Nikol Krejčová: Právě teď máme možnost vyjádřit se k budoucnosti našich řek

Posledních pár dnů a týdnů zbývá do ukončení připomínkování návrhů mezinárodních plánů povodí. Ty by měly zajistit, že se bude zlepšovat stav všech řek, potoků, jezer a dalších vodních útvarů. Česká vláda zájem o komentáře veřejnosti příliš neprojevuje. Může je ale poslat kdokoli, tedy občané, spolky i samosprávy, emailem i poštou.

Plány povodí se týkají celých délek řek a vznikají jako nástroj evropské směrnice o vodách. Ta již 21 let zavazuje celou Evropskou unii zlepšit stav všech vodních útvarů. Veškeré povrchové i podzemní vody tak měly být již v roce 2015 v dobrém stavu. Jelikož se ale tohoto cíle nepodařilo dosáhnout, bylo jeho splnění posunuto na rok 2021, respektive 2027, pokud jsou uděleny podložené výjimky.

Mezinárodní plány povodí vytvářejí komise věnující se jednotlivým řekám. Jsou poměrně obsáhlé a komise se zaslanými připomínkami musí zabývat, nemusí je ale zohledňovat při přípravě finálních plánů. Přesto stojí za to si návrhy plánů přečíst a vyjádřit se k nim. Když totiž neexistují žádné komentáře, vypadá to, že není co zlepšovat, že plány obsahují vše, co by si občanská společnost včetně environmentálních organizací, spolků, samospráv a odborníků v plánech přála. Hůře se také později vysvětluje, že bychom měli být v plánování a opatřeních ambicióznější.

Zapojením veřejnosti požaduje i samotná Rámcová směrnice o vodách, v jejímž úvodu najdeme odstavec: „Úspěšnost této směrnice závisí na úzké spolupráci a provázané činnosti na úrovni Společenství, členských států a na místní úrovni, jakož i na informovanosti, konzultacích a zapojení veřejnosti včetně uživatelů.“

Česká vláda se veřejnost zapojit do plánování nesnaží, naplňuje v tomto pouze nařízení směrnice a informuje o plánování na stránkách ministerstva zemědělství. Přesto nyní máme jedinečnou příležitost plány ovlivnit, nebo aspoň poukázat na jejich nedostatky, abychom skutečně dosáhli zlepšení stavu vodstva v povodích v co nejkratším čase. Další možnost budeme mít až před následujícím sedmiletým obdobím v roce 2027.

Kde návrhy plánů mezinárodních plánů relevantní pro Česko najdeme

Plán povodí Odry se v ČR týká povodí horní Odry, Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.

Plán je možné připomínkovat do této středy 22. září, více na: http://www.mkoo.pl/index.php?mid=27&aid=863&lang=CZ.

Plánu povodí Dunaje se v ČR týká povodí Moravy, přítoky Váhu, Dyje a ostatní přítoky Dunaje. Můžeme ho komentovat do 30. září, k nalezení na: http://www.icpdr.org/main/public-consultation-draft-river-basin-and-flood-risk-management-plans-2021.

Plán povodí Labe se v ČR týká povodí horního a středního Labe, Vltavy, Berounky, Ohře. Lze připomínkovat do 22. října, více na: https://www.ikse-mkol.org/cz/aktuality/navrh-aktualizace-2021-mpopl.

Samostatně se připravují a schvalují národní plány povodí, které již byly pro nové plánovací období v Česku přijaty. Více k nalezení na stránkách Ministerstva zemědělství: http://eagri.cz/public/web/mze/voda/planovani-v-oblasti-vod/.

Co by měly plány povodí obsahovat

Plány povodí by měly určitě zohlednit tzv. Fitness Check Rámcové směrnice o vodách, který hodnotil její fungování v roce 2019. Mezi závěry podle Fitness Checku patří tyto problémy: pomalá implementace, malé finance, složitost, nedostatečná digitalizace a nedostatečná integrace cílů směrnice do jiných politik. Co se týče kvality vody, jedná se pak o problém chemického znečištění.

Dále je zásadní zpráva o stavu vod „Assessment of status and pressures 2018“ Evropské agentury pro životní prostředí. Agentura v ní totiž popisuje, že pouze přibližně 40 % evropských povrchových vod (řek, jezer a pobřežních vod) je v dobrém ekologickém stavu a pouze 38 % je v dobrém chemickém stavu.

Konkrétně by plány povodí měly navrhovat dostatečná opatření pro ochranu biodiverzity i adaptaci na změny klimatu. Například se jedná o zajištění dostatku vody v řekách i po odběrech pro průmysl, zemědělství a domácnosti. Také by měla být zajištěna migrace ryb a ostatních organismů. Důležité je efektivně postupovat i proti chemickému znečištění.

Plány by měly také vymezit zdroje financování všech potřebných opatření. Peníze na ochranu vod je možné získat například z dostatečně vysokých poplatků pro znečišťovatele, kteří bohatnou na činnosti poškozující vodní zdroje. Takové poplatky mají existovat i podle Rámcové směrnice o vodách. Místo toho zatím vlády vybírají často poplatky nízké nebo žádné, což popisuje například zpráva „Mind The Gap“ organizace The European Environmental Bureau. Zpráva vysvětluje, jak provozovatelé uhlí v České republice, Německu a Polsku vydělávají na snížených nebo neexistujících poplatcích za vodu. Existují také případy vládních projektů, které poškozují vodní zdroje, například se jedná výstavbou nevhodných vodních staveb, jako jsou jezy a přehrady.

Koalice Living Rivers Europe vypracovala analýzu „The Final Sprint for Europe´s Rivers“ o plánech povodí. Za naprosto zásadní pro dosažení cílů směrnice o vodách považuje začlenění udržitelného hospodaření s vodou do všech politik EU. Vysvětluje přitom, že plány povodí by v této snaze měly být považovány za klíčový nástroj.

Analýza dále přináší informaci, že pouze 2 z 13 návrhů plánů povodí jsou dostatečně ambiciózní. Jedná se o finské plány, které počítají s dosažením cíle, tedy zlepšení stavu vodních útvarů do roku 2027. V některých případech totiž návrhy plánů předpokládají, že cílů nebude dosaženo dříve než v roce 2050. I finské plány však mají podle analýzy nedostatky, a to především ve financování.

Kromě Rámcové směrnice o vodách a dosažení jejích cílů by měly plány povodí pomoct také dosažení cílů celoevropské strategie ochrany životního prostředí Green Deal a měly by ji tak zohledňovat.

Užitečné odkazy, ze kterých autorka částečně vychází:

https://www.ern.org/en/most-european-rivers-will-not-achieve-good-ecological-status-by-2027-living-rivers-europe-coalition/ https://meta.eeb.org/2021/07/28/water-managers-are-set-to-fail-our-rivers-lakes-and-groundwater/ https://www.eea.europa.eu/publications/state-of-water

---

reklama

---