Tiskové zprávy
Nadace na ochranu zvířat: Konference o globálním obchodě a pohodě hospodářských zvířat
Pravidla mezinárodního obchodu, dohadovaná a přijímaná členskými zeměmi Světové obchodní organizace (WTO), mají na pohodu hospodářských zvířat obrovský vliv. Příjímání obchodních dohod a jejich vývoj respektující aspekty Animal Welfare (tzv. pohoda zvířat, dále jen AW) může znamenat usnadnění prosazování AW legislativy na mezinárodní úrovni. Politika a legislativa AW přijímaná uskupeními států nebo jednotlivými zeměmi znamená jejich respektování farmáři a obchodníky těchto zemí a tím pozitivní ovlivnění zacházení se zvířaty.
Miliardy hospodářských zvířat jsou stále chovány v podmínkách intenzivních “průmyslových” chovů, v nichž jsou velmi často ignorovány jejich základní fyziologické potřeby, přičemž v mnoha zemích světa nejsou požadavky na chov hospodářských zvířat dosud legislativně závazné. Metody chovů neumožňující uspokojování těch nejzákladnějších fyziologických potřeb hospodářských zvířat jsou sice v některých zemích zakázané, avšak živočišné produkty získané těmito způsoby chovu jsou pak do těchto zemí dováženy. Z pohledu obchodu to představuje nekalou soutěž, která likviduje farmáře ochotné chovat zvířata za odpovídajících podmínek. To jen dokazuje nutnost komplexního přístupu k problematice AW v rámci globálního obchodu.
Dialog mezi všemi zainteresovanými stranami by měl zvýšit světové povědomí o porušování zásad pohody zvířat na všech úrovních chovu, produkce a obchodu, vést k přijetí odpovídající legislativy a nakonec, a to zejména pod vlivem spotřebitelské veřejnosti, která se bude zajímat o podmínky, za nichž jsou potraviny produkovány, i k jejich respektování.
Konference dospěla k závěru, že přijetí vysokých standardů pohody hospodářských zvířat přinese prospěch nejen pro zvířata, ale i pro farmáře, spotřebitele a životní prostředí jak rozvinutých, tak rozvíjejících se zemí. To je možné usnadnit předáváním metod chovu s vysokým standardem AW rozvinutými zeměmi rozvíjejícím se zemím a pomocí při rozvoji jejich zemědělství. Sdílení správné farmářské praxe, správné výrobní praxe mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi může napomoci rychlému šíření správných myšlenek po celém světě.
Program a účastníci konference
Úvodní / zahajovací sekci předsedal Adolfo Sansolini, poradce pro obchodní politiku RSPCA, WSPA, Compassion In World Farming a Eurogroup for Animals. V souvislosti s tímto postavením je Adolfo Sansolini také koordinátorem Globálního taktického uskupení pro hospodářská zvířata (Global Task Force for Farm Animals.)
Jako první na konferenci promluvil Petr Gandalovič, předseda Rady ministrů pro zemědělství Evropské unie a ministr zemědělství České republiky. Po Petru Gandalovičovi se ujala slova Androulla Vassiliou, komisařka pro zdraví a ochranu spotřebitele (na fotografii vpravo od ministra Gandaloviče) a po ní Bernard Vallat, generální ředitel OIE (na fotografii poslední vpravo), který informoval o výsledcích jednání II. Světové konference o pohodě zvířat v Káhiře.
Po oficiálním zahájení následovala jednání v odborných sekcích a v pracovních skupinách. Informace o programu jednání konference a o jednotlivých přednášejících lze nalézt na internetové adrese http://www.animalwelfareandtrade.com/, v rubrikách “Programme” a “The Speakers”.
Závěry konference představující doporučené postupy pro zavádění vysokých standardů AW ve světovém měřítku budou v dohledné době publikovány na výše uvedených internetových stránkách.
Konference shromáždila více než 400 účastníků z 55 zemí všech zájmových skupin (farmáře, obchodníky, politiky, akademické pracovníky, mezinárodní instituce a organizace na ochranu zvířat), kteří prezentovali své pozitivní zkušenosti se zahrnutím AW do obchodního prostředí.
Konference potvrdila, že rozvojové země, především ty, které jsou velkými exportéry hospodářských zvířat a zejména produktů živočišného původu, si uvědomují, že v budoucnu dojde k celosvětovému přijetí vysokých standardů pohody zvířat (AW), a to navzdory překážkám, kladeným na poli WTO zeměmi, jenž podporují liberální obchod za každou cenu (mimo členských států EU). Tyto rozvojové země ukázaly, že chtějí být na takovou situaci připraveny.
Tlak na zavádění vysokých standardů pohody zvířat v jejich chovech mohou posilovat především občané spotřebitelé, jejichž povědomí o utrpení zvířat při intenzivní, průmyslové živočišné produkci je třeba neustále zvyšovat. Je nezbytné, aby spotřebitelé vyžadovali označování podmínek, za nichž jsou živočišné produkty získávány a zároveň odmítali nakupovat ty potraviny, při jejichž produkci zvířata trpěla. To je úkol pro všechny instituce a organizace, jenž se ochranou pohody zvířat zabývají a v neposlední řadě pro všechny sdělovací prostředky ve všech zemích světa.
MVDr. Josef Holejšovský Ph.D.
Vědecký poradce pro ochranu zvířat
Nadace na ochranu zvířat
Miliardy hospodářských zvířat jsou stále chovány v podmínkách intenzivních “průmyslových” chovů, v nichž jsou velmi často ignorovány jejich základní fyziologické potřeby, přičemž v mnoha zemích světa nejsou požadavky na chov hospodářských zvířat dosud legislativně závazné. Metody chovů neumožňující uspokojování těch nejzákladnějších fyziologických potřeb hospodářských zvířat jsou sice v některých zemích zakázané, avšak živočišné produkty získané těmito způsoby chovu jsou pak do těchto zemí dováženy. Z pohledu obchodu to představuje nekalou soutěž, která likviduje farmáře ochotné chovat zvířata za odpovídajících podmínek. To jen dokazuje nutnost komplexního přístupu k problematice AW v rámci globálního obchodu.
Dialog mezi všemi zainteresovanými stranami by měl zvýšit světové povědomí o porušování zásad pohody zvířat na všech úrovních chovu, produkce a obchodu, vést k přijetí odpovídající legislativy a nakonec, a to zejména pod vlivem spotřebitelské veřejnosti, která se bude zajímat o podmínky, za nichž jsou potraviny produkovány, i k jejich respektování.
Konference dospěla k závěru, že přijetí vysokých standardů pohody hospodářských zvířat přinese prospěch nejen pro zvířata, ale i pro farmáře, spotřebitele a životní prostředí jak rozvinutých, tak rozvíjejících se zemí. To je možné usnadnit předáváním metod chovu s vysokým standardem AW rozvinutými zeměmi rozvíjejícím se zemím a pomocí při rozvoji jejich zemědělství. Sdílení správné farmářské praxe, správné výrobní praxe mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi může napomoci rychlému šíření správných myšlenek po celém světě.
Program a účastníci konference
Úvodní / zahajovací sekci předsedal Adolfo Sansolini, poradce pro obchodní politiku RSPCA, WSPA, Compassion In World Farming a Eurogroup for Animals. V souvislosti s tímto postavením je Adolfo Sansolini také koordinátorem Globálního taktického uskupení pro hospodářská zvířata (Global Task Force for Farm Animals.)
Jako první na konferenci promluvil Petr Gandalovič, předseda Rady ministrů pro zemědělství Evropské unie a ministr zemědělství České republiky. Po Petru Gandalovičovi se ujala slova Androulla Vassiliou, komisařka pro zdraví a ochranu spotřebitele (na fotografii vpravo od ministra Gandaloviče) a po ní Bernard Vallat, generální ředitel OIE (na fotografii poslední vpravo), který informoval o výsledcích jednání II. Světové konference o pohodě zvířat v Káhiře.
Po oficiálním zahájení následovala jednání v odborných sekcích a v pracovních skupinách. Informace o programu jednání konference a o jednotlivých přednášejících lze nalézt na internetové adrese http://www.animalwelfareandtrade.com/, v rubrikách “Programme” a “The Speakers”.
Závěry konference představující doporučené postupy pro zavádění vysokých standardů AW ve světovém měřítku budou v dohledné době publikovány na výše uvedených internetových stránkách.
Konference shromáždila více než 400 účastníků z 55 zemí všech zájmových skupin (farmáře, obchodníky, politiky, akademické pracovníky, mezinárodní instituce a organizace na ochranu zvířat), kteří prezentovali své pozitivní zkušenosti se zahrnutím AW do obchodního prostředí.
Konference potvrdila, že rozvojové země, především ty, které jsou velkými exportéry hospodářských zvířat a zejména produktů živočišného původu, si uvědomují, že v budoucnu dojde k celosvětovému přijetí vysokých standardů pohody zvířat (AW), a to navzdory překážkám, kladeným na poli WTO zeměmi, jenž podporují liberální obchod za každou cenu (mimo členských států EU). Tyto rozvojové země ukázaly, že chtějí být na takovou situaci připraveny.
Tlak na zavádění vysokých standardů pohody zvířat v jejich chovech mohou posilovat především občané spotřebitelé, jejichž povědomí o utrpení zvířat při intenzivní, průmyslové živočišné produkci je třeba neustále zvyšovat. Je nezbytné, aby spotřebitelé vyžadovali označování podmínek, za nichž jsou živočišné produkty získávány a zároveň odmítali nakupovat ty potraviny, při jejichž produkci zvířata trpěla. To je úkol pro všechny instituce a organizace, jenž se ochranou pohody zvířat zabývají a v neposlední řadě pro všechny sdělovací prostředky ve všech zemích světa.
MVDr. Josef Holejšovský Ph.D.
Vědecký poradce pro ochranu zvířat
Nadace na ochranu zvířat
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
