https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-prospela-pandemie-prirode-moc-ne-cestovni-ruch-je-k-ochrane-zapotrebi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak prospěla pandemie přírodě? Moc ne, cestovní ruch je k ochraně zapotřebí

22.9.2021 05:05 | PRAHA (Ekolist.cz)
Brazílie loni přišla o 1,6 miliardy dolarů a pracovní místa v „přírodní turistice“ pro 55 000 lidí. Průvodců i strážců. Pětinu z celkového počtu.
Brazílie loni přišla o 1,6 miliardy dolarů a pracovní místa v „přírodní turistice“ pro 55 000 lidí. Průvodců i strážců. Pětinu z celkového počtu.
Funící baťůžkáři pomalu postupující ve stlačeném zástupu na vrcholek hory; pláže v obležení slunících se výletníků, že přes lehátka, plavky a slunečníky nevidíte písek. Kolony u vjezdů parkovišť před branami národních parků. Když je turistů moc, poznáme to rychle. A máme vcelku jasno v tom, že takový předimenzovaný cestovní ruch nijak zvlášť přírodě neprospívá. Znamená tedy současně, že méně turistů je lépe? Ukazuje se, že se závadností turismu to není tak prosté, jak ostatně demonstroval celý loňský rok.
 

Zpráv o tom, jak se příroda zbavená pravidelného návalu turistů vzpamatovává; jak se divočina vrací do měst a kolem turistických stezek je zase o něco živěji se během loňského roku vyrojilo dost. Pravda, nemálo takových falešně pozitivních zpráv popisovalo dost zkreslenou realitu. Nicméně extrakt ze světových medií vcelku jednoznačně přinášel novinky o tom, jak se teď přírodě bez lidí daří lépe, regeneruje se a ozdravuje. Mořské želvy kladly vejce do písku liduprázdných pláží, kaloni po večerech předváděli leteckou akrobacii nad prázdnými parkovišti, ve vlnách kolem Hongkongu se místo trajektů proháněli „bílí“ delfíni čínští. Jenže úplně všude si příroda s takovou přesvědčivostí lépe nevedla.

Malý ostrov má velký problém

Například na Stora Karlsö, švédském ostrůvku ztraceném v Baltském moři, byl hlad. Zdejší kolonie alkounů úzkozobých se totiž už dávno potravně navázala na likvidaci stravitelných odpadků po turistech, kteří zdejší kolonii pravidelně navštěvovali. Loni ale výletníci nedorazili, a bez nich se výrazně proměnila lokální dostupnost potravy. Loňský návrat zpohodlnělých alkounů blíž přírodě se dá vyčíslit o 10 % větší mortalitou dospělců, o třetinu nižší snůškou a o pětinu nižšími počty mláďat. A na skalistý ostrůvek bez lidí se také zcela přirozeně začali navracet orli mořští (loni sem zalétali 7x častěji), kteří alkouny vydatně plašili a usnadňovali tím práci rackům s rabováním nehlídaných hnízd. Pokud bychom se tedy mohli zeptat alkounů na to, jak vidí sezónu bez turistů, pozitivní ohlasy bychom asi v jejich rozhořčeném mečivě krákavém projevu neuslyšeli.

Pětinu, čtvrtinu až třetinu zaměstnanců pak museli propustit i parky a rezervace v Asii a Africe. Taková Keňa pozbyla 80 % příjmů z cestovního ruchu, který je jedním z pilířů zdejší ekonomiky.
Pětinu, čtvrtinu až třetinu zaměstnanců pak museli propustit i parky a rezervace v Asii a Africe. Taková Keňa pozbyla 80 % příjmů z cestovního ruchu, který je jedním z pilířů zdejší ekonomiky.

Podobně nedobře se daří i opicím z Thajska a celé Indonésie, které v přímořských letoviscích udržovalo vlastně jen přikrmování od turistů. Makakové jen tak nesbalí rance a nevydají se do méně úživné džungle, ale místo toho se pokusí vydobýt si jídlo od místních lidí. A jsou z toho velké nepříjemnosti. Dílem proto, že oni místní lidé teď často sami nemají moc co do úst. I jim, zprostředkovaně, cestovní ruch poskytoval obživu. S podobným problémem se díky pandemii covid-19 loni potýkalo nejméně 197 milionů dalších lidí, jejichž zaměstnání je s turismem nějak spjato.

Ušetřili jsme emise. Ale ztratili víc, než jen obrat

Dívat se na všechny ty karantény, omezení pohybu, uzavřené hranice a nemožnost vycestovat za dobrodružstvím můžeme různě. Je například fajn, že se bilance letecké přepravy, která je globálně odpovědná za 2 % veškerých antropogenních emisí, snížila o 22 %. Tedy na 1,6 %. Přitom odhadované ztráty z obratu (kvůli poklesu objemu turistů o 73 %) vyčíslila Světová rada pro cestování a cestovní ruch (WTTC) na 5,5 bilionů dolarů. Cože je zhruba 5x více než „díra“, kterou ve světových ekonomikách vytvořila finanční krize z roku 2009. Díra, kterou není úplně ve všech segmentech cestovního ruchu stejně snadné zalepit.

Majitel hotelu na pláži může vypnout hlavní jistič, přívod vody, rozdat výpovědi a doufat, že s našetřenou rezervou hluchou sezónu „nějak“ přežije. Ale národní park, safari nebo rezervace si nucené volno vzít nemůže. Své zaměstnance, respektive strážce a rangery, potřebují v terénu na nohou každý den. Brazílie loni přišla o 1,6 miliardy dolarů a pracovní místa v „přírodní turistice“ pro 55 000 lidí. Průvodců i strážců. Pětinu z celkového počtu. Obdobnou pětinu, čtvrtinu až třetinu zaměstnanců pak museli propustit i parky a rezervace v Asii a Africe. Taková Keňa pozbyla 80 % příjmů z cestovního ruchu, který je jedním z pilířů zdejší ekonomiky.

Alternativou za ztracené zaměstnání v ochraně přírody je pak pro domorodé komunity většinou návrat k zemědělství, které má ovšem dost nehezkou reputaci. Je spojené s klučením a vypalováním porostů, vypásáním, přetížením omezených vodních zdrojů. A také lovem bushmeatu pro obživu anebo rovnou pytláctvím. Nezaměstnaný ranger, který zná rezervaci jako své boty, je vlastně ideální pytlák. Zvířata v rezervacích přitom paradoxně chránila přítomnost turistů, respektive vyšší frekvence pohybu osob.

Zkrátka a dobře, návaly turistů přírodě neprospívají. Ale absence cestovního ruchu, jako ta loňská, taky zrovna dvakrát ne.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

22.9.2021 08:18
nějak se v článku zapomnělo napsat co převažuje ,škody v přírodě turistikou a cestovním ruchem, nebo příliv peněz z cestovního ruchu které tyto škody prý ,,napravují,,
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2021 09:05
Fakt dobrý. Že je člověk závislý na přírodě je jasné každému, ale že příroda na člověku? Do jisté míry ano, ale to je jen okrajová záležitost.
A úbytek peněz od turistů je x násobně menší problém, než přemnožování obyvatel, kteří ty peníze potřebují.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.9.2021 11:17
Je krásně vidět na jakých hliněných nohách je "ochrana přírody" v podání eko postavena a jak málo stačí k tomu aby se zhroutila.
Odpovědět
Sl

Slovan

23.9.2021 05:18 Reaguje na Jarek Schindler
Na hliněných nohách možná stojíte vy, ale určitě ne ochrana přírody. Organizace African Parks, kterou můžeme nazvat jako “eko”, neměla ani v této situaci sebemenší problém s financemi. Proč? Díky tomu jak je nastavená. Od samého začátku totiž spravuje parky, kde ten turismus nebyl nijak velký a mnohdy i v zemích, kde logicky ani nemůže být. To, že ho poté dokáží zvýšit jako v Akageře nebo Zakoumě je věc druhá. Nejspíš i díky tomu ale dostanou (pravděpodobně) do roka pod svou správu i světoznámý Kafue. Včera podepsali navíc podobnou dohodu i s Angolou o Luengue-Luiana NP a Mavinga NP, což jsou ty nedotčené oblasti jihovýchodní Angoly s rozlohou přes 90 000 km2. Takhle úspěšná je moderní eko ochrana. A další parky budou přibývat - o tom jsem přesvědčen.

Že se třeba v parcích Keni předpokládal určitý příjem z turismu není nic divného. Je to jedna z top 4 turistických safari destinací v Africe. Nikdo nic podobného nepředpokládal - jen vy, génius nejvyšší, samozřejmě ano.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2021 05:07 Reaguje na Slovan
O čem to zase mluvíte pane Slovane? Už jen taková maličkost, že já osobně nepředkládám žádné předpoklady ale pouze nynější dobou ověřená fakta, vám očividně dělá problémy. A jak je na tom AP dobře? Dobročinné zbírky a další žebračky jedou na plné pecky. Kolik že to uvádějí průměrný náklad na ochranu 1 ha pustiny? Pardon NP který se musí strážit se samopalem v ruce. 155 až 177 Kč. Zajímavé číslo při porovnání se soukromými farmami které si na sebe musí vydělat. No ale zase vlastnit polovojenskou "armádu" něco stojí že. A ochrana přírody pod namířeným samopalem.........
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist