https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-vymazal-korenove-cistirny-maji-vyrazne-nizsi-naklady-na-provoz
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Vymazal: Kořenové čistírny mají výrazně nižší náklady na provoz

10.9.2012
Prof. Ing. Jan Vymazal, CSc. se věnuje využití umělých mokřadů pro čištění odpadních vod, ekologii mokřadů, koloběhu živin a půdním procesům v mokřadech
Prof. Ing. Jan Vymazal, CSc. se věnuje využití umělých mokřadů pro čištění odpadních vod, ekologii mokřadů, koloběhu živin a půdním procesům v mokřadech
Zdroj | ČZU
Zjednodušující černobílé vidění světa je zavádějící, říká profesor Jan Vymazal z Fakulty životního prostředí ČZU, dokladem jsou i kořenové čistírny, které dosud nejsou - přes dobré výsledky - příliš využívány. Rozhovor s Janem Vymazalem vedl Josef Beránek z České zemědělské univerzity.
 
Jak byste charakterizoval Váš obor pro laiky?

Věnuji se dlouhodobě procesům v mokřadech. Už když jsem v osmdesátých letech minulého století pracoval ve Výzkumném ústavu vodohospodářském, vznikla odborná skupina, která se věnovala přírodním způsobům čištění vod. V Brně tenkrát zkoumali využití vodního hyacintu, ale tato (sub)tropická rostlina není vhodná pro běžné využití v našich zeměpisných šířkách. Na Západě již tehdy probíhal v této oblasti poměrně intenzivní výzkum, ale dostupné literatury bylo málo, nemluvě o dnes samozřejmém internetu. V rámci této odborné skupiny jsem se zabýval využitím nárostových řas pro čištění odpadních vod, ale postupně jsem se přesunul k vyšším vodním a mokřadním rostlinám, ke zkoumání mokřadů a využití umělých mokřadů pro čistění odpadních vod.

Jde stále o oblast výzkumu, nebo se takové čističky už dnes používají?

V některých evropských zemích se používají již od sedmdesátých let. Vinou malé informovanosti se ale kořenové čističky rozšířily až v devadesátých letech. Stalo se tak především proto, že se začaly pořádat velké mezinárodní konference a tento postup se tak rozšířil na všechny kontinenty. Výzkum však stále probíhá, především ve zlepšení odstranění fosforu a také při využití pro různé druhy odpadních vod.

A jak se využívají u nás?

U nás se nejčastěji používá typ s podpovrchovým průtokem vody (tzv. kořenové čistírny), který dobře funguje i v zimě. Těchto čističek je u nás asi tři sta, v poslední době se hodně budují domovní čistírny a o těch je pochopitelně těžké udržet přehled. Patříme ke státům se středním využitím. Mnohem víc se takové čističky využívají v Polsku, Velké Británii, Francii, Itálii, Španělsku, Portugalsku. V Německu jich je údajně asi 80 tisíc. V řadě států mají umělé mokřady i přesné návody na výstavbu a provoz, u nás není o obdobné návody příliš velký zájem ze strany ministerstva.

Co brání většímu rozšíření u nás? Informovanost, nebo omezené možnosti využití?

Původně se tyto čističky používaly na splaškové vody z domácností a malých obcí. Dnes se používají i na čištění odpadních vod z rafinerií, papíren, textilních továren, kožedělných závodů, v zemědělství se využívají nejen pro eliminaci dusíku, fosforu, ale i odstranění pesticidů, herbicidů z difúzního znečištění. Použití je opravdu široké. Fakticky tak většímu využití brání spíš předsudky úředníků a technologů, kteří si prostě nedovedou představit, že by čistička na přírodní bázi mohla být dostatečně účinná a spolehlivá.

A mají skutečně dostatečnou účinnost?

Účinnost není a ani nemůže být stoprocentní, například amoniak běžná kořenová čistička neodstraní v dostatečné míře. Ale je potřeba si uvědomit, že pro čistírny do 500 obyvatel není účinnost odstranění amoniaku stanovena. Běžné kořenové čističky se hodí jako domovní čističky nebo v obcích do tisíce obyvatel. U větších obcí rostou nároky na plochu. Náklady na vybudování kořenové čističky jsou přibližně shodné s konvenčními čistírnami, ale výrazně nižší jsou provozní náklady, především proto, že kořenové čistírny nevyžadují elektrickou energii. Malé obce však kromě čističky musejí zainvestovat i kanalizaci, jejíž cena v našich podmínkách je asi 4-5x vyšší než cena vlastní čistírny.

Dokáží si umělé mokřady či kořenové čistírny poradit s polutanty z kosmetiky a léčiv?

To je dnes velké téma. Látky jako ibuprofen, který je obsažen v populárním léku Ibalgin, se dostávají do prostředí třicet, čtyřicet let, ale až v poslední době byly vyvinuty analytické metody, které jsou schopny tyto látky ve vodě identifikovat. Ve Španělsku a Portugalsku se efektivitu kořenových čistíren ve vztahu k těmto látkám dlouhodobě věnují a ukazuje se, že účinnost je srovnatelná nebo mírně vyšší ve srovnání s klasickými způsoby čištění. což možná souvisí i s dlouhou dobou zdržení v čističce. Zdá se však, že antiepileptikum Carbamazepin se v klasických čističkách odstraní pouze z 10-15 %, zatímco v kořenových ze 40 - 60 %. Obecně lze ale říci, že kořenové čistírny eliminují tyto polutanty s podobnou úspěšností jako klasické čistírny.

Které rostliny jsou nejúspěšnější čističi?

Nejvíc se používá rákos, který snáší velké znečištění a chrastice rákosovitá, která roste velmi rychle. U malých čistíren jsou oblíbené kosatce žlutý a sibiřský, který je ovšem chráněný a k jeho použití by mělo být povolení. Musím ale doplnit, že rostliny jsou především důležité proto, že napomáhají vytvářet podmínky pro odstranění znečištění, jako je okysličování filtračního lože nebo vytváření podkladů pro růst přisedlých baktérií na kořenech a oddencích.

Dlouhá léta jste pracoval jako samostatný vědecký pracovník, v čem je pro vás práce v akademickém prostředí atraktivní?

Po patnácti letech jsem se dostal mezi lidi! (smích) Univerzitní prostředí skýtá možnost setkávat se s řadou zajímavých lidí a uvědomil jsem si, že mne baví učit. Pravda, studentů je dnes mnohem víc než za našich časů. Kontakt s pedagogy je logicky méně intenzivní, ale na druhé straně dnes využíváme mnohem širší škálu vzdělávacích metod včetně studijních materiálů na síti, e-learningu. Studenti mají o životní prostředí obrovský zájem, i když někdy chybí lepší základy v chemii a biologii. Líbí se mi tady na ČZU.


reklama

 
Další informace |
Prof. Ing. Jan Vymazal, CSc., (*1955) vystudoval VŠCHT, kde také absolvoval interní aspiranturu. Do roku 1991 pak působil ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka. Po té dva roky pracoval jako hostující vědecký pracovník na Duke University v Severní Karolině, USA a následně se zapojil do řady víceletých vědeckých projektů. Od roku 2007 působí na Fakultě životního prostředí ČZU. Věnuje se využití umělých mokřadů pro čištění odpadních vod, ekologii mokřadů, koloběhu živin a půdním procesům v mokřadech. Mokřady zkoumal v Severní Americe, Číně, Austrálii, Novém Zélandu, v Portugalsku. Je členem řady odborných společností, vědeckých rad a redakčních rad mezinárodních vědeckých časopisů.
Jan Vymazal

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist