Hříchy zemí EU: Bretaň pije moc dusičnanů, Irsko má ilegální zvířecí hřbitov
Žaloba u Evropského soudního dvora je běžným právním krokem a dotyčné zemì se s ní nesetkávají poprvé. V případě Německa soud v roce 1999 rozhodl, že nedodržuje své závazky ohledně kvality vody na koupání a frekvence odebírání vzorků vody už od roku 1985. Kvalita vody i frekvence odebírání vzorkù se sice stabilně zvyšuje, ale situace v oblasti vnitrozemských koupališť podle komise zůstává stále neuspokojivá, a proto poslala Německu poslední písemné varování, oficiálnì nazývané "Odůvodněný výrok" (Reasoned Opinion).
Podobně je na tom Belgie, kde padlo rozhodnutí soudu v kvìtnu 2000 a od komise dostala varování druhé. Komise poslala Belgii ještě první varovný dopis, upozoròující na nedostatečné informace o tom, jak Belgie realizuje směrnici o zpracování odpadních vod v Bruselu a valonské oblasti. Švédsko dostalo mírnější formu varování, tzv. "Dopis s oficiálním upozorněním", že nemonitoruje kvalitu vody u svých koupališť tak často, jak vyžaduje směrnice.
Nizozemí má mezery v přijetí programů na snížení znečištění 99 nebezpečných látek podle směrnice o vodě. Evropský soudní dvůr to prohlásil v květnu 2001 s tím, že také chybí termíny, dokdy tyto programy země splní. Ačkoliv Holanďané už přijali nějaká opatření, nedali o tom komisi vědět a ta je proto nyní obesílá druhým písemným varováním.
Velkou Británii komise oficiálně kárá, že ještě nestanovila, které vody na území Británie budou chráněny na základě směrnice o sladkovodních rybách, a nesestavila adekvátní programy na snižování znečištění v těchto vodách.
Irsko zase podle komise zanedbává na některých místech své podzemní vody. Podle šetření irská Agentura pro ochranu životního prostředí nezajistila u skládky Avoca ochranu podzemních vod, jednomu hotelu chybí čištění odpadních vod a v městečku Ballinrobe provozují pohřebiště zvířat, aniž by dostali povolení z hlediska dopadu na podzemní vody.
Problematické pro kvalitu vody jsou v případě Německa a Francie dusičnany z umělých hnojiv. Německo soudní dvůr loni v březnu upozornil, že ve své legislativě nerespektuje maximální limity pro množství dusičnanových hnojiv, které mohou být použity v zemědělské půdě. Země slíbila nápravu legislativy, ale stále ji neschválila. Ve francouzské Bretani podle šetření lidé pijí vodu, která překračuje limit dusičnanù 50 mg/l, stanovený směrnicí o pitné vodě, a ke všemu neodpovídá ani standardům co se týče obsahu pesticidù.
V případě Portugalska se komise rozhodla obrátit na soudní dvůr proto, že pitná voda v této zemi obsahuje podle zpráv z let 1999 a 2000 fekální koliformní bakterie a dusičnany, a to v množství nad stanovenými standardy pro malé dodávky pitné vody. Zanedbání není podle komise tak výrazné, ale představuje možné riziko pro lidské zdraví - bakterie nebo viry ve vodì obsažené mohou být příčinou nemocí.
V tiskové zprávě Evropské komise zde se můžete dozvědět více o všech směrnicích, pro které jsou členské země terčem kritiky, a o postupu právních krokù komise.
reklama
