https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/danan-balcarova-privalove-deste-a-povodne-budou-castejsi.zasadni-je-duraz-na-prevenci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dana Balcarová: Přívalové deště a povodně budou častější. Zásadní je důraz na prevenci

7.6.2021
Dům zničený bleskovou povodní.
Dům zničený bleskovou povodní.
Zdroj | Archiv Dany Balcarové
Dnes je to přesně rok, co se na říčce Dražůvce a dalších tocích odehrála blesková povodeň, která vytopila několik obcí. Vyžádala si lidské životy a způsobila velké materiální škody. Pro boj se suchem i prevenci povodní je naprosto zásadní zdravá krajina. Města a obce musí s přívalovými dešti počítat a být na ně náležitě připravena.
 

V létě jsem navštívila zasažené obce a mluvila s místními lidmi v Dlouhé Loučce, přímo v místě, kudy se přívalová vlna prohnala. Zarazilo mě, kolik špatných technických řešení v lokalitě bylo. Především zatrubnění toku hned pod lesem, do kterého se vlna nemohla vejít a tekla tak mimo koryto do zahrad obyvatel. Dále pak vybetonované koryto říčky, které přívalovou vlnu směřovalo do obce Šumvald, kde došlo k poničení a dokonce i ke stržení domů již robustní přívalovou vlnou. Voda si nikde nemohla ulevit rozlitím do krajiny.

Předcházet bleskovým povodním ale není vůbec snadné a jejich následky lze při nejlepším pouze zmírnit. Přívalová srážka nedokáže být, na rozdíl od standardního deště, vstřebána půdou nebo efektivně zadržena vegetací a pokračuje jako povrchový odtok. Objem vody je třeba někde „uložit“, ideálně mimo přeplněné koryto, které směřuje do intravilánu obcí, kde může způsobit velké škody na majetku a především životech. Možností je proto zemědělská nebo lesní půda.

Rozliv vody v říčních nivách býval efektivním způsobem, jak čelit všem typům povodní. Ne všude to geomorfologie umožňuje, ale tam, kde ano, jsou dnes často nivelační hráze, které vodu posílají rychle po proudu dále, kde se potkává s další a problémy se kumulují.

Chybí ale osvěta, tedy základní znalost efektivních řešení a to jak ze strany starostů a hospodářů v krajině, tak ze strany případně dotčených vlastníků nemovitostí. Mezi další krajině blízká opatření zpomalující povodňovou vlnu a snižující její maximum patří dostatek organické hmoty v půdě schopné vázat vodu - metr krychlový zdravé půdy u nás zadrží až 400 litrů vody, zatímco současný stav v ČR je pouze cca 200 litrů - časté přerušování drah soustředěného odtoku (např. pomocí mezí, remízků atp.); dostatek mrtvého dřeva v lese fungujícího jako houba, ale i bariéra povrchového odtoku; pokud možno co nejdelší zapojení vegetace v průběhu roku (především na polích).

Tato a mnohá další podobná opatření pomáhají zároveň čelit i suchu, posilují biodiverzitu a krajinný ráz, tedy hodnotám, které společnost od krajiny začíná čím dál více očekávat. Je proto třeba motivovat hospodáře v krajině, aby se podobná opatření nebáli realizovat a především, aby se jim vyplatila.


reklama

 
foto - Balcarová Dana
Dana Balcarová
Autorka je předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí a členka Pirátů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

7.6.2021 15:51
Žili s tím naši předkové, tak se to budeme muset také naučit. V posledních 50letech se na mnohé z toho zapomnělo - v záplavových oblastech se nestavělo, například.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

7.6.2021 17:09
Možná by neškodilo nestavět tam, kde nestavěli naši předkové - v záplavových pásmech, v přirozených poldrech, ve vyústění drah soustředěného odtoku vody z polí. Pár lidem by to ušetřilo nervy a peněženky.
Odpovědět
va

vaber

7.6.2021 19:08
přívalové deště byly a budou, jen kdysi nebyla média, která čekala na každou senzaci a psala o každém zatopeném sklepě jako o přírodní pohromě
Odpovědět
MM

Milan Milan

7.6.2021 22:34
Podle panelu a ministra mělo bát hlavně nevídané sucho. Bouřko jsou normální jev, bohužel zastavěnost a krajina se změnila a voda čím dál častěji naráží na umělé překážky. Jak říkala babička, když jsem chtel postavit na výborném místě novou kůlnu: "milánku děda říkal, že tam tekla při velkém dešti hrůza vody, nestavěj tam tu stodolu". Co myslíte že se stalo? Velký déšť přišel a voda tam opravdu tekla.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

7.6.2021 23:18 Reaguje na Milan Milan
Obávám se, že jste nepochopil, že přívalové povodně se nevylučují ani v suchu.
Příkladem mohou být pouště, kde nezřídka zahynou lidi ve vyschlých korytech vodotečí, když někde v povodí přišla prudká bouře.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

7.6.2021 23:40

Nebýt několika roků sucha, tak by si zřejmě dodnes mnoho politiků na krajinu a její absenci zadržovat srážkovou vodu nevzpomněl.
Takže poděkujme přírodě, že nám v posledních letech důrazně vzkázala, abychom se vzpamatovali dokud je ještě čas.
Dokud ale budeme krajinu "opravovat" odspodu, a ne od shora, pořád na v podhorských oblastech a v pahorkatinách budou lidi sužování přívalovými povodněmi.
Paradoxem na venkově ale je, že mnoho vlastníků svažitých pozemků bydlí dole v obci u "zabetonovaného" koryta potůčku, a ještě k tomu ti vlastníci jsou zastupitelé obce.
Nezřídka v zastupitelstvu jsou i zemědělci, kteří na těch svažitých pozemcích hospodaří, a správci lesů, které se rozprostírají nad zemědělskou oblastí.
Opatření na začátku svahů nejsou obtížná - nezřídka stačí jen "motyka s lopatou a změna systému dotací pro zemědělskou výrobu. Někdy si říkám, zda ministerstvu zemědělství vodu nesebrat, a nevrátit ji pod životní prostředí a s tím i sebrat objem peněz na dotací, které s touto agendou souvisí.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.6.2021 08:20 Reaguje na Pavel Jeřábek
Svatá pravda.... jak povodně, tak sucha, je potřeba řešit hlavně na začátku každého povodí a tím jsou z pravidla hory, kopce a zemědělské a lesní plochy.... od prvních pramínků a ploch, pod kterými se začínají utvářet vodoteče... a pak v ploše celého povodí... jen tak se dá adekvátně snížit riziko problémů s nedostatkem nebo přebytkem srážek....

A co dělá současná vláda?

Nic co by řešilo tyto příčiny všech zmiňovaných problémů... chce tak akorát stavět přehrady v nížinách a hlubokých údolích a ještě se nestydí dál prosazovat zhovadilosti jako jsou kanály D-O-L nebo například jejich poslední PR akce otevírání nového přístavu pro turistickou plavbu ve Veselí nad Moravou.....

To jsou ty poslední akce, které tato zdevastovaná země potřebuje..... my potřebujeme řešit to, co popisuje mimo jiné i tento článek.....
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.6.2021 11:26 Reaguje na Pavel Jeřábek
Jsem přesvědčena, že „voda“ by se měla vrátit zpět pod Ministerstvo životního prostředí!
Bývalý ministr MŽP František Benda (ODS) se kdysi „vody“ dobrovolně vzdal ve prospěch MZe.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.6.2021 12:24 Reaguje na Majka Kletečková
A co takhle nechat přívalovým deštěm vyplavit MŽP i MZe.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.6.2021 10:12
Možná by bylo zajímavé aspoň teoreticky zhodnotit, jak by se v přívalovém dešti zachoval tolik adorovaný Zdoňov a co by z něj asi zůstalo.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

8.6.2021 19:40
Nevím kde paní autorka přišla k těm číslům. Za prvé metr krychlový je absolutně imaginární číslo, neboť půda má různé podloží( jíl, břidla, hluboké půdy atd.) . Kdyby se jednalo o metr čtvereční tak by 200l/m neboli 200mm srážek byl úžasný stav, ale to samozřejmě žádná půda v krátkém čase nepobere.
Řešením by samozřejmě bylo zapojení zemědělců a jejich půdy. Ale muselo by se to vzít komplexně. Největší zájem by na tom měli mít pojišťovny a nabízet zemědělcům výhodnou náhradu škody, když si nechají pole zatápět. Když dají farmáři jeden milion náhrady tak je to škoda na jednom baráku a přitom to může zachránit půlku obce. V tom by se měl angažovat stát aby podpořil tyto bilaterální smlouvy.
Odpovědět
va

vaber

9.6.2021 17:01 Reaguje na Petr Blažek
,,metr krychlový zdravé půdy u nás zadrží až 400 litrů vody, zatímco současný stav v ČR je pouze cca 200 litrů,,
zkusil vůbec někdo nalít vodu do skleněné nádoby 1m x 1m x 1m s propustným dnem ,naplněnou různými druhy půdy a pozoroval, jak se voda v různých půdách chová?
myslím že nikdo , ale všichni opakují bláboly , které jsou dnes v modě

Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist