Daniel Pitek: Kolegové zemědělci, doufejte ve změnu strategického plánu
6.1.2022
Napětí a tlaky kolem strategického plánu rostou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Matěj
My jako Asociace soukromého zemědělství ČR žádáme přepracování jeho některých částí, máme sedm zásadních výhrad a jsme přesvědčeni, že znění strategického plánu z dílny ministra Tomana by prohloubilo problémy v našem zemědělství.
Vedení Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR podporuje původní verzi ministra Tomana a vyhrožuje nové vládě Petra Fialy nátlakovými akcemi svých členů před budovou ministerstva zemědělství.
Zajímavé na celé situaci je, že vedení Agrární komory a Zemědělského svazu postupuje proti ekonomickým zájmům většiny členů svých organizací, protože v Tomanově strategickém plánu je ponížení přímé platby dotací na plochu obhospodařované půdy ve výši 1000 Kč / ha pro všech více jak třicet tisíc zemědělských subjektů v ČR.
Tyto peníze se použijí na dotační podporu chovu prasat a drůbeže v ČR. U prasat je to dle dat z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací maximálně 150 firem, které jsou povětšinou součástí větších agroholdingů a chov prasat se jim v současné době nevyplácí, kvůli nízké ceně zaviněné více jak dvacetiprocentním přebytkem vepřového masa v EU způsobeného zastavením vývozů do Číny, která se bojí prasečího moru vyskytujícího se v Evropě. V chovu drůbeže je podpora pro podobný počet firem jako je to u již zmíněných prasat.
Část peněz, které se ministr Toman rozhodl sebrat všem zemědělcům z přímých plateb, má být také použita na tzv. společnou organizaci trhů, což má být propagace českých zemědělských výrobků. Přeloženo do češtiny peníze pravděpodobně zmizí v reklamních akcích nějaké najaté agentury.
Jak se vám líbí, řadoví členové Agrární komory a Zemědělského svazu, jak se o vás vaše profesní organizace starají?
Já jsem dnes s pár řadovými členy Agrární komory mluvil a ani trochu se jim to nelíbilo. Hlavně byli velice překvapeni, protože o tom, co se chystá, od svých organizací vůbec nevěděli.
Tak můžete milí kolegové zemědělci jen doufat, že to současná vláda stihne změnit, protože jinak přijdete o dost peněz.
A perlička na závěr. Prasečí mor přenášejí divoká prasata a ta jsou u nás přemnožena, díky modelu lidové myslivosti udržovanému Českomoravskou mysliveckou jednotou podporovanou právě Agrární komorou ČR a Zemědělským svazem ČR.
Jsem doopravdy rád, že jsem členem Asociace soukromého zemědělství ČR.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
Sdružení samospráv nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy
Další články autora |
Daniel Pitek: Jaký je stav zemědělství v Evropě a v České republice? Proč se neúčastním protestu v Praze?
Daniel Pitek: Po novele zákona o myslivosti určitě nedojde k vystřílení zvěře
Daniel Pitek: Komentář k odbornému stanovisku Katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZUOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (120)
RV
pp
pavel peregrin
6.1.2022 06:42 Reaguje na Richard VacekPři rozumné agrární politice je třeba obojího, ve vyvážených poměrech.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.1.2022 07:24 Reaguje na pavel peregrinono to tak jednoduché není pokud vím, nynější vláda měla v programu zmenšení výměry polí a protierozní opatření...
Odpovědět
ss
smějící se bestie
6.1.2022 11:17 Reaguje na Richard VacekJo, chceme.
Ale když jsme kolonií Německa/EU a o cenách rozhodují přes dotace v Bruseli, za pomoci místních sabotérů, vyplatí se holt ta řepka !
A k tomu žádný patriotismus, jako je v Rakousku.
Odpovědět
Ale když jsme kolonií Německa/EU a o cenách rozhodují přes dotace v Bruseli, za pomoci místních sabotérů, vyplatí se holt ta řepka !
A k tomu žádný patriotismus, jako je v Rakousku.
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.1.2022 07:25 Reaguje na smějící se bestiedotace je vždycky křivárna v systému
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.1.2022 06:40Tak buďte p. Pitku rád, že jste členem vaší Asociace. Ostatní nechte laskavě na subjektech, které se rozhodnou mírou podílejí na produkci a také mají největší právo do toho mluvit.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.1.2022 07:04 Reaguje na pavel peregrinono bys to asi tak mělo fungovat ale to by nesměl být trh ovlivňovaný nejrůznějšími dotacemi a podporami do naprosto všeho...trh je zkroucený právě v tomto ohledu a nebývalé obchodní síle velkých firem a řetězců, kde končí zásadní část peněz....Ono kdo má obchodní řetězce a dost velké výrobní kapacity na dodávky, tak vládne a malý zemědělec je v systému za předraženého a nuzáka k tomu. Navíc si obchodní řetězce výrazně vybírají odkud budou kupovat a tak místní firmy jsou často na vedlejší koleji
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.1.2022 07:15 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSamozřejmě. Jenže je to tak velká síla, že ČR s tím pochopitelně nic dělat nemůže.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.1.2022 10:46 Reaguje na pavel peregrinmůže ale ti co by to měli vymýšlet by nejdříve museli být kreativní a v určitém smyslu bez zábran
Odpovědět
pp
DA
DAG
6.1.2022 08:09 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNeznám zemědělce, který by si stěžoval. A velikost v tom nehraje roli. Tyto asociace jen bojují o to komu přiteče víc peněz. Peníze na plochu mají rádi malí i velcí. Ví kolik to bude a je to jistota.
Odpovědět
ss
ss
smějící se bestie
6.1.2022 11:19 Reaguje na smějící se bestieI když je vždy co zlepšovat a lidé ze zemí Koruny české, třetí den remcají na všechno.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.1.2022 07:29 Reaguje na DAGsamozřejmě, protože žijou zemědělci po většinu času na dluh...jediný jejich příjem je to, co sklidí a pak se modlí aby s tím co utrží vydrželi většinu roku ale tím, jak jsou silné obchodní společnosti toho zas tolik neutrží, protože mají největší náklady na výrobu
Odpovědět
Jakub Graňák
7.1.2022 14:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčCash flow v zemědělské provovýrobě svého času zajišťovala produkce mléka.
Odpovědět
JŘ
pp
pavel peregrin
7.1.2022 12:06 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJá píšu naprosto realisticky, s Babišem to nemá nic společného. No když už jsme ale u toho, Babiš je samozřejmě tvrdý realista taky. Na rozdíl od fantastů.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.1.2022 06:42Dotace pouze na plochu nebo už adresnější dotace na "výrobek"?
No a ta perlička pana Pitka? Model myslivosti nemá s přemnožením divokého prasete moc společného. Pojem "lidová" je navíc jen výkřik z nouze. Může mě pan Pitek vysvětlit v čem byla prvorepubliková myslivost myslivostí lidovou?
Odpovědět
No a ta perlička pana Pitka? Model myslivosti nemá s přemnožením divokého prasete moc společného. Pojem "lidová" je navíc jen výkřik z nouze. Může mě pan Pitek vysvětlit v čem byla prvorepubliková myslivost myslivostí lidovou?
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.1.2022 07:08 Reaguje na Jarek Schindlerno, ono to není nic divného, než jsme chovy nacpali do různých družstev kde se ze zvířat doslovně stala výroba se maso " odebíralo" z lesa. Teď to tolik let nebylo třeba a tak se přemnožili...je to změna v chování lidí a umělého chovu...důstojnost zvířat ve velkochovech poněkud zeslábla..
Odpovědět
JS
DA
DAG
6.1.2022 08:07 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZ Vašeho pohledu má ta myšlenka logiku. Myslivost byla asi dřív skutečně důležitá v zásobování potravinami a starší kolegové si pamatují, že třeba museli část ulovených zajíců dodávat do masny. Ovšem není to tento důvod. Evropa patří spárkaté zvěři, kvůli strukturální změně krajiny vytvořené na základě potřeb zemědělců a lesníků.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.1.2022 08:29 Reaguje na Jarek SchindlerJá se v téhle historii moc nevyznám, ale nebyla náhodou prvorepubliková myslivost založena na vlastnících půdy a jimi zaměstnaných "lovčích"?
Odpovědět
DA
DAG
6.1.2022 08:57 Reaguje na Jakub GraňákStruktura pronajímání honiteb byla stejná jako dnes. To je v podstatě opsáno. Jen minimální velikost honitby se přizpůsobila tomu, že není drobná, ale spárkatá, takže soukromých honiteb není tolik jako za první republiky.
To se právě panu Pitkovi nelíbí, že se musí do honitby sdružit s dalšími.
Odpovědět
To se právě panu Pitkovi nelíbí, že se musí do honitby sdružit s dalšími.
Jakub Graňák
6.1.2022 09:40 Reaguje na DAGJá měl spíš na mysli všechny ty "hrabata" kteří měli v poměru k celkové výměře státu velký podíl půdy.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.1.2022 10:23 Reaguje na Jakub GraňákPro ty hrabata nebo velkostatky to bylo stejné jako dnes. Měl možnost vytvořit ucelenou honitbu podle zákona? Pokud měl tak ji vytvořil tenkrát stejně jako dnes. Už tenkrát se honitba "zaokrouhlovala" či se k ní přičlěňoval i cizí pozemek na kterém nešla honitba vytvořit. Na rozdíl od dřívějška je tu ale možnost prohlásit své pozemky za nehonební. To mám takový dojem dříve nešlo.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
6.1.2022 16:51 Reaguje na Jarek SchindlerAkorát při menší rozloze honitby, minimální, to měl snazší.
A další věcí asi je, že půlka ploch lesů je ve vlastnictví státu a tedy o nich rozhodují nikoli nějací přímí majitelé, ale zaměstnanci LČR. A co si budeme namlouvat, to je vždy něco jiného, než když rozhoduje přímo skutečný vlastník.
Odpovědět
A další věcí asi je, že půlka ploch lesů je ve vlastnictví státu a tedy o nich rozhodují nikoli nějací přímí majitelé, ale zaměstnanci LČR. A co si budeme namlouvat, to je vždy něco jiného, než když rozhoduje přímo skutečný vlastník.
JS
Jarek Schindler
6.1.2022 17:57 Reaguje na Svatá ProstotoAno Svatá Prostoto, minimální rozloha byla výsledkem nějaké tehdejší struktůry krajiny. No a hlavně ta minimální rozloha by měla odpovídat potřebám zvěře v honitbě žijící. Dnes by to mohly být také jen tři lány. Opravdu bude v tomto případě ta honitba odpovídat. Myslivost je o chovu a lovu divoké zvěře v naší krajině. Určitě není o tom aby si sedlák mohl cokoliv a kdykoliv střelit na svých 10 hektarech.
No a lesy. Jestli je půlka lesů ve vlastnictví státu tak o nich snad rozhoduje stát. Jakého jiného skutečného vlastníka v případě státních lesů máte na mysli?
Odpovědět
No a lesy. Jestli je půlka lesů ve vlastnictví státu tak o nich snad rozhoduje stát. Jakého jiného skutečného vlastníka v případě státních lesů máte na mysli?
SP
Svatá Prostoto
7.1.2022 16:48 Reaguje na Jarek SchindlerAle no tak, vždyť to známe všichni ... jak je něco státní, tak je to neefektivní a je v tom bordel. To už je tak z podstaty věci. A stát nemůže rozhodovat, to musí vždy konkrétní lidé. A rozhodování zaměstnance bude vždy jiné, než rozhodování vlastníka, a rozhodování zaměstnance společnosti, která patří tak nějak nám všem, a tedy nikomu:-), bude už úplně jiný level.
Bůh chraň, abych tvrdil, že v řadě případů nejde o slušné a poctivé lidi, ale je objektivní a empiricky zejména u nás ověřený fakt, že ti, kteří takoví nejsou mají ve firmách typu LČR podstatně větší možnost seberealizace:-).
"No a hlavně ta minimální rozloha by měla odpovídat potřebám zvěře v honitbě žijící." ... ne, ta by měla odpovídat nějakému rozumnému kompromisu mezi tím, o čem píšete, a nic proti tomu, a potřebám vlastníků pozemků, na kterých se ty honitby nalézají.
A oba víme, že o 10 ha fakt není řeč, že:-).
Ale beru, že se úplně nikdy neshodneme, protože já jsem v pozici toho malého vlastníka (naštěstí lesa a ne pole), který tahá vždy za ten kratší konec, a současně nejsem myslivec. Ne z přesvědčení, ale ač jsem jako špunt rád jezdil se sousedem na chalupě, vášnivým myslivcem s skvělým člověkem, do lesa, tak lov je prostě činnost, která mne vůbec nebaví a neláká. Jako kdyby nebylo zbytí, tak jo, ale jinak to rád přenechám jiným.
Odpovědět
Bůh chraň, abych tvrdil, že v řadě případů nejde o slušné a poctivé lidi, ale je objektivní a empiricky zejména u nás ověřený fakt, že ti, kteří takoví nejsou mají ve firmách typu LČR podstatně větší možnost seberealizace:-).
"No a hlavně ta minimální rozloha by měla odpovídat potřebám zvěře v honitbě žijící." ... ne, ta by měla odpovídat nějakému rozumnému kompromisu mezi tím, o čem píšete, a nic proti tomu, a potřebám vlastníků pozemků, na kterých se ty honitby nalézají.
A oba víme, že o 10 ha fakt není řeč, že:-).
Ale beru, že se úplně nikdy neshodneme, protože já jsem v pozici toho malého vlastníka (naštěstí lesa a ne pole), který tahá vždy za ten kratší konec, a současně nejsem myslivec. Ne z přesvědčení, ale ač jsem jako špunt rád jezdil se sousedem na chalupě, vášnivým myslivcem s skvělým člověkem, do lesa, tak lov je prostě činnost, která mne vůbec nebaví a neláká. Jako kdyby nebylo zbytí, tak jo, ale jinak to rád přenechám jiným.
JS
Jarek Schindler
7.1.2022 20:43 Reaguje na Svatá ProstotoPokud má být stát špatným hospodářem tak by měl ty lesy podle vás rozdat? Prodat? Stát je vlastníkem lesů a tedy i vlastníkem honiteb . No a spravuje je buď ve vlastní režii ( baron měl na správu majetku personál stejně jako má personál ten stát) nebo je pronajímá. To bylo již ale i za té první republiky. Nevím proto kde by měl být v tomto problém a jak to souvisí s tou Pitkovou "lidovou" myslivostí.
Vlastníků je v ČR okolo 3 milionů a většina vlastní podstatně menší plochu než těch 10 ha. Kompromis je potom tedy těch 500 ha. Osobně nevím co by na tom mělo být špatného, Že má pan Pitek jiné představy a sám asi nějakého kompromisu není schopen.
Jen ještě otázka. Jaký je rozdíl, tedy kromě velikosti pozemků, mezi majitelem těch deseti hektarů a řekněme 100 hektarů? Oba chtějí lovit na tom "svém".
Odpovědět
Vlastníků je v ČR okolo 3 milionů a většina vlastní podstatně menší plochu než těch 10 ha. Kompromis je potom tedy těch 500 ha. Osobně nevím co by na tom mělo být špatného, Že má pan Pitek jiné představy a sám asi nějakého kompromisu není schopen.
Jen ještě otázka. Jaký je rozdíl, tedy kromě velikosti pozemků, mezi majitelem těch deseti hektarů a řekněme 100 hektarů? Oba chtějí lovit na tom "svém".
SP
Svatá Prostoto
10.1.2022 14:39 Reaguje na Jarek SchindlerJ8 nechci lovit ani na svém, ani na cizím, já nechci lovit na ničím a vůbec. Byť samozřejmě uznávám, že je to potřeba a kdyby nebylo zbytí, tak to prostě budu dělat.
Co chci je ale mít reálnou možnost alespoň do jisté míry rozhodovat, kdo na mém pozemku lovit bude a kdo naopak nikoli. Čím větší honitba, tím menší takovou šanci mám.
Ne že by mi to trhalo žíly do té míry, abych se nějak moc angažoval ... jak jsem psal, sám lovit nechcu a cca 10 ha lesa je spíš taková sentimentální vzpomínka na předky (a jako čundrák mne baví ten pocit, že tam jsem "na svém":-), i když ano, je to takové dětinské ... ale prostě jsem jednoznačně zastáncem menší min výměry.
Odpovědět
Co chci je ale mít reálnou možnost alespoň do jisté míry rozhodovat, kdo na mém pozemku lovit bude a kdo naopak nikoli. Čím větší honitba, tím menší takovou šanci mám.
Ne že by mi to trhalo žíly do té míry, abych se nějak moc angažoval ... jak jsem psal, sám lovit nechcu a cca 10 ha lesa je spíš taková sentimentální vzpomínka na předky (a jako čundrák mne baví ten pocit, že tam jsem "na svém":-), i když ano, je to takové dětinské ... ale prostě jsem jednoznačně zastáncem menší min výměry.
JS
Jarek Schindler
10.1.2022 15:04 Reaguje na Svatá ProstotoPokud nebudete mít hektary které umožní vytvořit vlastní honitbu, vždy to bude na domluvě a nějakém tom kompromisu s ostatními vlastníky. Myslíte si, že pokud bud ta minimální výměra 150ha a největší vlastník bude z toho mít 80 ha, že se s vámi bude muset v tom horším případě vůbec bavit? Ty společenstevní honitby jsou na těch vesnicích tvořeny z velké části pozemky obcí a vlastníků tam může být i několik stovek. Pokud někdo získá nadpoloviční většinu hlasů tak vyhrál a na minimální výměře absolutně nebude záležet.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
11.1.2022 16:10 Reaguje na Jarek SchindlerPořád je ale větší šance, že k té dohodě dojde, respektive nebude možno tu honitbu provozovat bez souhlasu drobných vlastníků.
Nebavíme se tu o nějaké záruce nebo jistotě. Bavíme se tady o možnosti .
Takže ano, i s menší výměrou to může v konkrétním případě dopadnout stejně blbě, ale to riziko je objektivně menší.
Odpovědět
Nebavíme se tu o nějaké záruce nebo jistotě. Bavíme se tady o možnosti .
Takže ano, i s menší výměrou to může v konkrétním případě dopadnout stejně blbě, ale to riziko je objektivně menší.
JS
Jarek Schindler
11.1.2022 20:08 Reaguje na Svatá ProstotoTakže kvůli nějaké možnosti se pohřbí všechna práce s tvorbou honiteb , myslivost se na dlouhou dobu paralizuje. Tedy na dobu než vzniknou nové honitby. No a objeví se pár nespokojenců co jim nevyhovuje 150ha ale chtějí jen 50 ha protože 26 již mají a začneme opět znovu. Nebo jim potom již řekneme že 50 ha je málo a pokud chtějí mluvit do myslivosti musí se domluvit se sousedy. Tohle je již dnes a funguje to. Opravdu bych chtěl znát číslo, počet majitelů kterým by snížení opravdu pomohlo.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
12.1.2022 16:13 Reaguje na Jarek SchindlerAgitujete hezky, ale zbytečně:-). Mne jednak nepřesvědčíte:-), jednak co si já myslím a chcu je nakonec stejně tak nějak jedno, na to mi je moc let, abych si myslel opak.:-)
A ano, výsledná velikost honitby bude vždy určitý kompromis, který bude někomu vyhovovat více, jinému méně. Prostě pro mne je lepší 150-200 ha, než těch 500.
BTW ... pokud bychom to chtěli řešit fakt vážně a ne jen si povíat na ekolistu, tak by i u těch 500 ha bylo možno nastavit způsob rozhodování, který by byl pro drobné vlastníky podstatně více spravedlivý. V obchodních společnostech jsou takové postupy celkem běžně a dlouhodobě využívány (blokační minorita, omezení počtu hlasů jednotlivých společníků a podobně). Ale to u nás beztak nehrozí, tak co to řešit.
Odpovědět
A ano, výsledná velikost honitby bude vždy určitý kompromis, který bude někomu vyhovovat více, jinému méně. Prostě pro mne je lepší 150-200 ha, než těch 500.
BTW ... pokud bychom to chtěli řešit fakt vážně a ne jen si povíat na ekolistu, tak by i u těch 500 ha bylo možno nastavit způsob rozhodování, který by byl pro drobné vlastníky podstatně více spravedlivý. V obchodních společnostech jsou takové postupy celkem běžně a dlouhodobě využívány (blokační minorita, omezení počtu hlasů jednotlivých společníků a podobně). Ale to u nás beztak nehrozí, tak co to řešit.
BM
Břetislav Machaček
6.1.2022 09:41 Reaguje na DAGPřesně tak. Prvorepublikový hajný u hr.Larische
vždycky říkal, že v době honů krmili ostošest všichni, aby si zvěř stáhli na své pozemky. Co
bylo u nich, bylo jejich a objevit se náhodou
zvěř u někoho z těch malých, tak to měla hned
za sebou. Byl to závod kdo z koho a kdo dříve.
Larisch měl tisíce hektarů a lovilo tam panstvo
dovezené na místo bryčkami a na vozech byly
stovky kusů zastřelené zvěře, ale vždy jen
tolik, aby bylo co lovit i příště. Jó a taky
navážel vozy krmiva po celý rok. Pan Pitek by
asi chtěl zastřelit cokoliv, co bude přes jeho
pole byť migrovat, jak to dělali kdysi ti malí.
Nebýt už tehdy velkých honiteb, tak ti malí by
to vybili ze závisti jeden druhému už tenkrát.
Odpovědět
vždycky říkal, že v době honů krmili ostošest všichni, aby si zvěř stáhli na své pozemky. Co
bylo u nich, bylo jejich a objevit se náhodou
zvěř u někoho z těch malých, tak to měla hned
za sebou. Byl to závod kdo z koho a kdo dříve.
Larisch měl tisíce hektarů a lovilo tam panstvo
dovezené na místo bryčkami a na vozech byly
stovky kusů zastřelené zvěře, ale vždy jen
tolik, aby bylo co lovit i příště. Jó a taky
navážel vozy krmiva po celý rok. Pan Pitek by
asi chtěl zastřelit cokoliv, co bude přes jeho
pole byť migrovat, jak to dělali kdysi ti malí.
Nebýt už tehdy velkých honiteb, tak ti malí by
to vybili ze závisti jeden druhému už tenkrát.
ss
smějící se bestie
6.1.2022 11:21 Reaguje na Břetislav MachačekCo lovit, bylo ještě tak v r.1970.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.1.2022 10:15 Reaguje na Jakub GraňákUž to napsal DAG. Ten nynější zákon v tvorbě a využití honiteb je obšlehnutý prvorepublikový zákon. Samozřejmě, zemedělství tehdy vypadalo jinak a byly k tomu přispůsobeny i výměry honiteb. Jak chce někdo nyní dělat myslivost na třech lánech? Ani v té době si každý nemohl hospodařit na "tom svém". Myslivost se v našich podmínkách vždy dělala v rámci uznané honitby . No a honitba byla uznaná a to i tenkrát, pouze při splnění zákonných podmínek. Ani tenkrát si sedlák vlastnící dvacet ha nemohl jen tak "lovit na svém". Tohle ale pan Pitek asi dobře ví. Tedy měl by to vědět. Takže za mě ty jeho slovní průjmy o současné "lidové myslivosti" jsou akorát tak sračkou kterou se neustále snaží oblbnout neinformovaný lid.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.1.2022 06:58Jestli je Agrární komora tak moc ochotna jednat, tak jen proto, že z toho čouhají peníze...a přece oni ti slabší být nemůžou, že?
Odpovědět
DA
DAG
6.1.2022 08:00Je zajímavé, že ČR se strááášně moc přemnoženými prasaty se stááášně moc lidovými myslivci, je moru prostá. Zatím co v obdivovaném Německu mor řádí jako utržený z řetězu. Navíc se právě za pomoci myslivců jako jediné zemi v ČR podařilo africký mor zastavit.
Pan Pitek je novodobý knížepán pohrdající každým kdo mu není roven.
Odpovědět
Pan Pitek je novodobý knížepán pohrdající každým kdo mu není roven.
Jakub Graňák
6.1.2022 08:33 Reaguje na DAGTak v některých regionech to fakt moc je (myslím ty čuňata)
Odpovědět
DA
DAG
6.1.2022 08:59 Reaguje na Jakub GraňákJasně, ale je to celoevropský problém. Struktura myslivosti na to nemá vliv. Navíc u nás je situace o to horší, že máme největší půdní bloky v Evropě.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.1.2022 09:38 Reaguje na DAGTaky bych řekl, ono asi nebude náhodou, že největší problémy v mojem "širším" okolí jsou na osoblažsku a opavsku, kde jsou bloky jako kráva, nějaké to "formální" rozdělení z posledních let na to má asi mizivý vliv. Jeden můj bývalý kolega z opavska kdysi dával k dobru historku jak orával nějvětší blok: ráno v šest sedl do traktoru, jednou dojel na druhý konec bloku a zpátky a měl po šichtě.
Na osoblažsku se k tomu ještě přidružuje, že se ten region vylidňuje, myslivci jsou tam dědové, kteří už to nestíhají a mladí nejsou, protože se odstěhovali za prací.
Odpovědět
Na osoblažsku se k tomu ještě přidružuje, že se ten region vylidňuje, myslivci jsou tam dědové, kteří už to nestíhají a mladí nejsou, protože se odstěhovali za prací.
DA
DAG
6.1.2022 09:56 Reaguje na Jakub GraňákNo jasně, když jste u Polska, tak vám tam navíc po žních cestuji divočáci s Polska do lesních komplexů.
Váš vršek je pro prasata přímo ráj. Bývalé Sudety, velké lesní komplexy velká pole málo lidí. Mám na Opavsku pár spolužáků a často jsem tam jezdil. Je to jiný svět než na Vysočině. Často na sebe navzájem nadávali, jaký tam mají lidi a tak, ale mě vždycky přišli teda dosti srdeční. Nevím možná starší generace.
Odpovědět
Váš vršek je pro prasata přímo ráj. Bývalé Sudety, velké lesní komplexy velká pole málo lidí. Mám na Opavsku pár spolužáků a často jsem tam jezdil. Je to jiný svět než na Vysočině. Často na sebe navzájem nadávali, jaký tam mají lidi a tak, ale mě vždycky přišli teda dosti srdeční. Nevím možná starší generace.
JS
Jarek Schindler
6.1.2022 10:32 Reaguje na Jakub GraňákCo chcete stíhat, když se vám na jaře nastěhuje černá ale i vysoká, dančí do těchto bloků jak popisujete a tam vydrží až do jejich sklizně. Proč nejsou zemědělci schopni nechávat třeba dvacetimetrové pásy kolem lesa? Rozdělovat ty lány střeleckými linkami atd. Ono je potom asi jednodušší si stěžovat na to jak myslivci nic nedělají, jsou přestárlí či záměrně množí zvěř.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.1.2022 12:16 Reaguje na Jarek SchindlerTo neměla být nějaká kritika, pouze konstatování.
Proč zemědělci nedělají co výše uvádíte je zjevné, jde o peníze - když jim to bude ministerstvo kompenzovat, tak to asi budou dělat, byli by sami proti sobě, kdyby to nedělali
Odpovědět
Proč zemědělci nedělají co výše uvádíte je zjevné, jde o peníze - když jim to bude ministerstvo kompenzovat, tak to asi budou dělat, byli by sami proti sobě, kdyby to nedělali
JS
Jarek Schindler
6.1.2022 14:29 Reaguje na Jakub GraňákTaké to berte jako pouhé konstatování faktu, že se ví jak stavy zvěře a tím i škody snižovat ale v praxy potom zjistíte, jak sám píšete, že se to zemedělcům vlastně ani nevyplatí. On i fakt toho stárnutí myslivecké základny je v současnosti kompenzován novými prostředky jako jsou noční vidění a termo kamery. Atd.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.1.2022 12:16 Reaguje na DAGOn pan Pitek je hlavně zhrzený "politik", kandidatura jaksi nevyšla.
Odpovědět
DA
MJ
Marcela Jezberová
6.1.2022 08:23Tak zrovna od ASZ jsem rozhodně neočekávala takto důrazné výzvy k návratu k socialistickým zásadám. Všem stejně se přeci praktikovalo za socíků.
Požadovat odebrání dotací chovatelům prasat a drůbeže jenom proto, že už se z nich na trhu udrželi jen ti větší, to je opravdu projev třídní nesnášenlivosti. Možná by bylo dobré připomenout, že dotace do chovu prasat a drůbeže jdou z PRV pouze jako investiční opatření. Tedy opatření na zlepšení technologií chovu zvířat a snížení dopadů na životní prostředí, samozřejmě v doprovodu požadavku na snižování potřeby lidské práce a dalších nákladů, protože za výkupní ceny vepřového, které se pohybují kolem ceny v době sametu, to bez všemožných úspor prostě nejde dělat (vejce jsou to samé "v bledě modrém"). Na základě požadavků ochránců zvířat požaduje EU odstranění klecí v chovech hospodářských zvířat a snížení používání antimikrobik. A právě opatření s tímto cílem jsou v novém Strategickém plánu zařazena a navíc tam musí být zařazena, protože jsou součástí Farm to fork, tedy jsou pro členské země povinná. Ani vedení ASZ snad není tak naivní, aby si myslelo, že změny technologií a způsobů chovu ochotně zaplatí ze své kapsy spotřebitel.
Jednoznačně je současné halasné tažení proti chovu prasat a drůbeže naprosto jasný třídní boj - 30 let po sametu!!! Bohužel třídní boj nikdy nehledí na následky. Pokud se vykašleme na chovatele prasat a drůbeže, budeme vepřové maso, drůbeží maso vejce velmi brzy kompletně dovážet. A pak už nám bude muset být fuk kvalita, původ a spokojenost prasátek a slepiček. Budeme muset být rádi, že máme co do úst.
Odpovědět
Požadovat odebrání dotací chovatelům prasat a drůbeže jenom proto, že už se z nich na trhu udrželi jen ti větší, to je opravdu projev třídní nesnášenlivosti. Možná by bylo dobré připomenout, že dotace do chovu prasat a drůbeže jdou z PRV pouze jako investiční opatření. Tedy opatření na zlepšení technologií chovu zvířat a snížení dopadů na životní prostředí, samozřejmě v doprovodu požadavku na snižování potřeby lidské práce a dalších nákladů, protože za výkupní ceny vepřového, které se pohybují kolem ceny v době sametu, to bez všemožných úspor prostě nejde dělat (vejce jsou to samé "v bledě modrém"). Na základě požadavků ochránců zvířat požaduje EU odstranění klecí v chovech hospodářských zvířat a snížení používání antimikrobik. A právě opatření s tímto cílem jsou v novém Strategickém plánu zařazena a navíc tam musí být zařazena, protože jsou součástí Farm to fork, tedy jsou pro členské země povinná. Ani vedení ASZ snad není tak naivní, aby si myslelo, že změny technologií a způsobů chovu ochotně zaplatí ze své kapsy spotřebitel.
Jednoznačně je současné halasné tažení proti chovu prasat a drůbeže naprosto jasný třídní boj - 30 let po sametu!!! Bohužel třídní boj nikdy nehledí na následky. Pokud se vykašleme na chovatele prasat a drůbeže, budeme vepřové maso, drůbeží maso vejce velmi brzy kompletně dovážet. A pak už nám bude muset být fuk kvalita, původ a spokojenost prasátek a slepiček. Budeme muset být rádi, že máme co do úst.
MJ
Marcela Jezberová
6.1.2022 08:25 Reaguje na Marcela JezberováPardon, prasata mají ještě opatření na zlepšení wellfare v chovu. O těch ale platí totéž, co o investičních - je to splnění požadavků Farm to fork.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.1.2022 10:14 Reaguje na Marcela JezberováPovězme to natvrdo! Neúspěšný, ekonomicky neudržitelný, sedřený
prací od nevidím do nevidím neuzná chybu, které se dopustil při
návratu k takovému hospodaření závidí velkým, úspěšným a žijícím
jako lidé při směnném provozu i s nějakou tou dovolenou. O tom
všem si může nechat zdát a čeká, že mu prodělečnost uhradí stát
z kapes úspěšných. Vám není třeba vysvětlovat, že i ten kombajn
se dříve zaplatí prací na tisíci hektarech, než na stovce a tak
je to se vším. Využití techniky v době životnosti je pouze jeden
z mnoha benefitů velkých hospodářů a pamatuji po revoluci, jak
malí polští rolníci kupovali od malých rakouských rolníků staré
horské kombajny bez kabiny se záběrem dva metry a u nás na velkých
polích jezdily velké kombajny a pokosily za půl hodiny to, co on
za den. Takový malý "šrot" si koupil i kamarád s tím, že bude
sklízet i ostatním. Při prvních metrech mu prdnul řemen a pak
šel s prosíkem na statek, aby mu to sklidili s velkým kombajnem.
Oni jich měli několik a výpadek jednoho pouze sklizeň oddálil,
ale jeho prasklý řemen ho mohl taky stát ztrátu celé sklizně.
Zoufalost těch malých je mi jasná, ale byla to jejich volba
otročit na "svém" a nedej bože ještě na pronajatém. To pak
prodávají produkci pod rukou a třeba ještě o žních loňské
zrno plné nosatců. Když mi vylézali v autě z pytlů pšenice,
tak jsem "výhodný" nákup vrátil a nakoupil u velkých kvalitu.
V chovech to samé a prodej i hnoje, místo jeho zaorání, jen
aby na něčem vydělali. Smutné , ale byla to jejich volba.
Odpovědět
prací od nevidím do nevidím neuzná chybu, které se dopustil při
návratu k takovému hospodaření závidí velkým, úspěšným a žijícím
jako lidé při směnném provozu i s nějakou tou dovolenou. O tom
všem si může nechat zdát a čeká, že mu prodělečnost uhradí stát
z kapes úspěšných. Vám není třeba vysvětlovat, že i ten kombajn
se dříve zaplatí prací na tisíci hektarech, než na stovce a tak
je to se vším. Využití techniky v době životnosti je pouze jeden
z mnoha benefitů velkých hospodářů a pamatuji po revoluci, jak
malí polští rolníci kupovali od malých rakouských rolníků staré
horské kombajny bez kabiny se záběrem dva metry a u nás na velkých
polích jezdily velké kombajny a pokosily za půl hodiny to, co on
za den. Takový malý "šrot" si koupil i kamarád s tím, že bude
sklízet i ostatním. Při prvních metrech mu prdnul řemen a pak
šel s prosíkem na statek, aby mu to sklidili s velkým kombajnem.
Oni jich měli několik a výpadek jednoho pouze sklizeň oddálil,
ale jeho prasklý řemen ho mohl taky stát ztrátu celé sklizně.
Zoufalost těch malých je mi jasná, ale byla to jejich volba
otročit na "svém" a nedej bože ještě na pronajatém. To pak
prodávají produkci pod rukou a třeba ještě o žních loňské
zrno plné nosatců. Když mi vylézali v autě z pytlů pšenice,
tak jsem "výhodný" nákup vrátil a nakoupil u velkých kvalitu.
V chovech to samé a prodej i hnoje, místo jeho zaorání, jen
aby na něčem vydělali. Smutné , ale byla to jejich volba.
MJ
Marcela Jezberová
6.1.2022 10:45 Reaguje na Břetislav MachačekVíte, znám dost menších zemědělců (50 - 1000 ha), kteří hospodaří úspěšně, někteří zpracovávají vlastní produkci a někteří dokonce mají následovníka. Soukromé hospodaření na malé farmě jsem si prošla, vím dobře, kolik je to dřiny, nevratných investic a jaký je to boj o udržení se nad vodou. Soukromým zemědělcům, kteří se drží svého kopyta, hospodaří a vyrábějí potraviny fandím. Také rozumím snahám sehnat někde další příjmy. Ale nerozumím tomu, proč je v tom tolik nenávisti, obelhávání a nezájmu o následky.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.1.2022 12:24 Reaguje na Marcela JezberováNo 1000 ha zemědělce asi p. Machaček zrovna nemyslel. Bohužel ti největší kverulanti, alespoň podle mých zkušeností, se rekrutují mezi zemědělci 50-200 ha.A proč je v tom tolik nenávisti a obelhávání? Samozřejmě jen a pouze kvůli penězům, a je to umocněno, jak jsem již zde před nedávnem psal, genetickým založením sedláka, jeho touhou po mamonu,škudlilstvím,kolenovrtstvím. V tomto odvětví to vystupuje nad jiné zřetelně.
Odpovědět
DA
DAG
6.1.2022 12:28 Reaguje na pavel peregrinJá myslím, že je to o povaze a ne o hektarech. Všeobecně je, ale vždy lepší jednání se zástupci větších firem. Jsou tak nějak víc nad věcí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.1.2022 12:55 Reaguje na DAGJistě, proto píšu o genech. A samozřejmě s výjimkou se skutečně se zástupci větších firem jedná lépe, je to pragmatičtější.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
6.1.2022 15:05 Reaguje na pavel peregrinGenetické založení sedláka? Jako byste komunistické propagandě padesátých let z prd... vypadl. Tak hlavně že vy, komunističtí JZDáci, by jste měli velké ..... kdyby jste těm zlým sedlákům neukradli majetek.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.1.2022 15:13 Reaguje na Petr EliášVy jste opravdu takový primitiv nebo jen provokujete?
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
6.1.2022 15:18 Reaguje na pavel peregrinVy jste primitiv když tu píšete tyhle hovadiny.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.1.2022 17:11 Reaguje na Petr EliášVážený pane. Vy jste zemědělec? Jste sedlák? Pracoval jste někdy s půdou, v zemědělství? Velice by mě to zajímalo, protože jinak se nemůžeme o problému bavit.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
7.1.2022 06:57 Reaguje na pavel peregrinProč by vás to zajímalo? Opět chcete natahovat ruce po cizím majetku?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.1.2022 16:40 Reaguje na Marcela JezberováTak takové zemědělce jsem opravdu nekritizoval. Mi
jde o kohokoliv, kdo neodhadne své možnosti a tak
nějak to přepískne. Sám s rodinou na to nestačí a
zaměstnance si nemůže dovolit. Může být klidně i
srdcař, ale ani to mu v ekonomice provozu nepomůže.
Ty malé z okolí znám jako zoufalce, kteří se po
rozpadu st. statků jako jejich bývalí zaměstnanci
vrhli na podnikání v zemědělství. Neodhadli své
možnosti a v začátcích zastavili i majetek, aby
nakoupili techniku. Nyní žijí od úrody k úrodě
a kritizují ty velké, kteří na to šli jinak a to
rovnou na tisícové výměry. Ti velcí šli vpřed a
ti malí se zabrzdili v době před třiceti roky.
Mají starou nevýkonnou techniku, rozpadávající se stáje, kůlny a stodoly. Maximálně místo stálých
zaměstnanců najímají různé pochybné existence a
ty samozřejmě nepodávají nějaký extra dobrý výkon.
Velcí si pole prve pronajímali a dnes je vlastní.
Ti malí obhospodařují cizí políčka mezi baráky
a druhý rok už se na polích baráky staví. Proto
ani o tu půdu nedbají a už jsem zde psal, že tu
hospodaří i Poláci. Vše z pronajatých polí odvezou
a nic mimo umělých hnojiv polím nevrátí. Taky proč, když neví dne, kdy developer pole rozprodá na
parcely k výstavbě domků. Já nenávidím je, ale
hnusí se mi taková zemědělská politika, která je
pouze o zoufalém přežití místo rozvoje a investic
do samotné půdy a krajiny. Staří sedláci se dnes
obracejí v hrobě, pokud vidí, co se s půdou děje.
Mé zkušenosti z dnešní doby jsou takové, že než
zoufalec s 200 ha, tak raději někdo s 5 000 ha
a kompletní živočišnou výrobou. Tam se půda toho
hnoje občas dočká, ale ten malý i tu trochu prodá
zahrádkářům.
Odpovědět
jde o kohokoliv, kdo neodhadne své možnosti a tak
nějak to přepískne. Sám s rodinou na to nestačí a
zaměstnance si nemůže dovolit. Může být klidně i
srdcař, ale ani to mu v ekonomice provozu nepomůže.
Ty malé z okolí znám jako zoufalce, kteří se po
rozpadu st. statků jako jejich bývalí zaměstnanci
vrhli na podnikání v zemědělství. Neodhadli své
možnosti a v začátcích zastavili i majetek, aby
nakoupili techniku. Nyní žijí od úrody k úrodě
a kritizují ty velké, kteří na to šli jinak a to
rovnou na tisícové výměry. Ti velcí šli vpřed a
ti malí se zabrzdili v době před třiceti roky.
Mají starou nevýkonnou techniku, rozpadávající se stáje, kůlny a stodoly. Maximálně místo stálých
zaměstnanců najímají různé pochybné existence a
ty samozřejmě nepodávají nějaký extra dobrý výkon.
Velcí si pole prve pronajímali a dnes je vlastní.
Ti malí obhospodařují cizí políčka mezi baráky
a druhý rok už se na polích baráky staví. Proto
ani o tu půdu nedbají a už jsem zde psal, že tu
hospodaří i Poláci. Vše z pronajatých polí odvezou
a nic mimo umělých hnojiv polím nevrátí. Taky proč, když neví dne, kdy developer pole rozprodá na
parcely k výstavbě domků. Já nenávidím je, ale
hnusí se mi taková zemědělská politika, která je
pouze o zoufalém přežití místo rozvoje a investic
do samotné půdy a krajiny. Staří sedláci se dnes
obracejí v hrobě, pokud vidí, co se s půdou děje.
Mé zkušenosti z dnešní doby jsou takové, že než
zoufalec s 200 ha, tak raději někdo s 5 000 ha
a kompletní živočišnou výrobou. Tam se půda toho
hnoje občas dočká, ale ten malý i tu trochu prodá
zahrádkářům.
PH
Pavel Hanzl
6.1.2022 09:19Agrární komora je zástupce průmyslového zemědělství, které je sice produktivní, ale zároveň ničí krajinu a způsobuje silné sociální problémy. Třeba tím, že lidi z vesnic vyhání do měst, kde najdou práci.
Pokud budete dotovat malé sedláky, tak budete pomáhat nejen jim, ale taky řemeslníkům, hospodykým a celé vesnické infrastruktuře.
Když to dáte Agrofertu, tak si za to hrabiš nakoupí nemovitosti na Francouzské riviéře.
Odpovědět
Pokud budete dotovat malé sedláky, tak budete pomáhat nejen jim, ale taky řemeslníkům, hospodykým a celé vesnické infrastruktuře.
Když to dáte Agrofertu, tak si za to hrabiš nakoupí nemovitosti na Francouzské riviéře.
MJ
Marcela Jezberová
6.1.2022 09:56 Reaguje na Pavel HanzlVývoj českého venkova je odrazem politiky všech předcházejících vlád ČR. Kdyby byla pravda co píšete, nejvylidněnější venkov bychom museli mít před sametem, kdy téměř veškerou zemědělskou produkci zajišťovaly velké zemědělské podniky. Ale tehdy naopak byl venkov obydlený a zemědělství bylo významným zaměstnavatelem. Ovšem tehdy podniky vyráběly potraviny, na které byl v republice odbyt. Proto mohly zajišťovat zaměstnanost.
Po revoluci došlo na trhu se zemědělskými komoditami v ČR k obrovským změnám. Opustili jsme východní trhy, na západní trhy jsme nepronikli a jiné trhy jsme také nenašli. Do toho jsme k nám pustili bez omezení západní obchodní řetězce s jejich predátorským chováním vůči dodavatelům a dovolili jsme jim, aby u nás výrazně podporovali odbyt zboží z jejich mateřských zemí (a samozřejmě dovoz odkudkoliv za velmi nízké ceny). Pokles odbytu české zemědělské produkce logicky způsobil i zmenšení rozměru živočišné výroby a orientaci zemědělců na komodity, které ještě zvládnou aspoň trochu slušně prodat, což jsou hlavně komodity rostlinné výroby. Přístup k EU dotacím zejména v pohraničních oblastech vedl k významnému zatravňování orné půdy a díky poklesu zájmu o české mléko a významnému zvýšení požadavků na technické vybavení a nekolísavou kvalitu a množství dodávaného mléka ze strany mlékáren i ke změně v chovu skotu z dojnic na masný skot. Zatravnění, chov masného skotu a obecně odchod od živočišné výroby k výrobě rostlinné v produkčních oblastech vedl k tomu, že se snížila poptávka po pracovnících do zemědělství, protože jde o výrobu méně náročnou na lidskou práci. Když k tomu přidáte likvidaci dolů, textilních továren, skláren, dostanete mix důvodů, které vedly k masivnímu odchodu lidí z venkova do měst. Tento vývoj trvá 30 let, během kterých si lidé zvykli pracovat pět dní v týdnu po stanovenou pracovní dobu, víkendy volné, v létě dovolená. Tito lidé se vám masivně nebudou vracet na venkov do zemědělství, kde pracujete většinu roku a v létě máte nejvíc napilno. Svou roli také hrají finance, protože vzhledem k situaci na trhu zemědělských komodit nejsou zemědělci vesměs schopní vyrovnat platy s průmyslem.
Pokud zvýšíte platbu na plochu, jak je plánováno v zamýšlené změně Strategického plánu, docílíte pouze toho, že některým malým podnikatelům vylepšíte rozpočet, ale tolik peněz, aby začali provozovat výrobu, která zaměstná lidi a bude produkovat potraviny, zase na dotacích nedostanou. Živočišná výroba je náročná jak investičně, tak na znalosti a dovednosti a ty už vám s dotacemi nepřijdou. Majitelé pronajaté půdy zastříhají ušima a do dvou let tu máme zvýšení nájmů ze současných 5 - 7 tisíc/ha na úroveň nových plošných plateb. Je to přirozený vývoj, který už máme za sebou a doufala jsem, že jsme se z něj poučili a už to nepřipustíme.
Co se týká vytváření pracovních míst na venkově - zvýšení plošných dotací na úkor plateb více podporujících skutečně vyrábějící zemědělce rozhodně takový potenciál nemá. Jen zase více peněz uteče mimo rezort, což je v rozporu se záměrem SZP právě tomu bránit.
Odpovědět
Po revoluci došlo na trhu se zemědělskými komoditami v ČR k obrovským změnám. Opustili jsme východní trhy, na západní trhy jsme nepronikli a jiné trhy jsme také nenašli. Do toho jsme k nám pustili bez omezení západní obchodní řetězce s jejich predátorským chováním vůči dodavatelům a dovolili jsme jim, aby u nás výrazně podporovali odbyt zboží z jejich mateřských zemí (a samozřejmě dovoz odkudkoliv za velmi nízké ceny). Pokles odbytu české zemědělské produkce logicky způsobil i zmenšení rozměru živočišné výroby a orientaci zemědělců na komodity, které ještě zvládnou aspoň trochu slušně prodat, což jsou hlavně komodity rostlinné výroby. Přístup k EU dotacím zejména v pohraničních oblastech vedl k významnému zatravňování orné půdy a díky poklesu zájmu o české mléko a významnému zvýšení požadavků na technické vybavení a nekolísavou kvalitu a množství dodávaného mléka ze strany mlékáren i ke změně v chovu skotu z dojnic na masný skot. Zatravnění, chov masného skotu a obecně odchod od živočišné výroby k výrobě rostlinné v produkčních oblastech vedl k tomu, že se snížila poptávka po pracovnících do zemědělství, protože jde o výrobu méně náročnou na lidskou práci. Když k tomu přidáte likvidaci dolů, textilních továren, skláren, dostanete mix důvodů, které vedly k masivnímu odchodu lidí z venkova do měst. Tento vývoj trvá 30 let, během kterých si lidé zvykli pracovat pět dní v týdnu po stanovenou pracovní dobu, víkendy volné, v létě dovolená. Tito lidé se vám masivně nebudou vracet na venkov do zemědělství, kde pracujete většinu roku a v létě máte nejvíc napilno. Svou roli také hrají finance, protože vzhledem k situaci na trhu zemědělských komodit nejsou zemědělci vesměs schopní vyrovnat platy s průmyslem.
Pokud zvýšíte platbu na plochu, jak je plánováno v zamýšlené změně Strategického plánu, docílíte pouze toho, že některým malým podnikatelům vylepšíte rozpočet, ale tolik peněz, aby začali provozovat výrobu, která zaměstná lidi a bude produkovat potraviny, zase na dotacích nedostanou. Živočišná výroba je náročná jak investičně, tak na znalosti a dovednosti a ty už vám s dotacemi nepřijdou. Majitelé pronajaté půdy zastříhají ušima a do dvou let tu máme zvýšení nájmů ze současných 5 - 7 tisíc/ha na úroveň nových plošných plateb. Je to přirozený vývoj, který už máme za sebou a doufala jsem, že jsme se z něj poučili a už to nepřipustíme.
Co se týká vytváření pracovních míst na venkově - zvýšení plošných dotací na úkor plateb více podporujících skutečně vyrábějící zemědělce rozhodně takový potenciál nemá. Jen zase více peněz uteče mimo rezort, což je v rozporu se záměrem SZP právě tomu bránit.
PH
Pavel Hanzl
6.1.2022 10:33 Reaguje na Marcela JezberováZa komára byla velmi mizerná produktivita práce a nízké mzdy všude, relativně daleko dražší potraviny a tím pracovalo v zemědělství daleko více lidí. Navíc JZD měly určitou svobodu v podnikatelském rozhodování, takže často slušně prosperovaly, neplatily daně a měly kopu dotací. Ekologií se nikdo nezajímal, herbicidy pesticidy atd. atd. jely ve velkém, zakázali snad jen DDT.
Po plyšáku za ministrování pana Luxe byla silná snaha obnovit selský stav, což se nepodařilo, dvě generace přetržky je asi už moc.
Jak se to má dělat skutečně nevím, ale líbí se mi model Rakouský. V horách prosperují sedláci velmi dobře (stačí vidět auta před barákem).
Jednou jsme bydleli v cimrfráji u staršího sedláka a ten vykládal, že jako kluk odmítal kydat hnůj a utekl do Vídně, vystudoval techniku a zůstal tam. Po čtyřicítce ho to už přestalo bavit, tak se vrátil do hor a převzal statek po otci.
Má dvě deti, kluk utekl do Vídně a dělá tam ajťáka a už ho to taky přestává bavit........
Odpovědět
Po plyšáku za ministrování pana Luxe byla silná snaha obnovit selský stav, což se nepodařilo, dvě generace přetržky je asi už moc.
Jak se to má dělat skutečně nevím, ale líbí se mi model Rakouský. V horách prosperují sedláci velmi dobře (stačí vidět auta před barákem).
Jednou jsme bydleli v cimrfráji u staršího sedláka a ten vykládal, že jako kluk odmítal kydat hnůj a utekl do Vídně, vystudoval techniku a zůstal tam. Po čtyřicítce ho to už přestalo bavit, tak se vrátil do hor a převzal statek po otci.
Má dvě deti, kluk utekl do Vídně a dělá tam ajťáka a už ho to taky přestává bavit........
MJ
Marcela Jezberová
6.1.2022 10:48 Reaguje na Pavel HanzlRakousko: 100% dofinancování PRV, přednostní nákup rakouských potravin spotřebiteli, žádné sociální experimenty typu kolektivizace, pak zase rozsekání družstev, předložení trhu cizím řetězcům na zlatém podnose. To nemůžete srovnávat. My si musíme najít vlastní cestu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.1.2022 15:11 Reaguje na Marcela JezberováCizí řetězce v Rakousku působí normálně, o nějakých preferencích jak vymýšlel Babiš nevím, faktem je, že Rakušáci preferují svoje potraviny (což u nás se dělá taky často) ovšem problém je ten selský stav a hlavně výrazné vykrádání dotačních programů oligarchií. Za co si bureš postavil čapák a za co kupuje zámky na Riviéře??
Odpovědět
ss
smějící se bestie
6.1.2022 11:25 Reaguje na Pavel HanzlLuxe bych moc nechválil. Ten spolu s dalšími v té době, se postarali o postupnou likvidaci sedláků i JZD/Slušovic.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.1.2022 12:26 Reaguje na smějící se bestieLux nestál za nic. Typický lidovecký zmetek.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.1.2022 15:06 Reaguje na smějící se bestieS JZD Slušovice neměl Lux nic společného, to totálně vykradi a nechali zbankrotovat manažeři v čele s Čubou.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
6.1.2022 15:31 Reaguje na Pavel HanzlDisident Devátý, kterého zaměstnalo jen JZD Slušovice i když byl vlastně neschopný v praxi a následné slušovické nitky prezidenta V. Havla, to byl začátek likvidace Slušovic i celého zemědělství.
Všechno přece dovezem, bylo tehdy heslo !
Odpovědět
Všechno přece dovezem, bylo tehdy heslo !
PH
Pavel Hanzl
6.1.2022 16:55 Reaguje na smějící se bestieTotální cypovina jak dycky. Devátého nezaměstnal nikdo ze soc. sektoru kvůli politice, jen Čuba potřeboval nejlepší lidi a měl jakousi (samozřejmě zkorumpovanou) nezávislost na soudruzích.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
6.1.2022 17:01 Reaguje na Pavel HanzlAle prd, Slušky prostě za totáče jely, bo to Čuba měl velmi dobře ošéfované a bez toho tenkrát nešlo. Jakmile po listopadu to šlo i bez toho a podmínky byly pro všechny tak nějak rovné, tak bylo po zázraku a nakonec to šlo do kopru.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.1.2022 08:49 Reaguje na Svatá ProstotoJistě, vždyť to píšu. Slušky měly velmi solidní náskok a lidé tam věděli, jak se dělá kapitalistický byznys. Já jsem čekal, že budou patřit mezi první skuečně prosperující firmy, jenže Čuba a spol. to vytunelovali dodna. Prostě komunisti, jak dycky.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
10.1.2022 14:44 Reaguje na Pavel HanzlTo jste právě čekal blbě a taky jste si blbě myslel, že oni věděli jak se dělá skutečný byznys. Ono uměli skvěle ten slavný chozrasčot a k tomu to rudé PR okolo. Ale to fakt nebylo žádné skutečné podnikání.
To prostě po listopadu nemohlo fungovat.
Odpovědět
To prostě po listopadu nemohlo fungovat.
PH
Pavel Hanzl
7.1.2022 08:52 Reaguje na Svatá ProstotoVelmi hezké bylo, když se Čuba nechal zvolit do senátu a vůbec tam nechodil. Byl marod asi 2 roky a kdyby na to nepřišli novináři a neudělali mediální ostudu, klidně by celý madát prochrápal doma. Komunista jak vyšitej.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
6.1.2022 16:59 Reaguje na Marcela JezberováTohle bylo hezký. Věcný, jasný a dává to smysl a i já, který tedy zrovna venkov tak úplně nemusí:-) jsem schopen to trochu zaznamenat.
Díky.
Odpovědět
Díky.
va
vaber
6.1.2022 11:03oni u nás také existují nesoukromí zemedělci? kdo to je,
mám rozumět,že soukromý zemědělec je sedlák který vlastní pole na kterých hospodaří ,hektarů může mít kolik chce,(obvykle taky hospodaří i na pronajaté půdě) a že zemědělské družstvo je něco zcela jiného a mají platit pro ně jiná pravidla, jaký je mezi nimi rozdíl ve vlastnictví půdy, oba obhospodařují soukromou půdu
Odpovědět
mám rozumět,že soukromý zemědělec je sedlák který vlastní pole na kterých hospodaří ,hektarů může mít kolik chce,(obvykle taky hospodaří i na pronajaté půdě) a že zemědělské družstvo je něco zcela jiného a mají platit pro ně jiná pravidla, jaký je mezi nimi rozdíl ve vlastnictví půdy, oba obhospodařují soukromou půdu
pp
pavel peregrin
6.1.2022 12:27 Reaguje na vaberSamozřejmě že neexistují a divím se, že to někoho jako ASZ baví pořád omílat do nekonečna. Asi se řídí pravidlem, že stokrát opakovaná lež se stane pravdou.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.1.2022 15:20 Reaguje na vaberTen rozdíl je v přístupu.
Máme u nás průmyslové zemědělství, kde je jediné kriterium, a to je zisk. Typický představitel je Agrofert.
Potom máme zemědělství normální, které provozují sedláci, kteří žijí v krajině a mají pro ni nějaký cit.
A právě tyhle je potřebovat dotovat, protože nemůžou mít stejné výkony.
U nás je to ovšem přesně naopak, což je dost typické.
Odpovědět
Máme u nás průmyslové zemědělství, kde je jediné kriterium, a to je zisk. Typický představitel je Agrofert.
Potom máme zemědělství normální, které provozují sedláci, kteří žijí v krajině a mají pro ni nějaký cit.
A právě tyhle je potřebovat dotovat, protože nemůžou mít stejné výkony.
U nás je to ovšem přesně naopak, což je dost typické.
ss
smějící se bestie
6.1.2022 15:34 Reaguje na Pavel HanzlA sedláci/rodinné farmy, jsou zřejmě charita, co !
Vydělat chce/musí každý, pokud chce dál existovat ! ! !
Odpovědět
Vydělat chce/musí každý, pokud chce dál existovat ! ! !
PH
Pavel Hanzl
6.1.2022 16:56 Reaguje na smějící se bestieVždyť to píšu. Průmyslníci se uživí sami, dotovat je potřeba sedláky.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.1.2022 16:59 Reaguje na Pavel HanzlMyslí vám to politicky, ale bohužel netržně. Představte si
Baťu a ševce šijícího pár párů bot pro VIP. Je třeba toho
ševce dotovat a nebo si má nechat zaplatit za kvalitu od
zákazníka? B je správně a tak by to mělo být i u malých
zemědělců. Musí přesvědčit odběratele o kvalitě produkce
a chtít za ni více, než ti velcí. Ono to je ale často
opačně. Od velkého agropodniku má krmná pšenice kvalitu
blízkou potravinářské a od malého jsou zrna poloviční.
Slepicím jsem to smísil a druhý den už ta kvalitní byla
sežrána a ta poloviční tam zůstala. Mám jim kupovat to,
co žerou z nouze a nebo to, co preferují? Zaslouží si
dotaci někdo, když neprodukuje kvalitu a místo hnojení
pole prodává i hnůj? Seje pouze pšenici, řepku a kukuřici
a ten velký i cukrovku, brambory, bob, vojtěšku a jetel.
Kdo dělá pro pestrost v krajině více? Máte i na to tu
svou poučku hodnou politruka? Dotujme pestrost a péči
o půdu a nikoliv podle velikosti a nečinnost. To není
systémové, ale naopak.
Odpovědět
Baťu a ševce šijícího pár párů bot pro VIP. Je třeba toho
ševce dotovat a nebo si má nechat zaplatit za kvalitu od
zákazníka? B je správně a tak by to mělo být i u malých
zemědělců. Musí přesvědčit odběratele o kvalitě produkce
a chtít za ni více, než ti velcí. Ono to je ale často
opačně. Od velkého agropodniku má krmná pšenice kvalitu
blízkou potravinářské a od malého jsou zrna poloviční.
Slepicím jsem to smísil a druhý den už ta kvalitní byla
sežrána a ta poloviční tam zůstala. Mám jim kupovat to,
co žerou z nouze a nebo to, co preferují? Zaslouží si
dotaci někdo, když neprodukuje kvalitu a místo hnojení
pole prodává i hnůj? Seje pouze pšenici, řepku a kukuřici
a ten velký i cukrovku, brambory, bob, vojtěšku a jetel.
Kdo dělá pro pestrost v krajině více? Máte i na to tu
svou poučku hodnou politruka? Dotujme pestrost a péči
o půdu a nikoliv podle velikosti a nečinnost. To není
systémové, ale naopak.
pp
pavel peregrin
6.1.2022 17:15 Reaguje na Pavel HanzlProsím vás, už přestaňte psát o věcech, kterým absolutně nerozumíte, to snad už jsou lepší vaše úvahy o OZE.Jste totálně, ale totálně mimo a opravdu se divím, že se takhle pořád vydáváte všanc.
Odpovědět
VP
Vít Prokop
6.1.2022 18:54 Reaguje na pavel peregrinVždyť má Pavel Hanzl pravdu a říká vše na férovku jako to říkají dobří hospodáři. Zemědělské průmyslníky, ale mezi ně nepočítám ty jdou jenom za ziskem.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.1.2022 20:45 Reaguje na Vít Prokop Vy si opravdu myslíte, že ti drobní za ziskem nejdou? Že zemědělství provozují jen pro krásné modré oči? To byste mě tedy pobavil, ale nějak zvlášť vám to nevyčítám, nejste určitě z branže.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.1.2022 08:38 Reaguje na pavel peregrinČlověče nešťastná, hospodařit bez ohledu na krajinu je daleko efektivnější, naprat půdu chemií a chuj stym vyjde cenově nejlíp. Pokud někdo dělá ale zelené pruhy, a tím zmenšuje pole a zadržuje vodu aby nesplavila ornici, hnojí šetrně a hlavně hnojem atd. atd., tak prostě nikdy tolik nevydělá.
Ani tohle nepochopíte??
Odpovědět
Ani tohle nepochopíte??
JS
Jiří S
7.1.2022 10:58 Reaguje na Pavel HanzlDobře pane Hanzle, takže si to dáme dohromady.
Váš malý sedláček: nedělá biopásy ani jiná ozelenění, protože nemá hektary a pokud, tak jen za účelem odstřelu zvěře. Nemá aplikační techniku se zásadami zemědělství 4.0. Nemá techniku na variabilní hnojení, postřik, setí. Nemá navigace. Dělá vše od ruky se starýma křapkama. Akorát zapomínáte, že takový sedlák tam dá v poměru úplně stejné množství jako ten velký, jen s horší produkcí. Malému sedlákovi i ten szif a úkzuz odpustí prohřešky proti přírodě, aby ho nezničili. Má menší osevní postup, tak max 5 plodin. Nezaměstnává další lidi a dře se jen do úmoru bez efektivity. Ted jsem popsal váš vlhký sen o kterém tu mluvíte.
Velký agrobaron (např. Rostěnice): Moderní rozmetadla, která dávkují hnojivo dle potřeba v různých místech, tedy lepší využití hnojiv a snížení zatížení dusičnany. Lepší postřik a využití, také menší úlet pro necílové organismy než ti vaši malí hrdinové. Obhospodařují půdu přesněji a s menšími přejezdy. Mají širší osevní postup, protože drží silnou živočišnou 10 plodin a více. Tvoří biopásy a ochranná pásma, protože se můžou nějaký ten hektar dovolit. Zaměstnává spoustu lidí do živočišné. SZIF a úkzuz neodpustí takovému podniku nic a jsou striktně sledováni. Velká efektivita, velká úspěšnost, lepší ekonomika podniku a z ní vyplývající i vyšší snaha o nápravu přírody. Tady jsem zase popsal ty vaše zlé zlouny, co to tu ničí až tu bude poušť.
Za mne jako agronoma, který funguje v podniku o 2400 ha (700 ha luk, 1700 orná) tedy něco mezi malýma sedlákama a velkýma agrobaronama se rozhodně a s radostí raději postavím za ty zlé zlouny. Samozřejmě jsou malí sedláci, které by bylo také třeba vyzdvihnout, ale to nejsou zrovna ti co by pindali všude jako Pitek a Šebek.
Odpovědět
Váš malý sedláček: nedělá biopásy ani jiná ozelenění, protože nemá hektary a pokud, tak jen za účelem odstřelu zvěře. Nemá aplikační techniku se zásadami zemědělství 4.0. Nemá techniku na variabilní hnojení, postřik, setí. Nemá navigace. Dělá vše od ruky se starýma křapkama. Akorát zapomínáte, že takový sedlák tam dá v poměru úplně stejné množství jako ten velký, jen s horší produkcí. Malému sedlákovi i ten szif a úkzuz odpustí prohřešky proti přírodě, aby ho nezničili. Má menší osevní postup, tak max 5 plodin. Nezaměstnává další lidi a dře se jen do úmoru bez efektivity. Ted jsem popsal váš vlhký sen o kterém tu mluvíte.
Velký agrobaron (např. Rostěnice): Moderní rozmetadla, která dávkují hnojivo dle potřeba v různých místech, tedy lepší využití hnojiv a snížení zatížení dusičnany. Lepší postřik a využití, také menší úlet pro necílové organismy než ti vaši malí hrdinové. Obhospodařují půdu přesněji a s menšími přejezdy. Mají širší osevní postup, protože drží silnou živočišnou 10 plodin a více. Tvoří biopásy a ochranná pásma, protože se můžou nějaký ten hektar dovolit. Zaměstnává spoustu lidí do živočišné. SZIF a úkzuz neodpustí takovému podniku nic a jsou striktně sledováni. Velká efektivita, velká úspěšnost, lepší ekonomika podniku a z ní vyplývající i vyšší snaha o nápravu přírody. Tady jsem zase popsal ty vaše zlé zlouny, co to tu ničí až tu bude poušť.
Za mne jako agronoma, který funguje v podniku o 2400 ha (700 ha luk, 1700 orná) tedy něco mezi malýma sedlákama a velkýma agrobaronama se rozhodně a s radostí raději postavím za ty zlé zlouny. Samozřejmě jsou malí sedláci, které by bylo také třeba vyzdvihnout, ale to nejsou zrovna ti co by pindali všude jako Pitek a Šebek.
JS
Jiří S
7.1.2022 11:20 Reaguje na Jiří SJinak ještě vaše představa o agrobaronech bych řekl, že je milná ještě v jednom bodě. Agrobaron vlastní, ale nemá většinou podniky na jednom místě. Například Babiš vlastní 100 k. Myslíte, že on se o nějaké farmy stará? Ne on je jenom vlastník a vlastní zhruba 30 bývalých družstev a každé to družstvo funguje v podstatě samostatně tedy asi o 3000 ha, což je dle mého výměra, která je z pohledu zemědělství velmi efektivní. Starají se mu o to agronomové a ti vědí co a jak mají dělat v souladu, to se bát nemusíte. On nerozhoduje o tom, že teď všechnu půdu vydrancujeme a hotovo, to by byl blb. I on hospodaří tak, aby tam ty jeho podniky mohly hospodařit za 50 let.
Jinak nechápu, proč se ti malí zemědělci nesdružují do větších podniků, vydělali by více peněz, měli lepší techniku a více času na vlastní život a stále by vlastnili ten svůj kus.
Odpovědět
Jinak nechápu, proč se ti malí zemědělci nesdružují do větších podniků, vydělali by více peněz, měli lepší techniku a více času na vlastní život a stále by vlastnili ten svůj kus.
JH
JH
7.1.2022 12:00 Reaguje na Jiří SNe že bych měl něco proti Rostěnicím, mají špičkovou techniku, zavádějí nové postupy a pole obdělávají svědomitě. Ale jak vypadá kráva už si tam nikdo nepamatuje a v osevním postupu mají asi tak 4 plodiny.
Odpovědět
JS
Jiří S
7.1.2022 12:07 Reaguje na JHKrávu sice už dlouho neviděli, ale vepřového a zvláště drůbežího si tam užívají do sytosti. A i bobek od prasátka a slepičky jsou v pořádku, i když se mi v jejich případě nelíbí, že to proženou přes BP.
Odpovědět
JH
JS
JH
JH
7.1.2022 12:54 Reaguje na Jiří STakže přes všechen pokrok dělají plno věcí stejně blbě, jako ten malý. Já myslím, že se nedá říct, že velcí jsou vždy lepší nebo naopak. Tak jednoduché to není.
Odpovědět
JS
Jiří S
7.1.2022 13:21 Reaguje na JHNechci nikoho paušalizovat. Jistě jsou někteří velcí špatní, jako spoust malých a i středních. Je to jako s restauracema, prostě máte dobré a špatné.
Ale tady se pane JH od pana Hanzla jede mantra, že každý velký je špatný a každý malý je dobrý, proto jsem volil v hlavním mém příspěvku takový agresivní podtón se zveličením. Bohužel tento názor sdílí s panem Hanzlem i ekologické organizace, které dosti ovlivnují veřejné mínění.
Zpět ještě k Rostěnicím, osevní postup mají určitě širší než malí zemědělci bez ŽV a rozhodně dělají více věci dobře. Vlastně rozdíl mezi nimi je právě ta velikost. Toto by mohla být skvělá ukázka malého zemědělce bez ŽV a velkého bez ŽV a ten je sakra markantní co se týče kvality a ekologičnosti obhospodařování.
Odpovědět
Ale tady se pane JH od pana Hanzla jede mantra, že každý velký je špatný a každý malý je dobrý, proto jsem volil v hlavním mém příspěvku takový agresivní podtón se zveličením. Bohužel tento názor sdílí s panem Hanzlem i ekologické organizace, které dosti ovlivnují veřejné mínění.
Zpět ještě k Rostěnicím, osevní postup mají určitě širší než malí zemědělci bez ŽV a rozhodně dělají více věci dobře. Vlastně rozdíl mezi nimi je právě ta velikost. Toto by mohla být skvělá ukázka malého zemědělce bez ŽV a velkého bez ŽV a ten je sakra markantní co se týče kvality a ekologičnosti obhospodařování.
JH
JH
7.1.2022 13:52 Reaguje na Jiří SNechci vám kazit ideály, ale osevní postup v Rostěnicích není silná stránka podniku. Na většině polí mají, pokud vím, 4 plodiny. Ale dobře vypadají jejich pole s pásovým střídání, s tím si dali práci.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.1.2022 17:36 Reaguje na Pavel HanzlJste totální diletant a nemá cenu s vámi ztrácet čas.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.1.2022 20:50Tak pane Eliáši, nějak jste se zasekl, čekám, čekám, abychom mohli diskutovat dále, copak, nějak se vám nechce?
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
7.1.2022 06:55 Reaguje na pavel peregrinO čem chcete diskutovat? O té vaší stupiditě v pomlouvání sedláků? Nebo o tom jak vy kolchozníci máte rádi cizí majetky?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.1.2022 07:03 Reaguje na Petr EliášČekám na to, zda mi řeknete, že jste se celý život pohyboval mezi zemědělci. Jestli ne, tak sklapněte a hezky rychle, protože o tom nemáte ani páru a zoufale vám chybí argumenty. A není to jen v tomto případě, vaše štěky pod různými příspěvky jasně vypovídají o vaší argumentační výbavě. Miluju lidi, co nepoznají ředkev od tuřínu a žito od pšenice, ale osobují si kecat do věcí, o kterých tak možná někde četli nebo jim o tom vyprávěla babička.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
7.1.2022 07:39 Reaguje na pavel peregrinTak už nežijeme v dobách vašeho mládí, kdy jste nařizoval ostatním sklapnout. ... Třeba té babičce ukradli lidé jako vy statek. Babičku přinutili dělat v místním JZD a na statek dosadili blby, kteří o tom věděli houno ale byli agilní ve straně. Po revoluci se ti samí lidé ošívali, když měli majetek vrátit a vrácený majetek byla jen ruina na zbourání. A ještě si lidé jako vy dovolí hlásat kraviny o sedlácích a nějakém genetickém založení. Pokud chcete mektat o nějakém genetickém založení, tak mektejte o genetickém založení vás, kolchozníků.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.1.2022 08:41 Reaguje na Petr EliášPřesně , bolševismus je v některých lidech (a jézédáci patří mezi elitu) zakořeněný natvrdo a vykynožit se nedá. To, jaké to bylo svinstvo, možná pochopí až další generace, možná.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.1.2022 08:57 Reaguje na Petr EliášTak jsem to přesně odhadl- víte o tom naprosté hovno, a ještě máte tu drzost tady kázat?
Přítelíčku, jen tak na okraj- nám kdysi ten statek vzali taky, to jste asi nečekal, že jo?
Tudíž propříště vynechte invektivy typu" ukradli lidé jako vy". To za prvé.
Za druhé- víte úplný prd, jak to tehdy bylo, protože nelze naprosto zevšeobecňovat. Ale poučím vás. Byli lidé postižení jako můj děda, ale nezahořkl, ač by na to měl svaté právo a dále mnoho lidí vstup do JZD doslova zachránil od bankrotů. To se dneska špatně poslouchá, já vím. Nepopírám, že mnohde byli fanatici a děly se násilné věci, jenže na mnoha místech se přechod udělal normálně, vše je totiž o lidech.
A víte, jak to bylo dál? Lidé vnesli do družstva majetek. Po čase, když se družstva vzmohla na solidní mechanizaci, ty harky a pospěchy už nebyly potřeba a někde byly odstaveny v roští.Tak si je ti lidé vzali potichu zpátky a schovali si je doma a šufali si s nimi svoje záhumenky.
Po převratu v 89 naklusali k privatizační komisi a domáhali se svého majetku, který měli doma ve stodole, zpět. To byste se divil, kolik kozičkářů najednou se domáhalo vrácení koní, ve vsi, kde byly stěží čtyři páry, najednou bylo celé stádo!
Takže mi tady nebudete kázat o duši a povaze sedláka, znám to bohužel moc dobře na to, abych tady poslouchal vás. A mohl bych povídat ještě o dost víc, ale pro vás je to škoda.
Odpovědět
Přítelíčku, jen tak na okraj- nám kdysi ten statek vzali taky, to jste asi nečekal, že jo?
Tudíž propříště vynechte invektivy typu" ukradli lidé jako vy". To za prvé.
Za druhé- víte úplný prd, jak to tehdy bylo, protože nelze naprosto zevšeobecňovat. Ale poučím vás. Byli lidé postižení jako můj děda, ale nezahořkl, ač by na to měl svaté právo a dále mnoho lidí vstup do JZD doslova zachránil od bankrotů. To se dneska špatně poslouchá, já vím. Nepopírám, že mnohde byli fanatici a děly se násilné věci, jenže na mnoha místech se přechod udělal normálně, vše je totiž o lidech.
A víte, jak to bylo dál? Lidé vnesli do družstva majetek. Po čase, když se družstva vzmohla na solidní mechanizaci, ty harky a pospěchy už nebyly potřeba a někde byly odstaveny v roští.Tak si je ti lidé vzali potichu zpátky a schovali si je doma a šufali si s nimi svoje záhumenky.
Po převratu v 89 naklusali k privatizační komisi a domáhali se svého majetku, který měli doma ve stodole, zpět. To byste se divil, kolik kozičkářů najednou se domáhalo vrácení koní, ve vsi, kde byly stěží čtyři páry, najednou bylo celé stádo!
Takže mi tady nebudete kázat o duši a povaze sedláka, znám to bohužel moc dobře na to, abych tady poslouchal vás. A mohl bych povídat ještě o dost víc, ale pro vás je to škoda.
PE
Petr Eliáš
7.1.2022 10:00 Reaguje na pavel peregrinJojo, tyhle komunistické pohádky o tom, jaká byla kolektivizace idylka a kolik lidí zachránila před bankrotem, už znám a vždy mě vytočí.
Realita byla taková, že ze začátku do JZD vstupovali převážně bezzemci a nemajetní lidé. Když komouši viděli, že jim na JZD většina kašle, nasadili vyhrožování a násilí. Těm, kteří chtěli i tak hospodařit samostatně, napařili vysoké odvody. Pokud je nesplnili, čekal je trest - pokuty, zabavení majetku, vězení.
Představu o duši a povaze sedláka (ale o další hromadě věcí, jak tu předvádíte) máte těžce pokřivenou propagandou. Nic víc, nic méně.
Odpovědět
Realita byla taková, že ze začátku do JZD vstupovali převážně bezzemci a nemajetní lidé. Když komouši viděli, že jim na JZD většina kašle, nasadili vyhrožování a násilí. Těm, kteří chtěli i tak hospodařit samostatně, napařili vysoké odvody. Pokud je nesplnili, čekal je trest - pokuty, zabavení majetku, vězení.
Představu o duši a povaze sedláka (ale o další hromadě věcí, jak tu předvádíte) máte těžce pokřivenou propagandou. Nic víc, nic méně.
JS
Jiří S
7.1.2022 11:03 Reaguje na Petr EliášTak nevím pane Eliáši, ale já z povídání mého děda to cítím jinak. Jak říkal pan Peregrin, když s odebráním majetku nesouhlasili oba sousedi, tak k němu nedošlo (Viz. vesnice Zadní Vydří), kde do dlouhé a hluboké totality všichni hospodařili. Jenže ono poorat s párem koní a dvojákem pluhem 30 ha orné +10 ha luk nebylo tak snadné a tak děda dobrovolně odevzdal do JZD, kde následně pracoval již na Zetorech. Takže bych to neviděl jenom tak černě jako vy, ale samozřejmě k násilnostem docházelo to je jasné. Jinak pan Peregrin jistě pokračuje v práci, kterou jeho asi otec započal v JZD, tak jako můj otec a já po něm. Ze spousty sedláků se vyrekrutovali agronomové a v této tradici se pokračuje. A dobrovolně vám svěřím moje pocity a myšlenku. Než se pachtit na 40 ha, tak jsem rád, že mám v létě dovolenou a v zimě taky a nejspíš si i více vydělám a beze strachu.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
7.1.2022 11:26 Reaguje na Jiří SDoporučuji knihu Soumrak selského stavu, 1945-1960 od Karla Jechla.
https://www.usd.cas.cz/publikace/soumrak-selskeho-stavu-1945-1960/
Online v pdf jsem to nenašel, jen toto krátké povídání z NP (ikdyž NP nemám rád).
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/historie-soumrak-selskeho-stavu.A160303_203338_p_spolecnost_wag
Odpovědět
https://www.usd.cas.cz/publikace/soumrak-selskeho-stavu-1945-1960/
Online v pdf jsem to nenašel, jen toto krátké povídání z NP (ikdyž NP nemám rád).
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/historie-soumrak-selskeho-stavu.A160303_203338_p_spolecnost_wag
pp
pavel peregrin
7.1.2022 12:10 Reaguje na Petr EliášNa vaše vyčteninky sere Bílý tesák. Nevíte o zemědělství nic, vůbec nic a tlacháte tady ty svoje nesmysly.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
7.1.2022 12:34 Reaguje na pavel peregrinStejně tak sere Bílý tesák na ty vaše bláboly o sedlácích. Já nevím nic, vy víte hovno. :-)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.1.2022 17:38 Reaguje na Petr EliášVelké hovno víte vy- pořád mi dlužíte odpověď, zda jste někdy alespoň čuchnul k zemědělství, diletante.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
7.1.2022 18:04 Reaguje na pavel peregrinDlužím vám hovno soudruhu kolchozníku. :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.1.2022 12:15 Reaguje na Jiří SV tradici děda, otec se ubíral jiným směrem. Celý problém vězí v tom, že p. Eliáš a jemu podobní znají zemědělství z rychlíku a vnucují tady neznalým lidem opět již tolikrát přepisovanou historii. Jenže to bych nesměl v tom zemědělství celý život dělat, takže výplody páně Eliášovy jsou k smíchu.
Nikde jsem nepopřel, že k násilnostem docházelo, samozřejmě, ale také je nutno vidět tu druhou stránku, kterou by dnešní vládnoucí soldateska nejraději zahrabala sto sáhů pod zem a která se svazákům Eliášům vůbec nehodí do krámu, protože by jim těžce nabourala jejich svaté přesvědčení.
Odpovědět
Nikde jsem nepopřel, že k násilnostem docházelo, samozřejmě, ale také je nutno vidět tu druhou stránku, kterou by dnešní vládnoucí soldateska nejraději zahrabala sto sáhů pod zem a která se svazákům Eliášům vůbec nehodí do krámu, protože by jim těžce nabourala jejich svaté přesvědčení.
BM
Břetislav Machaček
7.1.2022 17:35 Reaguje na Jiří SU nás to bylo podobné, ne-li horší.
Mí předci byli kovozemědělci, kteří
po práci v huti a u železnice dřeli
na pár hektarech. Od statkáře si
najímali koně na práci a spláceli to
jednocením řepy a při sklizni. On
vyčuraně odmítal peníze a tu vratku
vyžadoval takovou, že nemálo času
trávili u něho na poli. JZD u nás
po krátkém čase skončilo kvůli
roztříštěným polím a nedostatku
rolníků. V hutích a šachtách se
vydělávalo v té době lépe a pole
nebylo k uživení. Nakonec ta pole přičlenili ke státnímu statku, který hospodařil na polích hr. Larische. Pro statek byly spíše přítěží a dědovo pole odmítali. To bylo v soutoku Olše a Odry a bylo často
zaplavováno. Hospodařili jsme na
něm do roku 1970 a tehdy je děda uprosil, aby je už převzali. Hospodaření se nerentovalo a bez techniky to byla ruční práce.
Děda tehdy řekl, že teď konečně
žije jako člověk a ne jako otrok.
Odpovědět
Mí předci byli kovozemědělci, kteří
po práci v huti a u železnice dřeli
na pár hektarech. Od statkáře si
najímali koně na práci a spláceli to
jednocením řepy a při sklizni. On
vyčuraně odmítal peníze a tu vratku
vyžadoval takovou, že nemálo času
trávili u něho na poli. JZD u nás
po krátkém čase skončilo kvůli
roztříštěným polím a nedostatku
rolníků. V hutích a šachtách se
vydělávalo v té době lépe a pole
nebylo k uživení. Nakonec ta pole přičlenili ke státnímu statku, který hospodařil na polích hr. Larische. Pro statek byly spíše přítěží a dědovo pole odmítali. To bylo v soutoku Olše a Odry a bylo často
zaplavováno. Hospodařili jsme na
něm do roku 1970 a tehdy je děda uprosil, aby je už převzali. Hospodaření se nerentovalo a bez techniky to byla ruční práce.
Děda tehdy řekl, že teď konečně
žije jako člověk a ne jako otrok.
pp
pavel peregrin
7.1.2022 12:08 Reaguje na Petr EliášKolik je vám let, smím-li se zeptat? Pokud jste mladý, omlouvá vás vaše neznalost a nezkušenost, že zbaštíte všechno, co vám podstrčí.No a v opačném případě by to mohla být počínaící demence. Tak jak to máte?
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
7.1.2022 12:38 Reaguje na pavel peregrinPo těch všemožných výstupech s alternativní historií, co tu předvádíte, to asi nebudu já, kdo je dementní a zbaští vše. :-)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.1.2022 17:40 Reaguje na Petr EliášAle ale, že byste byl mileniál, pitomoučký, naivní mileniál? To by hodně vysvětlovalo a asi to tak už bude. Tak se hodně, ale hodně dovzdělejte a hlavně se ptejte tam, kde do vás nebudou hustit ty pitomosti.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
7.1.2022 18:09 Reaguje na pavel peregrinAle ale, že byste byl starý dementní dědek odchovaný komunistickou propagandou? To by hodně vysvětlovalo. Tak se zkuste dovzdělat - ale zkuste jiné knihy než ty od Gottwalda, Lenina nebo Ročenku Řádkého Kolchozníka. :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
7.1.2022 18:27V r. 88 u nás byli zemědělci z bavorského družebního města T.. Nevěřícně koukali na ty širé žírné lány a odhadovali úrodu mezi 50-60 q/ha. Ještě více byli vyvalení při pohledu z okna kulturáku: ke každému štokáči vyasfaltovaný příjezd… oni snad žili v představě, že tu žijem v zemljankách či dřevěnicích, všude chodíme pěšky a žerem kořínky:-))
Další rok jsme byli na návštěvě u nich. Stačilo mi vidět tempo tamnějších zedníků, a došlo mi, že naši chlapi toto předvést, tak hned doletí mistr s pěnou u huby... U sedláka p. George jsme navštívili kravín. Dřevěný interiér, téměř jak v betlému, idyla… Sám ale říkal, že bez dotace by to nepostavil. U nás by to možná ani bezpečák nepovolil… Vzpomínal na návštěvu u nás, že u nich by si vůbec nemohli dovolit v létě k moři, jak naše dojičky, které zaskočí vyškolená náhrada z přidružky. On se děsí omarodění, neb by horko těžko sháněl náhradu. Takže to družstevnictví chápou i tam jako PŘEDNOST, to sedlačení je opravdu řehole, někdy i otročina. To pravicoví svazáci ovšem nikde nevygůglí, a protože v tu dobu ještě ani netahali kačera, tak žijí v představě, že bylo správné toto zničit. Což třeba není můj názor, naopak, bylo chybou rozbít fungující sektor. No ale pojmu soběstačnost se pan účetní vysmíval, všechno lze prý dovézt, a podle toho to také dopadlo...
Kolektivizace proběhla na řadě míst násilně, někde dobrovolně. S posíláním sedláků-”kulaků” do uranových dolů však hrubě nesouhlasím, to byl kontraproduktivní tah totalitárních praktik! co se týká těch genů, ¾ lidí má selské předky, těch řemeslníků bylo v minulosi minimum. Nejdřív na panském, po večerech i v noci na svých políčkách. Nedivím se, že dnes se tytéž geny do té dřiny nehrnou, a všichni, kdo se do toho pustí a vydrží, mají můj obdiv. A jako švejkovský národ (to se panu účetnímu také nelíbilo), máme i hodně Krkovičků, akorát si to někteří neumí přiznat.
Odpovědět
Další rok jsme byli na návštěvě u nich. Stačilo mi vidět tempo tamnějších zedníků, a došlo mi, že naši chlapi toto předvést, tak hned doletí mistr s pěnou u huby... U sedláka p. George jsme navštívili kravín. Dřevěný interiér, téměř jak v betlému, idyla… Sám ale říkal, že bez dotace by to nepostavil. U nás by to možná ani bezpečák nepovolil… Vzpomínal na návštěvu u nás, že u nich by si vůbec nemohli dovolit v létě k moři, jak naše dojičky, které zaskočí vyškolená náhrada z přidružky. On se děsí omarodění, neb by horko těžko sháněl náhradu. Takže to družstevnictví chápou i tam jako PŘEDNOST, to sedlačení je opravdu řehole, někdy i otročina. To pravicoví svazáci ovšem nikde nevygůglí, a protože v tu dobu ještě ani netahali kačera, tak žijí v představě, že bylo správné toto zničit. Což třeba není můj názor, naopak, bylo chybou rozbít fungující sektor. No ale pojmu soběstačnost se pan účetní vysmíval, všechno lze prý dovézt, a podle toho to také dopadlo...
Kolektivizace proběhla na řadě míst násilně, někde dobrovolně. S posíláním sedláků-”kulaků” do uranových dolů však hrubě nesouhlasím, to byl kontraproduktivní tah totalitárních praktik! co se týká těch genů, ¾ lidí má selské předky, těch řemeslníků bylo v minulosi minimum. Nejdřív na panském, po večerech i v noci na svých políčkách. Nedivím se, že dnes se tytéž geny do té dřiny nehrnou, a všichni, kdo se do toho pustí a vydrží, mají můj obdiv. A jako švejkovský národ (to se panu účetnímu také nelíbilo), máme i hodně Krkovičků, akorát si to někteří neumí přiznat.
BM
Břetislav Machaček
7.1.2022 19:00 Reaguje na Karel ZvářalPamatujete na porevoluční nadšení z obchůdků v kočárkárnách paneláků, jako příkladu podnikání? Pak malá privatizace bývalých sámošek postavených v akci Z a rozfofrování peněz z jejich prodeje? Dnes po ničem už neštěkne ani pes a vše nahradily supermarkety.
Ty malé obchůdky přežily jako speciálky a nebo večerky Vietnamců,
kteří v nich prodávají i v noci na zazvonění. V zemědělství je to
stejné. Velcí mají na nejnovější techniku s klimatizací, GPS a
na strojích je práce na směny. Malí mají staré křápy a pracují tak
dlouho, dokud není hotovo. Představa, že by takto makali třeba
dělníci ve Škodovce, tak je vynesou z práce v rakvi. Normální
lidé chtějí žít a nejenom dřít a hromadit majetky. Hezky jste
napsal, že vám to ten Georg záviděl. Politicky to ale bylo fuj
a tak se muselo zničit funkční hospodářství a nahradit dotovaným
paskvilem. Bez dotací nepřežijí a proto ten pláč a skřípění zubů.
Otázkou je, zda znovu nedotovat i ty obchůdky, sámošky, ševce
a švadleny, když je ekonomicky válcují ti velcí? Když jedni, tak
i druzí, ale kdo na ty dotace má vydělat? Ti velcí a za trest,
že jsou lepší, tak více zdanit? Podivný toť trh podle "sedláků".
Odpovědět
Ty malé obchůdky přežily jako speciálky a nebo večerky Vietnamců,
kteří v nich prodávají i v noci na zazvonění. V zemědělství je to
stejné. Velcí mají na nejnovější techniku s klimatizací, GPS a
na strojích je práce na směny. Malí mají staré křápy a pracují tak
dlouho, dokud není hotovo. Představa, že by takto makali třeba
dělníci ve Škodovce, tak je vynesou z práce v rakvi. Normální
lidé chtějí žít a nejenom dřít a hromadit majetky. Hezky jste
napsal, že vám to ten Georg záviděl. Politicky to ale bylo fuj
a tak se muselo zničit funkční hospodářství a nahradit dotovaným
paskvilem. Bez dotací nepřežijí a proto ten pláč a skřípění zubů.
Otázkou je, zda znovu nedotovat i ty obchůdky, sámošky, ševce
a švadleny, když je ekonomicky válcují ti velcí? Když jedni, tak
i druzí, ale kdo na ty dotace má vydělat? Ti velcí a za trest,
že jsou lepší, tak více zdanit? Podivný toť trh podle "sedláků".
Karel Zvářal
7.1.2022 19:13 Reaguje na Břetislav MachačekPamatuji, pamatuji, jak by ne. Takové ty podomní prodejce, kvalifikace nula, ale huba proříznutá. To třeba vedlo i k aféře s pančovaným alkoholem... No někup to, když je to levne! Někteří už po něm ani neprohlédli:-(
On samozřejmě neřekl, že to závidí, ale v bylo to z kontextu zřejmé. Prostě uchvátili to silou, často zbytečně brutální, ale dotáhli do podoby, na kterou se ti drobní soukromníčci neshrabou. Už jsem tu psal jednou o francouzském odborovém předákovi, jak tu u Pitharta prosil, ať to nerušíme, že jsme pro jejich upachtěné sedláčky vzorem... Prostě každé pro má svá proti, a každá strana sporu vystrkuje to své. To bylo, je a bude. Aspoň je se o čem hádat:-)
Odpovědět
On samozřejmě neřekl, že to závidí, ale v bylo to z kontextu zřejmé. Prostě uchvátili to silou, často zbytečně brutální, ale dotáhli do podoby, na kterou se ti drobní soukromníčci neshrabou. Už jsem tu psal jednou o francouzském odborovém předákovi, jak tu u Pitharta prosil, ať to nerušíme, že jsme pro jejich upachtěné sedláčky vzorem... Prostě každé pro má svá proti, a každá strana sporu vystrkuje to své. To bylo, je a bude. Aspoň je se o čem hádat:-)
