Tiskové zprávy
Klimatická koalice: Evropská komise představila dlouho očekávanou energeticko-klimatickou legislativu, která má snížit emise EU o 55 % do roku 2030
14. července 2021 | Klimatická koalice
Evropská komise právě představila dlouho očekávaný klimaticko-energetický legislativní balík s názvem „Fit for 55“. Název odkazuje na nový klimatický cíl Evropské unie z roku 2020. Tím je snížit do roku 2030 celkové množství emisí skleníkových plynů v EU alespoň o 55 % oproti roku 1990. Došlo tak k navýšení původního cíle 40 % schváleného v roce 2014. Pro zvýšení cíle hlasoval také český premiér Andrej Babiš. Legislativní balík Fit for 55 přináší 13 aktualizovaných nebo úplně nových směrnic a nařízení. Novému emisnímu cíli EU se mají uzpůsobit všechny klíčové sektory. Legislativa přináší např. nové normy pro emise vznikající z automobilů či budov. Zvyšuje také cíle pro energii z obnovitelných zdrojů. Přináší i reformu systému obchodování s emisními povolenkami. A zavádí mechanismus tzv. „uhlíkového cla“.
Zhruba 40 % emisí EU pokrývá systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Skrze tržní mechanismus určuje cenu za každou tunu emisí z energetiky, průmyslu a z vnitrostátní letecké dopravy. Evropská komise navrhuje zahrnout do EU ETS nově také sektor námořní dopravy. Nevládní organizace vyzvaly EU, aby v rámci revize rovněž odstranila z trhu 450 milionů emisních povolenek, aby zrušila bezplatné přidělování povolenek průmyslovým podnikům a aby zavedla minimální cenu jedné povolenky. K tomu ale nedošlo.
Změny se týkají i nařízení o sdílení úsilí (ESR). To zastřešuje emise ze sektorů nespadajících pod EU ETS. Jde především o dopravu, budovy, odpady a zemědělství. Nařízení o sdíleném úsilí určuje závazné emisní cíle pro jednotlivé členské státy EU. Česká republika měla dosud za cíl snížit v období 2021-2030 emise v těchto sektorech o 14 % oproti roku 2005. Nový návrh zvyšuje český cíl na 26 %. Sektory budov a silniční dopravy ale budou nyní spadat zároveň pod nový systém obchodování s emisemi paralelní s ETS. Některé státy, např. Polsko, vyjádřily obavy z dopadu tohoto opatření na nejchudší domácnosti v Evropě. Evropská komise proto zavádí nový sociální fond. Ten bude disponovat částkou ve výši 25 % očekávaných výnosů generovaných emisním obchodováním v sektorech silniční dopravy a budov. Prostředky z fondu mají členským státům sloužit ke kompenzaci nákladů na energie pro nízkopříjmové spotřebitele.
Z aktuálních 32 % na 40 % se také zvyšuje cíl pro energii získanou z obnovitelných zdrojů. Od roku 2035 by rovněž měly mít všechny nově prodávané automobily v EU nulové emise. Zároveň bude závazné zrenovovat každý rok 3 % budov spadajících pod veřejný sektor. Vzniká také nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), tedy “uhlíkové clo”. Jeho zavedení pro některé emisně náročné produkty, např. cement, hliník, ocel a další, má zabránit znevýhodnění evropských firem oproti dodavatelům ze zemí s nižšími emisními limity. Legislativní balík připravený Evropskou komisí bude postoupen ke schválení Evropské radě a Evropskému parlamentu.
Ani aktuálně představená legislativa není dostatečným příspěvkem Evropské unie k dosažení cíle Pařížské dohody udržet zvýšení globální teploty do konce století co nejblíže hranici 1,5°C. Tomu by odpovídal spíše cíl snížit do roku 2030 emise EU o 65 %.
Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku řekla: „Balíček Fit for 55 je pro Českou republiku obrovskou příležitostí k modernizaci ekonomiky. Spolu s legislativními změnami totiž budeme mít k dispozici přibližně 1 bilion korun v průběhu příštích deseti let na investice do dekarbonizace. Česká vláda se toho musí zodpovědně chopit a zajistit, že ve snižování emisí nezůstaneme pozadu. Je klíčové, investovat dostupné prostředky strategicky, efektivně a transparentně. Jen tak si můžeme zajistit konkurenceschopnost na další desetiletí.“
Jiří Jeřábek, koordinátor klimatické kampaně Greenpeace ČR, uvádí: „Na první pohled celý balíček legislativních návrhů vypadá ambiciózně, např. zcela nový je návrh na zdanění leteckého benzínu, návrh na uhlíkové clo na dovoz či postupný konec fosilních paliv v dopravě. Bohužel, některé návrhy představují ústupek fosilnímu průmyslu v podobě pomalého zavádění či různých výjimek. Zásadní bude, v jaké finální podobě legislativu schválí zástupci členských států a Evropského parlamentu.“
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: „Nové návrhy Evropské komise jsou hlavně velkou příležitostí pro snížení našich rekordních emisí skleníkových plynů a vyčištění našeho ovzduší, které je vlivem zastaralého vytápění, uhelné energetiky a dopravy druhé nejhorší v EU. Je to zároveň příležitost pro český průmysl, který bude energetiku i dopravu modernizovat. Ale je nutné všechna opatření uchopit sociálně citlivě a transformaci nastavit spravedlivě. Dotace na zateplování, nové kotle či fotovoltaické panely a odborná pomoc s jejich jednoduchým získáním musí být dostupné zejména rodinám s nízkými příjmy, aby se mohly vymanit ze závislosti na stále dražších fosilních palivech.“
Jitka Martínková z Klimatické koalice, dodává: „Legislativní balík Fit for 55 je výrazným posunem směrem k dekarbonizaci Evropy. Je ale škoda, že jeho předmětem není cíl ve výši 65 % navrhovaný původně Evropským parlamentem. Ten by reálněji odpovídal závazkům učiněným v rámci Pařížské dohody. Míč teď bude na straně Evropského parlamentu a jednotlivých členských států. Jednání o finální podobě dnes představené legislativy budou probíhat i v době českého předsednictví EU. Máme tak jedinečnou příležitost přispět k tomu, že případné změny dnešního návrhu budou směřovat spíše k větší klimatické zodpovědnosti a nikoli naopak.“
Kontakty pro média:
Kateřina Davidová, Centrum pro dopravu a energetiku: katerina.davidova@cde-org.cz +420 734 670 514
Jitka Martínková, Klimatická koalice: jitka.martinkova@klimatickakoalice.cz, +420 728 399 452
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz, +420 723 559 495
Jiří Jeřábek, Greenpeace Česká republika: jjerabek@greenpeace.org
Zhruba 40 % emisí EU pokrývá systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Skrze tržní mechanismus určuje cenu za každou tunu emisí z energetiky, průmyslu a z vnitrostátní letecké dopravy. Evropská komise navrhuje zahrnout do EU ETS nově také sektor námořní dopravy. Nevládní organizace vyzvaly EU, aby v rámci revize rovněž odstranila z trhu 450 milionů emisních povolenek, aby zrušila bezplatné přidělování povolenek průmyslovým podnikům a aby zavedla minimální cenu jedné povolenky. K tomu ale nedošlo.
Změny se týkají i nařízení o sdílení úsilí (ESR). To zastřešuje emise ze sektorů nespadajících pod EU ETS. Jde především o dopravu, budovy, odpady a zemědělství. Nařízení o sdíleném úsilí určuje závazné emisní cíle pro jednotlivé členské státy EU. Česká republika měla dosud za cíl snížit v období 2021-2030 emise v těchto sektorech o 14 % oproti roku 2005. Nový návrh zvyšuje český cíl na 26 %. Sektory budov a silniční dopravy ale budou nyní spadat zároveň pod nový systém obchodování s emisemi paralelní s ETS. Některé státy, např. Polsko, vyjádřily obavy z dopadu tohoto opatření na nejchudší domácnosti v Evropě. Evropská komise proto zavádí nový sociální fond. Ten bude disponovat částkou ve výši 25 % očekávaných výnosů generovaných emisním obchodováním v sektorech silniční dopravy a budov. Prostředky z fondu mají členským státům sloužit ke kompenzaci nákladů na energie pro nízkopříjmové spotřebitele.
Z aktuálních 32 % na 40 % se také zvyšuje cíl pro energii získanou z obnovitelných zdrojů. Od roku 2035 by rovněž měly mít všechny nově prodávané automobily v EU nulové emise. Zároveň bude závazné zrenovovat každý rok 3 % budov spadajících pod veřejný sektor. Vzniká také nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), tedy “uhlíkové clo”. Jeho zavedení pro některé emisně náročné produkty, např. cement, hliník, ocel a další, má zabránit znevýhodnění evropských firem oproti dodavatelům ze zemí s nižšími emisními limity. Legislativní balík připravený Evropskou komisí bude postoupen ke schválení Evropské radě a Evropskému parlamentu.
Ani aktuálně představená legislativa není dostatečným příspěvkem Evropské unie k dosažení cíle Pařížské dohody udržet zvýšení globální teploty do konce století co nejblíže hranici 1,5°C. Tomu by odpovídal spíše cíl snížit do roku 2030 emise EU o 65 %.
Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku řekla: „Balíček Fit for 55 je pro Českou republiku obrovskou příležitostí k modernizaci ekonomiky. Spolu s legislativními změnami totiž budeme mít k dispozici přibližně 1 bilion korun v průběhu příštích deseti let na investice do dekarbonizace. Česká vláda se toho musí zodpovědně chopit a zajistit, že ve snižování emisí nezůstaneme pozadu. Je klíčové, investovat dostupné prostředky strategicky, efektivně a transparentně. Jen tak si můžeme zajistit konkurenceschopnost na další desetiletí.“
Jiří Jeřábek, koordinátor klimatické kampaně Greenpeace ČR, uvádí: „Na první pohled celý balíček legislativních návrhů vypadá ambiciózně, např. zcela nový je návrh na zdanění leteckého benzínu, návrh na uhlíkové clo na dovoz či postupný konec fosilních paliv v dopravě. Bohužel, některé návrhy představují ústupek fosilnímu průmyslu v podobě pomalého zavádění či různých výjimek. Zásadní bude, v jaké finální podobě legislativu schválí zástupci členských států a Evropského parlamentu.“
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: „Nové návrhy Evropské komise jsou hlavně velkou příležitostí pro snížení našich rekordních emisí skleníkových plynů a vyčištění našeho ovzduší, které je vlivem zastaralého vytápění, uhelné energetiky a dopravy druhé nejhorší v EU. Je to zároveň příležitost pro český průmysl, který bude energetiku i dopravu modernizovat. Ale je nutné všechna opatření uchopit sociálně citlivě a transformaci nastavit spravedlivě. Dotace na zateplování, nové kotle či fotovoltaické panely a odborná pomoc s jejich jednoduchým získáním musí být dostupné zejména rodinám s nízkými příjmy, aby se mohly vymanit ze závislosti na stále dražších fosilních palivech.“
Jitka Martínková z Klimatické koalice, dodává: „Legislativní balík Fit for 55 je výrazným posunem směrem k dekarbonizaci Evropy. Je ale škoda, že jeho předmětem není cíl ve výši 65 % navrhovaný původně Evropským parlamentem. Ten by reálněji odpovídal závazkům učiněným v rámci Pařížské dohody. Míč teď bude na straně Evropského parlamentu a jednotlivých členských států. Jednání o finální podobě dnes představené legislativy budou probíhat i v době českého předsednictví EU. Máme tak jedinečnou příležitost přispět k tomu, že případné změny dnešního návrhu budou směřovat spíše k větší klimatické zodpovědnosti a nikoli naopak.“
Kontakty pro média:
Kateřina Davidová, Centrum pro dopravu a energetiku: katerina.davidova@cde-org.cz +420 734 670 514
Jitka Martínková, Klimatická koalice: jitka.martinkova@klimatickakoalice.cz, +420 728 399 452
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz, +420 723 559 495
Jiří Jeřábek, Greenpeace Česká republika: jjerabek@greenpeace.org
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
