Jaká byla Špidlova vláda? (2.)
Jak hodnotíte činnost odstoupivší Špidlovy vlády v oblasti životního prostředí?
Zuzana Drhová
ředitelka Zeleného kruhu
Prioritou vlády posledních dvou let bylo dokončení příprav na členství v Evropské unii. Pro resort životního prostředí to byly zejména přípravy na zavedení Natury 2000 a na čerpání z fondů Evropské unie (Strukturální fondy a Fond soudržnosti), které budou mít na životní prostředí ať už v dobrém či špatném smyslu výrazný dopad. O tom, jak se připravený systém v obou oblastech osvědčí, se přesvědčíme až v následujících letech. Obecně však lze konstatovat, že požadavky Evropské unie stíháme s odřenýma ušima. Podíváme-li se do programového prohlášení vlády, jako úspěch vidím slíbenou ratifikaci Aarhuské úmluvy a jako selhání dosavadní otálení s ekologickou daňovou reformou. Co se týče hodnocení pana ministra Ambrozka, řekla bych, že se jedná o balancování na hraně. Ani příliš neuklouznul, ani si moc nevyskočil. Obávám se však, že příští roky tuto taktiku neunesou, neboť na stůl přijdou kontroverzní vleklé kauzy typu jezů na Labi, o kterých bude třeba rozhodnout.
Martin Vidlák
asistent Václava Havla (o odpověď jsme žádali Václava Havla)
Václav Havel se po odchodu z prezidentské funkce velmi brání posuzovat jednotlivé politiky v aktivní funkci či celé vlády a nechce to udělat ani v tomto případě.
Jan Keller
sociolog
Podle mého názoru se Špidlova vláda chovala v oblasti životního prostředí stejně ambivalentně jako v oblastech jiných. Za její klad považuji obsazení postu ministra životního prostředí Liborem Ambrozkem. Neměl to ve vládě lehké a jeho střety s ministrem obchodu a průmyslu byly široce medializovány. Na druhé straně vláda vytvořila podivný poradní orgán pro otázky životního prostředí na čele s místopředsedou vlády Marešem (US-DEU). Ve zhruba dvacetičlenném sboru byli pouze dva nebo tři lidé (hlavně Vojtěch Kotecký), kteří jsou skutečně odborníky na otázky životního prostředí. I ostatní tam byli jen do počtu a je škoda papíru, který během své krátké činnosti tento poradní orgán vyprodukoval. Byl to sbor natolik účelový a neschopný, že vůbec nepochybuji o tom, že nový premiér jeho činnost v celé její bezzubosti obnoví.
Je mi smutno, když si vzpomenu, že u příležitosti show v Johannesburgu se za Českou republiku zavazoval k udržitelnému rozvoji tehdejší místopředseda vlády, tedy člověk, který nedokázal udržet ani své vlastní stranické a vládní křeslo. Pokud podobní lídři vystupovali i za jiné země, neměli bychom si o udržitelnosti a o smyslu podobných světových konferencí dělat ani ty nejmenší iluze.
Sledoval jsem poslední dva roky konkrétní ekologickou kauzu, boje o uchování cenných partií Lysé hory kterým hrozí přeměna na obří sjezdovku. Ministr Ambrozek tady čelil velké přesile a velice si ho vážím za to, že neustoupil. Pro celek Špidlovy vlády ovšem platilo, že kromě jednoho ministerstva se o životní prostředí nikdo další starat nemusí. To je naprosto chybný přístup a Vladimír Špidla to nedokázal změnit. Promarnil příležitost (nejen v ochraně životního prostředí, ale také např. v boji s korupcí), která se nemusí hned tak opakovat. To, co nedokázal prosadit on, rozhodně jeho nástupce prosazovat nebude. A ministr Ambrozek to bude mít v nové vládě ještě těžší. Doufám, že s tím nepraští a nepůjde dělat raději komisaře.
Josef Zbořil
člen představenstva Svaz průmyslu ČR
Hospodářská sféra s politováním konstatuje, že odstupující vládě nemůže udělit absolutorium v oblasti péče o životní prostředí. Naše výhrady lze jednoduše shrnout takto: bezkoncepčnost, absence hodnocení ekonomických dopadů přijímané legislativy jako základní pracovní princip a výmluvy na orgány EU.
Na tyto problémy jsme upozorňovali od samého počátku funkčního období vlády a fakticky do samého závěru. Pro nás z nepochopitelných důvodů jsme nedokázali přesvědčit vládu, že zlepšování péče o životní prostředí musí být systémová práce, založená na kvalitní strategii, spolupráci všech zainteresovaných a těmi v žádném případě nejsou jen "zelené nevládky", ale především hospodářská sféra. Rozvoj bude udržitelný jen tehdy, jestliže hospodářská sféra nebude skomírat na přeregulovanosti.
Důsledky vládního a nevládního úsilí jsou nabíledni: legislativní džungle stále historického typu "zločin a trest", rostoucí administrativní orgie pro získání základních povolení a rezignace na principy udržitelného rozvoje a partnerství, nezbytné pro další růst environmentální výkonnosti.
První část ankety, v níž najdete odpovědi šéfredaktora Britských listů Jana Čulíka, filozofa Erazima Koháka, starosty Jindřichovic pod Smrkem Petra Pávka a analytika Pricewaterhouse Coopers Pavla Sychrovského, je tady. Omluvila se předsedkyně Akademie Věd ČR Helena Illnerová - kvůli nedostatku času nemohla na anketní otázku odpovědět.
reklama
