Navštivte EkoLink a Ecomonitor
Ekolist.cz vydává občanské sdružení BEZK. Za webhosting a publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu.
Čtvrtek 28. 10. 2021
Svátek má Státní svátek
Hledání na Ekolistu:
Titulní stránka > Evropská unie a životní prostředí > Politika EU > Zemědělská politika MAPA STRÁNEK

Evropská unie a životní prostředí

Zemědělská politika

Související zprávy
14. prosince 2016 12:00
20. května 2016 14:59
28. května 2013 02:00
22. března 2013 02:00
14. prosince 2012 02:00
1. února 2012 02:49
18. ledna 2012 04:05
10. října 2011 15:56
Další zprávy:
Od:
Do:
Související články odjinud
:
2. července 2019 13:40
:
12. března 2014 14:35
24. srpna 2012
29. listopadu 2011
6. září 2011
Další články
Od:
Do:
Výběr článků z jiných médií vám přinášíme ve spolupráci se serverem EcoMonitor
Související tiskové zprávy
26. října 2021
ODS:
25. října 2021
20. října 2021
1. října 2021 10:19
22. července 2021
Další tiskové zprávy
Od:
Do:
Související tiskové zprávy vám přinášíme ve spolupráci se serverem Econnect
Související odkazy
Informace o zemědělské politice EU na serveru Delegace Evropské komise v České republice.
Hlavní stránka Evropské komise o dopravě. Politiky, zprávy, legislativa, rozšiřování EU...
Kapitola brožury "Evropská unie a ochrana životního prostředí očima nevládních organizací", vydané Společností pro trvale udržitelný život v roce 1998.
Informace o činnosti Evropské unie v oblasti zemědělství na serveru EUROPA.
Související odkazy vám přinášíme ve spolupráci se serverem EkoLink
 
Význam zemědělství v EU

Zemědělská politika je jednou z mála tzv. společných politik Evropské unie (EU).

I když by se vzhledem k malém počtu zemědělců (průměr EU v roce 1998 5,1 % obyvatel) a vzhledem k malému podílu zemědělství na celkovém HDP Unie (3,1 %) mohlo zdát, že je zemědělství spíše okrajovou záležitostí, je tomu právě naopak. Zemědělství patří ke klíčovým resortům a to jednak díky tradičně velkému politickému vlivu zemědělců a jednak kvůli obrovským sumám, které každoročně do zemědělství plynou. Zemědělská politika dlouhodobě spotřebovávala přibližně dvě třetiny až polovinu komunitárního rozpočtu. Po reformách a po zavedení výdajových stropů (1988) se je podařilo snížit na 49 % rozpočtu EU, přičemž se i nadále snižují.

Východiska společné politiky

Společná zemědělská politika (SZP) byla ustavena už v Římské smlouvě zakládající roku 1958 Evropské hospodářské společenství a k jejímu naplňování došlo od roku 1962. Západní Evropa byla tehdy závislá na dovozu potravin, které měly strategický význam. Základním cílem bylo zajistit soběstačnost v zásobování zemědělskými produkty, cenovou stabilitu a současně zabránit odlivu venkovských obyvatel do měst.

Prostředkem k tomu se staly tři zásady:

  1. Společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách
  2. Zvýhodnění produkce ze zemí ES na úkor vnější konkurence
  3. Finanční solidarita - SZP je financována ze společného fondu, do kterého přispívají všechny členské státy

Financování

Financování celého systému bylo svěřeno klíčové instituci - Evropskému zemědělskému orientačnímu a záručnímu fondu (EAGGF - European Agriculture Guidance and Guarantee Fund). Má dvě části - záruční a orientační. Část záruční je určena k dotování cen a pohlcuje většinu prostředků fondu a část orientační financuje strukturální změny v zemědělství. Společenství administrativně stanovuje tzv. intervenční ceny pro většinu (asi 70 %) zemědělských produktů. Tato cena je zemědělcům zaručena a pokud pod ní klesne reálná cena na trhu, pak zahájí příslušné orgány SZP intervenční nákupy (do veřejných skladišť). Intervenční ceny byly stanovovány relativně vysoko, aby podněcovaly růst produkce. Tím se však také stále zvětšoval rozdíl mezi cenami na světovém trhu a na vnitřním trhu Společenství. To vyžadovalo nejen ochranu vnitřního trhu vysokými cly před levnými dovozy, ale také nutnost subvencovat vývozy. Intervenční nákupy a subvencování vývozů měly být původně financovány příjmy z dovozních cel.

Problémy systému

Velmi rychle však začalo evropské zemědělství, podněcováno vysokými cenami, produkovat více, než vnitřní trh spotřeboval. To vedlo k produkci stále větších přebytků, které byly financovány stále většími sumami z rozpočtu Společenství. Ospravedlnit tyto rostoucí výdaje bylo tak čím dál těžší a to i kvůli dalším nepříznivým okolnostem. Jednou z nich byla ostrá kritika a tlak, kterému byla vystavena ochranářská politika Společenství v souvislosti s uruguayským kolem jednání o snížení cel v rámci GATT (General Agreement on Tariffs and Trade, Všeobecná dohoda o clech a obchodu) na konci 80. let.

Dalším vážným nedostatkem tehdejšího situace bylo zvýhodnění menšiny velkých zemědělských podniků schopných zvyšovat produktivitu na úkor malých zemědělců a zemědělců v méně příhodných oblastech (hlavně v LFA - less favourable areas, což jsou z větší části horské oblasti). Tím, že Společenství distribuovalo dotace prostřednictvím intervenčních cen, vydělávaly na tom podniky schopné zvyšovat produktivitu, tedy velké podniky (20 % velkých podniků pak přijímalo 80 % všech dotací). Takové zvyšování produktivity s sebou však přináší i větší znečištění životního prostředí a rozvoj chorob zvířat, než je tomu v menších farmách.

Reforma společné zemědělské politiky

Snahy reformovat SZP mají jen o málo kratší historii než SZP sama. Vedle některých podpůrných programů pro zemědělce v méně příhodných oblastech se zaměřovaly především na snížení zemědělské výroby uvnitř Společenství. Roku 1984 byly zavedeny kvóty omezující produkci mléka a 1988 bylo rozhodnuto o snížení rozsahu orné půdy o 20 % během pěti let.

Do Maastrichtské smlouvy (1992) už však bylo vtěleno nové pojetí. Jeho základním cílem je vrátit evropskému zemědělství konkurenceschopnost v podmínkách světového trhu.

Prvním předpokladem bylo snížení cen na úroveň světových trhů, což v první fázi znamená postupné snižování intervenčních cen (např. u obilovin o 29 % během tří let). Snížení intervenčních cen je pak zemědělcům kompenzováno v podobě přímých plateb. Tento základní princip umožnil řešit problém velké a velmi drahé nadprodukce společného zemědělství tím, že mu postupně vrací schopnost napojit se na světový trh bez subvencí a tak z účasti na něm více těžit. Současně se snižováním cen stimuluje poptávka i na vnitřním trhu Unie.

Navíc prostřednictvím přímých plateb lze lépe rozvíjet některé další rozměry SZP, jako je obecně péče o krajinu, která byla v jistém, i když dosti omezeném rozsahu, v SZP obsažena už dříve. V současné době ale získává na vlivu princip, podle kterého už není na zemědělce nahlíženo jen jako na producenta potravin, ale také jako na někoho, kdo vykonává veřejnou službu tím, že se stará o krajinu. Za tuto službu je honorován právě skrze přímé platby ze zemědělského fondu EAGGF. Duchu tohoto principu, a současně nutnosti snižovat nadprodukci, odpovídá i nařízení, podle něhož nesmí zemědělci využívat minimálně 10 % z rozlohy své půdy k zemědělské produkci, což jim je nahrazeno dotacemi. Podporovány jsou extenzivní způsoby hospodaření namísto intenzivního. Přímé platby byly také cíleně zaměřeny na podporu regionů se stíženými podmínkami pro zemědělství. Do péče o krajinu však patří i nezemědělské využívání půdy jako je zalesňování nebo agroturistika.

Těžiště dotací se tak po Maastrichtu přesunulo v rámci EAGGF z cenových intervencí na podporu strukturálních změn.

Agenda 2000

Dalším a zatím posledním milníkem v reformě SZP je dokument "Agenda 2000" z roku 1997. To, co se zde říká o SZP je pro nás směrodatné pro období po roce 2000, přičemž přesná ustanovení včetně konkrétního finančního plánu pro období 2000 - 2006 vycházejí z rozhodnutí odsouhlaseného Evropskou radou na jaře 1999 v Berlíně. V zásadě se přitom pokračuje ve směru nastoleném v Maastrichtu, který má veliký úspěch, zejména proto, že se podařilo snížit obrovské přebytky. Současnou reformu SZP opět popostrčily vnější podmínky. V roce 1999 začalo další kolo jednání v rámci WTO (World Trade Organization, Světová obchodní organizace, bývalá GATT), ale hlavně Unii čeká bezprecedentní rozšíření na východ a jihovýchod. Při současném systému financování SZP by to znamenalo zdvojnásobení výdajů, což není únosné. Reforma SZP pokračuje ve snaze přiblížit se světovým cenám, i nadále jsou snižovány intervenční ceny hlavně hovězího a obilovin při postupném zvyšování přímých kompenzací.

Kvóty na produkci mléka a mléčných výrobků se sice ještě pět let měnit nebudou, ovšem zemědělcům má být dáno na srozuměnou, že to nebude trvat věčně.

Novým opatřením je také určitá decentralizace. Dosavadní centrální financování bylo příliš komplikované a málo transparentní a proto se ukázalo jako flexibilnější, když budou o části peněz v zemědělství rozhodovat členské státy samy. Toto rozhodnutí hraje důležitou roli při tom nejdůležitějším, co "Agenda 2000" přinesla a tím je nový rámec pro "rozvoj venkova". V tomto rámci jsou nyní sjednoceny všechny aktivity Unie směřující k podpoře rozvoje venkova, péči o krajinu a k ekologickým aspektům zemědělství. Vedle společného trhu zemědělských produktů se má do budoucna právě tato oblast pod souhrnným názvem "rozvoj venkova" stát druhým pilířem SZP. Obecně sem patří tyto typy projektů: podpora mladých zemědělců, podpora zemědělství v méně příhodných oblastech, podpora ekologických postupů v zemědělství a zalesňovací projekty.


Tematický archiv zpráv
Kam na Ekolistu
Reklama

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/www/htdoc...') #3 {main} thrown in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62

Logo PHARE
Vlajka EU
Tyto stránky vznikly za přispění Evropské unie. Za jejich obsah je zcela zodpovědná redakce EkoListu a v žádném případě neodrážejí pozici Evropské unie.

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.