Ižurnál: Výkyvů počasí v Česku bude přibývat. Vědci chtějí vyšlechtit odolnější rostliny
13.8.2012 | PRAHA | Ižurnál
Extrémní projevy počasí, jako dlouhá sucha, vichřice nebo záplavy, budou stále častější a ovlivní zákonitě třeba zemědělskou produkci. Budoucí dopady změn klimatických podmínek chtějí zmírnit vědci, kteří se snaží vyšlechtit odolnější odrůdy hospodářských plodin.
Čeští klimatologové zkoumali počasí v Česku za posledních 50 let. Jejich úkolem je vyvodit z něj předpovědní modely pro další časové horizonty až do konce století.
Zatímco v letech 1961 až 1990 bylo jen 45 letních dnů, do roku 2010 to bylo už 57. V posledních 20 letech také dvojnásobně přibylo tropických dnů.
„Vysvětlení je poměrně jednoduché. Průměrná roční hodnota se skládá z celého spektra teplotních hodnot. Pokud u nás narůstá teplota za desetiletí zhruba o tři desetiny stupně, tak se logicky musí vyskytnout počet tropických dnů a poklesne počet těch mrazivých dnů,“ říká klimatolog Jan Pretel, který se na pětiletém projektu podílel.
Údaje, které vědci zaznamenali, Česko z hlediska teploty pozvolna posouvají do oblastí ležících jižně od České republiky.
„Nelze to dovést do důsledku, že za 10 let tu bude stejné klima jako ve Středomoří, ale ten posun je patrný,“ konstatuje Pretel.
V případě srážek je problém složitější. Ve Středomoří prší jen v chladné polovině roku a v létě prakticky vůbec. V Česku ale ubývá jarních srážek v období od dubna do června, naopak jich mírně přibývá v létě.
„A stále častěji je to formou přívalových dešťů. Průměrný měsíční úhrn 70-80 milimetrů napadne na jednom místě třeba během hodiny,“ upozorňuje klimatolog. Extrémů prý bude přibývat.
„Naše predikce na konec století je, že počet letních dnů by se měl zvýšit zhruba o 30. Předpokládáme-li, že se budou vyskytovat od května do září, tak každý druhý den v tomto období bude letní a každý třetí den by mohl být tropický,“ myslí si Jan Pretel.
Na předpokládané změny klimatických podmínek a hrozbu extrémních výkyvů počasí už reagují i vědci, kteří se zabývají rostlinnou problematikou.
Už v roce 2008 začal mezinárodní výzkum organizace Global Crop Diversity Trust. Cílem bylo najít odolné odrůdy nejčastěji pěstovaných plodin včetně kukuřice nebo rýže. Stejný cíl již mají i vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze.
„Zemědělci se budou potýkat s problémy, ale tak tomu bylo i dříve. Frekvence extrémních jevů se však bude zvyšovat. Rozhodující jsou srážky a teploty, hlavním problémem je sucho a nedostatek vody,“ shrnuje hlavní rizika pro zemědělskou produkci Jan Handrle z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze a doplňuje:
„Ubývá srážek a kvůli vyšším teplotám je vysoký výpar. Moderní odrůdy plodin mají navíc vysoké výnosy, a proto potřebují vyšší množství vody. A zhoršuje se také kvalita půdy. Více vody odtéká z polí a vypařuje se a méně jí zbývá pro rostliny.“
Odolnost rostliny závisí na řadě vlastností
Čeští vědci zkoumají odolnost rostlin vůči různým stresům. „Odolnost závisí na celé řadě vlastností, které je třeba řešit komplexně. Nelze se zaměřit jen na jednu. Výhoda určitého znaku se navíc projeví až za určitých podmínek, za optimálního roku se třeba neukáže,“ vysvětluje složitost výzkumu Haberle.
Vědci se z hlediska odolnosti k suchu a dalším stresům věnují desítkám znaků. „Naše malá skupina se například zabývá studiem kořenového systému, jeho velikostí, efektivností příjmu a využití vody,“ uvádí příklad Haberle.
Ovoce jejich práce prý ale nelze čekat z roku na rok, jde o průběžný proces. Výsledky přebírají šlechtitelé a využívají je při své pěstitelské práci.
reklama
Zatímco v letech 1961 až 1990 bylo jen 45 letních dnů, do roku 2010 to bylo už 57. V posledních 20 letech také dvojnásobně přibylo tropických dnů.
„Vysvětlení je poměrně jednoduché. Průměrná roční hodnota se skládá z celého spektra teplotních hodnot. Pokud u nás narůstá teplota za desetiletí zhruba o tři desetiny stupně, tak se logicky musí vyskytnout počet tropických dnů a poklesne počet těch mrazivých dnů,“ říká klimatolog Jan Pretel, který se na pětiletém projektu podílel.
Údaje, které vědci zaznamenali, Česko z hlediska teploty pozvolna posouvají do oblastí ležících jižně od České republiky.
„Nelze to dovést do důsledku, že za 10 let tu bude stejné klima jako ve Středomoří, ale ten posun je patrný,“ konstatuje Pretel.
V případě srážek je problém složitější. Ve Středomoří prší jen v chladné polovině roku a v létě prakticky vůbec. V Česku ale ubývá jarních srážek v období od dubna do června, naopak jich mírně přibývá v létě.
„A stále častěji je to formou přívalových dešťů. Průměrný měsíční úhrn 70-80 milimetrů napadne na jednom místě třeba během hodiny,“ upozorňuje klimatolog. Extrémů prý bude přibývat.
„Naše predikce na konec století je, že počet letních dnů by se měl zvýšit zhruba o 30. Předpokládáme-li, že se budou vyskytovat od května do září, tak každý druhý den v tomto období bude letní a každý třetí den by mohl být tropický,“ myslí si Jan Pretel.
Na předpokládané změny klimatických podmínek a hrozbu extrémních výkyvů počasí už reagují i vědci, kteří se zabývají rostlinnou problematikou.
Už v roce 2008 začal mezinárodní výzkum organizace Global Crop Diversity Trust. Cílem bylo najít odolné odrůdy nejčastěji pěstovaných plodin včetně kukuřice nebo rýže. Stejný cíl již mají i vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze.
„Zemědělci se budou potýkat s problémy, ale tak tomu bylo i dříve. Frekvence extrémních jevů se však bude zvyšovat. Rozhodující jsou srážky a teploty, hlavním problémem je sucho a nedostatek vody,“ shrnuje hlavní rizika pro zemědělskou produkci Jan Handrle z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze a doplňuje:
„Ubývá srážek a kvůli vyšším teplotám je vysoký výpar. Moderní odrůdy plodin mají navíc vysoké výnosy, a proto potřebují vyšší množství vody. A zhoršuje se také kvalita půdy. Více vody odtéká z polí a vypařuje se a méně jí zbývá pro rostliny.“
Odolnost rostliny závisí na řadě vlastností
Čeští vědci zkoumají odolnost rostlin vůči různým stresům. „Odolnost závisí na celé řadě vlastností, které je třeba řešit komplexně. Nelze se zaměřit jen na jednu. Výhoda určitého znaku se navíc projeví až za určitých podmínek, za optimálního roku se třeba neukáže,“ vysvětluje složitost výzkumu Haberle.
Vědci se z hlediska odolnosti k suchu a dalším stresům věnují desítkám znaků. „Naše malá skupina se například zabývá studiem kořenového systému, jeho velikostí, efektivností příjmu a využití vody,“ uvádí příklad Haberle.
Ovoce jejich práce prý ale nelze čekat z roku na rok, jde o průběžný proces. Výsledky přebírají šlechtitelé a využívají je při své pěstitelské práci.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
