https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-moravec-vybetonovani-akropole-zavist-by-byl-velice-nebezpecny-precedent
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Moravec: Vybetonování akropole Závist by byl velice nebezpečný precedent

19.11.2021
Vrch Hradiště nad Závistí u Zbraslavi, Pohled z mostu Závodu míru přes Vltavu k jihovýchodu. Vlevo Břežanské údolí, zcela vlevo část úbočí vrchu Šance.
Vrch Hradiště nad Závistí u Zbraslavi, Pohled z mostu Závodu míru přes Vltavu k jihovýchodu. Vlevo Břežanské údolí, zcela vlevo část úbočí vrchu Šance.
Licence | Volné dílo (public domain)
Už několik týdnů hýbe veřejným míněním, přinejmenším v okolních obcích a v kruzích milovníků historie, projekt „Akropole Závist – Zpřítomnění“. Stručně řečeno, jde (mimo jiné) o to, že se na akropoli významného keltského hradiště mají dnes zakryté vykopávky „zviditelnit“ prostřednictvím rozsáhlé zpevněné plochy (mlat + beton) s pestrobarevnými geometrickými obrazci (podrobně popsáno například zde). Argumentace odpůrců tohoto projektu je vesměs vedena jednak z pozic narušení národní kulturní památky, potažmo pro leckoho významného spirituálního místa, jednak z pozic rekreačního využití tohoto prostoru (viz například petice proti záměru). Překvapivě je pomíjen další významný aspekt, že totiž celá Závist včetně akropole je součástí evropsky významné lokality Břežanské údolí, tedy celoevropsky chráněného území s poměrně přísnými pravidly pro jakékoli zásahy do něj.
 
Požádal jsem středočeský krajský úřad, který má správu této EVL na starosti, o informace, zda (jak) se k této otázce vyjadřoval. Dozvěděl jsem se, že v srpnu 2020 vydal stanovisko (č.j. 111803/2020/KUSK), ve kterém nevyloučil významný vliv předloženého záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významných lokality. Znovu se k záměru vyjadřoval v září 2021, kdy investor předložil Vyhodnocení vlivu záměru Akropole Závist - Zpřítomnění na evropsky významné lokality a ptačí oblasti…, zpracované Mgr. Romanem Tučkem, a Hodnocení vlivu zamýšleného zásahu, primárně na zvláště chráněné druhy, zpracované Doc. Dr. Janem Farkačem, CSc. Na základě výsledků obou těchto hodnocení jsme neměli dalších připomínek (dílčí stanovisko č.j. 112770/2021/KUSK).

Zmiňované vyhodnocení vlivu záměru na EVL včetně podkladových materiálů je k nahlédnutí zde.

Sice opakovaně konstatuje, že „záměr bude mít hlavní vliv v podobě záboru potenciálně vhodného biotopu předmětu ochrany“ (přástevníka kostivalového), ale nakonec dospívá k závěru, že „lze vyloučit významně negativní vliv posuzovaného záměru na předmět ochrany EVL". Tento závěr je opřen o dva hlavní argumenty: plocha záboru má činit 0,3136 ha, což je jen 0,06% z celkové plochy EVL, a na ploše je zřejmá absence managementu, takže se zde šíří invazivní křídlatka japonská a lokalita pomalu zarůstá náletovými dřevinami. Podívejme se na tyto argumenty trochu podrobněji.

Keltské oppidum Závist u Zbraslavi - Akropole
Keltské oppidum Závist u Zbraslavi - Akropole
Foto | Prazak / Wikimeda Commons

EVL byly (měly být) vymezovány tak, aby zajistily optimální prostor pro ochranu a udržení předmětů ochrany. Pokud nyní orgán ochrany přírody připouští, že nějakou – byť poměrně malou – část EVL jde bez mrknutí oka obětovat jednoznačně zbytnému záměru, říká tím zároveň, že byla EVL chybně vymezena, že je zbytečně velká? Není-li tomu tak, skutečně můžeme říct, že na pár setinách plochy nezáleží? Další záměr zabírající pár setin plochy bude schválen také? A další jakbysmet? Nebo „vyhrává“ pouze ten, kdo s podobným záměrem přijde jako první?

Osobně jsem přesvědčen, že zástavba, zabetonování sebemenší části EVL, nejde-li o nějakou skutečně zcela nezbytnou infrastrukturní stavbu, je z principu nepřijatelné, že jde o hrubé popření smyslu EVL. Že druhá část § 45c, odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, relativizující mírně zákaz poškozovat a ničit EVL, byla do zákona vepsána právě proto, aby se nezablokovaly nějaké skutečně nezbytné zásahy, ne aby se povolovalo vybetonování kusu evropsky významné lokality jen tak z něčího rozmaru.

Vedle toho, akropole sice tvoří v rámci rozlehlé EVL skutečně jen nepatrnou část, ale část poměrně jedinečnou. Má úplně jiný charakter, než plochy ostatní, a přestože nejde o přírodní biotop, ale v podstatě zarostlou navážku, zvyšuje rozmanitost území a tím i potravní nabídku pro přástevníky.

S tím úzce souvisí argument druhý. To, že dnes není plocha z pohledu cílového druhu v dobrém stavu, skutečně může být argumentem pro její zničení? Zákon stanovuje povinnost pečovat o EVL tak, aby byl zachován nebo zlepšován dochovaný stav předmětu ochrany. A souhrn doporučených opatření (dostupný například zde) navrhuje mimo jiné právě i speciálně pro akropoli konkrétní management, jak toho docílit. To, že tato doporučení nebyla devět let po jejich schválení stále uvedena do praxe, je možná chybou orgánu ochrany přírody, možná záměrem vlastníka pozemku, rozhodně se však nesmí stát záminkou pro nevratné zničení. Tohle je velice nebezpečný precedent!

To, že posudky hrazené investorem jsou často ohýbány tak, aby hodnocený záměr podpořily, není žádným překvapením; jde bohužel o poměrně běžnou praxi. To, že na takto pokřivenou argumentaci přistoupí bez jakýchkoli námitek orgán ochrany přírody, je smutné. Tím spíše, že zde situace rozhodně nestojí ano / ne; mezi „nulovou variantou“ a navrženým brutálním zásahem, znamenajícím z hlediska ochrany přírody faktické zničení dané plochy, existuje řada variant, jak významnou archeologickou lokalitu skutečně „zviditelnit“, vhodně interpretovat, aniž by zanikl její přírodní charakter. Vhodných příkladů je na nejrůznějších archeologických lokalitách napříč Evropou nepočítaně.


reklama

 
foto - Moravec Jan
Jan Moravec
Autor pracuje pro Český svaz ochránců přírody.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Halina Holá

19.11.2021 11:16
Závist mám moc ráda. Jezdili jsme tam na rodinné výlety od ranného dětství v době jarního aspektu. Tenkrát byla akropole odkrytá a my jsme si hráli mezi zdmi. Také jsme tam lovili svižníky. Silnou atmosféru toho místa jsem cítila už jako malá holčička a byla jsem smutná, když místo zasypali. I když to chápu. Od té doby mi je vždy při návštěvě oppida dosti smutno. Náletové keře a rostliny, třtina, ostružiny a zlatobýl. To je vše, co je vidět z krásné keltské akropole. Já osobně se zlepšení interpretace místa nebojím. Naopak uvítám cokoliv, co mi přiblíží to, co je tam pod hlínou skryto. Nemá cenu protestovat proti všemu, já věřím, že to bude změna k lepšímu.
Odpovědět
JM

Jan Moravec

19.11.2021 13:45 Reaguje na Halina Holá
Neprotestuju "proti všemu" a vhodnou interpretaci archeologických vykopávek na Závisti bych také uvítal. To, co tam je navrhováno, však za "vhodnou interpretaci" nepovažuji. Zcela se to míjí jak s přírodním, tak s historickým charakterem místa. Pokud si mám vybrat mezi "zlatobýly" a zabetonovanou plochou, pak jednoznačně volím zlatobýly. Byť je pro akropoli rozhodně nepovažuji za ideální "řešení".
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.11.2021 20:08 Reaguje na Jan Moravec
Záleží na tom který zlatobýl volíte. Když se k tomu přidá oblíbená křídlatka a na povrch vypluje i to zárůstání lokality tak opravdu nevím co si myslet. Hlavně že existuje ta povinnost pečovat o EVL tak, aby byl zachován nebo zlepšován dochovaný stav předmětu ochrany, jak píšete. To se zde evidentně neděje. Lokalitu neznám ale věřím tomu, že pokud by tam nikdo nechtěl nic budovat tak slavné "ochraně přírody" by byl, soudě podle popisovaného současného stavu, stav této EVL i nadále úplně fuk.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

21.11.2021 01:42 Reaguje na Jan Moravec
Zeptejte se Starostů a nezávislých, jak tento projekt ladí s jejich volebním programem.
A pokud si vybavím, před časem hradiště bylo zavozeno výkopovou zeminou z výstavby kanalizace která probíhala v okolních obcích. Tenkrát se do zdůvodnilo zakrytím archeologického naleziště před amatérskými hledači.
Mám pocit, že touto cestou se do prostoru dostala jak křídlatka, tak další invazní rostliny.
Ale je jen úvaha - víc by měli vědět odborníci a úředníci, kteří lokalitu mají ve své kompetenci sledovat.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.11.2021 23:31
Plánovaný brutální zásah do místa bývalého keltského hradiště se mi také nelíbí. Petici proti té betonové stavbě jsem podepsala.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.11.2021 07:13
Památek jsem si projel dost , a také i ty antické . Nikde jsem se nesetkal s řešením ,které se navrhuje na Závisti ,navíc v EVL.

Dále i z principu , každá stavba umístěná do EVL je špatná stavba.
Za třetí, představa, že procházím vybetonovaným a zmalovaným keltským opidiem (byť v dobrém úmyslu) je doslova strašná.
Ti, co tohle prosazují by se nad sebou měli hluboce zamyslet.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.11.2021 10:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Cítím to stejně. Nedokážu pochopit, jak tenhle zmalovaný beton na takovém místě může někdo oficiálně prosazovat.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.11.2021 10:56 Reaguje na Majka Kletečková
Nejde mi na rozum, jak mohla být k tomuto záměru stavby v EVL regionální AOPK tak benevolentní.
Odpovědět
JM

Jan Moravec

20.11.2021 11:10 Reaguje na Majka Kletečková
AOPK s tímhle nemá nic společného. Řízení je plně v kompetenci krajského úřadu.
Odpovědět

Jirka Černý

20.11.2021 14:27
Ve chvíli kdy se zjistilo že to autor tohoto nápadu myslí vážně měl někdo zavolat sanitku nechat ho odvézt do Bohnic na léčení a byl by klid.
Odpovědět
KD

Karel Drábek

20.11.2021 16:51
Narážejí na sebe 3 názory. Ochrana lokality, ochrana archeologické památky a návrh využití, kde jde o zjevně komerční záležitost. V tomto případě bych dal rozhodující pravomoc archeologům. I když nelze tak velkou plochu detailně prozkoumat, informací máme celkem dost. S rozhlednou by se dalo ještě smířit, beton a štěrk ale rozhodně nesmí do lokality přijít. Jen tak mi napadá, co dalšího lze vymyslet? Lanovku od nádraží na akropoli?
Zasypané jsou archeologické výkopy, značná část plochy byla zpevněna komorovými zídkami z místního materiálu. Část by šla odkrýt, zbytek označit na povrchu vyskládanými kameny. Jsou známy jednotlivé fáze výstavby opevnění, včetně obrazových rekonstrukcí. I ty by šly realizovat v terénu - nemusí to být ani na původním místě.
Akropole je v podstatě s převráceným půdním profilem, tedy připomíná spíše navážku. Lze na ní realizovat modely původní zástavby.
Z přírodovědného hlediska je lokalita velmi důležitá. Přímo pod hradištěm u trati jsou sopečné horniny včetně polštářových láv. Výše je žíla mléčného křemene s krátkou štolou. Ochranu přástevníka kostivalového je možné podle mého názoru řešit nejlépe rozšířením plochy na které se vyskytuje. Musíme mít na zřeteli, že jde o terén silně ovlivněný lidskou činností.
Jsou známy stromy, které zde rostli v době laténské. Další fází projektu by mohlo být arboretum z těchto i dnes běžných stromů. K tomu políčko rostlin, které Keltové pěstovali.
Nesmíme zapomenout, že jde o prostor, ke kterému patří i Šance na druhé straně Břežanského údolí. Míst betonu bych tedy pracoval s rostlinami, prostoru je dost.
A pokud chce někdo mít komerční využití, nasypte pár hromad zlatonosného písku k Břežanskému potoku a nechte za poplatek lidi vyrýžovat pár zlatinek.
Při slušném zacházení může být oblast pro lidi stejně zajímavá, jako Divoká Šárka.

Odpovědět
JO

Jarka O.

22.11.2021 13:16 Reaguje na Karel Drábek
Toto mi i bez znalosti místa zní jako moc hezký návrh, hlavně to arboretum ze starých druhů stromů a zlatonosný písek pro děti - proč ne.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.11.2021 18:02
Já chápu zabetonování jako ochranu archeologického naleziště pro budoucí archeology a pro budoucí zatím neznámé nebo dnes neproveditelné archeologické metody. Které mohou o tom hradišto zéskat mnohonásobně víc znalostí než jsou schopní archeologové získat dnes.
Když se totiž naleziště vykope, zpřehází se zemina atd, tak platí, že to naleziště je pro budoucí metody v podstatě znehodnocené.
Obnažené archeologické naleziště, kde se vypreparují zdi a další nálezy, je zatěžovány o řády rychlejší zkázou než když je nevykopané pod zemí.
Archeologické nálezy přemístěné do muzeí a sbírek, i kdy je vypracován podrobný popis jejich nálezové situace, jsou pro další bádání často zničené. Typická je například konzervace staršími konzervačními prostředky obsahujícími DNA, které tak ty nálezy kontaminují soudobou DNA, kterou od těch historických DNA nelze odlišit.
Takže nevykopávání naleziště a jeho zabetonování by to naleziště zakonzervovalo pro budoucí archeology a pro budoucí mnohem lepší výzkumné metody.
Odpovědět
JM

Jan Moravec

22.11.2021 11:41 Reaguje na Radim Polášek
S prominutím, víte vůbec, o jaké ploše je řeč? Byla v minulosti již zcela překopána, takže o zabetonování jakožto ochraně neporušených archeologických vrstev zde nemůže být vůbec řeč...
Odpovědět
LB

Lukas B.

22.11.2021 14:00 Reaguje na Jan Moravec
bylo překopáno, a překryto zhruba dvoumetrovou vrstvou inertní navážky, která tvoří ochranu proti amatérským starožitníkům, divé zvěři a trempům. dodatečná ochrana betonem nemá nižádný archeologicky konzervační smysl.

jinak dnes je v mírové evropě víceméně konsensus, že archeo památkám je nejlépe pod zemí nevykopaným, a vykopávky se omezují na záchranný průzkum, tj. v trasách dálnic, pod budoucími novostavbami, při rekonstrukcích staveb a podobně.

mému oku by nejvíc lahodilo nnechat to bejt jak to je (tusristicky a výletnicky zatížená je lokalita dost), maximálně pak na těch navážkách udělat ze dřeva nějaké dětské prolejzačky na keltské motivy.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.11.2021 16:47 Reaguje na Lukas B.
Asi tak ... šak je to tam pěkný. Tu Rajnišovu hlásku bych ještě asi dal, i když bych se bez ní v klidu obešel, ale Pleskotovo betonové štěrkoviště, to tedy fuj.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

3.12.2021 06:37 Reaguje na Radim Polášek
Chapu pragmaticke vedecke duvody zasypani cenneho archeologickeho naleziste sterkem ci nejakym skladkovym materialem v zajmu budoucnosti, ale prece jen... Zkusme podobny styl uvazovani uplatnit treba na tu nasi popularni, nadmernym turismem ohrozenou nejvyssi horu Snezku. Tam si ochranari neustale stezuji, ze neznali turiste (hlavne ti z Polska) rozebiraji unikatni hrazdene pudy a kryoplanacni terasy vznikle v ledovych dobach. Co takhle zasypat tyhle plochy vhodnym lomovym materialem - a tim uchovad ty pozoruhodne struktury pro vyzkum a potechu budoucim vedcum? Ti budou mit jiz mnohem pokrocilejsi metody zkoumani techto jevu... Pozn. Ja vim ze to je blbe prirovnani, roste tam (na Snezce, nebo leckde i na Zavisti? :) take unikatni vegetace a popravde receno ty hrazdene pudy nejsou nijak moc unikatni, na dalnem Severu jich jsou desitky tisic kilometru ctverecnich. Coz se o keltskych hradistich rici neda

Myslim, ze na Zavist se ma chodit za Kelty, ne za Rainisem ci Pleskotem. At udelaji na nejakem sousednim kopci lunapark a keltske hradiste pro deti (i s dinosaury a Indiany apod.) ale ta vlastni lokalita by mela zustat ve stavu, pokud mozno co nejvice ocistenem od vsech artefaktu z pokeltskych dob. Setrnym, spis nenapadnym a nepohodlnym zpusobem zpristupnenem bez jakychkoliv dodatecnych efektu jako jsou rozhledny ci do betonu vtelene predstavy totalitne myslicich architektu, kterym jde leckdy nejvico sebepresentaci v architektonickych soutezich a schazi jim pokora vuci tradici, geniu loci a historii
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.11.2021 18:28
A nebylo by dobré postavit na tom betonu FVE?
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.11.2021 18:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jak jsme se dozvěděli, starosta Břežan je solární baron a zůstane ve své vesničce, tak je celkem šance, že tam poblíž nějaká fve vznikne.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist