Tiskové zprávy
MŽP ČR: Změna klimatu v Evropě zavinila od r. 1980 škody za 400 mld. eur. Sněmovna dnes projedná ratifikaci Pařížské dohody
Mimořádné projevy počasí související se změnou klimatu způsobily v evropských zemích od roku 1980 hospodářské ztráty za více než 400 miliard eur. Uvádí to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve zprávě "Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016" [1]. Evropa podle zprávy čelí kvůli změně klimatu růstu hladiny moří a zvyšujícím se extrémům počasí, které se projevují častějšími a intenzivnějšími vlnami veder, povodněmi, epizodami sucha a bouřemi. V souvislosti s potřebou řešit změnu klimatu a především její negativní dopady dokončuje ČR ratifikační proces Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ratifikaci dnes projednají poslanci.
Ve světě i Evropě v posledních letech neustále padají nové teplotní rekordy, zaznamenány jsou i rekordní hladiny moří nebo rekordní úbytek mořského ledu v Arktidě. Charakter atmosférických srážek se v Evropě mění, vlhké oblasti se obecně stávají ještě vlhčími a suché oblasti ještě suššími. Objem ledovců a sněhové pokrývky se zmenšuje. Zároveň jsou v mnoha oblastech stále častější a intenzivnější extrémní projevy počasí, jako jsou vlny veder, silné srážky a sucha. Zpřesňované prognózy vývoje klimatu poskytují další důkaz o tom, že v mnoha evropských regionech se budou projevovat stále častější extrémy spojené se změnou klimatu. To jsou závěry zprávy "Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016", kterou koncem ledna vydala Evropská agentura pro životní prostředí.
Ve střední Evropě je podle zprávy hlavním rizikem zvýšení teplotních extrémů, společně se snížením srážek v létě, které mohou zvyšovat riziko výskytu sucha, zdravotní rizika i energetickou spotřebu v létě. Kvůli poklesu srážek v zimě a na jaře klesne v některých oblastech podle projekcí EEA intenzita a četnost povodní. V jiných oblastech Evropy by změna klimatu měla naopak přinést zvýšené riziko záplav, větší výkyvy výnosů úrody a vyšší výskyt lesních požárů.
Změna klimatu a její dopady v Evropě v číslech
Dle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí dosáhla průměrná koncentrace CO2 v atmosféře v roce 2016 úrovně 400 ppm [2], což je zhruba o 40 % více než v období před průmyslovou revolucí. Teplota zemského povrchu v Evropě stoupla o 1,5 °C v období mezi rokem 2006 až 2015 v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Navíc se v Evropě předpokládá vyšší nárůst teploty do konce tohoto století, než bude celosvětový průměr.
Mimořádné projevy počasí související se změnou klimatu v členských zemích Evropské agentury pro životní prostředí přinesly od roku 1980 hospodářské ztráty ve výši přesahující 400 miliard eur. V budoucnu bude změna klimatu v různém rozsahu napříč Evropou ovlivňovat intenzitu a četnost extrémních projevů počasí a s nimi spojené ztráty [3].
Ratifikace Pařížské klimatické dohody
"Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí potvrzuje to, co v Česku na vlastní kůži zažíváme v posledních letech. Předchozí vlády klimatickou změnu příliš neřešily. Všichni věděli, že přijde, skoro nikdo si ale nedovedl představit, že ovlivní i střední Evropu takhle rychle. Mysleli si, že chystané kroky budou zapotřebí za 10 nebo 20 let a ještě bude hodně času se připravit, ale ono už se to děje. O to větší rychlost musela česká vláda po svém nástupu v r. 2014 zařadit a aktivně připravit řadu opatření proti extrémním projevům počasí a jejich dopadům na obyvatele a ekosystémy," upozorňuje ministr Brabec a dodává, že ČR je v posledních třech letech aktivní jak v přípravě a realizaci konkrétních opatření, tak i na mezinárodních jednáních. V Poslanecké sněmovně nyní čeká na schválení ratifikace Pařížské klimatické dohody, v níž se Česká republika spolu s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 [4].
"Již v roce 2015 jsme dosáhli snížení emisí skleníkových plynů cca o 36 % v porovnání s rokem 1990, takže o naplnění cílů nemusíme mít obavy. To ale neznamená, že bychom se neměli snažit o další snižování emisí skleníkových plynů, zvláště když změna přístupu přináší mnohé ekonomické úspory a posiluje ochranu životního prostředí," upozorňuje ministr Brabec.
Všechny státy musí dle Dohody rovněž připravit dlouhodobé strategie nízkoemisního rozvoje a strategie pro adaptaci vůči negativním dopadům změny klimatu. MŽP letos na jaře předloží vládě Politiku ochrany klimatu v ČR, která prošla procesem posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) a v lednu bylo vydáno kladné stanovisko SEA. Letos v lednu česká vláda schválila Národní akční plán adaptace na změnu klimatu z dílny MŽP, který představuje nástroj Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR [5]. Akční plán obsahuje na 52 prioritních opatření rozpracovaných do konkrétních úkolů, které budou muset jednotlivé resorty realizovat do roku 2020 [6].
K dnešku Pařížskou dohodu ratifikovalo 133 smluvních stran, které se ve svém souhrnu podílejí cca 83 % na globálních emisích skleníkových plynů. Dohodu ratifikovaly vedle řady asijských a afrických států např. Indie, Čína, Kanada, USA a Brazílie. K nim se přidala rovněž Evropská unie a 23 jejích členských států jako např. Dánsko, Francie, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko a Slovensko.
"U nás byla ratifikace schválena vládou už loni v září a dnes ji čeká znovu projednání Poslaneckou sněmovnou. Pokud ji poslanci schválí, zamíří do Senátu a následně na podpis k prezidentovi," uzavírá ministr Brabec.
Poznámky:
[1] Zpráva "Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016" je dostupná zde: http://www.eea.europa.eu/publications/climate-change-impacts-and-vulnerability-2016. Zpráva obsahuje hodnocení, založené převážně na indikátorech, týkající se proběhlých i předpokládaných změn klimatu, jejich dopadů a také zranitelnosti a rizik pro ekosystémy, lidské zdraví a společnost v Evropě.
[2] To je počet molekul CO2 v milionu molekul.
[3] Další závěry zprávy "Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016"
Zatímco v severní a severozápadní Evropě se sníží spotřeba energie pro vytápění, tak vzroste spotřeba energie pro chlazení v jižní a centrální Evropě. Celková spotřeba energie v Evropě by se neměla významně změnit, ale očekávají se významné změny mezi sezónami a dopady na energetický mix členských zemí EU. Zvýšené teploty, měnící se srážkové modely, nárůst extrémních srážek a možný nárůst v síle a četnosti bouřek může mít dopad na obnovitelnou i tradiční výrobu elektřiny.
Bez dalších kroků a opatření proti změně klimatu by se podle projekcí měl zvýšit rozsah a četnost záplav na velkém území Evropy. Povodně a bleskové povodně způsobené vydatnými lokálními srážkami budou pravděpodobně více časté napříč celou Evropou. V některých oblastech se očekává nižší sněhová pokrývka během zimy, čímž by mělo klesnout riziko jarních povodní.
Dřívější začátek jara je pozorován u mnoha rostlinných druhů. Také pylová sezóna začíná dříve a trvá déle. Prodloužila se i délka trvání pěstitelské sezóny, což vedlo k rozšíření některých typů odrůd do vhodných lokalit více na severu.
Nedávné vlny veder, sucha, extrémní srážky a kroupy značně ovlivnily výnosy z některých plodin. V celé Evropě se očekává, že zvýšená frekvence extrémních projevů počasí zvýší riziko ztrát na úrodě a také představuje riziko pro produkci dobytka.
[4] Kontrola plnění cílů Pařížské dohody bude probíhat každých pět let s tím, že by mělo docházet k postupnému navyšování jednotlivých závazků všech zemí. Součástí Dohody je i finanční pomoc rozvinutých zemí, které budou přispívat nejchudším státům světa na projekty a programy umožňující např. zvyšovat odolnost vůči nepříznivým dopadům v oblasti vodního hospodářství nebo zemědělství aj.
[5] Více zde: http://www.mzp.cz/cz/zmena_klimatu_adaptacni_strategie.
[6] Více k NAP adaptace na změnu klimatu: http://www.mzp.cz/cz/news_170116_NAP.
Ve světě i Evropě v posledních letech neustále padají nové teplotní rekordy, zaznamenány jsou i rekordní hladiny moří nebo rekordní úbytek mořského ledu v Arktidě. Charakter atmosférických srážek se v Evropě mění, vlhké oblasti se obecně stávají ještě vlhčími a suché oblasti ještě suššími. Objem ledovců a sněhové pokrývky se zmenšuje. Zároveň jsou v mnoha oblastech stále častější a intenzivnější extrémní projevy počasí, jako jsou vlny veder, silné srážky a sucha. Zpřesňované prognózy vývoje klimatu poskytují další důkaz o tom, že v mnoha evropských regionech se budou projevovat stále častější extrémy spojené se změnou klimatu. To jsou závěry zprávy "Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016", kterou koncem ledna vydala Evropská agentura pro životní prostředí.
Ve střední Evropě je podle zprávy hlavním rizikem zvýšení teplotních extrémů, společně se snížením srážek v létě, které mohou zvyšovat riziko výskytu sucha, zdravotní rizika i energetickou spotřebu v létě. Kvůli poklesu srážek v zimě a na jaře klesne v některých oblastech podle projekcí EEA intenzita a četnost povodní. V jiných oblastech Evropy by změna klimatu měla naopak přinést zvýšené riziko záplav, větší výkyvy výnosů úrody a vyšší výskyt lesních požárů.
Změna klimatu a její dopady v Evropě v číslech
Dle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí dosáhla průměrná koncentrace CO2 v atmosféře v roce 2016 úrovně 400 ppm [2], což je zhruba o 40 % více než v období před průmyslovou revolucí. Teplota zemského povrchu v Evropě stoupla o 1,5 °C v období mezi rokem 2006 až 2015 v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Navíc se v Evropě předpokládá vyšší nárůst teploty do konce tohoto století, než bude celosvětový průměr.
Mimořádné projevy počasí související se změnou klimatu v členských zemích Evropské agentury pro životní prostředí přinesly od roku 1980 hospodářské ztráty ve výši přesahující 400 miliard eur. V budoucnu bude změna klimatu v různém rozsahu napříč Evropou ovlivňovat intenzitu a četnost extrémních projevů počasí a s nimi spojené ztráty [3].
Ratifikace Pařížské klimatické dohody
"Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí potvrzuje to, co v Česku na vlastní kůži zažíváme v posledních letech. Předchozí vlády klimatickou změnu příliš neřešily. Všichni věděli, že přijde, skoro nikdo si ale nedovedl představit, že ovlivní i střední Evropu takhle rychle. Mysleli si, že chystané kroky budou zapotřebí za 10 nebo 20 let a ještě bude hodně času se připravit, ale ono už se to děje. O to větší rychlost musela česká vláda po svém nástupu v r. 2014 zařadit a aktivně připravit řadu opatření proti extrémním projevům počasí a jejich dopadům na obyvatele a ekosystémy," upozorňuje ministr Brabec a dodává, že ČR je v posledních třech letech aktivní jak v přípravě a realizaci konkrétních opatření, tak i na mezinárodních jednáních. V Poslanecké sněmovně nyní čeká na schválení ratifikace Pařížské klimatické dohody, v níž se Česká republika spolu s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 [4].
"Již v roce 2015 jsme dosáhli snížení emisí skleníkových plynů cca o 36 % v porovnání s rokem 1990, takže o naplnění cílů nemusíme mít obavy. To ale neznamená, že bychom se neměli snažit o další snižování emisí skleníkových plynů, zvláště když změna přístupu přináší mnohé ekonomické úspory a posiluje ochranu životního prostředí," upozorňuje ministr Brabec.
Všechny státy musí dle Dohody rovněž připravit dlouhodobé strategie nízkoemisního rozvoje a strategie pro adaptaci vůči negativním dopadům změny klimatu. MŽP letos na jaře předloží vládě Politiku ochrany klimatu v ČR, která prošla procesem posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) a v lednu bylo vydáno kladné stanovisko SEA. Letos v lednu česká vláda schválila Národní akční plán adaptace na změnu klimatu z dílny MŽP, který představuje nástroj Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR [5]. Akční plán obsahuje na 52 prioritních opatření rozpracovaných do konkrétních úkolů, které budou muset jednotlivé resorty realizovat do roku 2020 [6].
K dnešku Pařížskou dohodu ratifikovalo 133 smluvních stran, které se ve svém souhrnu podílejí cca 83 % na globálních emisích skleníkových plynů. Dohodu ratifikovaly vedle řady asijských a afrických států např. Indie, Čína, Kanada, USA a Brazílie. K nim se přidala rovněž Evropská unie a 23 jejích členských států jako např. Dánsko, Francie, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko a Slovensko.
"U nás byla ratifikace schválena vládou už loni v září a dnes ji čeká znovu projednání Poslaneckou sněmovnou. Pokud ji poslanci schválí, zamíří do Senátu a následně na podpis k prezidentovi," uzavírá ministr Brabec.
Poznámky:
[1] Zpráva "Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016" je dostupná zde: http://www.eea.europa.eu/publications/climate-change-impacts-and-vulnerability-2016. Zpráva obsahuje hodnocení, založené převážně na indikátorech, týkající se proběhlých i předpokládaných změn klimatu, jejich dopadů a také zranitelnosti a rizik pro ekosystémy, lidské zdraví a společnost v Evropě.
[2] To je počet molekul CO2 v milionu molekul.
[3] Další závěry zprávy "Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016"
Zatímco v severní a severozápadní Evropě se sníží spotřeba energie pro vytápění, tak vzroste spotřeba energie pro chlazení v jižní a centrální Evropě. Celková spotřeba energie v Evropě by se neměla významně změnit, ale očekávají se významné změny mezi sezónami a dopady na energetický mix členských zemí EU. Zvýšené teploty, měnící se srážkové modely, nárůst extrémních srážek a možný nárůst v síle a četnosti bouřek může mít dopad na obnovitelnou i tradiční výrobu elektřiny.
Bez dalších kroků a opatření proti změně klimatu by se podle projekcí měl zvýšit rozsah a četnost záplav na velkém území Evropy. Povodně a bleskové povodně způsobené vydatnými lokálními srážkami budou pravděpodobně více časté napříč celou Evropou. V některých oblastech se očekává nižší sněhová pokrývka během zimy, čímž by mělo klesnout riziko jarních povodní.
Dřívější začátek jara je pozorován u mnoha rostlinných druhů. Také pylová sezóna začíná dříve a trvá déle. Prodloužila se i délka trvání pěstitelské sezóny, což vedlo k rozšíření některých typů odrůd do vhodných lokalit více na severu.
Nedávné vlny veder, sucha, extrémní srážky a kroupy značně ovlivnily výnosy z některých plodin. V celé Evropě se očekává, že zvýšená frekvence extrémních projevů počasí zvýší riziko ztrát na úrodě a také představuje riziko pro produkci dobytka.
[4] Kontrola plnění cílů Pařížské dohody bude probíhat každých pět let s tím, že by mělo docházet k postupnému navyšování jednotlivých závazků všech zemí. Součástí Dohody je i finanční pomoc rozvinutých zemí, které budou přispívat nejchudším státům světa na projekty a programy umožňující např. zvyšovat odolnost vůči nepříznivým dopadům v oblasti vodního hospodářství nebo zemědělství aj.
[5] Více zde: http://www.mzp.cz/cz/zmena_klimatu_adaptacni_strategie.
[6] Více k NAP adaptace na změnu klimatu: http://www.mzp.cz/cz/news_170116_NAP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
