https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/atomovy-soused-je-citlivym-filmovym-dokumentem-o-obcanskem-odhodlani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Atomový soused je citlivým filmovým dokumentem o občanském odhodlání

6.3.2017
Film ukazuje občanský aktivismus takový, jakým je, plný odhodlání a ideálů vykoupeným ale nekonečným papírováním po nocích a nedostatkem času i pro ty nejbližší.
Film ukazuje občanský aktivismus takový, jakým je, plný odhodlání a ideálů vykoupeným ale nekonečným papírováním po nocích a nedostatkem času i pro ty nejbližší.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Jeden svět
Aktivistkou se finská učitelka nenarodila, aktivistkou se Hanna Halmeenpää stala. Ve chvíli, kdy se v blízkosti jejího domova na severu Finska začala plánovat stavba šesté jaderné elektrárny v zemi. Její několikaleté úsilí o zachování bezpečného a přirozeného místa pro další generace zachycuje dokument Atomový soused, právě uváděný v rámci filmového festivalu Jeden svět a projektu Promítej i ty.
 

Píše se rok 2011 a finská vláda připravuje výstavbu nové jaderné elektrárny na poloostrově Hanhikivi v Botnickém zálivu. Zatímco vedení města Pyhäjoki vidí v nové stavbě šanci na rozvoj regionu, v části obyvatel vzbudí nové plány obavy. Jaderná energetika právě ukázala svoje bezpečnostní limity při nedávné havárii v japonské Fukušimě, elektrárna má navíc nahradit nedaleký les, místo odpočinku místních. Hanna Halmeenpää se proto spolu se svými přítelkyněmi postaví do nerovného boje – pořádají happeningy, účastní se veřejných jednání, navštěvují investory s cílem přesvědčit je, aby od kontroverzního plánu upustili. Slaví první úspěchy, radují se z nově navázaných přátelství, aby následně musely čelit nevraživosti okolí a smířit se s velkými prohrami.

Přestože se ve filmu mluví o náročných diskuzích a tvrdém boji, vše se odehrává převážně v právnické rovině a pomocí lejster a dokumentů. Hlavní protagonistka najde i v těch nejobtížnějších okamžicích sílu k úsměvu a také celý film se navzdory tématu neodchýlí ani v nejvypjatějších chvílích od svého klidného tempa.

Dokument se nesnaží hledat odpověď na otázku, zda elektrárnu postavit či ne. Nedává příliš prostoru druhé straně, ani se nezabývá tím, zda veškeré úsilí aktivistů není jen NIMBY (akronym, tvořený počátečními písmeny anglických slov Not In My Back Yard, tj. česky „ne na mém dvorku“ - zdroj Wikipedie) a odpor ke stavbě nevychází pouze z toho, že má vzniknout nablízku jejich domova. Film se od začátku do konce soustředí především na konání hlavní hrdinky a stává se tak vlastně jejím portrétem – medailonem o silné ženě, která slaví úspěchy i ve vysoké politice, musí ale neustále hledat kompromisy, jak skloubit svůj politický život s tím rodinným a pracovním.

České diváky možná až překvapí, jak podobná je situace v místě dva tisíce kilometrů vzdáleném od té naší. Také ve Finsku padají dotazy na to, kam s radioaktivním odpadem, zda dochází k vykupování pozemků podle zákona, zda není energetický sektor ovládaný velkými společnostmi. S příchodem ruského investora se objevují i otázky, do jaké míry je tato spolupráce pro Finsko ekonomicky výhodná a po anexi Krymu i etická. A v neposlední řadě ukazuje občanský aktivismus takový, jakým je, plný odhodlání a ideálů vykoupeným ale nekonečným papírováním po nocích a nedostatkem času i pro ty nejbližší.


reklama

foto - Vítková Zdeňka
Zdeňka Vítková
Autorka je redaktorkou serveru Ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

7.3.2017 15:47
Plně souhlasím, že se má člověk silně angažovat, pakliže veřejná moc dělá věci proti zájmům společnosti, porušuje ústavu či zákony. Takovým příkladem je třeba podpora obnovitelných zdrojů, která byla již v roce 2005 ERÚ nastavena o téměř 30 % výše, než stanovuje zákon, a tím byl porušen Čl. 2 ústavy. To byla hlavní příčina toho, proč naše společnost přišla o téměř 1 bilion Kč.

Situace popisovaná v článku je zjevně jiná. Aktivistka bojuje proti vybudování velmi stabilního a bezpečného téměř bezemisního zdroje energie, což je bezesporu v zájmu společnosti i celosvětové ochraně klimatu. Takoví lidé mají svůj podíl na velmi neefektivní politice ochrany klimatu, a došlo to až tak daleko, že ochrana klimatu je mnohde považována za téměř sprosté sousloví. Vše je o to mrzutější, že ona aktivistka má pravděpodobně jen minimální odborné znalosti o problému a je vedena v podstatě jen ideologickým poblouzněním.
Bohužel i takoví lidé jsou obdivováni a oslavováni.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.3.2017 08:53 Reaguje na Jiří Svoboda
I když budeme jadernou energii považovat za "zelenou", otázkou zůstává, jestli má potenciál být někdy jiným, než marginálním zdrojem, jak je tomu dnes..?
Odpovědět
sv

15.3.2017 20:58 Reaguje na Petr Dvořák
Pomineme-li vodní elektrárny jsou marginálním zdrojem tzv. oze, nikoli jaderná energetika.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.3.2017 10:01 Reaguje na
Možná Vás to překvapí, ale podíl jádra na světové výrobě energie je necelé dvě procenta. Odhadované zásoby uranu necelých 100 let.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.3.2017 10:12
Pro množivé reaktory je paliva na 5000 let. Jistě je dost času na razantní vystoupení z fosilních paliv díky masivnímu využívání JE následovaný velmi rozmyšleným rozjezdem jiných nefosilních zdrojů. Problém je, že jen jaderná energetika je dnes vážným konkurentem fosilních paliv a lehce koupitelní, případně zblbnutelní, ekoaktivisté jsou ochotni proti jádru bojovat, aniž by chápali, oč jde.

Příklad Francie říká, že to šlo již před 40 lety a Francie měla a má poloviční uhlíkovou stopu než zbytek Evropy. Cítí se někdo ve Francii z důvodu JE nebezpečně?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

23.3.2017 11:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Problémem jsou ty 2%. Na masivní nasazení JE není palivo.. Leda masové nasazení množivých reaktorů, ale není ten palivový cyklus u nich zatím spíš tak trochu v teoretické rovině?

Tohle už je starší video, ale zajímalo by mne, co si o něm myslíte? https://youtu.be/PoXG-8LqgWw

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.3.2017 16:10 Reaguje na Petr Dvořák
Na nme to video působí spíše neurčitě. Vyplývá mi z toho, že bychom na světě mohli klidně stavět 30-50 "nemnoživých" reaktorů ročně a palivo by se pro ně na jejich předpokládanou dobu životnosti našlo. Až by byl přírodní uran dostatečně drahý, začalo by být výhodné přepracovávat poměrně málo radioaktivní 50 let staré vyhořelé palivo z meziskladů, kde zbylo či bylo vytvořeno ještě 60 % lehce štěpitelného materiálu z původní koncentrace. Takto se spotřeba přírodního uranu značně sníží a nebude se muset bláznit s trvalými úložišti jaderného odpadu.

Pokud by se JE začaly stavět opravdu masivně, jejich cena by jistě výrazně klesla a mohli bychom být spolehlivě pod 100 miliardami Kč za 1 GW blok, jenž pří 60 letech životnosti vyrobí asi 400 TWh, což představuje asi 25 hal. na 1 kWh investičních nákladů. Pořád jsem přesvědčen, že JE mohou vyrábět 1 kWh stabilního proudu pod 1 Kč/kWh a v relativně blízké budoucnosti pokrýt většinu světové spotřeby elektřiny. Pokud se najdou výhodnější nefosilní zdroje, nové JE se přestanou stavět, staré se budou postupně odstavovat a ty dosluhující budou žít z přepracovaného paliva. Množivé reaktory se prostě prosadí nebo neprosadí z ekonomických důvodů.

Každopádně poblouznění obnovitelnými zdroji coby všespasitelný recept je znračně nebezpečné a Němcům přeji, ať si to pěkně vyžerou až dodna. Historie ukazuje, že oni to asi jinak neumějí.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

23.3.2017 22:43 Reaguje na Jiří Svoboda
No tak uvidíme. Číňané JE stavějí a plánují stavět, myslím, že potenciál jádra bude využit, pokud se to vyplatí. 100% elektřiny je snad i možné, ale elektřina je opět jen určitý zlomek (15-20%?), takže ten trn z paty nám jádro zřejmě nevytáhne. Dřív jsem mu dost fandil, ale zdá se mi, že ten problém bude vyřešen poněkud bolestivěji (tj. asi si budem muset "trošku" utrhnout od huby..).
A popravdě nechápu, proč těm němcům tak mile fandíte. :D
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.3.2017 20:10 Reaguje na Petr Dvořák
Jádro může významně pomoci, nikoliv vše vyřešit. Postoj nutnosti utrhnout si od huby neberu. Třeba bydlet v pasivním domě nelze chápat jako utrhávání si od huby stejně jako jezdit v úsporném autě či stavět pasivní domy převážně ze dřeva. Změnit strukturu spotřebního koše ve prospěch nízkých emisí CO2 rozhodně nemusí být spojeno s nějakým zvláštním uskromněním. A nebo chápete za utrhávání od huby zhasnutí na záchodě, když jej opustíte?

V Německu jsem poměrně často a mám tam i pár známých/kamarádů. Jim v zásadě stačí k uspokojení, že za ekologii vydávají dost peněz. Jinými slovy si kupují odpustky. Zda jsou peníze využity účelně, tam až jejich zájem nesahá. U nás žádají ekologisté to stejné. Vydávat peníze na ekologii a živit tak jejich donátory.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.3.2017 20:11 Reaguje na Petr Dvořák
Jádro může významně pomoci, nikoliv vše vyřešit. Postoj nutnosti utrhnout si od huby neberu. Třeba bydlet v pasivním domě nelze chápat jako utrhávání si od huby stejně jako jezdit v úsporném autě či stavět pasivní domy převážně ze dřeva. Změnit strukturu spotřebního koše ve prospěch nízkých emisí CO2 rozhodně nemusí být spojeno s nějakým zvláštním uskromněním. A nebo chápete za utrhávání od huby zhasnutí na záchodě, když jej opustíte?

V Německu jsem poměrně často a mám tam i pár známých/kamarádů. Jim v zásadě stačí k uspokojení, že za ekologii vydávají dost peněz. Jinými slovy si kupují odpustky. Zda jsou peníze využity účelně, tam až jejich zájem nesahá. U nás žádají ekologisté to stejné. Vydávat peníze na ekologii a živit tak jejich donátory.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

28.3.2017 17:28 Reaguje na Jiří Svoboda
Měl jsem namysli spíš hlubší proměny obecně. Třeba běžný zvyk denního dojíždění za prací, dopravy spousty zboží přes celou planetu atd.
To jsou věci, které sebeúspornější auto/letadlo/loď nevyřeší.
Jinak víceméně souhlasím..
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist