Analýza MŽP: sloučení SOP s AOPK je nepřipravený a velmi riskantní krok
Ke sloučení Správy ochrany přírody s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR došlo 1. ledna tohoto roku. EkoList se delší dobu snažil získat analýzu situace, která tomuto kroku předcházela, protože MŽP ve své tiskové zprávě jako důvody sloučení uvedlo pouze obecné formulace (podrobněji viz zpráva MŽP mlčí k důvodům, proč sloučilo Správu ochrany přírody s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR). Včera ministerstvo poskytlo EkoListu první konkrétnější informace.
Tři otázky
Dokument se podle Šůlové jmenuje Analýza dopadů případného sloučení AOPK ČR a SOP a má čtyři strany. Mnohem víc stran ale zabírají přílohy. V hlavní části se nejdřív píše, na jaké otázky by měl text odpovědět. Jsou tři: Dojde sloučením organizací k zefektivnění státní ochrany přírody? Povede sloučení k odstranění překrývajících se činností? Povede sloučení k úspoře prostředků a zaměstnanců na ústředích organizací, a tím k posílení regionálních pracovišť?
Zpracování analýzy koordinovala skupina, jejímiž členy byli ředitel AOPK Martin Dušek, jeho náměstek Michael Hošek, ředitel SOP Petr Dolejský a jeho náměstek Pavel Pešout. Skupinu vedl náměstek ministra František Pojer.
Po úvodní části následují podle Šůlové odpovědi na otázky v zadání. Z analýzy vyplývá, že sloučení může znamenat zefektivnění státní ochrany přírody sjednocením metodik péče o přírodu a krajinu, lepším využitím odborného potenciálu obou organizací pro státní správu, zjednodušením přípravy podkladů pro ústřední orgány státní správy (např. MŽP nebo ministerstvo zemědělství), sjednocením státních pozemků a péče o ně a nakonec i sjednocením a zjednodušením informační struktury ochrany přírody a krajiny.
 |
|
| Výběrová komise včera na ředitele sloučené Agentury ochrany přírody a krajiny ČR doporučila Františka Pelce. | |
| Foto: Martin Mach/EkoList |
„Následuje seznam činností, které aspoň částečně vykonávaly obě organizace. Jejich sloučení by tento překryv odstranilo,“ řekla EkoListu Karolína Šůlová. Jaké činnosti to jsou? Jejich významnou část představují ty, které souvisejí s vytvářením, monitoringem a dokumentací chráněných území Natura 2000. Práce obou organizací se ale překrývá i třeba u revitalizací říčních systémů, stabilizace lesů na Ještědu, při vydávání knížek z edice Chráněná území ČR a ve spoustě dalších oblastí.
Po tomto výčtu přichází odpověď na otázku po snížení pracovníků na ústředích obou organizací. Servisní činnosti jsou skoro stejné, a proto sloučením dojde k úsporám v počtu zaměstnanců. Tyto úspory by měly být ve velké míře použity na získání (případně přesunutí) pracovníků do regionálních pracovišť.
Závěr úvodní části analýzy podle mluvčí upozorňuje na problémy, které je po sloučení nutné vyřešit. Jde o postavení agentury jako vědeckého orgánu, který má v ČR na starosti Úmluvu o mezinárodním obchodě s ohroženými živočichy (CITES - každá země, která k úmluvě přistoupila, musí zřídit národní vědecký orgán CITES, který je zcela samostatný a jehož stanovisky se při rozhodování řídí státní správa a samospráva; v ČR tuto funkci plní jedna "organizační jednotka" AOPK ČR, v jiných zemích např. nezávislé skupiny vědců - pozn. aut.), postupné oddělení vědeckovýzkumných kapacit agentury, vytvoření samostatné organizace pro správu jeskyní v první polovině roku 2006, navržení modelu pružného řízení sloučené organizace, udržení kontinuity práce na regionálních pracovištích a co nejrychlejší stabilizaci resortu.
Podrobnější odpovědi
Jednotlivé body, které byly shrnuty v hlavní části analýzy, jsou podrobněji rozpracovány ve dvou přílohách. První se podle informací od Karolíny Šůlové zabývá sloučením správy a agentury z hlediska finančního a organizačního. Sloučení i financování nové organizace podle analýzy nebrání legislativa a ani k tomu není nutné získat souhlas jiných ministerstev, případně vlády. Pouze v případě, že by vznikla nová organizace (správa jeskyní), musí rozpočet schválit ministerstvo financí.
Druhá příloha se podle mluvčí zabývá dopady sloučení obou organizací na odborné činnosti, které zajišťují. Nejdřív jsou v materiálu seznamy činností, které se nepřekrývají a nelze proto u nich čekat nějaké úspory. U agentury jde zejména o různé vědecké a výzkumné záměry, ale třeba i o evidenci významných krajinných prvků. V případě SOP se jedná hlavně o výkon státní správy a všelijakou činnost soustředěnou do chráněných krajinných oblastí (např. plány péče o CHKO, jejich propagace atd.). Následuje přehled činností, které se překrývají jen částečně. Ve výčtu jsou podle tiskové mluvčí například různé činnosti vyplývající z mezinárodních smluv (např. Úmluva o biologické rozmanitosti, CITES), náhrady škod způsobených chráněnými živočichy a ochrana a péče o jeskyně. Jako třetí jsou vyjmenovány aktivity, které se u obou organizací výrazně překrývají a přinesou úspory. Tento seznam je podle mluvčí prakticky stejný jako přehled v úvodní části analýzy (víc viz výše).
Řada negativních dopadů
Příloha, která se zabývá dopady sloučení obou organizací na odborné činnosti, má však i druhou část. Ta podrobně analyzuje rizika případného sloučení. Podle mluvčí začíná částí o CITES. AOPK ČR je totiž v zákoně uvedena jako vědecký orgán CITES a jako takový nemůže být sloučena s výkonným orgánem, kterým je Správa ochrany přírody. V případě sloučení je tedy nutná novela zákona.
Dalším problematickým bodem je výzkum a vývoj zajišťovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Podle mluvčí z analýzy vyplývá, že v AOPK se vytvořilo několik skupin se slušnými vědeckými výsledky. Po sloučení by ale pracovníci těchto oddělení mohli odejít do akademické sféry, což by ochudilo prestiž agentury jak u veřejnosti, tak mezi vědci.
Provoz jeskyní je podle Šůlové další položkou, která může po sloučení způsobit zádrhele. Jeskyně svým charakterem totiž do nově vzniklé organizace nezapadají a bude se pro ně asi muset vytvořit samostatná správa jeskyní. Zajištění návštěvnické sezóny se ovšem děje s předstihem minimálně půl roku, proto jsou podle analýzy změny v první polovině roku 2006 nereálné.
V poslední části přílohy jsou podle mluvčí zvažovány obecnější problémy sloučení správy a agentury. Patří k nim zejména riziko, že přinejmenším rok po sloučení bude docházet ke zmatkům při komunikaci se státní správou, samosprávou i veřejností. Zároveň hrozí, že střediska AOPK přestanou být kladně vnímána veřejností – protože nejsou orgánem státní správy, nedívají se na ně lidé jako na ty, kdo něco nařizují a zakazují, ale jako na servisní odbornou organizaci. Ztráta této pozice může zhoršit postoj veřejnosti k ochraně přírody – což je podle analýzy negativní i vzhledem k blížícím se volbám.
Tato příloha podle informací poskytnutých EkoListu tiskovou mluvčí končí shrnutím, které je ke sloučení organizací značně kritické. V současné době je to podle této přílohy nepřipravený a velmi riskantní krok s řadou negativních dopadů. Ty se týkají jak oblasti zajištění chodu státní správy, tak oblasti ekonomické a společenské. Z dokumentu vyplývá, že vedení MŽP by k případnému sloučení mělo přistoupit až po důkladných analýzách a po dostatečně transparentní vnitroresortní diskusi.
Po těchto dvou přílohách podle mluvčí následují stanoviska konkrétních vedoucích zaměstnanců resortu životního prostředí.
Analýza neexistuje
Informace o analýze, které EkoListu poskytla tisková mluvčí MŽP, ostře kontrastují s dřívějším tvrzením ministerstva. Na základě zákona o svobodném přístupu k informacím požádala 6. ledna Alena Duchková ministerstvo o analýzu zabývající se sloučením SOP a AOPK ČR. MŽP ovšem analýzu odmítlo poskytnout. V e-mailu z první poloviny tohoto týdne, který má EkoList k dispozici, pracovník ministerstva doslova píše: „Dokument, který by bylo možno označit za Analýzu sloučení resortních organizací MŽP, Správy ochrany přírody a Agentury ochrany přírody, Vám bohužel nemůžeme poskytnout. Takovýto dokument totiž neexistuje.“
reklama
