EcoMonitorEkoLink
Napište nám : ekolist@ekolist.cz
EkoList po drátě vydává občanské sdružení BEZK Za publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu
O násNovinkyPřehled zpráv e-mailemInzerujte u nás! English version
Titulní stránka > Politici a životní prostředí > Sněmovní volby 2002 > Ekopolitika MAPA STRÁNEK
Politici a životní prostředí

Ekopolitika
Související zprávy
Reuters: Trump zruší Obamovo omezení těžby uhlí
2. března 2017 10:00
Za původní verzi zákona o národních parcích demonstrovaly stovky lidí
21. února 2017 15:18
Většina stran chce sněmovní verzi zákona o národních parcích
21. února 2017 14:30
Anketa: Jak se k tématům životního prostředí staví strany v Jihočeském kraji?
6. října 2016 09:29
Krajské volby 2016: Moravskoslezský kraj - téma ovzduší už není tak silné jako v minulých volbách
29. září 2016 01:42

Další zprávy:
Od:
Do:
   
Související články odjinud
Idnes:
Idnes: Na Českolipsku vzniká nová rezervace. Má chránit páchnoucího brouka
26. listopadu 2012
ČT24:
ČT24: Modrý sloup půjde zřejmě k soudu
15. listopadu 2012
Ižurnál:
Ižurnál: Kontrola potravin v Česku není jednotná, ministerstvo zemědělství to chce změnit
13. listopadu 2012
Ihned:
Ihned: Jičín couvl od zdražení popelnic, velká část měst a obcí ale ceny zvedne
12. listopadu 2012
Ižurnál:
Ižurnál: Odstřel přemnožených kormoránů bude jednodušší
12. listopadu 2012
Další články:
Od:
Do:
   
Výběr článků z jiných médií vám přinášíme ve spolupráci se serverem EcoMonitor
Související tiskové zprávy
Klimatická koalice a Zelený kruh:
Klimatická koalice a Zelený kruh vyzývají nově zvolenou politickou reprezentaci k transformaci energetiky a ozdravení krajiny
20. října 2021 09:04
Hnutí DUHA:
Lidé zvolili také oživení krajiny, odklon od uhlí a obnovitelné zdroje. Splní strany svoje sliby?
11. října 2021 07:44
KDU-ČSL:
Lidovci prosadili i z opozičních řad pětistovku za vychované dítě, lepší ochranu životního prostředí nebo možnost oddlužení společnosti
7. října 2021 17:38
KDU-ČSL:
Jitka Seitlová: Lidé mají právo na varování při ohrožení jejich života nebo majetku
6. října 2021 11:25
Piráti a Starostové:
Kritika za zpackané vyšetřování havárií na Bečvě stekla po ministru Brabcovi jak po teflonu, MŽP nápravu do budoucna nepřipravilo
5. října 2021
Další tiskové zprávy:
Od:
Do:
   
Související odkazy
Ekologické priority pro volební programy 2002 - Otevřená společnost
Seznam závazků z oblasti otevřené společnosti, kterými by podle názoru českých ekologických organizací měly politické strany před letošními volbami oslovit voliče.
Související odkazy vám přinášíme ve spolupráci se serverem EkoLink
Vybraná hlasování týkající se ekologické politiky za volební období 1998 - 2002

Vládní návrh zákona o EIA (tisk 495)
Předložen 6. ledna 2000

Nová úprava posuzování vlivů na životní prostředí (EIA, environmental impact assesment). Nově vyžaduje mj. předkládání variant řešení posuzovaného záměru. Spory kolem zákona se týkaly mj. možnosti a podmínek účasti nevládních organizací na řízení (navazujícím na proces EIA) týkajícím se posuzovaného záměru.

Poslanecký návrh novely stavebního zákona (tisk 914)
Předložen 25. dubna 2001

Návrh zákona, který měl umožnit označení průmyslových zón za veřejně prospěšné stavby, a tím umožnit vyvlastňování soukromých pozemků pro účely staveb ve veřejném zájmu. Výsledkem novely by bylo i všeobecné zjednodušení vzniku průmyslových zón.

Vládní návrh zákona správní řád (tisk 1070)
Předložen 27. září 2001

Zákon upravuje proceduru správního řízení a stanovuje, jakým způsobem a kdo se může stát účastníkem tohoto řízení. Zákon zavádí nerovnost práv jednotlivých účastníků řízení. Jediným "nepominutelným účastníkem" řízení by podle návrhu byl navrhovatel - tedy ve většině případů investor. Práva ostatních, tzv. "přidružených účastníků" (tedy například občanských sdružení) by byla omezena.

Pasáže volebních programů týkající se ekopolitiky:

Cesta změny:
Podporujeme neziskové nevládní organizace, které spoluutvářejí otevřenou, tolerantní a solidární občanskou společnost, jež je předpokladem fungujícího a prosperujícího státu.
Z nepřímých daní podpoříme tzv. ekologickou daň (pokutu) za spotřebu ekologicky nešetrných produktů a spotřebu neobnovitelných zdrojů. Rovněž podpoříme zavedení zdravotní daně za konzumaci zdraví škodlivých výrobků (cigarety, alkohol). Výnosy z těchto daní budou věnovány na ochranu životního prostředí a na rozvoj preventivních zdravotních programů.
Provedeme též reformu DPH - zavedeme skupinu s nulovou DPH (zdravotnictví, školství, ekologie, bytová výstavba).
Prosadíme zdravé a příjemné životní prostředí - pro zachování ekologické rovnováhy a trvale udržitelný život
Pilířem našeho programu je dlouhodobě udržitelný rozvoj, který znamená naplňovat ideály humanismu a úcty k přírodě. Trvale udržitelný rozvoj znamená fungující hospodářství, které splňuje požadavky a potřeby dnešních generací, aniž by jakkoli negativně ovlivnilo šance budoucích generací uspokojit své vlastní potřeby. Proto potřebujeme opět nastolit rovnováhu mezi svobodami jednotlivce a jeho odpovědností vůči ostatním lidem i přírodě. S ohledem na budoucnost a životy našich dětí musíme přijmout odpovědnost především za to, v jakém stavu jim předáme tuto zemi.
Vytvoříme celonárodní program ekologické výchovy.
Posílíme vliv občanských iniciativ nad nezávislým monitorováním stavu životního prostředí.
Podle druhu a rozsahu poškozování životního prostředí rozlišujeme naši politiku ochrany životního prostředí do těchto kategorií:
i. Dobrovolná ochrana životního prostředí. Nejjemnější ochrana životního prostředí spočívá ve výzvách a apelech na rozum nebo na dobro v lidech.
ii. Technicko-plánovaná ochrana životního prostředí. V rámci technické ochrany životního prostředí se odstraňuje to, co vzniká přirozeným provozem společnosti, zejména se jedná o čištění odpadních vod a spalování smetí. Plánovaná ochrana životního prostředí se pak orientuje na zabránění ekologických zatížení (např. v rámci územního a dopravního plánování).
iii. Policejně-právní ochrana životního prostředí. Aby byla kvalita životního prostředí (mezní hodnoty emisí) dodržena, musí být stanovena pro jednotlivé výrobce a spotřebitele norma k dodržení mezních hodnot emisí. Chování, poškozující životní prostředí, se pak přímo zakazuje, žádoucí chování se vynucuje nařízeními (např. kontroly množství výfukových plynů) a zákazy (omezení rychlosti na dálnicích). iv. Tržně-hospodářská ochrana životního prostředí. I oblast životního prostředí musí stát na zdravých ekonomických základech. Z tohoto předpokladu vychází tržně-hospodářská ochrana životního prostředí. V politice životního prostředí získávají na významu především daňové nástroje, dobrovolné závazky a certifikáty (emisní certifikáty).
Dobrovolné jednání ve prospěch ochrany životního prostředí (účast na ekologickém auditu) musí být náležitě kompenzováno. Odpovědnost za ochranu životního prostředí musí být mnohem intenzivněji přenesena na soukromé osoby, na architekty, inženýrské kanceláře, podnikatele, řemeslnické mistry i na jednotlivé domácnosti. Předložíme proto ke schválení zákoník životního prostředí v takové podobě, aby ekologické právo bylo přehlednější a tím i praktikovatelnější.

Česká pravice:
Omezíme počet ministerstev sloučením s jinými ministerstvy a zrušením některých činností bez náhrady (zrušení ministerstva kultury, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva životního prostředí).
Ze všech typů škol je třeba v zájmu české státní ideje, demokratické civilizace a svobody důsledně vyloučit marxisticky založenou výuku a všechny soudobé ideologické verze neo-marxismu, anarchismu, neo-fašismu a neo-nacismu: postmodernismus, multikulturalismus, radikální feminismus a ekologismus, evropskou duchovní tradici spravedlnosti a demokratické civilizace popírající směry liberalismu a komunitarismu, klerikalismus, velmocenský šovinismus, národní a rasovou nesnášenlivost, neo-korporativismus a demokratickou ústavní svrchovanost státu popírající regionalismus a ideologii zániku států ve prospěch celoevropského nebo celosvětového centrálního řízení a správy.
Zasadíme se, aby malé a střední obce získaly cestou a správou místních daní zásadně vyšší možnost řešit základní potřeby života na venkově, v obci atd. Za kvalitu a úroveň života obce musí být zásadně odpovědni občané v ní žijící.
Naprosto zásadní je pro nás chránit nejdříve člověka, a teprve následně jiné živočišné nebo rostlinné druhy. V současnosti dochází k tomu, že největšími škůdci životního prostředí jsou jeho tzv. ochránci.
Nepreferujeme ochranu přírody, ale ochranu člověka. Připojujeme se k těm, kteří tvrdí, že ekologie může být i ekonomická. Ať to zní jakkoliv nezvykle, nemusíme chránit přírodu za každou cenu, ale musíme vytvářet a chránit zdravé, člověku vyhovující životní prostředí a to s dlouhodobým výhledem. Pokud bude člověk vůči svému životnímu prostředí trvale necitelný, může vyprovokovat přírodu, která je stále bilionkrát mocnější než člověk, k přijetí nějakého radikálního řešení, které vyřadí člověka navždy ze světa. Výši nákladů spojených s odstraňováním následků necitlivých zásahů do životního prostředí si lidé uvědomí pouze tehdy, když se na nich budou muset přímo podílet a pocítí to ve vlastních peněženkách.

ČSSD:
Naším cílem je sociálně a ekologicky orientovaná tržní ekonomika. Trvale udržitelný rozvoj.
Uděláme vše pro čisté životní prostředí. Stát musí přísně dohlížet na dodržování ekologických norem a zákonů, aby mohli být lidé zdraví.
Budeme intenzivně podporovat organizace myslivců, rybářů, zahrádkářů, včelařů, chovatelů drobného domácího zvířectva apod. Tato občanská sdružení mají trvale velký význam pro rozvoj venkova.
K přírodě budeme nadále přistupovat jako k celospolečenskému bohatství - tedy vždy ve vztahu k veřejnému zájmu.

Humanistická aliance:
Prosazování principů trvale udržitelného života, tj. takového života, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval možnost dalších generací uspokojit jejich vlastní potřeby. Znamená zlepšování kvality života lidí tak, aby nebyla překročena nosná kapacita ekosystémů a biosféry.
Vhodnou daňovou politikou zvýhodňovat ekologické druhy dopravy a ekologická paliva.
Zvýšit pravomoci jednotlivých městských částí a obcí při schvalování územních plánů. Současný stav, kdy o územním plánu rozhodují pouze městské magistráty nebo okresní úřady je nepřijatelný.
Je třeba změnit pohled, jakým se díváme na naše životní prostředí. Životní prostředí je podstatou, z níž lidská společnost vyrůstá a na níž je životně závislá. Neporušené ekosystémy jsou podmínkou k pokračování života na Zemi. Životní prostředí proto není spotřební materiál, který můžeme libovolně přetvářet, aby se náš život stal krátkodobě pohodlnějším. V zájmu zachování života není možné se životním prostředím obchodovat a podřizovat přežití budoucích generací ekonomickým zájmům současné generace. Vstupuje-li přesto životní prostředí do tržních vztahů, je nepřípustné, aby do vstupních nákladů nebyla zaúčtována jeho velká hodnota. Skutečnost, že jsou přírodní zdroje k dispozici zdarma, způsobuje jejich finanční i psychologické podhodnocení a jejich neúměrně vysokou spotřebu.
Proto navrhujeme:
Prostřednictvím mezinárodního fóra ekologů a ekonomů stanovit skutečnou tržní hodnotu přírodních zdrojů. Zpracovatelé přírodních zdrojů (těžařské, zemědělské ale i stavební firmy) by poté přírodní zdroje za tuto cenu nakupovali a cenu započítávali do nákladů. Příjemcem poplatků bude stát nebo mezinárodní společenství. Získané finanční prostředky budou použity na obnovu životního prostředí.
Vysoké tresty pro ty, kdo poškodí životní prostředí tak, že původní ekosystém už není možné obnovit. Právní systém musí chápat toto chování jako vysoce společensky nebezpečné.
Daňovou politikou motivovat výrobce, aby své výrobky balili do vratných nebo ekologicky nezávadných obalů.
Daňové zvýhodnění ekologických způsobů získávání energie, ekologická paliva apod.
Investice do programů výchovy k ekologicky šetrnému chování, propagace ekologických technologií a výrobků.

Koalice:
Dýchá se nám lépe, žijeme déle. Přesto není důvod ke spokojenosti. Našim evropským sousedům se dýchá ještě lépe a žijí ještě déle! Ochrana životního prostředí se musí stát součástí naší hospodářské politiky; ekologické chování se musí vyplatit. Koalice se hlásí k principům trvale udržitelného rozvoje. Zisk není jediným měřítkem úspěchu. Kvalitu našeho života ovlivňuje výrazně prostředí, ve kterém žijeme.
Dlouhodobě usilujeme o zmenšení úlohy státu a naopak o posílení role nevládních organizací při poskytování obecně prospěšných služeb, neboť neziskové organizace provozují lépe a levněji než stát služby zejména v oblasti sociální, zdravotní, vzdělávání, kultury a životního prostředí. Jsou také mostem mezi občany a státem, jsou důležité pro růst demokracie, protože mohou ovlivňovat rozhodovací procesy ku prospěchu společnosti. Neziskový sektor v ČR však může v současné době plnit své funkce jen částečně. Je úkolem státu, aby pro tyto aktivity vymezil právní rámec. Stát, který tento úkol opomíjí, si přisvojuje nadměrnou část moci.
V reformě daňových sazeb prosadíme také její ekologický rozměr, což povede k vytvoření dalších pracovních míst v nových oborech podnikání rámci ekologického sektoru.
Prosadíme adresnou a vymahatelnou odpovědnost státu, výrobců a uživatelů jak za čerpání neobnovitelných přírodních zdrojů, tak za zhoršování životního prostředí.
Koalice přinese do vlády novou hodnotu - týmové prosazování koncepce udržitelného rozvoje, který je založen na třech vzájemně rovnocenných pilířích - na ekonomickém, sociálním a ekologickém rozvoji.

KSČM:
V zájmu zdravého a plnohodnotného života všech občanů je nutné sladit požadavky hospodářského rozvoje s naším životním prostředím. Cestu k tomu ukazuje koncepce trvale udržitelného rozvoje. Člověk se musí naučit žít v souladu s přírodou, zastavit drancování přírodních zdrojů a bezohledné poškozování životního prostředí.
Usilovat, aby státní správa a samospráva, zejména ve velkých statutárních městech a na úrovni krajů, věnovaly plnou pozornost základním ekologickým problémům, včetně ochrany před exhalacemi, působením škodlivých látek, ochrany zdrojů pitné vody a zeleně i ochrany před hlukem.
Posílit legislativu týkající se komplexní ochrany životního prostředí (všechny resorty), včetně definování vlastnických vztahů (nový zákon o ochraně ovzduší, zákon o integrované ochraně před znečištěním, novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny, nové zákony o územním plánování a stavebním řádu a o ochraně a využití nerostného bohatství, novelizace zákonů o posuzování vlivů životního prostředí, o vodách apod.). Požadovat otevřenější informační politiku státu, krajů i obcí v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí.
Prosazovat zdůvodněný systém dotací, daňových úlev a podpor např. ze Státního fondu životního prostředí. Počítat s tím, že na ekologických opatřeních by se měly finančně podílet jak soukromé, tak veřejné subjekty. V tomto smyslu podpořit mezinárodní spolupráci (legislativa a fondy EU) cestou již vytvořených regionálních projektů a programů.
Zavést zvláštní daň na vybrané luxusní zboží, progresivně zdanit neproduktivně využívaný či špatně obhospodařovaný majetek, zavést ekologické daně apod.
Prosazovat 6 univerzálních hodnot formulovaných na miléniovém zasedání hlav států OSN – svobodu, rovnost a solidaritu, toleranci, nenásilí, respekt vůči životnímu prostředí, sdílenou odpovědnost za svět.

Naděje:
Naší prioritou je výrazná podpora neziskového nevládního sektoru - právě tyto organizace pomáhají utvářet základ otevřené, tolerantní a solidární občanské společnosti, která je předpokladem pro dobře fungující, prosperující demokratický stát.
Chceme pečlivě naslouchat názorům nejrůznějších nevládních uskupení a iniciativ, budeme s nimi diskutovat a zabývat se jejich podněty - jejich reprezentanty nepovažujeme za konkurenty, ale za naše možné a užitečné spolupracovníky.
Vytvoříme celonárodní program ekologické výchovy. Cítíme nutnost, aby nové generace vyrůstaly již s vědomím větší odpovědnosti za prostředí, v němž žijeme.
Chceme zvětšit pravomoc a vliv inspekce životního prostředí.
Posílíme vliv občanských iniciativ nad nezávislým monitorováním stavu životního prostředí.
Chceme zabránit opakování přírodních katastrof, způsobených nezodpovědnými zásahy do přírody. Vybudujeme efektivní protipovodňový systém a dobudujeme funkční celorepublikový záchranný systém, který by rychle a odborně reagoval na přírodní katastrofy.

ODA:
ODA navrhne takovou změnu správního řádu, který bude garantovat rovnou šanci všem účastníkům řízení vystupovat aktivně ve správním procesu, seznamovat se s postupem jednání a garantovat práva všech účastníků. Pro ODA nejsou různé protestující skupiny občanské společnosti nepřítelem, kterého je nutné zlikvidovat, ale partnerem, se kterým můžeme nesouhlasit, ale musíme s ním diskutovat. Prosadíme zjednodušení správního řádu. Organizace občanské společnosti považujeme za partnery a nikoliv za nepřítele a to i tehdy, máme-li jiný názor. Rozšíříme prostor pro jejich činnost.
Zajistíme dostatek informací o kvalitě životního prostředí.

ODS:
Odmítáme stavět přírodu a člověka proti sobě
Přírodu devastoval komunismus. Prostředí nepřátelské svobodě je nepřátelské i přírodě
Dobré prostředí pro život je možné jen v demokratickém státě s tržní ekonomikou
Došlo k obrovskému zlepšení,ale ti,kdo o ekologii tolik mluví, k tomu přispěli nejméně
Naše země se nesmí stát rezervací,nýbrž prostředím pro život
Svět kolem nás je dílem lidských rukou mnoha generací. Produkty jejich a naší práce -společně s přírodou - tvoří prostředí pro náš život. Cílem našeho snažení je kvalitní a šťastný život člověka a proto odmítáme stavět přírodu a člověka proti sobě.
Dnes je - ve srovnání s idealizovanou minulostí - život pohodlnější, snazší, bohatší zdravější. Díky čistému vzduchu lépe dýcháme, díky síti železnic a dálnic se poznáváme a přesouváme vyrobené hodnoty, díky městům žijeme sobě nablízku obklopeni výtvory ducha, umění i technického důmyslu, díky volné krajině nacházíme inspiraci i odpočinek, díky po staletí kultivovanému venkovu nemáme nedostatek potravin a uchováváme kořeny lidové kultury a národního povědomí.
Termín "životní prostředí" obracejí jeho samozvaní ochránci proti lidem. Stavějí přírodu proti člověku a tvrdí, že člověk je sám sobě nepřítelem. To ODS odmítá. Jsme stranou občanů a pro občany a víme, že mají dostatek soudnosti, uvážlivosti a zdravého rozumu. Úzká skupinka „osvícených“ není povolána nás - proti naší vůli a bez našeho souhlasu - zastupovat.
Hlavním škůdcem byl komunistický stát
Z hlediska ohrožení přírody patřila naše země k nejhorším v Evropě. Dobře si pamatujeme na špínu, prach a nepořádek, řeky bez ryb, vzduch k nedýchání, mrtvé lesy, otrávenou půdu, zničenou krajinu. A také na hesla o nejlepším z možných světů.
I o tom byla sametová revoluce
Komunistický stát se jako správce našeho prostředí neosvědčil. Ochrana přírody je možná jen v demokratickém státě s tržní ekonomikou. Kde není demokracie a kde není trh, tam dochází k největšímu poškozování přírody a jejího bohatství. Prostředí nepřátelské svobodě člověka je nepřátelské i přírodě. V roce 1989 jsme stáli na náměstích proto, aby se tento stav zásadně změnil.
Došlo k obrovskému zlepšení
Po dvanácti letech svobody a tržní ekonomiky se již můžeme srovnávat s průměrem Evropské unie. Stálo to každého z nás - firmy, obce, stát - hodně práce i peněz. Na zlepšení přírodního prostředí jsme vynaložili 300 miliard korun, nejvíce v letech vlád Václava Klause. V letech 1994 až 1997 to bylo 2,5 procent HDP, což bylo více než v kterémkoli evropském státě. Je škoda, že to vláda ČSSD nezopakovala a že za její vlády investice klesly. Mohli jsme být dále. Nejhorší máme za sebou, ale problémy zůstávají a my jsme si jich vědomi.
Kterou cestou se vydáme?
Odmítáme, aby byl "ekologický imperativ" nadřazován pravidlům demokratické společnosti. Víme, že pokusy budovat ideální stát na jakémkoli "vyšším principu" vždy končily utrpením miliónů lidí.
Nechceme se vrátit k vševědoucímu státu, který řeší donucovacími metodami i to, co umíme lépe bez něho. Nechceme mít více mocných úředníků ovládajících naše životy. Nechceme jim platit stále větší daně.
Dnešní vláda - ministerstvo životního prostředí zčásti obsazené ekologisty a zcela pod jejich tlakem, protichůdně jednající „plánovací komise “ministra Grégra, nekoncepční Ministerstvo dopravy, nekonečné souboje o ministerské kompetence - to dělá špatně. Ministr Kužvart bojuje proti Temelínu argumenty o sociálně potřebné těžbě hnědého uhlí v Severních Čechách a proti řešení problémů ve městech blokací výstavby jejich obchvatů. Vláda na jedné straně horuje pro kraje, na druhé jim upírá agendu životního prostředí.
Trh versus stát
Stát má pomáhat vytvářet prostředí pro náš život pouze tam, kam trh nedosáhne. Dobře fungující trh s pevnými pravidly hry umí ochránit ty části našeho přírodního prostředí, které mají zřejmé vlastníky, což jsou lesy, půda a odpady. Nechme tam trh působit, nepusťme tyto věci do politiky, a už vůbec ne do nepolitické politiky.
Trh nemůže ochránit ty části přírodního prostředí, které nemohou být vlastněny, jako je vzduch a z velké části i voda. V těchto případech musí nastoupit zákony stanovující přípustné míry znečištění. Zdůrazňujeme však to, že lidé musí mít právo svobodně volit své priority, že nedotčené přírodní prostředí není jejich jedinou prioritou a že žádné regulační opatření není zadarmo.
Stát může zorganizovat trh i tam, kde sám nevznikl. Příkladem je trh s obchodovatelnými povoleními k vypouštění škodlivin do ovzduší a do vody. Tak je možné vytvořit „cenu znečištění “a snížit ho na únosnou míru. Nulové znečištění je nemožné, resp. je možné jen za cenu likvidace svobody člověka a jeho vyloučení z přírody. Za tržní metody nepovažujeme ekologické daně. Ty jsou jen jinou formou státem organizované blokace spotřeby různých produktů.

RMS:
Je třeba chránit základy přirozeného pořádku, který spočívá v rodině, vlasti, vzdělávání a respektu k životnímu prostředí.
Otázky spojené s tvorbou a ochranou životního prostředí se stále více dostávají do popředí veřejných debat. Destrukce života a přírodního prostředí jsou důsledkem materialistické orientace společnosti za poslední půlstoletí. Uplácení politiků zájmovými skupinami ještě celou situaci zhoršuje. Kult zisku a degradace člověka na pouhého spotřebitele vedou ke stavu, který známe ze svého bezprostředního okolí. Ze všeobecné nespokojenosti s mnohdy nenapravitelnými škodami těží jistý druh ekologismu s extrémně levicovým a naprosto nerealistickým nábojem. Skutečné ekologické aktivity jsou zneužívány těmi, kteří si u nás po vzoru svých západních sousedů říkají „zelení“. Ti nikdy nebránili životní prostředí, ale udělali si z něho politikum a snadný stupínek k politické kariéře, vyprazdňujíc obsah pojmu ekologie a zaměňujíc konkrétní práci pro budoucnost s placeným tlacháním na schůzích.
Nelze opomenout ani výrazné nebezpečí, které na náš národ čeká ze zneužívání ekologie mondialisty, těmi, kdo chtějí ovládnout svět a nastolit planetární diktaturu. Samozřejmý přesah přírody přes národní hranice je pro ně záminkou k likvidaci národního prostoru ať již z důvodu snižování emisí, očištění vodních toků apod.
V civilizované zemi jako je ta naše, byla krajina postupně přizpůsobována člověku. Její rysy tak byly výsledkem kompromisu mezi přírodou a jejím užíváním. V minulosti měl však člověk omezené prostředky, které mnohdy neuvědoměle nebo šťastnou náhodou umožnily respektovat přírodní rytmus a její rovnováhu. To se však výrazně změnilo zvláště ve druhé polovině minulého století. Negativní vývoj akceleruje a zvláště architektura asistovala při negaci tradičních forem lidských sídel. Zvláště neschopnost vlád a jejich místních představitelů s jejich megalomanskými a zkorumpovanými akcemi zabránila harmonickému užívání národního prostoru.
Člověk nestojí nad přírodou, je její součástí a musí respektovat její zákony.
Je třeba, abychom my všichni považovali přírodní prostředí za prvek naší národní identity a suverenity. Existuje pevná vazba mezi naší národní identitou a naším životním prostředím. Jsme spojeni se svojí zemí a musíme bránit naše národní dědictví.
Naše vlast je tvořena nejen populací, kulturou, ale také životním prostorem se svou krajinou, faunou a flórou. A právě proto by otázky životního prostředí měly být řešeny v rámci národním, což ovšem nijak nevylučuje efektivní mezivládní spolupráci.
Věda a technika by však měly být ve službách života a přírody.
Je třeba odmítnout vše nadnárodní, neboť každý takový akt je trojským koněm pro mondialistickou revoluci (zvyšování moci mezinárodních organizací, přímé evropské daně, které nás čekají, světové kvóty na CO2). Odmítneme všechny smlouvy a diplomatické akty, které by omezovaly naši svrchovanost v této oblasti.
Uplatníme velmi efektivní dvoustrannou spolupráci v otázkách životního prostředí přesahujících národní hranice. (Očista a splavnost Labe, zachování šumavských lesů, obnova Krušných hor, atd).
Zájmy ekonomické a rozpočtové nyní jednoznačně preferují tu produkci, která ničí práci, lidské zdraví a životní prostředí. Například dnes jsou placeny daně bez ohledu na to, zda se jedná o výrobu, která znečišťuje životní prostředí či nikoliv. Daně a jejich využití tedy nesmí být neadresné a globální, ale právě naopak přesně zaměřené tak, aby podporovaly kvalitu života, zdraví a ochranu přírody. Zvýšíme i úroveň norem, které se tak stanou bariérou zvláště pro produkci přicházející ze zemí třetího světa, které nemají takové priority jako právě my. Takovéto ochranářství je ovšem velmi šlechetné, neboť brání zároveň a prospívá i zájmům zemí třetího světa a jejich populaci.
Jednoznačně preferujeme investice užitečné pro životní prostředí a zároveň budeme uplatňovat princip opatrnosti, tj. vliv na životní prostředí posuzovat vždy v té „nejčernější“ variantě.
Objektivní a komplexní informace o aktivitách vlády, místní samosprávy i jednotlivých podniků jsou přirozeným právem každého našeho občana. Součástí tohoto přirozeného práva je i místní referendum.
Součástí ochrany životního prostředí bude i důsledná kontrola dodržování norem a přímá penalizace odpovědných osob. Je třeba zvýšit citlivost veřejnosti na tyto otázky a ukazovat dobré příklady.

Sdružení nezávislých:
Budeme prosazovat
striktní dodržování předpisů o ochraně přírodního prostředí a pro nakládání s odpady a nebezpečnými látkami
zodpovědné posuzování všech významnějších investičních záměrů s ohledem na možné důsledky pro životní prostředí s cílem předcházet jak svévolným obstrukcím, tak i možnostem korupčního jednání
snížení počtu ministerstev jejich racionálním sloučením zrušení veškerých dekoncentrátů (detašovaných pracovišť) ministerstev
nový správní řád, který zásadně změní postavení zúčastněných orgánů státní správy ve správním řízení (kolovat bude spis, nikoliv občan)

Strana zelených:
Budeme zvyšovat podíl občanů na rozhodování, zásadně podpoříme občanská sdružení a spolky, podpoříme kvalitní zákon o referendu, zasadíme se za přímou volbu starostů, podpoříme prvky přímé demokracie, pomůžeme rozvoji nadací. Účast veřejnosti na rozhodování je nejlepší prevencí korupce.
Snížíme nezaměstnanost přesunem daňové zátěže z práce na čerpání přírodních zdrojů a spotřebu.
Podpoříme využívání služeb občanských iniciativ ve všech oblastech společenského života. Zahájíme soustavný dialog s občanskými iniciativami o problematice jejich rozvoje i rozvoje občanské společnosti obecně. Zástupce občanských iniciativ zapojíme do přípravy zákonů - v legislativní radě vlády. Proměníme Radu vlády pro nestátní neziskové organizace v Radu vlády pro rozvoj občanské společnosti a posílíme její kompetence.
Uhájíme a rozšíříme podíl veřejnosti na rozhodování
Posílíme účast občanů a jejich sdružení na rozhodování o věcech veřejného zájmu. Zamezíme účelově vytvářeným právním normám, které poškozují kvalitu demokracie, znemožňují lidem podílet se na rozhodování a obcházejí pravidla tvorby zákonů. Dopracujeme vhodnější právní rámec pro občanské iniciativy všech typů. Prosadíme občanskou kontrolu všech míst a procedur, kde dochází k omezování občanských svobod.
Usnadníme účast občanů na politickém rozhodování
Snížíme povinný počet podpisů pro kandidaturu nezávislých v komunálních volbách. Nebudeme omezovat Ústavou zaručené právo občanů na shromažďování při pokojných veřejných shromážděních. Urychleně ratifikujeme Aarhuskou úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí.
Občanské iniciativě státní podporu
Vytvoříme spravedlivý, průhledný a spolehlivý systém státních dotací pro občanské iniciativy. Správu prostředků na podporu občanských iniciativ předáme z kompetence jednotlivých ministerstev Radě vlády pro rozvoj občanské společnosti. Oddělíme skryté financování činností, které má stát povinnost financovat ze zákona. Obnovíme praxi rozvoje základního jmění nadací formou uložení výnosu 1 % z privatizace státního majetku do Nadačního investičního fondu.
Alespoň procento z daní vašemu spolku
Prosadíme daňové asignace, které pomohou vytvářet nové finanční zdroje pro činnost občanských iniciativ. Odstraníme daňovou zátěž, která nadace a občanské iniciativy znevýhodňuje oproti podnikatelským aktivitám.
Jdeme příkladem
Strana zelených vloží čtvrtinu zisku ze státního příspěvku za volby (každá strana dostane od státu 100 Kč za odevzdaný hlas, překročí-li 1,5 %) do nové nadace zřízené občanskými iniciativami na podporu ekologie a demokracie.
Promyšlený rozpočet
Za účelem stabilizace veřejných financí a zastavení nárůstu státního dluhu, vláda s naší účastí nebude připravovat pouze každoroční rozpočty, ale s rozpočtem na rok 2003 předloží Poslanecké sněmovně ke schválení také koncepční státní rozpočet na celé volební období. Čtyřletý koncepční rozpočet bude obsahovat rámcové rozdělení prostředků. Důležitými prioritami budou vzdělání, ekonomická a ekologická modernizace, věda, zdravotnictví, kultura.
Zahájíme ekologickou daňovou reformu, která se již v řadě zemí Evropy osvědčila a přispěla ke snížení znečištění i nezaměstnanosti. Snížíme zdanění práce, zvýšíme zdanění neobnovitelných zdrojů. Posílíme podíl nepřímých daní, upravíme silniční daň pro průjezdy zahraničních kamionů, zrušíme neúčinnou daň dědickou a darovací. Zavedeme limity a cla na vývoz nezpracovaného dřeva, nerostných surovin a elektrické energie. Podpoříme soukromou iniciativu v ochraně životního prostředí snížením daňové zátěže. Navrhneme zákon o daňových asignacích tak, aby občan mohl rozhodnout, které nadaci, spolku, církvi nebo občanskému sdružení část svých daní poskytne.
Zlepšíme práci ministerstva životního prostředí
Ministerstvu životního prostředí vrátíme kompetence, které mělo před nástupem antiekologických vlád v roce 1992 (územní plánování, ochrana vod a lesů). Posílíme kompetence České inspekce životního prostředí. Jejím inspektorům přiznáme statut veřejného činitele. Zřídíme oddělení ochrany půdy při České inspekci životního prostředí. Přijmeme zákon o odpovědnosti za škody na životním prostředí. Prosadíme, aby se úředníci veřejné správy museli celoživotně vzdělávat v oboru péče o životní prostředí.
Vzdělání pro budoucnost
(...) Budeme prosazovat zavedení povinné ekologické výchovy na základních a středních školách. Akreditační komisi zákon uloží, aby též dbala na environmentální aspekty vysokoškolských studijních programů a oborů.
Svět není jen Evropa
(...) Budeme chtít, aby Česká republika prosazovala vznik Světové environmentální organizace a také radikální reformu Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Světové obchodní organizace. Budeme usilovat o naplnění mezinárodních dohod a dokumentů (například Agenda 21, Všeobecná deklarace lidských práv, Konvence odstranění diskriminace žen a Ženevské úmluvy)...
Rychlý konec povinné vojenské služby
(...) Po zániku povinné vojenské služby namísto civilní služby mladým mužům i ženám nabídneme státem dotovanou veřejnou službu v sociální, vzdělávací a ekologické oblasti.
Snížíme počet ministerstev
(...) Sloučíme agendy ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva dopravy a spojů do nově založeného ministerstva modernizace hospodářství. Ministerstvo zemědělství změníme v ministerstvo zemědělství a ochrany spotřebitele. Zrušíme ministerstvo pro místní rozvoj, jehož agendu přeberou ostatní ministerstva, obce a kraje. Budeme prosazovat, aby ministr životního prostředí byl místopředsedou vlády.

SŽJ:
Naše politika, politika SŽJ, je a bude šetrná nejen při zacházení s veřejnými penězi, ale také pokud jde o životní prostředí a sociální spravedlnost.

VPB:
Ekologie – racionální péče o životní prostředí při současném respektování potřeb moderní společnosti.
Chceme dosáhnout ekologického myšlení společnosti a likvidace systémů nadměrně zatěžujících životní prostředí.

Odpovědi na předvolební anketu
Předvolební anketa, v níž zástupci kandidujících stran odpovídali na otázky EkoListu. Zde jsou odpovědi na otázky:
1. Jaká by měla být podle názoru vaší strany role veřejnosti na rozhodování o otázkách životního prostředí? Jste spokojeni se současnou úpravou účasti veřejnosti tak, jak ji zavedl zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí?
2. Počítá vaše strana s reformou daňového systému za použití ekologických daní či naopak s použitím daňových úlev pro ekologicky přijatelnější výrobky a technologie?
3. Koho by vaše strana, pokud by měla tu možnost, nominovala na posty ministrů životního prostředí, zemědělství a dopravy a spojů?

Česká strana národně sociální (Vratislav Bína a Mgr. Anna Spěváčková, členové ekologické komise ČSNS):
1. Role veřejnosti na rozhodování o otázkách životního prostředí je v občanské společnosti nezastupitelná. Každý občan by měl mít právo vyjádřit se k zásahům do životního prostředí nejen v jeho nejbližším okolí, ale i v obci, event. v regionu, pokud následky narušení životního prostředí ovlivní jeho kvalitu.
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny umožňuje účast veřejnosti, ale pouze občanských sdružení, což neorganizovanou veřejnost vylučuje z tohoto procesu. Přesto při jeho dodržování by občanská sdružení mohla kvalitně a zodpovědně vstupovat do správních řízení a pozitivně ovlivnit jeho výsledek. Bohužel, v praxi se často stává, že občanská sdružení nejsou přizvána jako účastníci řízení a jsou tak vyloučena z možnosti toto řízení ovlivnit. ČSNS je toho názoru, že pokud státní úředník tímto způsobem poruší zákon č. 114/1992 Sb., měl by být zodpovědný za své pochybení a při opakovaném porušení tohoto zákona by měl být odvolán.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí je výrazným krokem zpět, neboť zásadním způsobem omezuje účast veřejnosti a zároveň svými lhůtami účast veřejnosti prakticky vylučuje. Dle našeho názoru byl tento zákon schválen se záměrem vyloučit nepohodlnou veřejnost z projednávání.
2. ČSNS prosazuje použití ekologických daní vzhledem k tomu, že daňové úlevy pro ekologicky přijatelnější výrobky a technologie by vedly k rozšíření administrativy a nárůstu počtu kontrolních orgánů.
3. Jako ministra životního prostředí bychom navrhovali ing. Ivana Dejmala, RNDr. Miloše Kužvarta nebo RNDr. Libora Ambrozka. Jako ministra zemědělství MVDr. Bohumila Kubáta a jako ministra dopravy a spojů přednostu železniční stanice Jablonec nad Nisou Jindřicha Berounského.

Česká strana sociálně demokratická (Jiří Hron, tiskový mluvčí ČSSD):
1. ČSSD považuje současnou právní úpravu, která definuje místo veřejnosti při rozhodování o otázkách životního prostředí, za dostačující. Je samozřejmé, že legislativa je také součástí společenského vývoje a musí tento vývoj reflektovat.
2. ČSSD na tuto otázku neodpověděla.
3. ČSSD nominovala na premiéra svého předsedu Vladimíra Špidlu. V případě volebního úspěchu si každý designovaný premiér sám vybírá osobnosti do svého kabinetu. Taková je praxe i jiných politických stran. Pokud by Vladimír Špidla sestavoval kabinet, jistě bude na prvním místě zvažovat, zda ve funkci ministra životního prostředí by neměl pokračovat Miloš Kužvart.

Humanistická aliance (Václav Procházka, člen programové komise HA, Bc. Jan Lípa, kandidát HA v Jihočeském kraji a Jan Bednář, místopředseda HA):
1. Současná legislativa sice umožňuje účast veřejnosti na rozhodování o otázkách životního prostředí, ale pouze v omezené míře. Bohužel také umožňuje zneužívání moci politiky pro vlastní zájmy, lobby apod. Proto chce Humanistická aliance pro rozhodování o důležitých otázkách zavést zákon o referendu (i na místní úrovni). Pomocí něho chce zajistit větší účast veřejnosti především na nejzávažnějších otázkách. Význam a váha referenda musí být zaručeny dobrou informovaností veřejnosti a účastí odborníků při předkládání návrhů pro a proti.
2. Humanistická aliance počítá jak s ekologickými daněmi, tak i s daňovými úlevami pro ekologicky přijatelnější výrobky a technologie.
3. Ačkoli HA ve svých řadách vysokoškolsky vzdělané odborníky na tyto posty má, vzhledem ke zcela zjevné diskriminaci neparlamentních stran je bohužel tato otázka bezpředmětná.

Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (RNDr. Libor Ambrozek, předseda ekologické komise KDU-ČSL):
1. Účast veřejnosti na rozhodování o problémech životního prostředí chceme přinejmenším zachovat, spíše však rozšířit. Nedůvěra občanů v politiku a politiky pramení podle našeho názoru především z pocitu, že nemohou nic ovlivnit. A to hodláme změnit.
Současná podoba příslušných ustanovení zákona o ochraně přírody v této otázce v podstatě vyhovuje. Drobné vyjasňující úpravy by sice jejímu účelu pomohly. Jejich předložení ovšem brání oprávněná obava, aby se nestalo záminkou k dalšímu z mnoha útoků odpůrců samotného principu účasti veřejnosti na přípravě závažných rozhodnutí ovlivňujících životní prostředí. Náš klub již několikrát hlasoval proti takovým návrhům předkládaným poslanci ODS.
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí bude nutné novelizovat v duchu příslušné evropské směrnice. Není totiž dořešena forma účasti veřejnosti na rozhodování o koncepcích a politikách (tzv. strategická EIA).
2. Výhody obou systémů je možno kombinovat. První z nich však u nás zatím nefunguje, Zemanově vládě se jej nepodařilo připravit. Ekologická daňová reforma je přitom nástroj perspektivnější, který by výhledově měl umožnit určité omezení ostatních, méně systémových, forem podpory ekologických výrobků.
Ekologická daňová reforma, tak jak ji připravuje KDU-ČSL, výrazně sníží zdanění lidské práce a mírně zvýší nepřímé daně z energie či těžby surovin. Na rozdíl od některých jiných zemí však nebude výsledek rozpočtově neutrální. Koalice (jíž je KDU-ČSL součástí) totiž hodlá prosadit celkové snížení daňového zatížení. Při stejném ekologickém efektu by tak naše daňová reforma měla přinést méně daní a vyšší konkurenceschopnost.
3. Jednotlivá témata mají v naší straně na starosti odborní mluvčí - v případě volebního vítězství by se s největší pravděpodobností stali ministry právě oni. Pro životní prostředí je to Libor Ambrozek, pro zemědělství Jan Grůza, pro oblast dopravy a spojů - Ivan Foltýn.

Občanská demokratická aliance (RNDr. Jitka Seitlová, senátorka a předsedkyně Politického grémia ODA):
1. Otevřenost politiky pro občany, dostupnost všech informací z veřejného sektoru včetně informací o kvalitě a dopadech činností a výrobků na zdraví lidí a životní prostředí, stejně jako zvýšení podílu veřejnosti na rozhodování, považuje ODA za nutný předpoklad posílení demokracie v ČR. Mechanismus veřejné kontroly považujeme současně za jeden z nejsilnějších přirozených nástrojů proti korupci. Preferenci těchto zásad ODA nejen deklaruje, ale také aktivně prosazuje.
V posledních letech ODA jako menší senátní Parlamentní strana, připravila a prosadila průlomový zákon o povinnosti poskytování informací o rozhodování ve veřejném sektoru (č. 106/1999 Sb., o informacích ). V zásadní právní úpravě ochrany životního prostředí, zákoně o posuzování vlivů investičních záměrů, byly podle návrhů členů ODA v Senátu rozšířeny možnosti a procesní garance účasti veřejnosti na projednávání. Předložený návrh ODA na rozšíření informací pro veřejnost a účast samospráv na rozhodování o dalších objektech s rizikem radioaktivity ( atomový zákon) přijatý Senátem Poslanecká sněmovna v současném složení zatím odmítla.
Předpokladem vyššího podílu občanů a nevládních občanských organizací na rozhodování je dostupnost informací a srozumitelnost zákonů. ODA bude proto dále usilovat o odbourávání administrativních bariér, zjednodušení a transparentnost právního systému a rozhodování. V procesním právu, zejména správním řádu a správním soudnictví považujeme za účastníky řízení s garancí rovnocenného postavení všechny dotčené jedince a skupiny, jejichž ústavní práva mohou být rozhodnutím ovlivněny včetně uplatnění principu předběžné opatrnosti.
Proti současnému formálnímu předkládání rozhodujících koncepčních dokumentů a investičních projektů vlády veřejnosti a přehlížení názorů odborných a občanských organizací chceme prosadit nový zákon o posuzování koncepcí a zákonů (strategická EIA).
2. Daňové zatížení z práce a příjmů považuje ODA v ČR za neúměrně vysoké a motivačně zcela chybné. ODA prosazuje snížení veškerých daní, placených občany a podnikateli. Pokud již má být daňová zátěž vůči nim směřována, pak právě z čerpání společných přírodních zdrojů, tedy daň ekologická, vázaná na přímou spotřebu.
3. Posty na ministerských křeslech nejsou předmětem volebního programu ODA. V oblasti životního prostředí působí úspěšně celá řada odborníků blízkých ODA. Proti neopodstatněnému mýtu neslučitelnosti konzervativně-liberální pravicové politiky se zájmy ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje stojí mimo jiné například právě bývalí ministři životního prostředí za ODA Ivan Dejmal a Jiří Skalický. Pod jejich vedením, ve srovnání s jinými, byl resort nesporně v dobré pozici a s výrazně progresivními výsledky.
Případné návrhy ministra ať již životního prostředí, zemědělství nebo dopravy budou vycházet ze stejných kriterií odbornosti jako u předchozích nominací.

Republikáni Miroslava Sládka (PhDr. Miroslav Sládek, předseda RMS):
1. Typ státu, ve kterém bychom chtěli žít, a o který už léta, byť neúspěšně, usilujeme, je velmi podobný švýcarskému modelu. To znamená, že prosazujeme plnohodnotné referendum, jehož výsledky by musely vláda i parlament respektovat v co nejširší míře a na všechny typy problémů. Stručně řečeno, veřejnost musí mít právo rozhodovat o všech základních otázkách, mezi nimiž na jednom z čelných míst je životní prostředí, a rozhodnutí veřejnosti musí být splněno.
Současná právní úprava není dobrá, i když je nutné podotknout, že to byly právě ekologické organizace, které podporovaly ČSSD, která spolu s ODS bezohledně ničí zbytky životního prostředí a kašle na názory občanů.
2. Republikáni Miroslava Sládka na tuto otázku neodpověděli.
3. Tak jako na všechny ostatní vládní posty, které by však byly redukovány na sedmičlenný sbor, máme své vlastní kandidáty. Na post životního prostředí a zemědělství, které by měly splynout, je to ing. Radim Šašinka, na post dopravy a spojů (infrastruktury) ing. Martin Smetana.

Strana Naděje (ing. Jaroslav Rohulán, ekologický poradce strany a pracovník CHKO Broumovsko, a Daniel Kvasnička):
1. Domníváme se, že pouhá účast veřejnosti na rozhodování o otázkách životního prostředí je v obou citovaných právních normách zakotvena dostatečně. Jinou otázkou je, zda zákon č. 100/2001 dostatečně řeší uplatnění stanoviska veřejnosti v rozhodování správních orgánu. V tomto bodě je dle našeho mínění zákon benevoletní a nechává prakticky na úřednících, zda k připomínkám veřejnosti přihlédnou, či nikoliv. Uplatnění principu pouhého zdůvodnění nepřijetí názoru občanů, občanských sdružení či iniciativ a samotného posudku v procesu, ve kterém se rozhoduje o záměrech ovlivňujících životní prostředí, považujeme za nedostatečné. Podpoříme proto každou legislativní změnu v citovaném zákonu, která v tomto smyslu posílí účast právnických či fyzických osob při projednávání posudků a povede k závaznosti posudku pro příslušný správní úřad. Z tohoto hlediska je zákon č. 114/1992 Sb. koncipován lépe a současné politické snahy o jeho změnu v § 70 (zrušení statutu účastníka správního řízení pro vyjmenovaná občanská sdružení), nepodpoříme.
2. Strana Naděje na tuto otázku neodpověděla.
3. Na post ministra životního prostředí RNDr. Martina Bursíka, na post ministra dopravy a spojů ing. Petra Moose z Vysoké školy dopravní v Pardubicích (bývalý ministr dopravy v Tošovského vládě).

Strana venkova - Spojené občanské síly (Jan Tomášek, místopředseda SV-SOS):
1. Mrzí nás, že životní prostředí se nestalo jedním z hlavních bodů při rozhodování o sice také důležitých otázkách týkajících se existence lidstva. Bohužel ve většině případů převažuje finanční zisk a pohodlí nad životním prostředím. Je nám jasné, že pokrok se zastavit nedá, ale je nutné raději dvakrát měřit, než jednou řezat. Z tohoto důvodu si myslíme, že veřejnost je třeba nejdříve vychovat k důslednější ochraně životního prostředí a až potom ji nechat rozhodovat.
Zatím vše spočívá na bedrech ekologických aktivistů, kteří nutí veřejnost, mnohdy za cenu "násilných akcí" k zamyšlení nad narychlo připraveným řešením různých stavebních a dalších projektů, snažících se vyhnout v co největší míře ochraně životního prostředí. Pravdou je, že situace se pomalu zlepšuje a občané již nejsou hloupými ovcemi.
K oběma zákonům by bylo třeba déle hovořit, přesto jsou zde mnohá pozitiva, která by se dala ještě doplnit, např. o zkrácení termínů při odstraňování negativních vlivů na životní prostředí, nový výrobek a jeho okamžitá ekologická likvidace výrobcem po skončení doby jeho životnosti, nejsme spokojeni s oddálením likvidace plastových lahví apod.
2. V době těsně před volbami není moudré a žádoucí hovořit o ekologických daních. Přesto takovou možnost jsme připravili, abychom odstranili nepořádek kolem silnic, z lesů a podobně. Na druhé straně jsme našli řešení, které dosáhne stejného úspěchu, aniž bychom ekologickou daň museli zavádět.
Pravdou ovšem je, že jsou mnohá odvětví průmyslu, která znečisťují neúměrně životní prostředí, vymohly si výjimky, pro nás zbytečně a na dosti dlouhou dobu. Tam by ekologická daň byla na místě a v případě volebního úspěchu bychom ji prosazovali a nutili tato odvětví k co nejrychlejší nápravě.
Výraznou ekologickou daň bychom zavedli na dovoz odpadů ze zahraničí v případě, že neuspějeme se zákazem dovozu tohoto odpadu.
Přiznáme se, že by nám opravdu působilo radost poskytnout firmě úlevu na daních v případě, že vyrobí ekologicky přijatelný výrobek, který je například možné po ukončení jeho funkce ekologicky kompletně recyklovat. Takováto firma by si úlevu na daních zasloužila a také i toto obsahuje náš podrobný program.
3. Naši snahou je, i přes mediální blokádu neparlamentních stran ve sdělovacích prostředcích, dosáhnout na poslanecká křesla a pokusit se ovlivnit právě křeslo ministra zemědělství. Na tento post bychom s největší pravděpodobností navrhli Ing. Jana Velebu - předsedu naši strany, ministrem životního prostředí by mohl zůstat současný ministr Kužvart, ale za předpokladu, že by opustil řady ČSSD, která má k ochraně životního prostředí strašně daleko, a prosazoval naše, pro mnohé radikální opatření k ochraně životního prostředí. Přesto máme v záloze svého odborníka - praktika.
Ministrem dopravy a spojů by mohl být každý řidič autobusu a nic by nepokazil. Zcela jistě by vypracoval bezchybná nová pravidla silničního provozu. I zde máme připraveného odborníka na tuto problematiku, nečlena naši strany, který nebude podporovat naftovou loby.
Ale vážně, usilujeme hlavně o křeslo ministra zemědělství a, v lepším případě, životního prostředí a místního rozvoje. Přesto stojíme pevně na zemi vědomi si, že prozatím nedokážeme v těchto volbách překročit hranici 20 procent nutnou pro sestavování vlády, i kdyby prezident Havel změnil názor.

Strana za životní jistoty (Milan Smrž, stínový ministr životního prostředí za SŽJ, a PhDr. Pavel Filo, statutární místopředseda SŽJ):
1. Nejsme spokojeni se snižující se rolí veřejnosti na rozhodování o otázkách životního prostředí. Je málo takových veřejných statků jakým je životní prostředí, a proto nemůže být vystaveno riziku manipulace soukromými zájmy - protože jak známo soukromé zájmy nemají vlastní korektiv. Jsme přesvědčeni, že otázka životního prostředí je principielně otázkou veřejnosti a úloha trhu má zde sice jistou, ale v zásadě marginální úlohu. Veřejný prostor v nejširším slova smyslu je nutno chránit před intervencí alespoň stejně, jako je chráněn prostor soukromý. Nadvláda úřadů nad veřejností není přípustná.
Na druhé straně vidíme, že se často pod hlavičku ekoorganizací mohou skrývat konkurenční podniky či prostá závist; proto je potřeba v konkrétních případech všechny tyto možnosti spolehlivě vyloučit. Často se prezentují pouze názory na řešení a nikoliv řešení sama. Tento nešvar má dlouhou tradici i z předrevoluční doby - často se široce diskutuje se o něčem, co není přesně známo. Součástí investorského záměru a EIA měla být faktografická, nikoliv ovšem názorová prezentace o problému pro veřejnost a měla by být otevřena názorům a diskusi ve veřejném prostoru (webu). Tyto změny by měly být zakotveny v legislativě.
2. Postupná restrukturace daňového systému ve prospěch tzv.entropické daně (z neobnovitelnosti surovin a energií) je jedním z plošných a mimořádně racionálních nástrojů nové daňové politiky zajišťující přechod k obnovitelnému hospodářství.
3. Milan Smrž, předseda národní sekce evropského sdružení pro sluneční energii EUROSOLAR (RNDr. Jiří Hanzlíček - poradce ministra).

Strana zelených (Oldřich Lukáš, místopředseda SZ):
1. V prvé řadě je nutné prosadit ratifikaci Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí. Okolnost, že se tak dosud nestalo, nás řadí na úroveň rozvojových zemí.
Zákon 114/1992 Sb. umožňuje spoluúčast veřejnosti v dostatečné míře. Zákon 100/2001 Sb. představuje určité omezení oproti zákonu 244/1992 Sb. (ne v samotném procesu EIA, ale v účasti v navazujících správních řízeních); proto vyžaduje novelu, a to nejen v otázkách účasti veřejnosti ve správním řízení.
Z hlediska současné situace konstatujeme, že možnosti zákona otevřít a posílit účast veřejnosti na rozhodování o otázkách životního prostředí nejsou zdaleka vyčerpány; zejména se jedná o proces územního plánování, tedy oblast koncepční. Rovněž považujeme za nezbytné uzákonit možnost místního referenda pro vybrané typy aktivit.
2. Daňový systém je věrným obrazem moci, hodnot, které vyznává. Z porovnání programu Strany zelených a neveselé současné reality je odpověď zřejmá: ano, reforma daňového systému je nutná. Musí podporovat vše, co otevírá cestu trvale udržitelnému rozvoji a omezovat vše, co jde proti němu.
Ekologické daně - budeme-li je chápat ve smyslu navýšení daňové zátěže z titulu negativního vlivu konkrétního výrobku, činnosti či technologie na životní prostředí - budou znevýhodňovat ty z nich, které čerpají neobnovitelné zdroje surovin a energie, nadměrně zatěžují životní prostředí nebo prokazatelně poškozují lidské zdraví, ačkoli je k dispozici podstatně ekologicky vhodnější alternativa, nebo je to prostě zbytečné.
Daňové úlevy budou poskytovány v případech opačných, tedy tam, kde jsou využívány nadstandardně šetrné postupy a výrobky, zejména pak recyklační a biodegradační technologie; pochopitelně budou zvýhodňovat i alternativní zdroje energie a přírodě přátelské způsoby hospodaření na polích, v lesích, v rybnících a řekách.
3. Strana zelených chce své kandidáty, zejména do níže uvedených pozic, vybrat co nejzodpovědněji a tak, aby do těchto funkcí byli navrženi lidé s co nejlepšími odbornostními zkušenostmi a současně budou při své činnosti ctít zásady trvale udržitelného rozvoje. Strana zelených by za vhodné kandidáty na jmenování ministrů považovala a svými hlasy podporovala zejména tyto kandidáty:
Ministr životního prostředí: PhDr. Ivan Rynda.
Ministr zemědělství: Jméno kandidáta Strany zelených pro tento resort bude známo po dokončení všech k tomu nutných jednání, nejpozději však do Parlamentních voleb.
Ministr dopravy a spojů: Jedním z možných kandidátů, který byl dosud vybrán je Ing. Jiří Kalčík, ale i pro tento resort nejsou veškerá jednání uzavřena.

Unie svobody - Demokratická unie (RNDr. František Pelc, předseda komise životního prostředí US-DEU):
1. Účast veřejnosti je v zákoně o ochraně přírody a krajiny v principu ošetřena dobře. Určité znevýhodnění může obsahovat podmínka přihlášení se do řízení do osmi dnů od jeho zahájení. Řízení je totiž zahájeno často podáním, a proto by tam mělo být spíše něco jiného - např. od vyrozumění. Na druhou stranu se domnívám, že by pro účast v řízení mohly být stanoveny jasnější podmínky, omezující možnost jakéhokoliv zneužití účasti veřejnosti resp. nevládních organizací v tom nejobecnějším slova smyslu - např. tak, jak je to obsaženo v některých západoevropských právních předpisech. Podstatně problematičtější je formulace podmínek účasti veřejnosti v zákoně 100/ 2001 Sb. Domníváme se, že praxe ukáže, že ta nová úprava je horší než tomu bylo v předchozím zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí 244/1992 Sb., a bude ji ve výhledu žádoucí změnit.
Shrnuto obecně, Unie svobody celkově považuje účast veřejnosti v ochraně životního prostředí za jeden z prvků fungující občanské společnosti a demokracie jako takové a doložila to opakovaně hlasováním proti návrhům, které účast a informovanost veřejnosti měly okleštit.
Tristní je, že náš parlament dosud po čtyřech letech neratifikoval Aarhuskou úmluvu. Jsme přesvědčeni, že stát by měl vytvořit podstatně lepší podmínky zaintegrování nevládních organizací do péče o přírodní prostředí, tak jako tomu je například v Británii a Nizozemí, kde nevládní pozemkové spolky převzaly výraznou část funkcí jinde zajišťovaných státem a dělají to často lépe a často i levněji.
2. US-DEU na tuto otázku neodpověděla.
3. Pravděpodobně lze počítat s těmito jmény: František Pelc, Pavel Pešek a Pavel Němec.

Volba pro budoucnost (Ing. Lubomír Perk, místopředseda VPB):
1. Veřejnost by měla být především lépe informována. Základní ekologická gramotnost by zvýšila i odpovědnost obyvatel vůči životnímu prostředí. Role veřejnosti při rozhodování o otázkách životního prostředí by měla růst přímo úměrně s růstem ekologické gramotnosti. Zásahy neinformované veřejnosti považujeme z hlediska ochrany životního prostředí za spíše kontraproduktivní (snadno podlehnou argumentaci různých nátlakových skupin z obou stran barikády). Současnou úpravu účasti veřejnosti považujeme v zásadě za odpovídající současnému stavu informovanosti veřejnosti. Za potřebné považujeme posílit roli odborné veřejnosti a skupin disponujících relevantními informacemi a odborníky. Pokud dojde k nárůstu informovanosti laické veřejnosti, bude nutno upravit zákon i ve smyslu větší účasti veřejnosti na rozhodování.
2. Volba pro budoucnost podporuje postupné zavádění ekologické daňové reformy, která by se v první řadě týkala zdanění fosilních paliv a energií získaných z neobnovitelných zdrojů. Významný nárůst ceny by byl kompenzován nižším zdaněním pracovní síly (VPB jako pravicová strana považuje snižování daně ze zisku za jednu z podmínek hospodářského růstu).
Součástí daňové reformy by měly být i daňové úlevy pro ekologicky přijatelnější výrobky a technologie. Zároveň hodláme dbát na zpřísnění postihu a penalizace producentů, nadměrně zatěžujících životní prostředí.
3. MŽP - Oldřich Musil (ekolog-ochranář, bývalý náměstek ministra Bursíka v Tošovského vládě), event. Karel Brodský (ekolog - ochranář). MZe - Václav Mazín (Vedoucí pozemkového úřadu, metodik pozemkových úprav), MDS - Petr Moos (bývalý ministr dopravy a spojů v Tošovského vládě).

Další oslovené strany - Cesta změny, Česká pravice, KSČM a ODS - EkoListu dosud neodpověděly.




TITULNÍ STRANA
ZPRAVODAJSTVÍ
KALENDÁŘ AKCÍ
EKOLOGICKÁ LEGISLATIVA
EVROPSKÁ UNIE
KLIMATICKÉ ZMĚNY
POLITICI A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
  Sněmovní volby 2002
    Doprava
    Ekopolitika
    Energetika
    Odpady
    Ochrana přírody a krajiny
    Ovzduší
    Průmysl
    Suroviny
    Voda
    Zemědělství
    Cesta změny - Volby 2002
    Česká pravice - Volby 2002
    ČSNS - Volby 2002
    ČSSD - Volby 2002
    Humanistická aliance - Volby 2002
    Koalice - Volby 2002
    KSČM - Volby 2002
    Naděje - Volby 2002
    ODA - Volby 2002
    ODS - Volby 2002
    RMS - Volby 2002
    Sdružení nezávislých - Volby 2002
    Strana zelených - Volby 2002
    SV-SOS - Volby 2002
    SŽJ - Volby 2002
    VPB - Volby 2002
    Koho budou volit?
    Hlasování@
ZELENÁ DOMÁCNOST
ZELENÝ KNIHOMOL
FÓRUM EKOLISTU
SUMMIT ZEMĚ
Poděkování

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.

Sobota 23. 10. 2021
Svátek má Teodor


Najdi v EkoListu
Tématický archív zpráv