Volby 2006: Ekologické pasáže volebního programu KDU-ČSL
Moderní ekologickou politiku považujeme za jeden z pilířů svého politického programu. Zdravé životní prostředí je podmínkou úspěšného ekonomického a sociálního rozvoje, a tím i zvyšování kvality života v naší zemi. V duchu křesťanské tradice chápeme člověka jako součást světového řádu. Proto se chceme chovat nikoliv jako dobyvatelé, ale jako zodpovědní hospodáři. Rozvoj, který vede ke zvyšování kvality života a plně respektuje limity ekosystémů, považujeme za rozvoj udržitelný a jen takový rozvoj chceme podporovat.
Respekt k ekologickým limitům a investice do ochrany životního prostředí nepokládáme za brzdu, ale naopak za motor rozvoje. Investice do perspektivních, moderních a ekologicky šetrných technologií, vzdělání a služeb jsou investicemi do naší budoucnosti. Principy ekologické politiky
• Ochrana životního prostředí není brzdou, ale naopak pobídkou ekonomického rozvoje.
K tomu vede podpora moderních efektivních a úsporných technologií, využívání obnovitelných zdrojů v energetice i dopravě, úspora surovin a energie díky využívání odpadu apod.
• Občan uvažuje rozumně a odpovědně, pokud má k dispozici relevantní informace. Proto podporujeme otevřený přístup veřejnosti k informacím i její účast na rozhodování o projektech s vlivem na životní prostředí. Ze stejného důvodu podporujeme ekologickou výchovu a osvětu.
• Krajinu a přírodu chráníme pro jejich vlastní hodnotu, ale také pro lidi, kteří zde žijí. Příroda má hodnotu sama o sobě, člověk je přitom její součástí. Ve střední Evropě chráníme velmi často právě kulturní krajinu, která vznikla díky citlivé a odpovědné činnosti desítek generací.
Svůj díl odpovědnosti za planetu budeme naplňovat zejména:
• ochranou klimatu Země a snižováním emisí skleníkových plynů
• prosazováním efektivní mezinárodní spolupráce a skutečným převzetím podílu odpovědnosti na řešení globálních problémů životního prostředí (povodně v letech 1997, 1998 a 2002 či větrná smršť ve Vysokých Tatrách ukázaly, že důsledky klimatických změn se mohou dotknout každého z nás)
• respektováním principů udržitelného rozvoje (jak při rozhodování na úrovni státu, tak v regionech a obcích)
• zapojováním měst, obcí a regionů do programů místního udržitelného rozvoje (např. Zdravá města)
• využíváním efektivních metod veřejné správy (např. místní Agenda 21)
• rozšířením zahraniční rozvojové spolupráce ČR nejen se zeměmi třetího světa, ale i východní a jihovýchodní Evropy, jejíž problémy se nás úzce dotýkají (rozvojová pomoc nesmí být sociálně a ekologicky kontraproduktivní)
Všichni máme svůj díl odpovědnosti za stav životního prostředí. Dáváme přednost rozumnému a odpovědnému jednání a otevřenému rozhodování. Dnešní práva občanů na informace a na účast na správě věcí veřejných musí zůstat přinejmenším zachována. Za tím křesťanští demokraté vždy stáli a stát budou.
Ekologicky odpovědného chování dosáhneme zejména:
• podporou a prosazováním všech prostředků umožňujících kvalitní informování veřejnosti
• usnadňováním účasti občanů na rozhodování v otázkách životního prostředí (např. integrovaný registr znečišťování, naplňování Aarhuské úmluvy apod.)
• podporou nevládních ekologických organizací v praktické ochraně životního prostředí a v péči o přírodu
• ekologickou výchovou a osvětou (Vzdělaní občané jsou pro úspěšnou ochranu životního prostředí nepostradatelní. Budou-li mít občané reálné možnosti dát přednost ekologicky odpovědnému chování, učiní tak.)
• vlastním příkladem (tak jako dnes Ministerstvo životního prostředí, i další státní úřady a instituce by měly ekologizovat svůj provoz, nakupovat ekologicky šetrné výrobky, třídit odpad, šetřit energiemi, využívat alternativ v dopravě apod.)
• šířením dobrovolných nástrojů ochrany životního prostředí (jak na straně výrobců – environmentální systémy řízení, vysoké standardy kvality, ekologické zemědělství, tak i na straně spotřebitelů – ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek a BIO-Produkt ekologického zemědělství)
• podporou progresivních podnikatelů v oblasti turistiky šetrné k přírodě (zvláště těch, kteří podnikají v oblastech Natury 2000)
Prosazujeme efektivnější hospodářství, protože nechceme být evropským znečišťovatelem, a zároveň nechceme, aby naše firmy zaostávaly. Ekologické chování musí být pro firmy úspěšnou strategií. Spotřebitelé dávají stále více přednost výrobkům vyhovujícím ekologickým standardům. Proto jsme již připravili progresivní Státní politiku životního prostředí na léta 2004–2010.
Našimi základními cíli jsou zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie, podpora energetických úspor a ochrana klimatu Země (proto jsme prosadili zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie).
Rozvoje ekologicky orientované ekonomiky dosáhneme zejména:
• efektivním a šetrným využíváním neobnovitelných nerostných surovin
• rozvojem šetrného využívání obnovitelných zdrojů energie (V našich podmínkách jde zejména o biomasu. Význam však má také energie z větru, slunce, malé vodní elektrárny či tepelná čerpadla. Naším cílem je dosáhnout alespoň 8% podílu těchto zdrojů do roku 2010 a 16% podílu do roku 2030.)
• výraznou úsporou energie (Energetická náročnost našeho hospodářství je stále téměř dvakrát vyšší, než je průměr zemí OECD.)
• dokončením sociálně citlivé ekologické daňové reformy (ve spolupráci s odborovými a podnikatelskými svazy), která sníží zdanění práce a naopak zatíží znečišťující spotřebu
• zodpovědným rozhodováním o způsobu nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Dotčené obce a jejich obyvatelé z rozhodování nesmí být vyloučeny.
• podporou prevence vzniku odpadů a jejich využívání (úhradou za vytěžené horniny a nerosty, poplatky za odstraňování odpadu a podporou rozvoje recyklačních technologií)
• zabráněním dovozu odpadů. Naše země se nesmí stát evropským smetištěm. Nepřipustíme takovou podobu evropské legislativy, která by umožňovala dovoz odpadu do českých spaloven či skládek. Budeme důsledně stíhat nelegální dovozy odpadu.
• zachováním územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí a zárukou budoucnosti obcí (např. Horního Jiřetína a Černic. Naopak je třeba provést odpis zásob uhlí, které se pod těmito obcemi nacházejí. Odmítáme obětovat další vesnice těžbě.)
• dohodou o vymístění těžby hornin a nerostů z chráněných území
Příroda má obrovskou hodnotu sama o sobě. Funkční ekosystémy jsou životně důležité i pro lidskou společnost. Pro kvalitu našeho života je proto nezbytné zachování krásy krajiny i rozmanitosti druhů živočichů a rostlin. Proto podporujeme ochranu cenných území, která zvyšují atraktivitu a návštěvnost regionů.
Souladu mezi hospodářskou aktivitou a ochranou přírody dosáhneme zejména:
• podporou farmářů a všech dalších podnikatelů, kteří napomáhají zachování či obnovování přirozené funkce krajiny při zadržování vody, ochraně proti erozi a zachování druhového bohatství rostlin a živočichů
• výsadbou biokoridorů, biocenter a půdoochranných či vodohospodářských opatření v rámci pozemkových úprav
• zvyšováním podílu listnatých dřevin při sázení lesů s cílem přiblížit se přirozené druhové skladbě
• zvyšováním schopnosti krajiny zadržovat vodu, což pozitivně ovlivňuje i kvalitu vody pitné (to předpokládá také dotační podporu čištění odpadních vod v obcích)
• šetrným a racionálním prováděním protipovodňových úprav vodních toků
Budeme i nadále prosazovat podstatné urychlení výstavby nových dálnic, rychlostních komunikací a modernizace železničních koridorů. Víme, že dopravní infrastruktura je nutným předpokladem rozvoje ekonomiky, a proto musíme požadovat zvýšení investičních prostředků ze státního rozpočtu, fondů EU, ale i ze soukromých zdrojů.
Naší prioritou je také zvýšení bezpečnosti dopravy. Budeme pokračovat v zavádění moderních technologií do zabezpečovacích a informačních systémů na dálnicích i v železničních koridorech, a tedy vyrovnání technologickému náskoku nejvyspělejších států Evropy. Systém elektronického mýta, který jsme připravili k realizaci, zdraží tranzitní nákladní dopravu, a pomůže ji tak vracet ze silnic zpátky na železnici. Budoucnost patří kombinované nákladní dopravě a křesťanští demokraté budou usilovat o to, aby se taková budoucnost přiblížila co nejrychleji.
Vycházíme z toho, že naše ekonomika je zaměřena na export, a proto je kvalita dopravní sítě nezbytnou podmínkou rozvoje celého národního hospodářství. Zasadíme se nejen o vyšší tempo výstavby, ale také o účinnou kontrolu státu nad zadávacími řízeními i prováděním staveb. Rozvoj dopravní infrastruktury podpoříme zejména
• stavbou dalších 500 km nových silnic a dálnic (zejména dokončením ústecké dálnice (D8), ostravské dálnice (D47), hradecké dálnice (D11) a severním propojením Hradec Králové – Olomouc (R35), moravského dálničního propojení dálnicí (D1 a D47), včetně spojení Brno – Mikulov (R52), budějovické dálnice (D3) a pražského silničního okruhu (R1) atd.)
• napojením všech krajů na kvalitní síť dálnic a silnic a urychlením výstavby dalších významných tahů (tj. karlovarského (R6), chomutovského (R7), slezského (R11), zlínského (R49), hodonínského (R55), svitavského (R43), jihlavského (R38), nošovického (R48) atd.)
• urychlením výstavby a modernizace železničních tranzitních koridorů (Praha – Cheb s přestavbou uzlu Plzeň a Praha – Dvořiště
s uzlem České Budějovice)
• zahájením postupné modernizace železničních uzlů Praha a Brno
• vybavením dálnice informačními a telematickými službami a zvýšením jejich propustnosti a bezpečnosti (Začneme s D11.)
• výrazným zvýšením prostředků na údržbu a obnovu silničního majetku (zvláště dálnic a silnic I. třídy)
• zklidňováním dopravy v obcích, budováním obchvatů i dopravními opatřeními ve vnitřní zástavbě
• výstavbou nové vzletové a přistávací dráhy na letišti Praha a zásadním snížením hlučnosti, která dnes obtěžuje na 150 tisíc obyvatel hlavního města
• připojením letiště Praha na modernizovanou městskou železnici Praha – Kladno
• zlepšením plavebních podmínek na Labi pro nákladní i rekreační dopravu
• podporou výstavby překladišť nákladní dopravy a vyšším využitím železniční, vodní a letecké dopravy
Zasadíme se o dokončení přeměny národního železničního dopravce na moderní a konkurenceschopnou společnost. Budeme prosazovat další výrazné zvýšení produktivity snížením nákladů a zvýšením objemů přeprav osob i nákladní dopravy. Budeme usilovat o vyšší kvalitu nabízených služeb jak v odbavování cestujících, tak ve vlastní přepravě.
Rozvoj železniční dopravy podpoříme zejména:
• modernizací a přestavbou nádražních budov a nabídkou dalších služeb pro uživatele (čistá a uživatelsky vlídná nádraží)
• zásadní modernizací vlakových souprav (jak pro dálková spojení, tak i příměstskou a regionální dopravu)
• rozvojem kombinované dopravy (zaváděním moderních technologií kontejnerové přepravy nákladů a snížením podílu nákladní dopravy na silnicích)
• zavedením elektronického mýta a navýšením poplatků za přepravu nákladů na silnicích (Zvýší se zájem o železniční nákladní dopravu.)
Na následky nehod umírá každý rok přes tisíc našich spoluobčanů a zhruba pět tisíc dalších je jich po nehodě trvale postiženo. Proto budeme i nadále dbát na zvyšování bezpečnosti dopravy a její zpřístupnění handicapovaným občanům.
Zvýšení bezpečnosti dopravy dosáhneme zejména:
• novou výstavbou a modernizací silnic (Odstraníme nebezpečná místa a převedeme dopravu mimo obce.)
• zklidněním dopravy v obcích a dopravně-technickými opatřeními
• zajištěním přítomnosti policie na silnicích a jejím dohledem nad plynulostí dopravy
• zpřísněním dohledu a kontroly technického stavu vozidel
• znemožněním registrace autovraků dovezených ze zahraničí (u kradených automobilů zavedením kontroly identifikátorů vozidel)
• novelou zákona o autoškolách (Zvýší dohled státu nad výchovou nových řidičů a pravidelným doškolováním profesionálních řidičů.)
• zavedením telematického informačního systému na dálnicích a měnitelného dopravního značení pro preventivní regulaci dopravy při mimořádných situacích
• zavedením dálkového řízení a zabezpečení železničního provozu (ETMS a GPS-R)
• zvýšením úrovně zabezpečení železničních přejezdů
• zajištěním kvalitní dopravní obsluhy ve veřejné dopravě (Pro občany s handicapem zavedeme vozidla se sníženou úrovní nástupu a postupně odstraníme bariéry ve stanicích a zastávkách.)
• rozvojem cyklistické dopravy jako bezpečné a ekologické alternativy
• oddělením cyklistické dopravy od automobilové výstavbou nových cyklostezek
Aby mohla veřejná doprava úspěšně konkurovat automobilové dopravě, musí být územně a cenově dostupná a její kvalita musí být srovnatelná s dopravou auty. Musí být čistá, rychlá a bezpečná. Veřejná doprava zvýší mobilitu občanů, zvýší dostupnost zaměstnání, nemocnic, škol a obchodů.
Rozvoje veřejné osobní dopravy dosáhneme zejména:
• cenovou dostupností drážní i autobusové veřejné dopravy, a to i tam, kde je pro dopravce prokazatelně ztrátová
• podporou obnovy a modernizace autobusů, tramvají i železničních vozidel z veřejných zdroj
• novým zákonem o veřejné dopravě (Podpoří rozšiřování integrovaných dopravních systémů, stanoví parametry kvality dopravní obsluhy a závazky veřejné služby v osobní dopravě.)
Každoroční nárůst požadavků na přepravu vede k zahlcení stávajících dopravních systémů, ke snížení jejich provozní spolehlivosti a bezpečnosti. Zavedením moderních informačních, zabezpečovacích a monitorovacích technologií je možné vše zvládnout a uspokojit nároky na cestování v 21. století, na pohyb zboží i služeb jako na základní životní potřeby.
Zavádění moderních technologií v dopravě dnes pro nás znamená zejména
• urychlené instalace monitorovacích kamer a informačních elektronických tabulí na dálnicích
• kvalitnější sledování dopravních proudů na silnicích s následnými telematickými opatřeními v provozu (měnitelné dopravní značení a dopravní informace)
• aktivní účast na přípravě evropského satelitního navigačního systému Galileo
• zajištění multimodální dostupnosti dopravních informací z národního centra (internet, rozhlas, asistenční služby)
• zavedení standardů pro elektronickou jízdenku ve veřejné osobní dopravě
• postupné zajišťování technické interoperability železničních dopravních cest zaváděním zabezpečovacích, komunikačních a monitorovacích systémů na železnici (ETMS a GSM-R)
Budeme usilovat o modernizaci a zvyšování kvality služeb železniční dopravy, aby se stala evropskou, konkurenceschopnou, páteřní dopravou, přispívající k dalšímu rozvoji naší země.
Po vstupu ČR do EU se naši zemědělci i český venkov učí žít podle nových pravidel unie. Padly hranice i celní bariéry a o dovozech či vývozech již nerozhoduje státní aparát, ale kvalita a cena zboží. Zemědělci jsou často na trhu v nerovném postavení vůči zahraniční konkurenci i obchodním řetězcům. Potravináři odstartovali marketingový boj o českého zákazníka. Tvrdá konkurence a nové technologie kladou stále vyšší nároky na kvalitu pracovníků v zemědělství. Dokáží se naši zemědělci s touto skutečností vyrovnat? Jsme přesvědčeni, že ano.
Zemědělská politika státu by měla být úzce spjata s politikou rozvoje venkova. Proto vnímáme problematiku venkova komplexně; jde nám především o stabilitu venkovských oblastí, nikoliv pouze o produkční dotace těm, kteří podnikají v zemědělství.
Zemědělství bude i nadále podstatnou součástí venkovského života, nicméně je třeba podpořit udržitelný hospodářský, společenský, environmentální i kulturní rozvoj venkovských oblastí, zvýšit zaměstnanost a přiblížit rodinám na venkově pracovní příležitosti.
Pro rozvoj českého a moravského venkova budou v letech 2007–2013 důležitou pomocí finanční prostředky z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, národní a krajské dotační programy a spolupráce obcí. Stabilitu venkova budou rovněž dotvářet nové koncepce a zákony ovlivňující kvalitu života, včetně rozdělení daňových příjmů. Tyto koncepce a zákony je nutné sledovat z hlediska jejich důsledků pro venkov.
Naše zemědělská politika se zaměřila zejména na zajištění těchto cílů:
• konsolidace prvovýroby
• platby do zemědělství
• podpora konkurenceschopnosti
• nepotravinářské využití zemědělské produkce
• podpora nových technologií
• rozvoj venkova
Po čtyřiceti letech komunistického marasmu stále ještě existuje výrazný rozpor mezi vlastnictvím půdy a jejím užíváním. Více než 90 % půdy v zemědělských podnicích se pronajímá od soukromých vlastníků a státu, což ztěžuje dlouhodobější orientaci podnikatelů a brání zapojování do agroenvironmentálních a dalších podpůrných programů. Trh s půdou, který měl být založen na reálném využívání vlastnických práv, dosud nefunguje. Jeho rozvoji brání mj. pomalý průběh pozemkových úprav, vysoké náklady na identifikaci vlastnických parcel v terénu a překážky v přístupu k těmto parcelám na scelených pozemcích. Vlastnické vztahy nejsou dodnes vypořádány.
Potravinářský průmysl v ČR stále ještě není konsolidovaný. Charakterizuje ho přebytek výrobních kapacit a poměrně vysoké zastoupení podniků, které plně nevyhovují standardům bezpečnosti potravin EU. Dodržování hygienických a zdravotních standardů EU si vyžádá zvýšení investičních a provozních nákladů. Nedostatkem dosavadní transformace je to, že zemědělci nejsou spoluvlastníky zpracovatelského průmyslu. Ukazuje se, že kvalita potravin v supermarketech vyžaduje stálou přísnou kontrolu. K větší náročnosti je třeba vést i konkurenty. Malé a střední zpracovatelské podniky musí mít možnost odbytu i mimo obchodní řetězce.
Náš program:
• dokončíme restituční a transformační procesy v zemědělství a postupně budeme stabilizovat vlastnické vztahy v zemědělství
• podpoříme urychlenou realizaci pozemkových úprav, dokončíme přídělová a scelovací řízení a urychlíme prodej státní zemědělské půdy
• budeme trvat na nejnáročnější kontrole jakosti potravin během jejich zpracování i při jejich prodeji
V zemědělství přetrvává značný rozdíl ve výkonnosti podniků a v porovnání se stávajícími zeměmi EU i nižší produktivita. Dlouhodobá ztrátovost způsobila, že řada zemědělských podniků je vysoce zadlužená. Příjmy zemědělských výrobců nepříznivě ovlivňuje extrémní rizikovost výroby. Není dost volného kapitálu a zemědělské podniky dále ztrácejí konkurenceschopnost.
Hospodaření v krajině, včetně zemědělství a lesnictví, plní ovšem vedle produkce potravin či dřeva i řadu dalších funkcí. Proto podporujeme posun plateb z produkce na služby, jaký dnes probíhá na evropské úrovni. Pomůžeme našim zemědělcům k co nejsnazšímu přístupu k finanční pomoci z Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova. Mimoprodukční dotace pomohou nejenom k vyšší stabilitě podnikatelů v zemědělství, ale také obcím a unikátní české kulturní krajině.
Náš program:
• navýšení přímých plateb z národních zdrojů do maximální výše dané přístupovou smlouvou (v období 2006–2010 na úroveň 65–80 %)
• přechod od zjednodušeného způsobu poskytování přímých plateb na systém plateb oddělených od produkce (na údržbu krajiny, ekologické zemědělství, agroenvironmentální opatření atd.)
• modulace podpor (přesun určité části přímých plateb na opatření související s rozvojem venkova po vyrovnání úrovně přímých plateb ČR s úrovní stávajících zemí EU)
Zemědělská výroba v ČR vykazuje vysokou koncentraci výrobních zdrojů. Asi 75 % zemědělské půdy obhospodařuje 5 % podniků – družstev a společností, pouze 25 % obhospodařují individuální farmy včetně rodinných farem.
Náš program:
• zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a potravinářského průmyslu ČR (vyšší efektivností výroby, kvalitou a bezpečností výrobků)
• rozvoj tradičních oborů (vinařství, chmelařství, rybníkářství, chov ryb)
• propagace s cílem zvýšit zájem o české produkty na našem trhu i v zahraničí
• rozvoj agrárního obchodu prostřednictvím plodinových burz (např. prodejem dříví z produkce státních lesů)
• podpora konkrétním projektům a omezení plošné podpory (Zemědělci, kteří hospodaří v oblastech vhodných pro intenzivní výrobu, dostanou možnost čerpat podporu na zkvalitnění produkce a zvýšení produktivity.)
• podpora zemědělců v méně příznivých oblastech při přechodu na extenzivní formu hospodaření
• snížení důsledků rizikovosti podnikání v zemědělství formou komplexního zemědělského pojištění (Pojištění přinese stabilitu a zlepšení životní úrovně obyvatel českého a moravského venkova.)
• zrušení daně z nemovitosti placené ze zemědělského půdního fondu (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady a intenzivní sady, louky a pastviny, lesní půdní fond a rybníky)
Zemědělský výrobní potenciál ČR zhruba dvojnásobně převyšuje domácí poptávku, a to i přes třicetiprocentní pokles zemědělské produkce oproti roku 1989. Trvalá tendence k převisu nabídky nad poptávkou ovlivňuje ceny na agrárním trhu a zvyšuje požadavky na státní rozpočet. Zemědělství má však značné možnosti produkovat suroviny pro nepotravinářské využití, zejména obnovitelných zdrojů energie – tepla, elektřiny i paliv v dopravě.
Náš program:
• nechceme omezovat produkční možnosti zemědělství, a proto podpoříme všechny formy nepotravinářského využití zemědělské produkce
• zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie ze zemědělství na celkové spotřebě energie v ČR zvýšíme energetickou soběstačnost venkova
• podporou programu biopaliv přispějeme k efektivnímu využití zemědělské produkce
Struktura využití zemědělského půdního fondu a celkové umístění výroby neodpovídá přírodním a klimatickým podmínkám ČR. Přes 70% zemědělského půdního fondu ČR je zorněno, asi 50 % chovu skotu je vázáno na ornou půdu v oblastech s lepšími výrobními podmínkami. V příhraničních oblastech a v oblastech s méně příznivými přírodními a klimatickými podmínkami se objevují neobdělávané plochy zemědělské půdy (v roce 2004 asi 300 tisíc hektarů).
Náš program:
• progresivní zemědělský výzkum a zemědělské školství
• zavádění nových technologií do prvovýroby (Budeme klást důraz na další program vzdělávání pro zemědělce a obyvatele venkova. Podpoříme poradenské systémy pro dobré zpracování projektů.)
• větší účast krajů na agrární politice i na politice rozvoje venkova, včetně strategií rozvoje regionálního území (Podpoříme iniciativu krajů při obnově tradičních venkovských znalostí a dovedností v rámci školské politiky.)
• zkvalitnění péče o čistotu povrchových a podzemních vod a o související vodohospodářskou infrastrukturu (Budeme pokračovat ve státní podpoře rozvoje a obnovy vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod.)
• zvýšení schopnosti zemědělsky užívaných ploch zadržovat vodu v krajině podporou přeměny orné půdy na trvalé travní porosty (Urychlíme pozemkové úpravy a revitalizaci zemědělských vodních toků se zohledněním přírodě blízkých způsobů retence vod. Podpoříme odbahňování rybníků a zalesňování ploch nevhodných k zemědělskému využití, čímž výrazně stoupne schopnost krajiny zvládat přívalové deště, a odolávat tak riziku záplav.)
• v lesním hospodářství budeme realizovat koncepci udržitelného rozvoje a užívání lesů (v hospodaření státních podniků chceme i nadále zabezpečit hospodářský výsledek minimálně ve výši postačující k reprodukci lesa a obnově majetku podniků. Budeme hledat cesty optimálního rozdělení podnikatelských aktivit v lesích ČR mezi státem a soukromou sférou.)
Podporou venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova vytvoříme podmínky ke snížení nezaměstnanosti. Nová pracovní místa mohou vznikat také v nezemědělském podnikání. Cílovou skupinou jsou zejména malé rodinné firmy, živnostníci, skupiny výrobců, mladí občané, ženy a podniky do deseti zaměstnanců. Chceme podporovat rozvoj služeb pro obyvatelstvo a hospodářství venkova, rozvoj řemesel, venkovské turistiky a agroturistiky, krajových specialit, obnovu vesnic a péči o kulturní a přírodní dědictví. Rozvoj místních partnerství je cestou k návratu svébytnosti venkova a ke zlepšení správy venkova.
Podporu v rámci regionální politiky na strategické a páteřní projekty pro rozvoj regionů budou křesťanští demokraté hledat ve zdrojích strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU.
Náš program:
• zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků na venkově
• vznik malých a středních zpracovatelských podniků k zajištění odbytu zemědělské produkce, marketing a odbyt mimo obchodní řetězce
• rozvoj podnikání v cestovním ruchu (Ubytovací služby ponecháme ve snížené sazbě DPH.)
• podnikání v obnovitelných zdrojích energie
• občanské vybavení služeb, obnova a prezentace venkovských památek, kultury a sportu
• podpora vznikající Celostátní sítě rozvoje venkova a sítě Národních center šetrné turistiky
• mobilita pracovních sil (např. formou daňových úlev z cest do zaměstnání)
• partnerství v rámci venkovských mikroregionů (v souladu s principy iniciativy EU LEADER a přípravou místních rozvojových strategií)
• přenesení rozhodování o podporách na co možná nejnižší úroveň
• společné projekty venkovských oblastí v národním i mezinárodním měřítku
• spolupráce všech, kteří mají přirozený zájem o své okolí a kteří se chtějí podílet na rozhodování o jeho kvalitě (Iniciujeme rozvoj občanské společnosti venkovských obcí, oživení společenských aktivit, občanských iniciativ, neziskových organizací, spolkové činnosti, sportovních a kulturních činností, soutěží dovedností (lidí) atd. Vysoce si ceníme aktivity dobrovolných hasičů, myslivců, rybářů, včelařů, drobných chovatelů, zahrádkářů apod. jako základu občanské společnosti na venkově.)
• zastavení nepříznivého vývoje v upadajících regionech nebo regionech se ztíženými podmínkami (příhraniční oblasti, oblasti postižené restrukturalizací a také některé příměstské oblasti)
• prosazení změn diskriminačních velikostních koeficientů a spravedlivější způsob rozdělování výnosů daní pro malé obce
• zavádění místních Agend 21 na úrovni obcí i regionů jako nástrojů pro rozvoj venkovských společenství a lokální demokracie
KDU-ČSL bude prosazovat vznik jednoho ústředního orgánu státní správy – Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova.
Preambule
Venkov zaujímá většinu území České republiky, proto je jeho rozvoj v zájmu celé společnosti. Život na venkově uchovává zvláštní hodnoty, pro které ho máme chránit a rozvíjet.
Práci v zemědělství, lesnictví, ve vodním hospodářství přikládáme vedle produkce kvalitních potravin také významnou úlohu v péči o přírodu a krajinu. Nadále budeme podporovat pěstování plodin, které slouží jako obnovitelné zdroje v energetice i dopravě. Pro zajištění stability venkova usnadníme rozvoj rozmanité struktury živností od tradičních řemesel po ubytovací a další služby pro šetrnou turistiku a agroturistiku. Zvýšíme nabídku pracovních příležitostí pro vzdělané a aktivní lidi a přiblížíme práci rodině. Podpoříme rozvoj spolků, partnerství obcí a regionů, kultury, umožníme další investice do infrastruktury i dopravy na venkově. Zcela novým nástrojem, který budeme prosazovat, je posuzování nových koncepčních materiálů a zákonů, včetně rozdělení daňových příjmů, z hlediska jejich dopadů na venkov.
90 % území – šance pro 90 % nezaměstnaných
Podporou venkova vytvoříme velký prostor ke snížení nezaměstnanosti.
Usilujeme o:
• výraznější zaměření Programu pro zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků na rozvoj venkova;
• nepotravinářské využití zemědělské půdy, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energií (zpracování řepkového oleje a rychle rostoucích bylin a dřevin pro energetické účely, prosadili jsme zákon o podpoře výroby energií z obnovitelných zdrojů);
• vznik malých a středních zpracovatelských podniků k zajištění odbytu zemědělské produkce s podporou marketingu mimo obchodní řetězce;
• zachování snížené sazby DPH pro ubytovací služby;
• mobilitu pracovních sil (např. formou daňových úlev z cest do zaměstnání).
KDU-ČSL chce pro venkov dostupné bydlení, zdravotnictví, sociální péči a vzdělávání. Budeme usilovat o:
• zachování škol, zejména prvního stupně, v malých obcích;
• posílení dopravního spojení (Venkov nesmí být odříznut od měst a silnice na venkově nemohou být sjízdné pouze pro traktory.);
• dobudování vodovodů a čistíren odpadních vod v obcích do 2000 obyvatel;
• rozvoj řemesel, krajových specialit a péči o kulturní dědictví;
• podporu vznikající Celostátní sítě rozvoje venkova a sítě Národních center šetrné turistiky.
Rozvoj venkova – nejlepší způsob péče o krajinu a životní prostředí KDU-ČSL důsledně podporuje zemědělskou činnost v méně příznivých oblastech a rozvoj ekologického zemědělství. Je to nejlepší a zároveň nejlevnější způsob jak zachovat krajinu udržovanou a předat ji budoucím generacím ve stejném stavu. Opouštění venkova není řešením, ale prohloubením dluhu, který budeme muset v budoucnu zaplatit.
Usilujeme o:
• zrušení daně z nemovitosti placené ze zemědělského půdního fondu (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady a intenzivní sady, louky a pastviny, lesní půdní fond a rybníky);
• rozvoj tradičních oborů (vinařství, chmelařství, rybníkářství, chov ryb);
• zkvalitnění péče o čistotu povrchových a podzemních vod;
• zvýšení schopnosti zemědělsky užívaných ploch zadržovat vodu v krajině;
• zvýšení rozlohy zemědělské půdy obhospodařované ekologickým způsobem;
• zvýšení kapacity potravinářského průmyslu pro zpracování produktů ekologického zemědělství.
KDU-ČSL nabízí svůj vliv všem, kteří se chtějí podílet na rozhodování o svém okolí. Budeme usilovat o:
• odstranění diskriminace malých obcí způsobené nevýhodným nastavením podílu z příjmu našich daní;
• partnerství v rámci venkovských mikroregionů:
•• přenesení rozhodování o podporách na co možná nejnižší úroveň;
•• společné projekty venkovských oblastí v národním i mezinárodním měřítku;
• oživení společenských aktivit: spolkové činnosti, sportovních a kulturních činností (Vysoce si ceníme aktivity dobrovolných hasičů, myslivců, rybářů, včelařů, drobných chovatelů, zahrádkářů, ochránců přírody apod. jako základu občanské společnosti na venkově.);
• zavádění místních Agend 21 a dalších způsobů zapojení občanů do rozhodování na úrovni obcí i regionů. Bez respektování názorů lidí, kteří na venkově žijí, si jeho rozvoj neumíme představit.
reklama
