Travnaté ekosystémy mizí rychleji než pralesy. I kvůli naší chuti sadit stromy
18.10.2021 05:49 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Východoevropské stepi a lesostepi, celiny, severoamerické prérie, jihoamerické pampy, louky, lučiny a pastviny. Záleží, jak ostře si je nadefinujeme, ale tyhle přepestré travinaté oblasti dohromady pokrývají 26-43 % rozlohy zemské souše. S výjimkou polárních oblastí patří k nejrozšířenějším ekoregionům všech kontinentů a k plošně největším biomům světa. A současně k těm nejohroženějším. Plošně likvidovaným naším nezájmem, nezměrnou exploatací a paradoxně teď i naší chutí pomáhat přírodě. Píše o tom Vox.
Hned ze startu: travnaté ekosystémy nejsou trávníky před domy a v parcích. Ty jsou ze své podstaty jen provozem enormně nákladnou nepůvodní monokulturou. Jen v USA, kde se nachází na ploše 20,23 milionu hektarů, je každoročně zalijí 11,34 biliony litrů vody, postříkají/popráškují 26,7 miliony kilogramů pesticidů. Nemluvě o tom, kolik litrů benzínu nebo emisí se pojí s údržbou téhle zelené pouště. Ve skutečně přírodních travnatých ekosystémech, například na brazilském cerrado, napočítáte na 1000 metrech čtverečních 230 různých druhů rostlin, a svou diverzitou bezobratlých i obratlovců dorovnává či překonává většinu tropických pralesů. Travnaté planiny jsou jedničkou v oblasti ekosystémových služeb, vážou také enormní množství terestriálního uhlíku (34 %). A na rozdíl od stromů to dělají opravdu chytře.
Ukládají jej totiž do svého kořenového systému a do půdy, takže i když se jimi prožene požár, pořád mají nastřádáno. „Navíc plameny likvidují jen nadzemní části travin, čímž stimulují růst v následující sezóně a tím i další ukládání uhlíku,“ popisuje John Blair, profesor ekologie z Kansaské státní univerzity. Při požárech v lesích se do ovzduší naopak masivní objemy uhlíku do ovzduší uvolňují a jejich regenerace trvá desetiletí. Přesto jsme pro ukládání uhlíku vsadili právě na stromy. Z nějakého podivného důvodu totiž vytrvale považujeme travnaté ekosystémy za nepodstatné, neúplné a především - za málo zalesněné. Progresivní snahu pomoci klimatu, přírodě a sobě současně, aktuálně třeba výsadbou bilionu stromů, tak zhusta realizujeme na úkor travnatých biomů. Aniž bychom si uvědomovali, že tím jen ničíme další vzácný, dosud fungující a změnám klimatu mnohem odolnější ekosystém.
Pustit bychom se měli i do obnovy travinných společenstev. Pro začátek alespoň v liniových prvcích, podél silnic, potoků a řek, polí.
Likvidace nezájmem i snahou pomáhat klimatu
Světové traviny se přitom mírou svého ohrožení blíží korálovým útesům a výrazně překonávají tropické deštné pralesy. Zrovna ono zmíněné brazilské cerrado ztratilo za posledních 50 % své někdejší rozlohy, severoamerická vysokostébelná prérie byla zredukována o 97 % a na západ situované euroasijské stepi se rozpadají na fragmenty. Jak to? Travnaté ekosystémy jsou díky své úživnosti a velmi kvalitním půdám primárními oblastmi pro zemědělství. Na třetině jejich někdejší rozlohy se dnes pěstují hospodářské plodiny. Na dalších se pasou hospodářská zvířata, jinde stojí města, vesnice, dopravní infrastruktura. V součtu je lidskou činností postiženo až degradováno okolo 49 % rozlohy travinatých oblastí. A spolu s tím se globálně propadají populace živočichů na tyto ekosystémy napojené. Hmyz a ptáci, malí savci, například. Když totiž živočichům vezmete prostor pro život, nepřežijí dlouho.
Kromě obligátních negativních faktorů pro existenci travnatých plání: přeměna na zemědělskou půdu spojená s eutrofizací a likvidací původních společenstev; narušení režimu pravidelných požárů nebo absence spásačů, se nyní k aktuálním hrozbám přiřazuje i snaha pomoci přírodě. Konkrétně pak výsadba stromů. „Vyvázat z atmosféry oxid uhličitý, zpomalit klimatickou změnu. Kvůli tomu stromy sadíme, ale můžeme tím dosáhnout přesného opaku, pokud je budeme dál sadit v travnatých ekosystémech,“ varuje Richard Bardgett, profesor ekologie z univerzity v Manchesteru. „Jestli skutečně chceme dosáhnout nějakého pozitivního výsledku, měli bychom změnit své smýšlení o travnatých ekosystémech a začít se k nim chovat stejně jako ke stromům.“
Co s tím? Chovejme se k trávě stejně jako ke stromům
Místo toho ale zatím zalesňujeme savanu v Africe, stepi v Číně a na jihu Ameriky ono nešťastné cerrado. Co s tím? „V první řadě by se hodilo důrazně upozornit na to, že přírodním a na absorpci uhlíku vynikajícím ekosystémem není jen les,“ říká Blair. Dalším krokem by mělo být zvýšení globální rozlohy chráněných území travnatých ekosystémů. V současnosti je to kolem 8 % rozlohy (zatímco lesů je podobně chráněno 18 %). A navázat by na to mohla snaha o přirozenou obnovu. Pro začátek alespoň v liniových prvcích, podél silnic, potoků a řek, polí. Zabránilo by to erozi a záplavám. Všechny zbývající travnaté ekosystémy samozřejmě nezachráníme, protože je využíváme jako primární zdroj produkce potravin. Ale zlikvidovat je výsadbou stromů je skutečně cesta špatným směrem.
reklama
Dále čtěte |
Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři
Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení
Vědci hledají způsoby, jak v zemědělství vázat uhlík v půdě a snížit emise
Další články autora |
Čerstvě vylíhlí kohoutci už nemusí končit v rychloběžném mlýnku. Pohlaví kuřete lze poznat před vylíhnutím
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj
Z jaderného bunkru v Polsku byl do světa vypuštěn milion kanibalských mravencůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Karel Zvářal
18.10.2021 05:53Až nás budou miliardy... v první řadě je viníkem mizení stepí jeden živočich, kterému v honbě za zdroji není nic svaté. Stepi/prérie hojně využíváme jako pole či pastviny, která jsou po většinu roku bez vegetace, čímž napomáhají GO (Země přijímá více tepla). Takže nejen mizející diverzita, ale také narušení tepelného režimu planety, kterým ohrožujeme i vlastní bytí... a prý Moudrý, cha cha! Jak praví klasik: je to k zblití:-/
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.10.2021 11:48 Reaguje na Karel Zvářalv přírodě je obnova i změna travních porostů naprosto přirozené, příroda se neřídí našim přáním, jen na to reaguje a to je ten rozdíl...příroda je cyrkulární a naše zpovykané myšlení lineární a máme za pohromu v podstatě všechno, co se vymezuje našim utkvělým " lineárním" představám a strachům, přičemž se leckdy chováme jak psychicky narušený a emočně zmanipulovaný. Pokud nechceme být v nějakém " lidském systému" mentálních výmyslů ( unie), tak v něm setrvávat nemusíme...
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
19.10.2021 19:49 Reaguje na Karel ZvářalTakže pokud to nenecháme spást divokým koním a praturům , tak to bude fajn ?
Odpovědět
va
vaber
18.10.2021 09:31stepi a lesostepi obvykle nemají spodní vodu aby udržely vegetaci lesa,
Sahel bývala step a nyní se mění na poušť ,snaha zabránit rozšiřování poušte vedla k vytváření pásu stromů v této oblasti,ale bez zavlažování nemají šanci přežít
Odpovědět
Sahel bývala step a nyní se mění na poušť ,snaha zabránit rozšiřování poušte vedla k vytváření pásu stromů v této oblasti,ale bez zavlažování nemají šanci přežít
RP
Radim Polášek
21.10.2021 08:55 Reaguje na vaberNení pravda, že Sahel bývala step. Když se podíváte na morfologii povrchu nynějších saharských pouští, najdete tam klasické útvary běžné krajiny, hory až pohoří, údolí, pánve atd. V geologicky úplně nedávné době, ještě před cca 10 tisíci lety, to byla běžná krajina s pohořími zarostlými lesy, s pánvemi s jezery a bažinatými oblastmi, s údolími s tekoucími řekami do moře nebo třeba vnitrozemských slaných jezer atd. Pokud tehdy někde tam bývala step, tak pouze na nějakých náhorních rovinách s takovou geologickou stavbou, že voda ze srážek protekla hlouběji do podloží a stala se pro rostlinstvo vyžadující po celý rok trvalý přísun vody, což jsou stromy, nedostupná. Vydržely tam pouze traviny přizpůsobené tomu, že pravidelně po část roku jsou bez přísunu vody. Ostatně nedávno nalezené kresby na skalách a v jeskyních dokazují, že tam žily spousty zvěře včetně zvířat z vodních či bažinných biotopů.
Step s travnatým biotopem je v tomto případě přechodový nestálý biotop mezi běžnou snad i hodně lesnatou krajinou, kde je les a dostatek srážek udržován taky velkými výpary vody z těch lesů a mezi pouštní krajinou, kde je pouštní charakter udržován velkou a pravidelnou větrnou erozí a pravidelným odnášením nejmenších částeček půdy společně se živinami uvolňovanými rozkladem podloží pryč z této krajiny ( a kde někde jinde, kde je zrovna srážek víc ten odnos přispívá k bujení místního rostlinstva nebo v moři k rozvojí planktonu a k pohlcování CO2)
Odpovědět
Step s travnatým biotopem je v tomto případě přechodový nestálý biotop mezi běžnou snad i hodně lesnatou krajinou, kde je les a dostatek srážek udržován taky velkými výpary vody z těch lesů a mezi pouštní krajinou, kde je pouštní charakter udržován velkou a pravidelnou větrnou erozí a pravidelným odnášením nejmenších částeček půdy společně se živinami uvolňovanými rozkladem podloží pryč z této krajiny ( a kde někde jinde, kde je zrovna srážek víc ten odnos přispívá k bujení místního rostlinstva nebo v moři k rozvojí planktonu a k pohlcování CO2)
JP
Jaroslav Pobeha
21.10.2021 14:02 Reaguje na Radim PolášekSahel a sahara iste nebola čistá step, najväčšie plochy tvorila lesostep (savana) + nejaká púšť + mokraďe + obrovské jazerá.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
21.10.2021 14:07 Reaguje na vaberV saheli padne ročne cca 500 mm zrážok. Je tam silnejší výpar, takže krajina trpí sezonnym suchom. Ale existujú staré metody ako dostať do pôdy viac vody. Dnes sú tieto metody vylepšované - zai, demi lunes, nízke kamenné múry. Podobné sa používajú na blízkom východe a Indii - negarim, zákopy, prehrádzky. Bez toho tie stromy nemá význam sadiť. Príklad https://www.facebook.com/justdiggit/videos/1184629595263854/
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
18.10.2021 16:30Ať uděláte co uděláte, vždycky to bude špatně.
V ČR je největší hrozbou pro travnaté ekosystémy nikoliv přeměna na ornou půdu, ale zastavění. Jestli ochrana orné půdy proti zastavování nemá příliš velkou veřejnou podporu, tak trávníky/trvalé travní porosty nemají ochranu už vůbec žádnou. Vždyť je to "jen tráva", nic se na ní nepěstuje. A upřímně, opravdu si myslíte, že zastavěné obrovské rozlohy travních porostů nahradíte nějakými vysévanými pásy na orné půdě? A co všechno ještě na té orné půdě chceme kompenzovat? Tohle má jediné řešení - přestat do krajiny rozšiřovat zástavbu.
Odpovědět
V ČR je největší hrozbou pro travnaté ekosystémy nikoliv přeměna na ornou půdu, ale zastavění. Jestli ochrana orné půdy proti zastavování nemá příliš velkou veřejnou podporu, tak trávníky/trvalé travní porosty nemají ochranu už vůbec žádnou. Vždyť je to "jen tráva", nic se na ní nepěstuje. A upřímně, opravdu si myslíte, že zastavěné obrovské rozlohy travních porostů nahradíte nějakými vysévanými pásy na orné půdě? A co všechno ještě na té orné půdě chceme kompenzovat? Tohle má jediné řešení - přestat do krajiny rozšiřovat zástavbu.
Jakub Graňák
18.10.2021 16:55 Reaguje na Marcela JezberováJe to tak, ale článek je spíš o těch prériích, celinách... U nás jsou travní porosty spíš v krpálech (kromě těch různých Pouzdřanských stepí..., ale ty jsou stejně chráněné), tam vážně rozorávky nehrozí. Co lze však sledovat (kromě výstavby) např na Jablunkovsku, je zarůstání horských luk lesem, poté co končí drobní hospodáři s pár ovcema, nebo nějakou tou kravkou, ale to je spíš v malém měřítku
Odpovědět
PP
Karel Zvářal
18.10.2021 20:10 Reaguje na Marcela JezberováK té první větě: Dobrá psovi kost. Pásy zeleně (meze) v moři zchemizovaných monokultur bych přirovnal v nádechu po půlminutě oproti pěti minutám pod vodou. I malé ostrůvky života jsou osídleny spoustou druhů (včetně cest-např. včely samotářky). Jen je třeba vysednout z vozu, rozhlídnout se, koukat i pod nohy a naslouchat. Někdy přírodě stačí málo.
Odpovědět
Pe
Petr
18.10.2021 17:12Sadit stromy? Já sadím, ty sadíš?
Přiznám se, nová slova nemám rád. A toto je velmi divné nové slovo.
Odpovědět
Přiznám se, nová slova nemám rád. A toto je velmi divné nové slovo.
JO
Jarka O.
18.10.2021 18:32 Reaguje na PetrTo máte úplně pravdu. A není to skaredé slovo jen 1x v nadpisu, ale několikrát i v článku, jejda.
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.10.2021 18:30Je to dobré připomenutí, že klimaxovým stadiem ekosystému není všude les. Spíš překvapuje, že vlády dělají rozhodnutí o zbožňovaném zalesňováni aniž se zeptaly na vhodnost rozhodnutí opravdových ekologů. U nás se zalesněním luk, (které by tedy bez lidské ruky nebo ovcí sukcesně zarostly) vymizela orchidejová stanoviště, ale asi to není nikomu líto. A o ukrajinskou step a černozem je potřeba mít strach, protože už není ukrajinská, ale patří nějakému Bidenovi z usa.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.10.2021 19:18 Reaguje na Jarka O.Step, prerie, pampa, savana jsou primárně tam kde se nedařilo z různých důvodů stromům. Že by je nyní , bez nějaké racionální myšlenky chtěl někdo, za obrovských nákladů a obrovské pracnosti předělávat na les? To snad ani omylem.
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.10.2021 20:20 Reaguje na Jarek SchindlerPřesto o tom to je. Že stepi, savany jsou přehlížený ekosystém, a některé vlády (jmenovaná byla Brazílie a Čína) se snaží přispět k současné módě chytání uhlíku (to je asi ta myšlenka), jejich zalesňováním, i když tím vlastně zničí původní ekosystém a vytvoří umělý les a na náklady nehledí. Jestli se lesy udrží, kdo ví, záleží na další práci. To asi není příroda jak v Evropě, kde lesy rostou samy ;-)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
27.10.2021 08:41 Reaguje na Jarka O.Nevím co se zalesňuje v Brazilii či Číně ale pochybuji, že to budou právě nějaké původní stepy. V každém případě i v těchto zemích proběhlo nejdříve masívní odlesňování. Dá se předpokládat, že právě tyto plochy se z části opět zalesňují.
Ty květnaté louky u nás jsou nakonec také dílem člověka.
Odpovědět
Ty květnaté louky u nás jsou nakonec také dílem člověka.
JO
Jarka O.
28.10.2021 09:41 Reaguje na Jarek SchindlerČlánek a jeho zdroje jsou o světových ekosystemech, neomezuje se na ČR, kde klimaxem ekosystému je les. Asi se zalesňuje i to, co původně bylo odlesněno. To je určitě dobře a nikdo to nepopírá. Ale v jednom ze zdrojů je napsáno, že se skutečně v pitomém honu za umělým lapáním uhlíku zalesnují i stepi. A to je mi líto. Uhlík zachycují i traviny. Jestli se na stepi dostatečně dlouho nic nepase (jedno, jaká zvířata, malá, velká), přemění se postupně na lesostep. Nemyslím,že umělé lesy tam mají šanci,takže se stane jen ekologicka skoda a vyhození peněz kvůli zmatení sodovkáčem. Kdyz pomyslím, kolik dobrých projektů na ochranu ekosystémů by z tech peněz mohlo být, a čisté inovace výrob, tak si myslím, že se tahle manipulace musí kritizovat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.10.2021 18:44 Reaguje na Jarka O.Neomezuji se na ČR. Jen pořád tvrdím, že step, pampa, prerie se vytvořila tam, kde nejsou podmínky pro růst stromů. je jedno co se tam pase. převládají trávy s velice silným "drnem". I u nás, když se například na pasece vytvoří takový drn, se tam následně velice těžko uchycují stromy.
Dalším maličký nedorozuměním je také to učinkování velkých herbivorů. Jak dlouho již nejsou součástí těch stepí? No a jak je potom možné že do dnešních dnů ty stepi bez učinkování těch herbivorů zatím nezarostli? Pokud vím tak v číně či Mongolsku začali nějaké stepi zalesňovat ale promárně by to mělo sloužitjako nárazník před šířící se pouští. Něco podobného potom v arabských zemích.
No a jinak na cizí peníze je lepší nemyslet. Samozřejmě u nás peníze co nejdou těm skalním ekologům na jejich projekty jsou penězi vyhozenými. Co je to čistá inovace výroby?
Odpovědět
Dalším maličký nedorozuměním je také to učinkování velkých herbivorů. Jak dlouho již nejsou součástí těch stepí? No a jak je potom možné že do dnešních dnů ty stepi bez učinkování těch herbivorů zatím nezarostli? Pokud vím tak v číně či Mongolsku začali nějaké stepi zalesňovat ale promárně by to mělo sloužitjako nárazník před šířící se pouští. Něco podobného potom v arabských zemích.
No a jinak na cizí peníze je lepší nemyslet. Samozřejmě u nás peníze co nejdou těm skalním ekologům na jejich projekty jsou penězi vyhozenými. Co je to čistá inovace výroby?
JO
Jarka O.
30.10.2021 13:30 Reaguje na Jarek SchindlerUrčitě máte pravdu, že travinaté ekosystemy jsou na aridních místech Země. Tam herbivoři žijí, proč ne? Zalesňování se přeci děje z více důvodů. Jeden důležitý, o kterém píšete,je ochrana před šířením pouští, ale je to trochu něco jiného než téma článku. Dělá to Izrael a africké státy. Snad se jim zadaří. Určitě je to velká investice, protože nevím, jak by se jim to mohlo podařit bez zavlažovani. Navíc tam poslednich několik let bylo prý susších. Ty inovace..to je napsáno zkratkovitě. Myslela jsem investování peněz do čistejších výrob, které by méně škodily krajině a přírodě. A kdyz jsme u toho, možná jste zaregistroval, jak v izraeli ty uměle nasazené lesy zničil požár. Skoda je asi dost velká, protože s nimi měli hodne práce.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
21.10.2021 08:38Já bych neřekl, že travnaté ekosystémy mizí. Například na Šumavě v NP udělali ekologističtí aktivisté "obrovský kus práce", když prosadili zničení tamějšího vysázeného smrkového lesa kůrovcem, protože na docela významné rozloze toho původního lesa místo nového smrkového lesa se šíří právě travnatý ekosystém. Sice je otázka, jak dlouho leckde vydrží, protože se tím usnadňuje eroze, která může skončit až na holých skalách, ale jinde na rovinatých místech může být ten travnatý ekosystém skutečně trvalý.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
21.10.2021 10:34No nevím, Já vidím většinu travnatých ekosystémů jako dlouhodobě nestabilních, jako přechod mezi holou krajinou, pouštní či skalnatou nebo naopak bažinatou a mezi lesní krajinou. Případně nestabilní v tom směru, že je například travnatý biotop udržován nadměrným množstvím zvěře. Nestálý v tom směru , že bez zásahu člověka se mění v řádech stovek až tisíců let a zásahem člověka se mění v řádech desítek let. Jen málokde podle mne vydržel travnatý biotop samovolně ve stejném nebo jen málo měněném stavu delší dobu, převážně tam, kde po tuto dobu trvaly podmínky nevhodné pro vzrůst lesa a současně byl dostatek srážek, takže tam nenastaly podmínky pro vznik skalnaté a pouštní krajiny. Typicky to je třeba travnaté pásmo v horách nad hranicí lesa, které zůstává, akorát s klimatickými změnami výškově putuje. Při oteplování je tlačeno šířícím lesem nahoru, protože zespodu je pohlcováno lesem, směrem nahoru se rozšiřuje, protože omezující podmínky nízkých teplot a mrazového působení se zmírňují. Naopak při ochlazování se stěhuje dolů, protože na vyšších partiích se už travnatý biotop nedokáže udržet a podobně ustupuje dolů i les.
Co se týká travnatých porostů u nás, tak ty logicky mizí, protože zmizelo ekonomické zdůvodnění jejich využívání. Když pominu rovinaté plochy v nížinách, které se zastavují.
Travnaté biotopy, pastviny měly v minulosti své ekonomické zůvodnění tím, že byly v místech, která nešla stávající zemědělskou technologií intenzívně využívat jako obdělávaná pole, současně ale využívána jako pastviny produkovala víc užitku než tehdy produkovaly lesy. Ovšem ta nemožnost využívání jako pole, se se zdokonalováním zemědělství stále měnila. Před 400 - 800 lety šlo zemědělsky jako pole využívat s úspěchem, to znamená s produkcí výrazných nadbytků pro zásobování měst pouze nížinné úrodné plochy v našich nejúrodnějších oblastech. Všude jinde dávalo větší smysl ty pozemky využívat pastevecky jako travnaté louky. Před takovými 100 lety se už obdělávaná plocha rozšířila na úrodnější pozemky v podhůřích, vrchovinách a vysočinách, jinde stále zůstávaly pastviny. S nástupem intenzívního zemědělství, u nás před takovými 60 - 40 lety v socialistických zemědělských družstvech se na obdělávaná pole přeměnily v podstatě všechny travnaté porosty, pastviny i ve výše položených podhorských oblastech, kromě těch opravdu na rozorání nevhodných. Současně se drobná neúrodná políčka a pastviny využívaná obvykle těmi nejchudšími zalesňovala nebo prostě nechala zarůst, takže nastal obrovský pokles rozlohy klasických travnatých biotopů.
To socialistické rozorávání pastvin na pole zůstalo beze změny v podstatě dodnes. Co se změnilo, je to, že stoupla cena dřeva a pokud bude možné využívat lesy stále klasickým pěstebním způsobem, stanou se lesy ekonomicky produktivnější než travnaté plochy využívané jako pastviny. Bude tedy stále trvat tlak majitelů travnatých ploch na jejich zalesňování. A pokud se nepřestane nekriticky nadměrně podporovat návrat velkých predátorů do přírody, tady nejvíc asi vlků, přestane být plošně vůbec možné provozovat i malé pastevectví, využívání menších travnatých ploch tímto způsobem pro produkty z ovcí, koz a skotu, a nastane další tlak majitelů těch pozemků k buď jejich rozorání na pole nebo na jejich zalesnění.
Odpovědět
Co se týká travnatých porostů u nás, tak ty logicky mizí, protože zmizelo ekonomické zdůvodnění jejich využívání. Když pominu rovinaté plochy v nížinách, které se zastavují.
Travnaté biotopy, pastviny měly v minulosti své ekonomické zůvodnění tím, že byly v místech, která nešla stávající zemědělskou technologií intenzívně využívat jako obdělávaná pole, současně ale využívána jako pastviny produkovala víc užitku než tehdy produkovaly lesy. Ovšem ta nemožnost využívání jako pole, se se zdokonalováním zemědělství stále měnila. Před 400 - 800 lety šlo zemědělsky jako pole využívat s úspěchem, to znamená s produkcí výrazných nadbytků pro zásobování měst pouze nížinné úrodné plochy v našich nejúrodnějších oblastech. Všude jinde dávalo větší smysl ty pozemky využívat pastevecky jako travnaté louky. Před takovými 100 lety se už obdělávaná plocha rozšířila na úrodnější pozemky v podhůřích, vrchovinách a vysočinách, jinde stále zůstávaly pastviny. S nástupem intenzívního zemědělství, u nás před takovými 60 - 40 lety v socialistických zemědělských družstvech se na obdělávaná pole přeměnily v podstatě všechny travnaté porosty, pastviny i ve výše položených podhorských oblastech, kromě těch opravdu na rozorání nevhodných. Současně se drobná neúrodná políčka a pastviny využívaná obvykle těmi nejchudšími zalesňovala nebo prostě nechala zarůst, takže nastal obrovský pokles rozlohy klasických travnatých biotopů.
To socialistické rozorávání pastvin na pole zůstalo beze změny v podstatě dodnes. Co se změnilo, je to, že stoupla cena dřeva a pokud bude možné využívat lesy stále klasickým pěstebním způsobem, stanou se lesy ekonomicky produktivnější než travnaté plochy využívané jako pastviny. Bude tedy stále trvat tlak majitelů travnatých ploch na jejich zalesňování. A pokud se nepřestane nekriticky nadměrně podporovat návrat velkých predátorů do přírody, tady nejvíc asi vlků, přestane být plošně vůbec možné provozovat i malé pastevectví, využívání menších travnatých ploch tímto způsobem pro produkty z ovcí, koz a skotu, a nastane další tlak majitelů těch pozemků k buď jejich rozorání na pole nebo na jejich zalesnění.
JP
Jaroslav Pobeha
21.10.2021 13:51 Reaguje na Radim PolášekA uhlík - organika v tých poliach sa bude ako obnovovať ? Tie bohaté pôdy v nížinách nevznikli len tak sami od seba, k tomu prispeli spásače za miliony rokov - divé aj dobytok. Ak budú desiatky rokov samé polia na úkor pastvín, respektíve nebude rotácia - pole- pastvina, dopadne pôda ako na južnej morave.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
21.10.2021 10:51Co se týká ekologického udržování stávajícíh travnatých porostů, tady mám na mysli jednak malé porosty typu okrajů silnic, náspy, příkopy a malé travnaté pozemky, jednak velké travnaté porosty dotované z EU, podle mne velice ekologicky škodí, pokud se porost jen sešrotuje a nechá na místě. Vzniká tak tam biotop stanovišť s nadbytkem dusíku a vůbec veškerých živin, které jsou samy o sobě podle mne ekologicky málo cenné. Navíc jsou extrémně nestabilní, protože v takovém protředí brzo převládnou silně vzrůstné nitrofilní rostliny, často plevele a je zde taky velice vhodné prostředí pro rychlé zarůstání semenáčky stromů a keřů i trní a podobně.
Podle mne ekologicky mnohem cennější biotopy vzniknou, když už se má ten biotop sekat, tak jedině za podmínky, že posekaná biomasa se z těch ploch v nějakém stavu sesbírá a odveze. Vzniknou tak časem travnatá stanoviště s středním až malým obsahem živin, která jsou podle mne ekologicky mnohem cennější. Jsou mnohem diverzifikovanější a dochází zde, po časovém ustálení termínů sekání, vedle příslušných jednodomých trav k samovolnému rozšiřování dvoudomých kvetoucích rostlin. Dochází tak časem k samovolnému vzniku oněch kvetoucích trávníků, o kterých ekologičtí nadšenci nyní básní a které se snaží vytvářet vysévaním komerčně produkovaných semen kdoví odkud. A ten pozemek k rozšíření těch kvetoucích rostlin ani nemusí fungovat v režimu sekání a sušení sena, kdy v sušené biomase, posekané bez poškození stonků v pravý čas dochází k dozrávání a vydrolování semen kvetoucích rostlin a tím jejich rozšiřování na pozemku.
Odpovědět
Podle mne ekologicky mnohem cennější biotopy vzniknou, když už se má ten biotop sekat, tak jedině za podmínky, že posekaná biomasa se z těch ploch v nějakém stavu sesbírá a odveze. Vzniknou tak časem travnatá stanoviště s středním až malým obsahem živin, která jsou podle mne ekologicky mnohem cennější. Jsou mnohem diverzifikovanější a dochází zde, po časovém ustálení termínů sekání, vedle příslušných jednodomých trav k samovolnému rozšiřování dvoudomých kvetoucích rostlin. Dochází tak časem k samovolnému vzniku oněch kvetoucích trávníků, o kterých ekologičtí nadšenci nyní básní a které se snaží vytvářet vysévaním komerčně produkovaných semen kdoví odkud. A ten pozemek k rozšíření těch kvetoucích rostlin ani nemusí fungovat v režimu sekání a sušení sena, kdy v sušené biomase, posekané bez poškození stonků v pravý čas dochází k dozrávání a vydrolování semen kvetoucích rostlin a tím jejich rozšiřování na pozemku.
JP
Jaroslav Pobeha
21.10.2021 13:43Som rád, že niekto napísal o dôležitom ekosystéme, ktorého funkcia je neznáma mnohým eko nadšencom.
Keď som sa bavil s niektorými na tému, ako si predstavovali panenskú Európu pred príchodom človeka, dostalo sa mi odpovede, že všade bol súvislý
les. Pousmial som sa, bolo vidieť, že mnoho nadšencov nemá ahnung o paleo-ekologii.
V nížinatej a pahorkatinovej krajine žili miliony veľkých kopytníkov. Sú to krajinní inžinieri, takže dokážu okolitú zeleň upraviť podľa svojej potreby.
Takže okrem stepí tu boli aj lesostepi. Aj samotné lesy boli podstatne redšie.
Pre trávnaté ekosystémy sú tieto spásače nutné, bez nich pôda degraduje. Kopytníky spolu s koprofágnymi chrobákmi.
Ochranu stepí nie je možné robiť bez týchto zvierat.
Problém je, že kopytníky sa dnes na mnohých miestach už nevyskytujú alebo ich je málo. V amerike pred príchodom europanov sa pásli milionové stáda bizonov.
Pred príchodom sibíranov sa tam pásli aj kone, mastodonty, mamuty.
Dnes je bizonov cca pol miliona.
V Euroázijských stepiach je situácia so spásačmi horšia. Kopytníky tam boli príliš vybíjané napríklad pomocou zaháňaňia do kamenných ohrád. Je možné, že aj kvôli ich nedostatku tam ľudia prešli na poľnohospodárstvo.
Lenže posledné roky s priemysleným poľnohospodárstvom mizne v krajine aj dobytok.
Napríklad v Kazachstane po kolapse ZSSR opustili ľudia obrovské plochy a divých spásačov sa tam nedostáva. Južná Morava je ďalší príklad.
Odpovědět
Keď som sa bavil s niektorými na tému, ako si predstavovali panenskú Európu pred príchodom človeka, dostalo sa mi odpovede, že všade bol súvislý
les. Pousmial som sa, bolo vidieť, že mnoho nadšencov nemá ahnung o paleo-ekologii.
V nížinatej a pahorkatinovej krajine žili miliony veľkých kopytníkov. Sú to krajinní inžinieri, takže dokážu okolitú zeleň upraviť podľa svojej potreby.
Takže okrem stepí tu boli aj lesostepi. Aj samotné lesy boli podstatne redšie.
Pre trávnaté ekosystémy sú tieto spásače nutné, bez nich pôda degraduje. Kopytníky spolu s koprofágnymi chrobákmi.
Ochranu stepí nie je možné robiť bez týchto zvierat.
Problém je, že kopytníky sa dnes na mnohých miestach už nevyskytujú alebo ich je málo. V amerike pred príchodom europanov sa pásli milionové stáda bizonov.
Pred príchodom sibíranov sa tam pásli aj kone, mastodonty, mamuty.
Dnes je bizonov cca pol miliona.
V Euroázijských stepiach je situácia so spásačmi horšia. Kopytníky tam boli príliš vybíjané napríklad pomocou zaháňaňia do kamenných ohrád. Je možné, že aj kvôli ich nedostatku tam ľudia prešli na poľnohospodárstvo.
Lenže posledné roky s priemysleným poľnohospodárstvom mizne v krajine aj dobytok.
Napríklad v Kazachstane po kolapse ZSSR opustili ľudia obrovské plochy a divých spásačov sa tam nedostáva. Južná Morava je ďalší príklad.
JO
Jarka O.
21.10.2021 14:18 Reaguje na Jaroslav PobehaRusové pro zachování stepí něco dělají? A co Mongolsko, jak to vypadá se stepí a zvířaty spása či tam? Je tam travinatý ekosystém stále v rovnováze?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
21.10.2021 14:56 Reaguje na Jarka O.Rusi a Ukrajinci niečo robia ale či to bude stačiť je otázne.
Napríklad v ukrajinských stepiach sú veľké biosférické stanice - Askania Nova a Tarutino. Tam vysadzujú rôzne divé kopytníky. V Askanii napríklad aj africké, je to divné ale ak sa im darí...
https://ukrainer.net/askania-nova/
V Rusku je to Orenburská rezervácia s 10tisíc hektármi. Nedávno tam doviezli Przevalského kone.
https://austria-forum.org/af/Geography/Asia/Russia/Special_Information/Orenburg_Nature_Reserve
Tie rezervácie sú aj tak malé nato aké plochy by divé zvieratá mali "obhospodarovať". Zvieratá potrebujú migrovať, nemôžu sa pásť len na ohraničených územiach.
V Mongolsku sa nevyznám. Jediné, čo viem je reintrodukcia koňov.
V Rusku existuje jeden zaujímavý projekt, nejde o trávnaté stepi ale o premenu tajgy na tundro-step. Ide o tzv. pleistocénny park. Cieľom zakladateľa geologa Sergeja Zimova je zabrániť nadmernému topeniu permarostu. https://www.youtube.com/watch?v=IWnlPYu3ovQ
Odpovědět
Napríklad v ukrajinských stepiach sú veľké biosférické stanice - Askania Nova a Tarutino. Tam vysadzujú rôzne divé kopytníky. V Askanii napríklad aj africké, je to divné ale ak sa im darí...
https://ukrainer.net/askania-nova/
V Rusku je to Orenburská rezervácia s 10tisíc hektármi. Nedávno tam doviezli Przevalského kone.
https://austria-forum.org/af/Geography/Asia/Russia/Special_Information/Orenburg_Nature_Reserve
Tie rezervácie sú aj tak malé nato aké plochy by divé zvieratá mali "obhospodarovať". Zvieratá potrebujú migrovať, nemôžu sa pásť len na ohraničených územiach.
V Mongolsku sa nevyznám. Jediné, čo viem je reintrodukcia koňov.
V Rusku existuje jeden zaujímavý projekt, nejde o trávnaté stepi ale o premenu tajgy na tundro-step. Ide o tzv. pleistocénny park. Cieľom zakladateľa geologa Sergeja Zimova je zabrániť nadmernému topeniu permarostu. https://www.youtube.com/watch?v=IWnlPYu3ovQ
JP
Jaroslav Pobeha
21.10.2021 15:10 Reaguje na Jaroslav PobehaNa "reintrodukcii" kopytníkov sa nechtiac podieľajú aj chovatelia, obchodníci, migranti. Ich zásluhou k sú zdivené kone v severnej a južnej amerike, hrochy v južnej amerike, africké a indické antilopy v Texase.
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.10.2021 09:26JP: děkuji za odkazy, podívám se, až bude čas, i mně se téma líbí. Otázka zůstane, kolik velkých býložravců travinatý ekosystém potřebuje a unese, aby jejich množství nebylo kontraproduktivní a náročné na údržbu, když, jak zminujete, není možná migrace. Myslíte, že je možné, aby se traviny v příhodném klimatu udržely a obnovovaly samy bez největších zvířat, s menšími zvířaty? (a ještě akumulovaly organickou hmotu,což je v současnosti zvláštní zájem).
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.10.2021 19:00 Reaguje na Jarka O.Vykašlete se už konečně na velké býložravce. Ty traviny v první řadě udržovaly požáry. No a akumulovat organickou hmotu? Můžete ten nesmysl v souvislosti se stepí vysvětlit? "Naakumulovanou" organickou hnotu likvidovali pravě ty požáry.
Odpovědět
JO
Jarka O.
30.10.2021 13:11 Reaguje na Jarek SchindlerNa velké býložravce se tedy vykašlu, reagovala jsem na P. Pobehu, který píše o jejich reintrodukcich. Vsechna živá i mrtvá tela rostlin akumulují organickou hmotu. Když je nic nespase a oheň nespálí, zůstanou ležet na zemi, překryje je nový porost, tím se postupně dostávají do větší hloubky a akumulují organiku, stane se z nich raselina, uhli. Požár povrch spálí, pohnojí NPK a koloběh života se opakuje. Zase pokud traviny na stepích takto fungují bez spásačů, mají stromy větší šanci se postupně uchytit a přežít.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
22.11.2021 02:05 Reaguje na Jarka O."Když je nic nespase a oheň nespálí, zůstanou ležet na zemi, překryje je nový porost, tím se postupně dostávají do větší hloubky a akumulují organiku, stane se z nich raselina, uhli". Rašelina a uhlie sa vytvorí len tam, kde sú mokrade alebo jazerá. Vtedy sa rastliny nepremenia na humus. To je prípad sokolovskej a mosteckej panvy. Stepi, savany a prérie sú suché, sezonne vysychajú, stromy sa tam takmer neuchytia kvôli nedostatku zrážok.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
22.11.2021 01:26 Reaguje na Jarek SchindlerRozmýšľajte trochu. Bez tých zvierat a koprofágneho hmyzu by sa nevytvorila tak bohatá pôdna vrstva v stepiach. Oheň by to nedokázal, ani bejaké zelené hnojenie. V africkej savane Alan Savory zistil, že bez kopytníkov pôda eroduje. Sergej Zimov jasne ukázal, že na sibíri jakutsky kde doviezol rôzne zvieratá sa znova vytvorila step miesto tundry a s tým sa zmenil aj stav pôdy - viac humusu. Celý ekosystém trávnatých stepí je perfektne vyladený len so spásačmi. Bolo to tak aj v Austrálii, než tam prišli ľudia.
Odpovědět
