Na ptačí „špeky“ nemusíte číhat v přírodě. Padají totiž do záchranných stanic

Už si nevybavím rok,ale snad někdy okolo roku 2005 mi v období podzimního tahu seděl,zdržoval se asi tří dny na zahradě dudek. Nebyl ani moc plachý když jsem vyšel ven poodlátl a vratil se zpět.Asi po třech dnech zmizel.Počítam jestřáb nebo v noci kuna.Jde o horské,podhorské udolí Beskydy kde nikdy nikdo dudka neviděl.Snad byl vysílený a zustal nebo se mu v hlavě porouchala GPS navigace.Snad tahl z Polska na jih.

Já mám dudka na zahradě každé léto - podhůří jeseníků

To že ve Vašem údolí nikdo dudka neviděl, neznamená, že se v Beskydech nevyskytují. Přeletují je pravdielně hlavně na jarním tahu v dubnu, mnohdy se zdrží do května a na vhodných místech s pastvou dobytka není vyloučeno ani jejich hnízdění..

Dobrý den. Jsem lesník a mohu říci, že dříve bylo v našich lesích mnoho druhů ptáčků. Čekal bych, že když se našemu státu podařiklo rozmnožit takové množství kůrovce a ničit naše lesy, že bude nárust těchto ptáčků. Omil! Po roce 2019 mizí i datel, kde jsem jich viděl dvacet na jednom místě, dnes se objeví jeden. Dříve přilétl brhlík a za nim hejno síkorek, králíček nebyl vyjímkou a další. Jenže přišla tato doba, která se ohání ekologií, ale ptáci mizí, tak jako voda i když prší... Proč to je? Jsem taky myslivec. Začátek devadesátých let, nemají zemědělci na chemii, najednou zde během dvou až tří let byl nárůst zajíců u nás na Vysočině, kde jsme přestali lovit před r 90, najednou mi střelili patnáct zajíců. Pak přišli dotace, velké traktory i když pan Lux říkal, že konečně budou do polí jezdit jen malé stroje aby neničili půdu. Opět chyba, nevejdou se na cesty, likvidace stromů. nebo jen je ořezat, vše překáží, doorávání do cest, kvůli dotacím. Jenže to není vše. Snížení stavu dobytka, který se krmí převážně jen siláží, přemrzlou v koulích a nohavicích. Dobytek nevidí za celý rok zelenou stravu, tráva bez bylin a další. Musí se použít max. chemie, př. řepka, pomalu dvakrát týdně jedovatý smrad se line okolím. Zde je ukryto hodně zvěře a ptactva. V lesích další chemie na ochranu proti kůrovci, kterého se stát snaží dále množit, nyní trochu vše kolabuje, protože prší a to je chyba brouk se spomaluje, proto se věší feromony přímo do lesních porostů, s tím, že sem brouka nalákají. Omyl, letí vedle. Vím o čem mluvím, někdo v r.2019 mi roznosil po lese feromony, našel jsem jich pár náhodně, ale od tohoto místa brouk žral, nešlo to zastavit, vedle soukromníci, kteří to vzdali, platily za práci a nemohli prodat, firmy nás nechali v tom. Ale LČR přez svoje prodávali. Je s toho smutno. Začalo se dřevo stříkat, tvrdili, že to zabije devadesát procent brouka co leze ven. Omyl. Při skácení stromu jsem nechával stříkat jen kde byl rezatý brouk, protože to ostatní nemělo cenu, než se vyvine přestane to učinkovat. Pak jsem zjistil ani zde t o nefunguje, nenašel jsem mrtvího brouka. Pak LČR a větší subjekty dávají sítě. To je průšvih. Jen ještě, když jsem viděl co ptáků leze pod kůru, střízlíci, síkorky. Nechal jsem toho, §činnost jedu je tak 5 procent. Je to cílená likvidace naší živé přírody? Pro LČR, kterým jsem kdysi záviděl, že oni jsou ta elita, dnes je mi líto lesníků, kteří se musí dívat jak jim hynou lesy, stát to svádí na globální změny, proto i ty krávy překáží (prdí). Ano dnes je tak obrovský ůbytek zeleně, že nemá co likvidovat CO2, ale aspoň je o čem kecat, cpát to denně lidem do hlavy, že tomu prostě musí věřit, Ale nikde zmínka o letadlech. Přestaly létak a začlo pršet. Hned jsem si vzpomenul na babičku, zase létají nebude pršet... Trochu jsem odbošil, ale je mi smutno. V tuto dobu jsem přišel do lesa a byly tu min. dvě hejnka ptáčků. A mi nemáme ani les. To opravdu našim lidem nevadí?
Omlouvám, se za chyby, ale když jsem trochu naštvanej tak prostě dělám chyby. Ale zde to má být o přírodě.
Je mi líto, že jsem se téhle doby dožil, nechce se mi ani do lesa, naštěstí mám u krmítek až ke stovce ptáčků.

Kdysi jsem jako domorodec z Ostravska záviděl jiným, že žijí v krásné
přírodě. Jako včelař jsem záviděl včelařům z Hané a Jižní Moravy, ale
dnes jsem rád za to Ostravsko. Zemědělství tu je popelkou a tak tu jsou
otravy včel postřiky minimální, pestrost potravy v zanedbané krajině je
větší, než v té uhlazené a intenzivně obhospodařované. Na haldách a
a náspech tratí se toleruje i akát a kdejaký plevel. I ti ptáci tu
mají na skládkách keře a dvoumetrovou buřeň k hnízdění a jako zdroj
pestré potravy. I ty důlní propadliny se zatopenými stromy a domky
jsou rájem vodních živočichů a vodního ptactva. Prostě ten "bordel"
přírodě vyhovuje a tak tu vídávám opravdu i ty "špeky", ale po všech
předchozích zkušenostech to už neroztrubuju. Upozornit na to některé "ochranáře", tak lezou ptákům do hnízd a zbytečně je ruší. Žábám se
se snaží upravit tůně podle projektu a žáby nakonec mizí. No a jinde
zase budují tůně a hned vedle nefunkční hadníky, ač je v okolí užovek
až, až. Oni to ale nevědí, protože do té přírody často z kanceláře
ani nechodí. Takže mé resumé je takové, že lidem schází vůči přírodě
pokora a obdiv, že si často poradí lépe sama, než podle odborníků
na ekoprojekty. Nadával jsem na dálnici a přivaděče, ale nechtě musím
konstatovat, že křoviny na náspech jsou rájem ptáků, hmyzu a různé
nové tůně pod mosty a můstky na potůčcích rájem pro mnoho zvířat.
Adaptabilita mnoha tvorů je obdivuhodná a vidět okusy bobra pět metrů
od D1 je opravdu i pro mne šok. Mnohé špatné, tak nějak bylo k něčemu
dobré a proto neodsuzuji tu nečinnost a nebo naopak radikální změnu krajiny. Naši předci ji měnili taky, změny pozorovali taky a taky si
na ně zvykli stejně jako ostatní živí tvorové. Nezvyknou si ale na
to, pokud se ty negativa místně nakupí a tak pokud možno odcházejí
jinam. Po odeznění se navracejí a často ve větším počtu, než předtím.
Chybou člověka je tak to, že se to snažit řídit. Nejvíce chyb se taky
páchá adorováním ikonických druhů, kterým se podřizuje vše ostatní.
Umělé navyšování čehokoliv na úkor ostatních rozkolísá kdysi umělou
"rovnováhu" a to přináší své plody. Čímpak se asi tak predátoři budou
jednou živit, až spapají všechnu svoji potravu? Vysvětlí to někdo
z těch "ochranářů"? No a někde už tu potravu spapali a není ani ona
a ani oni.