Volby 2006: Jak ODS plnila sliby dané před minulými volbami?

Pro Občanskou demokratickou stranu není politika ochrany životního prostředí zásadním tématem a ani před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2002 nezabírala ekologie zásadní část jejího programu (zde najdete plné znění jeho ekologické části). Strana v minulém volebním programu zejména zdůraznila zlepšení životního prostředí během vlády ODS oproti situaci před listopadem 1989. V části programu orientované do budoucna pak občanští demokraté opakují základní myšlenku o špatně fungujícím státu a dobře fungujícím trhu. V Poslanceké sněmovně má k dispozici 57 hlasů.

Článek je součástí předvolebního informačního servisu EkoListu. Podívejte se rovněž na: Volby 2006 - zpravodajství a další informace k letošním volbám do Poslanecké sněmovny

Občanští demokraté se ve volebním programu z roku 2002 drží zásadní myšlenky, že životní prostředí je společným dílem člověka a přírody a proto není možné stavět přírodu proti lidem, což podle ODS činí její „samozvaní ochránci“. ODS odmítla ve svém volebním programu z roku 2002, aby byl „ekologický imperativ nadřazován pravidlům demokratické společnosti“. Proto v zásadě odmítá státní regulace ochrany životního prostředí s tím, že ve většině případů problémy v demokratickém státě sám vyřeší otevřený trh.

Podle ODS by stát vůbec neměl vytvářet zákonný rámec, který by upravoval zacházení se statky, u kterých existuje zřejmý vlastník, což jsou podle volebního programu půda, lesy nebo odpady. Trh podle ODS "nemůže ochránit ty části přírodního prostředí, které nemohou být vlastněny, jako je vzduch a z velké části i voda. V těchto případech musí nastoupit zákony stanovující přípustné míry znečištění." ODS však zdůrazňuje, že nedotčené přírodní prostředí není jedinou prioritou občanů.

Stát podle ODS "může zorganizovat trh i tam, kde sám nevznikl", například s trh s obchodovatelnými povoleními k vypouštění škodlivin do ovzduší a do vody. Ekologické daně odmítá ODS jako "netržní metody" a jako "jen jinou formou státem organizované blokace spotřeby různých produktů".

ODS se v roce 2002 obávala chráněných území. Místo nich navrhuje jednotná pravidla pro chování v přírodě a "mimořádný režim jen pro několik výjimečných přírodních lokalit". "Souvislé pásy území s desítkami vesnic a městeček, nad kterými panují ochranářští byrokraté, kde téměř nelze podnikat a proto sehnat práci, odkud se mladí lidé hromadně stěhují," nejsou podle ODS moudrým řešením.

	Zvláštní účet pro autovraky ODS nepodpořila.
	Ilustrační foto: Jan Šatoplet/EkoList

V oblasti odpadů se ODS svého programu držela až do počátku roku 2006. Při hlasování o zákoně o odpadech (viz stenografický záznam ze zasedání Sněmovny) v roce 2003 odmítla hlasy svých 41 poslanců vládní novelu, která navrhovala zřízení zvláštního účtu Státního fondu životního prostředí na podporu systému sběru a odstraňování autovraků a vybírání poplatků na hranicích na likvidaci autovraků. V souladu s evropskou legislativou přejaly zodpovědnost za tento druh odpadů výrobci a dovozci, což považují za pozitivní krok i nevládní organizace sdružení Zelený kruh (viz hodnocení hlasování poslanců "Pověz mi kdo je nejkrásnější" 2003).

O rok později, při další novele zákona, poslanci ODS výrazně podpořili návrh na povolení dovozu komunálního odpadu ze zahraničí, který by se na území ČR spaloval. Proti návrhu, který by vedl k výstavbě nových spaloven, nezvedl ruku ani jeden z poslanců ODS.

Počátkem roku 2006 se objevila série případů nelegálního dovozu odpadů z Německa do ČR. Poslanec ODS Václav Mencl se následně vyslovil pro zpřísnění legislativy týkající se dovozu odpadů. Podle jeho tiskové zprávy by se trestným činem měl stát nelegální dovoz veškerého odpadu, zatímco dosud je trestný pouze dovoz odpadu nebezpečného. Na druhou stranu podle zprávy Deníku Bohemia z 27. března 2006 europoslanci za ODS Janu Zahradilovi nevadí nově připravovaná směrnice Evroské komie, která by umožnovala dovoz odpadů do českých spaloven ze zahraničí. Podle něj by to dokonce měla být cesta, jak vymanit Evropu z energetické závislosti.

Třenice nastaly v březnu letošního roku při projednávání novely zákona o odpadech. Kamenem úrazu se stala definice energetického využívání odpadů, navržená ministerstevm životního prostředí znovu v souvislosti s případy nelegálního dovozu do ČR. Problém je v tom co je energetické využití (odpad se dovážet může) a co odstranění odpadů (odstranění ve spalovnách nebo na skládkách je zakázáno). Poslanec ODS Václav Mencl ale ministerskou definici odmítl jako nepřesnou, vadila mu zejména pasáž o platbě provozovatele zařízení za odpad. Při hlasování o návrhu se 37 poslanců ODS zdrželo, což mělo stejný efekt jako kdyby hlasovali proti. Návrh sněmovnou přijat nebyl.

Na předvolební anketu EkoListu v roce 2002 ODS neodpověděla, nicméně něketré odpovědi na ekologické otázky získal server tzb-info, s jehož svolením jsme odpovědi přetiskli. Na otázku o podpoře úspor energie a přechodu k alternativním zdrojům energie zástupce ODS odpověděl: "Úspory energie mohou být motivovány pouze ekonomickou výhodností, tzn. reálná cena energií včetně externalit přinutí velké i malé spotřebitele k racionálnímu chování, tj. k úsporám, a to jak na straně výroby, tak i spotřeby. Dotační politika prostředí deformuje, nedává spotřebitelům relevantní cenovou informaci a destruuje jejich investiční chování". Při projednávání zákona o obnovitelných zdrojích energie také ODS tento zákon nepodpořila ani jedním hlasem svých poslanců. V předchozí rozpravě zpravodaj zákona Oldřich Vojíř (ODS) kritizoval, že v zákoně není pamatováno například na podporu využívání metanu, který se uvolňuje ze starých důlních děl, nebo na podporu spalování odpadů. Zároveň se mu nelíbilo, že zákon podporuje nejen malé zdroje energie typu lokálních spaloven biomasy, ale i průmyslovou výrobu energie. Podle Vojíře zákon přijde Českou republiku, a to hlavně její obyvatele velmi draho, navíc deformuje volný trh s elektrickou energií. V podobném duchu vystoupili i jeho straničtí kolegové Miroslav Beneš a Martin Říman. „Osm procent (energie z obnovitelných zdrojů) je vzhledem k našim podmínkám nesmyslně mnoho,“ prohlásil například Říman.

"Jediná cesta k podpoře alternativních, ale i obnovitelných zdrojů energie, kogenerací a moderních zdrojů s vysokou účinností nejsou ani zelené halíře, ani ekologické daně, ale pouze na státu zcela nezávislé obchodování s emisemi škodlivin," odpověděl zástupce ODS serveru tzb-info. "Příklad USA, Velké Británie, Dánska, Německa a dalších nutí k následování. Prodej emisních certifikátů v aukcích, příp. na komoditních burzách vede k výraznému tlaku na snižování emisí, řeší problém znečištění systémově a umožňuje výše uvedeným zdrojům energií zlepšit konkurenční pozici na trhu". Při hlasování o zákoně o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v listopadu 2004 poslanci ODS podpořili návrh výraznou většinou svých hlasů. Tím získali další bod za dodržování volebního programu. Ve zjitřené atmosféře po ostré výměněně názorů mezi ministrem Ambrozkem a poslanci ČSSD navrhli Tomáš Teplík a Tom Zajíček (ODS) spolu s dalšími dvěma kolegy z ČSSD zrušení odstavce, podle kterého měly podniky zisk z prodeje povolenek investovat do snižování znečištění. Jejich návrh později ministr Ambrozek podpořil se slovy: „Jsem přesvědčen, že podniky se v tom dokáží samy chovat nejrozumněji.“ Poslanci všech stran po tom téměř jednohlasně odstavec zrušili.

Průchod svým obavám ohledně nadměrné rozlohy chráněných území dala ODS v plné míře v případě novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která měla vymezit pravidla pro vytvoření evropské sítě chráněných území Natura. ODS zde jako jediná strana v březnu 2004 výrazně hlasovala proti přijetí novely. Její poslanecký klub v tiskové zprávě mj. uvedl, že postrádá "vyčíslení nákladů, které přinese schválení tohoto návrhu. Často v rozpravě bylo upozorňováno na to, jaké ztráty by Česká republika měla v případě nepřijetí. My se ptáme na druhou stranu té mince: Kde je vyčíslení ztrát každoročních, které budou způsobeny rozsáhlým územím České republiky v případě, že tento návrh bude přijat." Poslanci za ODS byli také nespokojeni s tím, že Poslanecká sněmovna tímto zákonem omezí vlastnická práva včetně možnosti "vyvlastnění bez náhrady, a to je protiústavní". Poslanci ODS rovněž soudili, že "žádná země Evropské unie neplní kompletně podmínky dané příslušnými směrnicemi a nikdo nedostává pokuty, kterými nám tady bylo vyhrožováno. Naše vláda je tedy v tomto případě, jako v jiných případech, nadbytečně horlivá."

Poslanci ODS během končícího volebního období výrazně odmítaly právo veřejnosti spolurozhodovat o sporných projektech týkajících se životního prostředí. Ratifikací Aarhuské úmluvy, tedy "Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí", nepodpořil v dubnu 2004 ani jeden poslanec této strany. U ODS rovněž v prosinci 2004 našel největší podporu návrh poslance ČSSD Vlastimila Aubrechta, který měl zabránit občanům, aby se účastnili správních řízení podle jiných zákonů, než je zákon o ochraně přírody a krajiny.

Naopak zastání u ODS našli vlastníci pozemků, kteří bývají často označování za viníky protahování výstavby liniových staveb, zejména dálnic. Poslanci ODS například vystoupili proti zákonu o výstavbě dálnic, rychlostních silnic a železničních koridorů do druhého čtení (tento zákon měl mj. omezit právě vlastnická práva k pozemkům) - viz zde a zde. Podporu u ODS nenašel ani vládní návrh zákona o vyvlastnění pozemků ve veřejném zájmu (viz zde a zde).

Poslanci ODS dále mj. podpořili pozměňovací návrh zakazující testování kosmetiky na zvířatech, podpořili pozměňovací návrh, který měl umožnit získat stavební povolení pro průmyslové provozy, aniž by zamyšlený provoz měl tzv. integrované povolení, a naopak nepodpořili pozměňovací návrh, který měl zvýhodnit pěstování biomasy pro výrobu tepla.

Během působení v Poslanecké sněmovně se ODS projevila jako strana, která svůj volební program v oblasti životního prostředí v zásadě dodržuje. Za jedinou výraznější odchylku od minulého volebního programu můžeme označit případ, kdy v reakci na vzniklé problémy s dovozem odpadu z Německa upustila od své hlavní zásady "trh si poradí", kterou v této oblasti dosud prosazovala, a její poslanec se vyslovil pro zpřísnění sankcí.

---

reklama

---