Česká rozvojová agentura: V Kongu bude s podporou ČRA vybudována ekofarma zaměřená na chov pštrosů

Republika Kongo, navzdory svému příznivému klimatu, úrodnosti půd i relativní politické stabilitě v posledních letech, není z hlediska produkce zemědělských výrobků a zejména živočišných bílkovin soběstačná. S podporou dotačního Programu B2B České rozvojové agentury zde proto pod vedením známého aktivisty za záchranu slonů Arthura Sniegona probíhá přípravná fáze projektu ekologicky udržitelného a zdravého zdroje živočišných bílkovin pro místní trh v podobě pštrosí ekofarmy. V zemi, kde je vzrůstající poptávka po mase často nahrazována ilegálním pytláctvím divokých zvířat, jde o projekt více než potřebný.

Dlouhodobým problémem Republiky Kongo je nedostatek domácích živočišných produktů a obecně malá rozrůzněnost zemědělství v zemi. Důraz je kladen na tradiční pěstování manioku a potřeba živočišných bílkovin je – nedostatečně a neudržitelně – zajišťována ilegálním lovem volně žijících zvířat. Dále také kontroverzním mořským rybolovem a importem levného masa z neekologických podniků na produkci drůbeže a dobytka zejména z Jižní Ameriky. Jediný velkoobjemový domácí zdroj hovězího masa pochází ze severu země a dobytčích rančů ovládaných vládnoucím prezidentem a jeho rodinou. Což je však nejen kontroverzní, ale pro potřeby obyvatel země nedostatečné.

„Náš projekt si klade za cíl vyšlapat pěšinku na poli malo-středněobjemové produkce kvalitního, místního a ekologicky produkovaného masa, přičemž se právě chov pštrosů jeví jako nejvhodnější varianta. Kromě masa samotného může zpracování vedlejších výrobků z vajec, peří a kůže vytvořit další pracovní aktivity a rozšíření know-how mimo zemědělství i do oblasti výroby předmětů pro denní potřeby či dekoraci,“ říká koordinátor projektu Arthur Sniegon, který přechodně v Kongu žije a na různých frontách bojuje za záchranu slonů v divočině. Pořádá osvětové kampaně, do Afriky vozí české psy vycvičené k hledání pašeráků slonoviny či jako tajný agent dělá volavku při odhalování a zatýkání překupníků.

V Kongu žije na celkové ploše 342 000 km2 5,2 milionu obyvatel, přičemž jižní část země je historicky kryta otevřenými nelesními biotopy, jejichž využití pro zemědělské účely by nebylo v rozporu se snahami o zachování druhové biodiverzity a ekologických služeb tropického lesa. V Kongu jsou však snahy o uspokojivé řešení potravinové situace a udržitelného využívání přírodních zdrojů velmi limitované. Mnoho státem řízených projektů není funkčních a velké projekty, ať už nadnárodního charakteru či vládnoucích tříd v Kongu, jsou zase kontroverzní z hlediska dopadů na divokou přírodu a dlouhodobý zájem místních obyvatel, jako např. velkochovy dobytka či plantáže palmy olejné.

Některé ochranářské organizace se lokálně pokouší o ochranu soběstačnosti místních obyvatel pomocí malochovu koz či ovcí, ale tyto projekty jsou většinou krátkodobé a finančně nenávratné, čímž se ztrácí motivace místních lidí. „Náš přístup kombinuje reálné potřeby obyvatel s ekonomickým zájmem české i konžské strany na tom, aby náš podnik střední velikosti prosperoval a přinášel trvalý zisk, což ve svém důsledku pomůže environmentálně i sociálně. Kroky k rozvoji vytipované oblasti budou podnikány také na základě poradenství akademické obce, která je do projektu od samého počátku zapojena,“ přibližuje Arthur Sniegon projekt, jehož realizátorem je Agentura Říha.

Chov pštrosů v savaně a jejich zpracování kombinované s diverzifikací zemědělských aktivit pomůže zamezit vypalování a následné erozi a ztrátě vody v dané lokalitě. Rozvoj nárazníkových lokalit smíšených permakultur dřevin na periferii lesů pomůže také zachovat původní přírodu a poskytne prostor pro návazné aktivity jako včelaření a extenzivní chov dalších druhů zvířat pro potravu. Místní obyvatelstvo bude extenzivně zapojeno, podporováno a mentorováno předáváním know-how v zemědělství, ochraně přírody i podnikání.

Projekt pštrosí ekofarmy si klade za cíl rozvinout metody udržitelného zemědělství na ploše mozaiky savan a lesů a přispět k venkovskému rozvoji za účasti místních obyvatel. „K dispozici bude projektu v již první fázi několik kilometrů čtverečních půdy našich konžských partnerů, kde se budeme soustředit zejména na chov pštrosů dvouprstých. Jejich chov je z hlediska ekologické udržitelnosti, nároků na prostor i výživu vhodný pro travnaté části pozemku,“ vysvětluje Arthur Sniegon. Maso a vejce chovaných zvířat bude cíleno na místní trh, kde je dostupných a zdravotně nerizikových alternativ málo. Další deriváty z chovu pštrosů, jako jsou kůže a peří, budou diverzifikovat příjmy a know-how zapojených konžských účastníků projektu.

Důležitými milníky na cestě k dlouhodobému fungování bude první úspěšné rozmnožování chovného hejna pštrosů a následně, přesně po roce, dosažení vhodné jateční velikosti prvních odchovaných zvířat a uvedení jejich masa na místní trh. Produktivita chovu by podle plánu měla korelovat s časem zvyšující se kvalifikovanosti místního personálu a nalezením nejvhodnější krmné dávky z místních zdrojů. Rostlinná výroba projektu se nebude zaměřovat jen na pěstování krmiv pro chovná zvířata, ale na odhospodařované ploše bude rozdělena na pěstování zejména stromových permakultur, kterým bude vévodit moringa olejodárná, vhodný zdroj rostlinných proteinů pro místní trh i vývoz. Více o této africké „superpotravině“ se můžete dočíst v článku o velmi úspěšných aktivitách české firmy mojeMORINGA, taktéž podpořené Programem B2B České rozvojové agentury.

V rámci projektu bude také v kombinaci s místními divokými i hospodářskými druhy dřevin zajištěno v zalesněné části půdy udržení biodiverzity, vody v krajině, uhlíku ve vegetaci, čímž dojde ke zmírňování dopadů klimatických změn. Při veškerých aktivitách projektu bude v prvé řadě kladen důraz na udržitelnost jednotlivých složek, šetrné zacházení s odpady, využití obnovitelných a lokálních zdrojů a férové zapojení místních zaměstnanců se zřetelem na genderovou rovnováhu.