 | 0 | 0 | 3 | 0 | 6 |
|
||||||
| Nezařazení | 4 | 0 | 1 | 1 | 0 | 6 |
|
||||||
| Celkem | 90 | 19 | 33 | 58 | 0 | 200 |
|
||||||
Výsledky hlasování v procentech podle stran |
||||||
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|
||||||
| ČSSD | 30 % | 23 % | 11 % | 36 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| ODS | 63 % | 4 % | 5 % | 28 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| KSČM | 31 % | 0 % | 58 % | 12 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| KDU-ČSL | 31 % | 0 % | 38 % | 31 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| SZ | 50 % | 0 % | 0 % | 50 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Nezařazení | 67 % | 0 % | 17 % | 17 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Celkem | 45 % | 10 % | 17 % | 29 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
Pozn. red.: Výsledky v procentech jsou zaokrouhlovány, což může vést k tomu, že součty procent v jednotlivých řádcích nevycházejí přesně 100 %.
reklama
