Tiskové zprávy
Jihočeské matky: Zdravotní následky havárie jaderné elektrárny v Černobylu - otazníky zůstávají.
V průběhu 23 let, které 26. dubna 2009 uplynou od největší průmyslové havárie v historii lidstva, je stále zřejmá tendence zlehčovat či zamlčovat její zdravotní následky. Dělo se tak v socialistickém Československu, ale již od roku 1986 i u Mezinárodní agentury pro atomovou energii a u Vědeckého výboru OSN pro účinky atomového záření. Děje se tak i dnes, přestože následky havárie jsou významné a lze je pozorovat na území Běloruska, Ukrajiny, Ruska, ale i v dalších zemích Evropy. Byly doloženy i četnými odbornými studiemi z různých zemí.
Velmi diskutované je téma možného zvýšení výskytu karcinomu štítné žlázy, a to nejen v oblastech
nejvíce zasažených radioaktivním spadem. Např. v Bělorusku, což byla oblast mírného a středního jódového deficitu a kde byla vždy nízká incidence karcinomu štítné žlázy (1 dětský karcinom na 10 milionů obyvatel), došlo po 3 letech od tragédie k výraznému vzestupu onemocnění až na 50tinásobek. (Langer, 1998; Blahoš a kol., 2006).
Také na dalších územích Evropy byly v prvních dnech po nehodě zaznamenány významné koncentrace radioaktivního jódu. „V bývalém Československu, na rozdíl od Polska a Maďarska, kde byly rozdávány profylaktické preparáty ohroženým skupinám obyvatel, bylo nejdůležitější předejít panice a žádné preparáty (s výjimkou pastevcům ovcí v Nízkých Tatrách) se nerozdávaly. Tento fakt - prakticky nulovou profylaxi - zpochybňoval v roce 2006 např. endokrinolog MUDr. Petr Vlček, který působí ve fakultní nemocnici v Motole,“ upozorňuje Daniela Magersteinová.
Možný vliv černobylské havárie na zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy i u nás naznačuje např. práce odborníků z Institutu O. Huga v Mnichově, ve spolupráci s českými odborníky. Autoři studie pracovali s českým registrem nádorových onemocnění České republiky a sledovali výskyt rakoviny štítné žlázy v České republice v letech 1976 – 1999 podle věku a pohlaví. V České republice byl i před nehodou v Černobylu silný roční vzestup výskytu rakoviny štítné žlázy, největší vzestup však byl zaznamenán v roce 1990 – čtyři roky po havárii (z 2% na 4,6%).
Další zajímavé poznatky ve vztahu výskytu karcinomu štítné žlázy přináší např. práce „Diagnostika genetických změn papilárního karcinomu štítné žlázy,“ jejímž cílem bylo zjistit vliv BRAF V600E mutace a RET/PTC přeskupení u pacientů s papilárním karcinomem v české populaci. Pro zjištění vlivu černobylské havárie na výskyt výše uvedené mutace byly vzorky rozděleny na období před černobylskou havárií a na období po roce 1986 až do současnosti. V období před rokem 1986 nebyla detekována žádná BRAF mutace, (10 pacientů), v následujících obdobích byla tato mutace detekována u 56 pacientů (41,2 %). Autoři studie konstatují, že „došlo po černobylské havárii k velkému nárůstu výskytu papilárního karcinomu štítné žlázy,“ přímou souvislost zvýšeného výskytu karcinomu a nehodou v Černobylu tato práce nehodnotí.
„Příčiny výskytu rakoviny štítné žlázy mohou být různé, např. nedostatek jódu, hormonální vlivy, dědičné vlivy, výskyt jiných chorob. Významnou roli hraje též stále kvalitnější diagnostika. Vzestupný trend rakoviny štítné žlázy v České republice po černobyslké havárii, zejména skokový nárůst 4 roky po havárii však, dle našeho názoru, dovoluje vyslovit hypotézu, že nejen v zemích těžce postižených černobylským radioaktivním spadem, se projevují zdravotní následky této havárie,“ říká Monika Wittingerová.
Kontakty:
ing. Monika Machová Wittingerová 603 516 603
Daniela Magersteinová, 603 532 067
Papilární karcinom je nejčastějším maligním nádorem štítné žlázy (80-85 %). V posledních
desetiletích výskyt papilárního karcinomu štítné žlázy celosvětově vzrůstá. Příčiny tohoto
vzrůstu nejsou příliš jasné. Mezi důležité faktory patří nedostatečný přísun jodu, geografické
rozdíly a především ionizující záření (např. po černobylské havárii). Je to způsobeno zvýšenou
radiosenzitivitou štítné žlázy, která se s rostoucím věkem snižuje, proto jsou ionizujícím
zářením ohroženy především děti.
Velmi diskutované je téma možného zvýšení výskytu karcinomu štítné žlázy, a to nejen v oblastech
nejvíce zasažených radioaktivním spadem. Např. v Bělorusku, což byla oblast mírného a středního jódového deficitu a kde byla vždy nízká incidence karcinomu štítné žlázy (1 dětský karcinom na 10 milionů obyvatel), došlo po 3 letech od tragédie k výraznému vzestupu onemocnění až na 50tinásobek. (Langer, 1998; Blahoš a kol., 2006).
Také na dalších územích Evropy byly v prvních dnech po nehodě zaznamenány významné koncentrace radioaktivního jódu. „V bývalém Československu, na rozdíl od Polska a Maďarska, kde byly rozdávány profylaktické preparáty ohroženým skupinám obyvatel, bylo nejdůležitější předejít panice a žádné preparáty (s výjimkou pastevcům ovcí v Nízkých Tatrách) se nerozdávaly. Tento fakt - prakticky nulovou profylaxi - zpochybňoval v roce 2006 např. endokrinolog MUDr. Petr Vlček, který působí ve fakultní nemocnici v Motole,“ upozorňuje Daniela Magersteinová.
Možný vliv černobylské havárie na zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy i u nás naznačuje např. práce odborníků z Institutu O. Huga v Mnichově, ve spolupráci s českými odborníky. Autoři studie pracovali s českým registrem nádorových onemocnění České republiky a sledovali výskyt rakoviny štítné žlázy v České republice v letech 1976 – 1999 podle věku a pohlaví. V České republice byl i před nehodou v Černobylu silný roční vzestup výskytu rakoviny štítné žlázy, největší vzestup však byl zaznamenán v roce 1990 – čtyři roky po havárii (z 2% na 4,6%).
Další zajímavé poznatky ve vztahu výskytu karcinomu štítné žlázy přináší např. práce „Diagnostika genetických změn papilárního karcinomu štítné žlázy,“ jejímž cílem bylo zjistit vliv BRAF V600E mutace a RET/PTC přeskupení u pacientů s papilárním karcinomem v české populaci. Pro zjištění vlivu černobylské havárie na výskyt výše uvedené mutace byly vzorky rozděleny na období před černobylskou havárií a na období po roce 1986 až do současnosti. V období před rokem 1986 nebyla detekována žádná BRAF mutace, (10 pacientů), v následujících obdobích byla tato mutace detekována u 56 pacientů (41,2 %). Autoři studie konstatují, že „došlo po černobylské havárii k velkému nárůstu výskytu papilárního karcinomu štítné žlázy,“ přímou souvislost zvýšeného výskytu karcinomu a nehodou v Černobylu tato práce nehodnotí.
„Příčiny výskytu rakoviny štítné žlázy mohou být různé, např. nedostatek jódu, hormonální vlivy, dědičné vlivy, výskyt jiných chorob. Významnou roli hraje též stále kvalitnější diagnostika. Vzestupný trend rakoviny štítné žlázy v České republice po černobyslké havárii, zejména skokový nárůst 4 roky po havárii však, dle našeho názoru, dovoluje vyslovit hypotézu, že nejen v zemích těžce postižených černobylským radioaktivním spadem, se projevují zdravotní následky této havárie,“ říká Monika Wittingerová.
Kontakty:
ing. Monika Machová Wittingerová 603 516 603
Daniela Magersteinová, 603 532 067
Papilární karcinom je nejčastějším maligním nádorem štítné žlázy (80-85 %). V posledních
desetiletích výskyt papilárního karcinomu štítné žlázy celosvětově vzrůstá. Příčiny tohoto
vzrůstu nejsou příliš jasné. Mezi důležité faktory patří nedostatečný přísun jodu, geografické
rozdíly a především ionizující záření (např. po černobylské havárii). Je to způsobeno zvýšenou
radiosenzitivitou štítné žlázy, která se s rostoucím věkem snižuje, proto jsou ionizujícím
zářením ohroženy především děti.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
