https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vstup-do-eu-stredni-evrope-chybi-cisticky-malte-system-krmeni-penkav
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vstup do EU: Střední Evropě chybí čističky, Maltě systém krmení pěnkav

13.1.2003 17:05 | PRAHA (EkoList)
Na prosincové konferenci v Kodani většina kandidátských zemí uzavřela přístupové vyjednávání s Evropskou unií. Uzavřena byla i kapitola 22 - životní prostředí. Jednotlivé země se však s nutností přizpůsobit legislativu a realitu pravidlům EU vyrovnávají různě. Například Česká republika nebo Slovinsko vyjednaly přechodná období ve třech bodech, ale Lotyšsko v osmi a Polsko dokonce v deseti, ačkoli vyjednávací kapitolu otevřelo ve stejnou dobu jako ČR.
 

Zajištění shody s tzv. acquis communitaire (komunitární právo) v oblasti životního prostředí vyžaduje podle odhadů unie investice ve výši od 80 do 120 miliard eur pro celou střední a východní Evropu. Studie financovaná Evropskou komisí nicméně ukazuje, že zavedení směrnic EU v oblasti životního prostředí - a vyšší stupeň ochrany životního prostředí, kterou zahrnují - přinese novým zemím významný pozitivní dopad na zdraví obyvatelstva a sníží ekologické škody a ztráty na lesích, stavbách, polích i v rybolovu. Předpokládané vyčíslení investic pro kandidátské země se pohybuje zhruba od 134 do 681 miliard eur.

Kromě čistšího vzduchu nebo přísnějších požadavku na zásobování pitnou vodou vyžaduje komunitární právo vyšší standardy kvality výrobků, šetrnější výrobní technologie, důslednou kontrolu průmyslového znečišťování, chemických látek a geneticky modifikovaných organismů.

Věnuje pozornost také přeshraničnímu znečišťování a usiluje o dodržování mezinárodních úmluv, ke kterým se unie jako celek přihlásila. Navíc je hlavním úkolem přistupujících zemí dodržovat legislativu upravující tzv. horizontální témata - zkoumání vlivů staveb na životní prostředí (EIA) a přístup k informacím o ŽP.

Přechodná období, po která nové členské země nebudou muset dodržovat některé normy, se podle obecných principů nesmí týkat těchto bodů: rámcová legislativa (voda, vzduch, EIA, přístup k informacím), ochrana přírody (rostlinná stanoviště, ptáci), nezbytná legislativa týkající se výrobků, nová ustanovení. Žádosti o přechodná období také musí být doložena detailními zaváděcími plány, které zajistí, aby pravidlo začalo být dodržováno do určené doby.

Česká republika považuje za své nejožehavější problémy vratné obaly a recyklaci obalů, kde vyjednala přechodné období do roku 2005, dále čištění odpadních vod (do r. 2010) a znečištění ovzduší z velkých spaloven (do r. 2007). Velmi podobně je na tom Slovinsko, které u odpadních vod má termín až do roku 2015, ale netrápí ho spalovny. Na druhou stranu má odklad v oblasti integrované prevence a kontroly znečištění do roku 2011.

Také Maďarsko má málo čističek a navíc oproti ČR má problém i se spalováním nebezpečného odpadu. I Litva je v podobné situaci jako ČR, a její odklad se týká navíc ještě emisí těkavých organických sloučenin při skladování benzínu. Slovensko stejně jako Maďarsko požaduje přechodné období pro spalování nebezpečného odpadu, má nevyhovující spalovny a málo čističek, navíc do roku 2006 nemůže uhlídat únik nebezpečných látek do povrchových vod a emise těkavých sloučenin ze skladování benzínu. Stejně jako ČR požaduje odklad v oblasti recyklace obalových odpadů (do roku 2007).

Další odklady se týkají kvality pitné vody (Litva, Estonsko, Malta), ochrany zdraví jednotlivců proti ionizujícímu záření z lékařských přístrojů (Lotyšsko, Polsko), skladování azbestového odpadu (Lotyšsko), obsahu síry v tekutých palivech (Polsko).

V ochraně zvířat požádaly o přechodné období Estonsko - chybí přísná ochrana rysa - a Malta v oblasti ochrany divokých ptáků, konkrétně jde sedm druhů pěnkav a zavedení systému jejich krmení v zajetí do roku 2008.

Nejpomalejší v řešení problémů životního prostředí je podle počtu přechodných období Polsko - požaduje jich nejvíce - deset, a také je má v průměru nejdelší (u velkých spaloven až do roku 2017). Ve srovnání ovšem chybí situace v Bulharsku a Rumunsku, které jednání o kapitole 22 zahájily nejpozději ze všech uchazečů o členství, takže je stále otevřené.

Ne vždy však vede slaďování legislativy kandidátských zemí s právem Evropské unie ke zpřísňování požadavků na ochranu životního prostředí. Konkrétně v České republice byl z obalového zákona odstraněn zákaz používání obalů z PVC. Takové opatření totiž není v souladu s požadavky EU na volný pohyb zboží.

Podrobné informace Evropské komise o vyjednávání s kandidátskými zeměmi jsou k dispozici na stránce http://europa.eu.int/comm/enlargement/report2002/. K ekologickým souvislostem rozšíření Evropské unie vydali tiskovou zprávu evropští Přátelé Země.


reklama

 
Iva Nachtmannová

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist