EcoMonitorEkoLink
Napište nám : ekolist@ekolist.cz
EkoList po drátě vydává občanské sdružení BEZK Za publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu
O násNovinkyPřehled zpráv e-mailemInzerujte u nás! English version
Titulní stránka > Politici a životní prostředí > Sněmovní volby 2002 > Koho budou volit? MAPA STRÁNEK
Politici a životní prostředí

Koho budou volit?

Volby do Poslanecké sněmovny se blíží a my se, podobně jako před čtyřmi lety, postupně ptáme osobností českého veřejného života, jež se nějakým způsobem angažují v problematice životního prostředí, koho a proč se chystají volit.

Všem jsme položili dvě stejné orázky:

1. Koho budete volit v červnových volbách do Poslanecké sněmovny PČR?
2. Souvisí Vaše volba nějak se životním prostředím a environmentální politikou vámi preferované strany?

Miroslav Andrt, Asociace mladých pro udržitelný rozvoj (25. 3. 2002):
1. Nakonec asi zase zůstanu u SocDem (tj. ČSSD).
2. Dílčím způsobem ano - ČSSD se hlásí k principům udržitelného rozvoje. Ačkoliv jsem za období její vlády nezaznamenal výraznější posun v jí uskutečňované politice či dílčích opatření směrem k udržitelnosti, předpokládám, že po očekávaných personálních obměnách by i v této oblasti k posunu dojíti mohlo (zřejmě ale bude nezbytná vydatná stimulace "zdola").

Prof. Václav Bělohradský, filozof, katedra humanitních věd Univerzity v Terstu (8. 4. 2002):
1. a 2. Poněvadž nemám v Česku stálé bydliště, nevolím tu. Z principu - důsledky mé volby by na mne nedopadaly a to není legitimní.

Ivan Brezina, novinář, redaktor časopisu Quo (20. 3. 2002):
1. Nejspíš nikoho (nikdy ale neříkej nikdy). Na české politické scéně totiž v současné době nevidím žádnou stranu či seskupení, které by pro mne bylo zárukou otevřeného, čestného a neziskuchtivého přístupu. Dělení moci opozičními smlouvami, zákulisní čachry a obchody s posty mne jako občana nezajímají.
2. Nesouvisí - přístup politiků k jednotlivým problémům životního prostředí jde až na výjimky napříč stranami. Když na to zapomenu, volil bych nejspíš ODS, protože za její vlády došlo k pronikavému zlepšení životního prostředí v Čechách. Závažnou "pihou na kráse" ODS ve vztahu k životnímu prostředí je pro mne ale neuvěřitelné ignorantství Václava Klause, který opakovaně prohlašuje ekologii za neexistující vědní obor, směšuje ji s ekologismem a jako jediné řešení problémů životního prostředí uznává tržní vztahy (tento ekonomismus je stejně jednorozměrný a hloupý jako zákazy, obstrukce a blokády ekologistů). Naopak bych nevolil politiky stran bývalé Čtyřkoalice, kteří až na výjimky zaujímají negativní postoj k důležité ekologické stavbě JE Temelín a nekriticky se bratří s některými skupinami, maskujícími své ekonomické zájmy a nedemokratické mocenské ambice řečmi o čistém životním prostředí a občanské společnosti.

Ing. arch. Aleš Brotánek, architekt, propagátor hliněné architektury (8. 4. 2002):
1. Koalici, když nic lepšího není.
2. Rád bych, kdyby mohla souviset více. Škoda, že není více zelená!

Ivan Dejmal, bývalý ministr životního prostředí, předseda Společnosti pro krajinu (20. 3. 2002):
1. Čtyřkoalici. Nic lepšího není. ODS svou podstatou a ČSSD svou praxí ochraně životního prostředí nesvědčí. Vůči KSČM jsem se dosud nezbavil osobního resentimentu z dob minulých.
2. Mezi čtyřkoaličními kandidáty na poslance je, pokud vím, více ekologicky myslících lidí než v jiných stranách. Předpokládaným čtyřkoaličním kandidátem na prezidenta je Petr Pithart, mimo jiné kvality člověk s velmi silným ekologickým cítěním.

Zuzana Drhová, ředitelka Zeleného kruhu (20. 3. 2002):
1. Koho budu volit nevím, rozhodnu se až na základě programů a předvolebních diskusí.
2. Rozhodně přístup k tomu, jak řešit problematiku životního prostředí je pro mne důležitý. Politické strany jsou však v této oblasti velmi nekonkrétní a jasná ucelená představa jim chybí. Také neprovázanost programů je zřejmá. Něco se tvrdí v kapitole životní prostředí a tomu pak protiřečí ekonomicky laděné kapitoly o dopravě, daních atd. Tedy směrodatná pro mne bude konkrétnost a věrohodnost programu a to kromě životního prostředí u oblastí, kde již jsou politické strany vyhraněnější, např. u vztahu k občanské společnosti či řešení školství.

Eva Hauserová, spisovatelka, scénáristka a publicistka (25. 3. 2002):
1. Nějaké výhrady mám vůči všem, ale nejbližší mým představám je přece jen Koalice.
2. Postoje k environmentálním otázkám jsou pro mě jedním z nejdůležitějších kritérií, podle kterých strany hodnotím, ne-li tím vůbec nejdůležitějším. Ekologická politika ODS je dobrá snad leda jako černý humor, soc-dem v posledních letech předvedla sílu svých technokratických dinosaurů, zatímco Koalice zatím prezentuje ekologickou politiku na civilizované evropské úrovni, což je u nás rarita. Takže výběr je jasný.

Petr Hrdina, člen ekologického sdružení Arnika (7. 5. 2002):
1. S každými volbami mi výběr připadá horší a horší, což je ale nejspíše způsobeno tím, že toho člověk ví o politice více než před minulými volbami. Nejsem ještě zcela rozhodnut, koho budu volit, ale v tuto chvíli bych asi volil Stranu zelených. V minulosti jsem ji příliš vážně nebral, ale v posledních týdnech jsem si všiml několika zajímavých změn, které jsou nadějné.
2. Otázky týkající se životního prostředí nejsou jediné, které při svém rozhodování sleduji, ale vzhledem k tomu, že se touto problematikou zabývám, jsem v této oblasti schopen lépe posoudit to, co politické strany zamýšlejí.

Monika Jansová, správce oblasti Životní prostředí, sdružení Econnect (2. 5. 2002):
1. Rozhodovat se budu zřejmě mezi Koalicí a Stranou zelených. Tyto strany mi přijdou nejotevřenější, jak ve smyslu otevřené účastenské demokracie, tak i k otázkám životního prostředí. V případě Koalice se jen obávám, abych tak zároveň nevolila ODS. U Strany zelených mě zaujalo obsazení kandidátek, které se ale v praxi bude muset ještě "ukázat", pokud dostane tu šanci.
2. Určitě souvisí. Životní prostředí pro mě samozřejmě není jedinou prioritou, ale v parlamentní a vládní politice mu zatím ještě chybí jeho dostatečný obhájce. Už se stalo výrazným politickým tématem, ale naprostá většina politických stran nemá kvalitní, ucelený program v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje, který by pak prosazovala. Na to se snaží poukázat i nevládní organizace materiálem Ekologické priority pro volební programy 2002, který má politické strany inspirovat. Já tedy hodlám dát hlas straně, která mě přesvědčí, že pro ni životní prostředí nebude opět jen okrajové téma.

Marek Jehlička, tiskový mluvčí ekologického sdružení Arnika (30. 5. 2002:
1. Budu volit Stranu zelených a to z několika důvodů. Zaprvé samozřejmě pro jejich ekologický program. Dále proto, že je to první strana v historii ČR, která se nebála do svého programu otevřeně zařadit legalizaci konopných drog a upřednostňuje v této oblasti politiku zdravého rozumu narozdíl od populistického přístupu ostatních stran.
2. Samozřejmě. Jen mě mrzí, že Zelení dosud neměli příliš možností konkrétně ovlivnit dění v této oblasti tak, jak je tomu u jejich zahraničních kolegů. Myslím proto, že již dozrál čas, aby Zelení dostali šanci projevit se v politické praxi. Pak se ukáže...

Ing. Karel Jech, Společnost pro trvale udržitelný život (25. 3. 2002):
1. Volit budu Koalici. Protože mi připadá nejvstřícnější k environmentálním problémům a k občanské společnosti vůbec. Když si to tak srovnám s "ekologickým vzděláním Klause", s "diplomatickým citem Zemana"... Pokud se ale (zase) zklamu, v příštích volbách budu asi nucen vybírat mezi Arielem Šaronem a Benjaminem Netanjahu.
27. 5. 2002: Čas plyne a od doby, kdy jsem poprvé odpovídal na tuto anketu (25.3. 2002) se situace změnila. Měl jsem možnost se podílet na tvorbě volebního programu Strany zelených a také již za tuto stranu i kandiduji. Takže pochopitelně budu volit zelené. Ostatně ten program stojí za přečtení (například na stránkách www.voltezelene.cz). Ten program stojí ale i za to, aby byl naplněn. A k tomu by zelení měli dostat šanci.
2. Ano. Vycházím z analýz volebních programů politických stran a hlasování, které připravuje Zelený kruh a z osobní zkušenosti.

Ing. Tomáš Just, ZO ČSOP Troja (22. 4. 2002):
1. a 2. Vylučovací metodou docházím k tomu, že zůstanu u volby sociální demokracie. Nadělají asi nejméně škody, a to i v oblasti životního prostředí. Uvažoval bych snad nad některými lidovci, například nad Ambrozkem, ale nesedí mi jejich klerikální sklony. Rozhodně nebudu volit Klausisty, protože ti jsou z pohledu životního prostředí vyloženými škůdci.

Ing. Vlastimil Karlík, předseda ekologického sdružení Arnika (3. 4. 2002):
1. Budu volit Koalici jako nejmenší zlo. Mám sympatie i k dalším menším stranám, ale nebudu jim v parlamentních volbách dávat hlas, který by určitě přišel nazmar.
2. Samozřejmě ano, ale ještě důležitější je pro mě postupné vyprazdňování demokracie, které probíhalo za vlád ODS a ČSSD. Jsem hodně citlivý na jazyk, který veřejně činné osoby používají, a tak mi například pojem "standardní politické prostředky" silně připomíná termín "normalizace", a hovoří-li ODS o "samozvaných ekologických iniciativách", nemohu nevzpomenout na slavný článek Rudého práva "Ztroskotanci a samozvanci" o Chartě 77.

Prof. PhDr. Jan Keller, CSc., sociolog, profesor Ostravské univerzity (8. 4. 2002):
1. V červnových volbách budu volit Stranu zelených, jejímuž novému vedení už zase mohu důvěřovat.
2. Pochopitelně, že má volba souvisí s životním prostředím. Důvěru v sociální demokracii, kterou jsem volil minule, jsem ztratil definitivně poté, co ministr Schling 5. dubna 2002 bez začervenání prohlásil, že dálnice ochraňují životní prostředí.
Mohu vám prozradit i svůj tip na volebního vítěze. Domnívám se, že po volbách vznikne koalice ODS a ČSSD, která v oblasti ekologie bude prosazovat program ČUR - program částečně udržitelného rozvoje. Ministrem životního prostředí bude odborník na ČUR - pan architekt Václav Mencl.

Čestmír Klos, novinář, redaktor týdeníku Euro (18. 3. 2002):
1. Ještě nevím koho budu volit, kde budu volit, ale svůj hlas promarnit nenechám a určitě volit půjdu. Kvůli svému bydlišti v Krkonoších a působišti v Praze jsem tak jako tak volební turista, a tak to možná letos otočím jiným směrem za povzbudivější kandidátkou. Ale ono to možná s těmi lídry stran jinde nebude jiné jako u nás v Královéhradeckém kraji - profláklí parlamentní šíbři, schopní směňovat hlasy s protistranou za hlasy pro své lobby a nebo zvedat ruku najednou, jak pan předseda zapíská. Jak rád bych volil osobnosti a ne tyhle stranické nátěry! A tak jistě budu kroužkovat. Lidi ještě čestné a nezkažené a když se to nedovím, tak alespoň neprofláklé. Kroužkování je sice většinou neúčinné, ale alespoň i já mám pocit, že opravdu volím a ne jen taktizuji.
2. Jen co do přirozenosti. Nemám rád kastovnictví, fundamentalismy, vydělování...

Ing. Aleš Kuták, Centrum pro dopravu a energetiku (3. 4. 2002):
1. S největší pravděpodobností Koalici. Bez nadšení a hlavně proto, že z ostatních stran majících šanci dostat se do Sněmovny jsem nadšen ještě méně. Druhou možností, kterou zvažuji, je nechat svůj hlas demonstrativně propadnout ve prospěch někoho sympatičtějšího, ovšem bez reálných šancí na vstup do Sněmovny.
2. Ano, i když samozřejmě ne výhradně.

Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze (18. 3. 2002):
1. ODS.
2. Stranu si vybírám podle jejího občanského a politického zaměření. Považuji za zásadně důležité přispět ke zvýšení environmentálního uvědomění této strany.

Jiří Nečas, místopředseda Ekologické sekce České křesťanské akademie (20. 3. 2002):
1. a 2. Odpovím na obě otázky současně. Jsem téměř rozhodnut volit "Koalici" - patří k ní Libor Ambrozek, Táňa Fischerová, Sváťa Karásek, Martin Bursík, Zdeněk Bárta, Zuzana Roithová a další sympatičtí a rozumně uvažující lidé, jimž životní prostředí není lhostejné. Jsem s to ještě připustit ČSSD, avšak protienvironmentální postoje pánů Grégra a Schlinga jsou natolik silné, že naděje této strany na můj hlas je jen nepatrná. ODS vylučuji jako stranu životnímu prostředí nepřátelskou (stačí vzpomenout na článek prof. Klause v LN 9. 2., na různé další jeho výroky, či výroky p. Římana).

Marian Páleník, předseda občanského sdružení přátelé přírody - Občanská společnost, Ústí nad Labem (18. 3. 2002):
1. Volit budu nejmenší zlo. Tedy takové politické uskupení, u něhož je nejmenší pravděpodobnost korupce, vytváření černých stranických kont, nejmenší sklon k totalitě (násilné rozhánění demonstrantů, nepovolování shromáždění, snaha kontrolovat média atd.), největší příklon k občanské a otevřené společnosti. Již delší dobu velmi silně postrádám na české politické scéně skutečně "ekologickou" politickou sílu, za níž bohužel nemohu považovat českou Stranu zelených. Je menší tragédií českého enviromentálního hnutí, že není schopno vygenerovat jasné politické křídlo. Přitom potenciál zde je. Když například v našem krajském zastupitelstvu pro výstavbu jezů na Labi nebo pro vedení D8 skrz CHKO České středohoří hlasují společně KSČM, ČSSD, ODS i 4K, ačkoli dobrá třetina populace tyto stavby odmítá. Proč nejsme všichni, kdo jsme byli oslovení v této anketě, členy nebo příznivci jedné "zelené" strany?!
2. Osoba stínového ministra životního prostředí je jedním z hlavních měřítek, podle nichž vybírám, koho budu volit. Stejně důležitá je ovšem zbývající část (stínové) vlády, aby nebyl ministr životního prostředí "sám voják v poli" - proti všem ostatním, kteří ho v hlavních kauzách přehlasují. Z toho pohledu mám jasné pořadí: KSČM, ODS, ČSSD, Koalice, Strana pro otevřenou společnost; přičemž ta poslední v nejbližších volbách nekandiduje; a i kdyby, moc šancí by bohužel neměla.

Miroslav Patrik, Místopředseda Dětí Země a koordinátor Českého a Slovenského dopravního klubu (22. 3. 2002):
1. Přestože jde v podstatě o intimní otázku, pokusím se odpovědět alespoň částečně. Jelikož budu volit za Jihomoravský kraj, tak mám například dvě snadné varianty, koho volit:
1) KDU-ČSL se zdejším lídrem a předsedou ČSOP Liborem Ambrozkem, u něhož je jistě značná angažovanost v ochraně životního prostředí nepochybná (prakticky i ideově).
2) Stranu zelených, která v našem regionu má přijatelné lidi, samozřejmě přijatelný program a hlavně významně obměněné vedení, které se např. na činnost ekologických sdružení již nedívá s odporem jako to předešlé. Navíc předsedou se teď stal Miroslav Rokos z Brna, u něhož je daleko větší záruka solidnosti a schopností něco skutečně dělat.
Otázkou tedy je, zda má cenu svým hlasem podpořit někoho, kdo to z prvního místa má jisté, či někoho, jeho naopak podporu potřebuje, avšak bohužel velmi, velmi masivní - aspoň 1,5 % hlasů. Tím se můžu do voleb jěště v klidu zabývat.
2. Ano, jistě. U politických stran mě samozřejmě zajímá nejen ekologický program s obvyklými kapitolami typu "co chceme, co nechceme, co udělame atd.", ale zejména "co jsme udělali".
Proto je pro mě jedním z hlavních kritérií při rozhodování, komu dát hlas, právě praktická činnost v ochraně životního prostředí či důvěryhodnost své náměty skutečně dělat.
Rozhodně ne ideologické vidění světa obalené barnumskými reklamními slogany s agresivním obsahem, jak nyní předvádí ODS se svým stínovým ministrem životního prostředí Václavem Menclem (bohužel shodou okolností jedním ze zakladatelů brněnského Zeleného kruhu a později spřáteleným primátorem Brna).

RNDr. Jindřich Petrlík, koordinátor kampaně Budoucnost bez jedů a místopředseda sdružení Arnika (3. 4. 2002):
1. Myslím, že na takovou otázku se občas odpovídá: Vím, ale neřeknu. Určitě nebudu volit strany šířící xenofobii ve společnosti vůči různým skupinám lidí. Nebudu volit ani strany, které vydávají své malé kalendáře tištěné na plastu (pravděpodobně PVC) a posílají je ekologickým sdružením v domnění, že je tím získají na svoji stranu.
2. Ano, moje volba souvisí s politikou životního prostředí. Ale nejen s ní. Rozhoduji se spíše podle osobností a daleko více nežli systém volby politických stran by mi vyhovovala volba jednotlivých osob. Téměř každá politická strana je totiž reprezentována také lidmi, kteří politiku a moc skrze ni nabízenou podle mne jaksi neunesli a spíše ji zneuřívají. Kvůli tomu mne moje volba občas mrzí.
Co se týče politiky životního prostředí (a nejspíš politiky vůbec), nelze se dle mého soudu dívat jen na volební sliby. Moderní doba nabízí člověku možnost přesvědčit se alespoň u těch úspěšnějších politických stran o tom, jak své sliby během volebního období naplňovaly v Parlamentu ČR. V případě práva na informace o toxických látkách v životním prostředí takové informace zprostředkováváme v politickém okénku webových stránek kampaně Budoucnost bez jedů.
Doufám, že budeme mít v Česku šťastnou ruku a zodpovědnější politiky.

Martin Robeš, člen Českého a Slovenského dopravního klubu, koordinátor Brněnského dopravního kruhu (7. 5. 2002):
1. Váhám mezi třemi volbami (podle priorit):
a) morální přístup - budu volit stranu, která má slušný ekologický program a která se zaváže, že v případě zvolení nebude po volbách nijak spolupracovat s ODS (zatím je to jen SZ, která by tak aspoň dostala peníze za hlasy na rozvoj do příštích voleb, i když by se přímo do Sněmovny nedostala)
b) pragmatický přístup - Koalici, pokud si to rozmyslím se SZ. Koalice ale má některé dost přiblblé billboardy.
c) nouze - ČSSD, v případě, že mne do voleb něčím naštve Koalice a jen pokud ČSSD se bude tvářit, že by šla do vlády raději s Koalicí než se stranou modré straky
Určitě vím, koho nebudu volit: ODS, KSČM, ČSNS.
2. Ano, jistě.

Vít Roušal, předseda plzeňské pobočky Dětí Země (2. 5. 2002):
1. Pravděpodobně (pokud nedojde k nějaké zásadní změně) budu volit Koalici. Nepovažuji ji sice za ideální uskupení se samými odborníky, ale z možností přicházejících v úvahu představuje nejmenší hrozbu pro občanskou společnost a životní prostředí.
2. Samozřejmě. Zabývám se podporou ekologicky šetrných druhů dopravy, nebudu tedy volit stranu, která otevřeně vyzdvihuje pouze individuální automobilovou dopravu, ani stranu, která pokrytecky hovoří o podpoře ekologických druhů dopravy, ale ve skutečnosti také prioritně podporuje rozvoj automobilismu.

Ivan Rynda, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze, Fakulta humanitních studií UK v Praze (25. 3. 2002):
1. I politická oblast života má svůj prostor intimity! Přesto můžu povědět aspoň to, koho s jistotou volit nebudu: je to KSČM a ODS (pominu-li řadu zjevně extremistických nebo programově chudých mimoparlamentních stran). Komunisté byli vždy povýtce ideologickou stranou, zakládající totalitní nebo alespoň nepřijatelně autoritativní nedemokratický režim. Zde je snad další argumentace zbytečná; u další strany ji záměrně poněkud vyhrotím. Důraz, který snad původně ODS kladla na právo každého nezávislého rozumného jedince svobodně se rozhodovat, povýšila na takřka absolutní ideologii. V ní už ve skutečnosti jakékoli právo volby mizí, resp. je redukováno na právo jednotlivce podnikat a konzumovat. Trh jako souhrn jednotlivců pak zařídí blahobyt všech, i celku. Veřejné záležitosti samozřejmě reálně zůstávají, jsou však vyhrazeny výlučně pro profesionálního politika: občanovi je vymezen pouze prostor privátní. Z rozhodovacích procesů a veřejného politického života tak mizí nejen participace, ale i občanství, názorová a kulturní rozmanitost, demokracie a vposledku i věcnost, vytěsněná jako za marxismu několika málo snadno namemorovatelnými poučkami. Konečným paradoxem je pak hrozící ztráta – svobody.
2. Ano. Na oblasti životního prostředí lze dobře demonstrovat klamavý posun, příznačný pro většinu volebních témat ODS. Heslo „ODS volí prostředí pro život“ chlácholí: také se zabýváme životním prostředím! Ve skutečnosti pojem „prostředí pro život“ naprosto neznamená úctu k životu, šetrnost k přírodě a respekt k přírodovědnému poznání. Jako podprahová reklama, slibující dosažení štěstí vytrvalou konzumací třeba Coca-Coly, říká svému voliči: vol ODS, dáme ti prostředí, v němž smíš (zdánlivě) cokoli. Konzumovat, podnikat, žít, bez omezení a zábran; žádné neexistují, jako neexistují špinavé peníze. A další slogany už bez ostychu lžou: „došlo k obrovskému zlepšení, ale ti, kdo o ekologii tolik mluví, k tomu přispěli nejméně“. Podvádějí: „naše země se nesmí stát rezervací, nýbrž prostředím pro život“. Udržitelný rozvoj nic takového nežádá: volí jen rozmanitou kulturní krajinu v celém spektru od městských sídel, polí i továren až po přírodní rezervaci nedotčené přírody. A výjimečně mluví i pravdu: „dobré prostředí pro život je možné jen v demokratickém státě s tržní ekonomikou“. Ano, jistěže: ale skutečná demokracie předpokládá pluralitu a co nejvyšší občanskou spoluúčast. Jaká jiná ekonomika než tržní? Ale založená také na přírodních, ne pouze ekonomických zákonech, ne jen na svobodě jednotlivce, ale také na hodnotách sdílených celkem – třeba právě na úctě k demokracii – bez nichž by nebyl možný ani trh.

Ondřej D. Simon, koordinátor místní skupiny Hnutí DUHA Středokluky (22. 4. 2002)
1. Stranu zelených.
2. Ano. Strana zelených se již konečně zmátořila a dává naději splnit to, co slibuje její název. Lidé jako Jiří Kulich (1. v Královéhradeckém kraji), Karel Jech (1. v Praze) nebo Mojmír Vlašín (Jihomoravský kraj) jsou pro mne důvěryhodnou značkou. Ostaně i Odilo Štampach, který je jednička v Pardubickém kraji, Hana Holcnerová na Vysočině a někteří další kandidáti dávají tušit, že Strana zelených bude za něco stát. No, jen si představte, co by se stalo, kdyby se tito zmínění dostali do Sněmovny. Chci tudíž přispět k tomu, aby se preference SZ, které se již blíží 5 procentům, mohly s trochou štěstí přes tuto magickou hranici přehoupnout.

Lenka Šoltysová, vedoucí Správy CHKO Český ráj (28. 5. 2002):
1. Budu volit Koalici, byť mám vůči ní spoustu výhrad. Myslím si ale, že osoba Hany Marvanové je zárukou vnesení určitého principu ženskosti do velké politiky a vyrovnání dosud dominantní mužskosti. Je to taková první hvězdička na politickém nebi, signál, jak by to jednou mohlo vypadat, že by se česká politika mohla o něco zjemnit. Mám třeba zkušenosti s některými poslanci, u nichž je místo zájmu o věc často na prvním místě pivo a dobré jídlo. A to si myslím, že u žen bývá naopak. Zároveň je mi sympatické, že Koalice své spory nikde netutlá a říká je jasně a veřejně.
2. Já jsem o tom takto ještě vůbec nepřemýšlela, neměla jsem ještě čas si přečíst volební programy, ale určitě to do voleb udělám. Spíš usuzuju z toho, jak poslanci vystupují na veřejnosti, jak to souizní s mými názory a hodnotami. A pokud v té straně jsou ekologové, pak je vcelku logické, že já jako ekolog jim budu důvěřovat spíš než lidem, kteří tvrdí, že ekologie je pouhá ideologie.

Petr Štěpánek, předseda občanského sdružení Oživení - Bohemian Greenways (18. 3. 2002):
1. Určitě nebudu volit strany postkomunistů - rozuměj těch, kteří byli posledních 10 let u moci. Pokud by strany a iniciativy s občanským programem jako Naděje, Cesta změny, Strana zelených, Nezávislí ve všech formách, Brandýské fórum a další dokázaly překonat žabomyší spory a postavit silnou společnou kandidátku, volil bych je. Pokud ne, nemám koho volit. V podzimních komunálkách volím Stranu pro otevřenou společnost, která prosazuje program globální odpovědnosti s důrazem na kvalitu života a prostředí.
2. Bohužel, většina ministrů a poslanců, ale i zastupitelů a místní exekutivy od rozdělení Československa je programově proti životnímu prostředí. Je načase, aby ekologicky smýšlející lidé začali být aktivní ve Straně zelených. Je třeba pohřbít český mýtus, že pravice bude dělat zelenou politiku. Nebude a nikde na světě ji nedělá.

Michal Štingl, Děti Země Beroun, tiskový mluvčí Dětí Země (22. 3. 2002):
1. Ta otázka mě zaskočila nepřipraveného. Nevím, nevím, jestli budu do voleb připravenější, protože předvolební kreace našich politických uskupení na mne fungují podobně jako reklama - jsou odpuzující. Často jsem však říkal, že lidi by měli chodit k volbám, tak to teď sám sobě připomínám. Uvažuji o Koalici a trochu doufám v nějakou novou stranu.
2. Do určité míry jistě. Navíc se na přístupu k životnímu prostředí mohu přesvědčit, jaké ta která strana hraje divadlo. Těžko budu volit vysloužilého ekonoma, kterému schází nápady a znovu vytahuje kdysi šokující znevažování ekologie.

Eva Vavroušková, tajemnice Společnosti pro trvale udržitelný život (22. 3. 2002):
1. Bylo by snadnější odpovědět, koho volit nebudu (KSČM, ODS, asi ani ČSSD). Spíše se budu řídit lidmi na kandidátce - volebním programům moc nevěřím - a pokud si budu myslet, že kandidát je slušný človek a bude na slušné kandidátce, tak ho zaškrtnu, případně mu dám preferenci.
2. Nejen, ale velkou měrou. Ráda bych viděla v parlamentu osobnosti, ktere ctí občanskou společnost, vnímají kvalitní životní prostředí jako prioritu a dělají vše pro to, aby zákony byly k životnímu prostředí přatelské, které se snaží zjednodušovat život všem menšinám a termín lidská práva jim není cizí. Jenomže nevím, zda takové osobnosti na kandidátkách naleznu. Budu se snažit se o všech dozvědět maximum. K volbám půjdu, pokud toho budu mocná, určitě!

Daniel Vondrouš, legislativní poradce Hnutí DUHA, poradce předsedy podvýboru pro ochranu životního prostředí a krajiny PS PČR (22. 3. 2002):
1. Moje práce mi pomáhá získávat více informací o jednání politických stran i jednotlivých politiků. Své rozhodnutí proto zakládám na osobním hodnocení kvality konkrétních osob na předních místech kandidátek.
Uvědomuji si ovšem, že podle střízlivých odhadů se přední kandidáti nejsilnějších stran do sněmovny dostanou tak jako tak, podstatnější je proto sledovat spíš ty, kteří jsou na hranici volitelnosti.
Vybírat budu ze tří kandidátek - Strana zelených, ČSSD a Koalice. První strana se do sněmovny nejspíš nedostane, může ale dosáhnout na státní příspěvek a pokračovat ve svém pozitivním vývoji. Druhou volbou bych podpořil ČSSD (i s Grégrem, Schlingem a Zemanem) ale zejména Miloše Kužvarta (se všemi klady i zápory). Hlasem pro Koalici bych pomohl slušnému a zásadovému bojovníkovi proti kouření lidoveckému poslanci Janečkovi (a zároveň unionistům s radikálně liberálními a často protiekologickými názory - poslancům Krásovi a Němcovi). V posledním případě může můj hlas navíc rozhodnout, zda se z pátého místa (na samé hranici volitelnosti) do Sněmovny dostane jeden z oněch tří nezávislých kandidátů, kterým to jejich umístění na kandidátkách Koalice umožňuje. Na konečné rozhodnutí si ještě dávám čas. Chystám se rovněž využít nově zvýhodněné možnosti preferenčního hlasu.
2. Snažím se, aby můj hlas co nejvíce přispěl ke zlepšení ekologické politiky a ke zvýšení počtu skutečných a slušných demokratů ve sněmovně. Zároveň zvažuji, zda se díky mému hlasu na stejné kandidátce "nesvezou" lidé s přesně opačnou charakteristikou, případně kolik jich bude.

Odpovědi jsou řazeny abecedně.
V závorce za charakteristikou odpovídajícího je datum odpovědi.
Anketa je průběžně aktualizována.

Jakub Kašpar



TITULNÍ STRANA
ZPRAVODAJSTVÍ
KALENDÁŘ AKCÍ
EKOLOGICKÁ LEGISLATIVA
EVROPSKÁ UNIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
KLIMATICKÉ ZMĚNY
POLITICI A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
  Sněmovní volby 2002
    Doprava
    Ekopolitika
    Energetika
    Odpady
    Ochrana přírody a krajiny
    Ovzduší
    Průmysl
    Suroviny
    Voda
    Zemědělství
    Cesta změny - Volby 2002
    Česká pravice - Volby 2002
    ČSNS - Volby 2002
    ČSSD - Volby 2002
    Humanistická aliance - Volby 2002
    Koalice - Volby 2002
    KSČM - Volby 2002
    Naděje - Volby 2002
    ODA - Volby 2002
    ODS - Volby 2002
    RMS - Volby 2002
    Sdružení nezávislých - Volby 2002
    Strana zelených - Volby 2002
    SV-SOS - Volby 2002
    SŽJ - Volby 2002
    VPB - Volby 2002
    Koho budou volit?
    Hlasování@
ZELENÁ DOMÁCNOST
ZELENÝ KNIHOMOL
FÓRUM EKOLISTU
SUMMIT ZEMĚ
Poděkování

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.

Pondělí 25. 10. 2021
Svátek má Beáta


Najdi v EkoListu
Tématický archív zpráv
Anketa


Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/www/htdoc...') #3 {main} thrown in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62